SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Invertor by se musel elektronicky zásadně předělat tak,  aby po  dobu  bodování,  což  je nějak desetina  sekundy,  půl  sekundy nebo  tak  nějak dával  maximální  proud,  aby se nezničil  a aby v předepsaném  jištění,  třeba 16A na jističi  s charakteristikou C nevyhodil jistič. Maximální  proud invertoru  by tak  šel  zvýšit,  odhadem 2x až 5x ,  s tím, že by pak  po udělání  jednoho  bodu  musel  invertor řekněme 10 minut čekat  a jen  se vychlazovat  větrákem. Kdyby se s proudem  šlo  třeba až do  maximální  neopakovatelné  hodnoty proudy polovodičové  součástky pro  jednu  proudovou  špičku trvající  tu  jednu  desetinu  sekundy až  sekundu.
Otázka je,  jestli  by i  s tak zvýšeným  bodovacím  proudem  šlo  něco  nabodovat a jestli  by nevadila ta čekací  doba těch cca 10 minut mezi  body. A jak  dlouiho  by to elektronika vydržela,  protože s provozem  elektroniky v takovém  zatěžovacím  režimu  se obvykle počítá jen  pro  případy zkratů a podobných  extrémů.

Radime, hlavně trafo, diody, vodiče, mechanická konstrukce atd.  Zkrátka je to blbost.

Blbost  to  je  z invertoru.
Jinak  při bodování,  co m je mně známo, se používá  nízké  napětí několik  voltů. Kdo  se v tom  vyzná,  by to třeba mohl  upřesnit.
V invertoru  je trafo  na takových  40 voltů,  muselo  by se tedy navinout trafo na řekněme 5 - 10 voltů,  které  by tam  mohlo dávat 4 - 8 x  víc ampér.

Kde píše tazatel o invertoru?

Jen doplním - v profi bodovkách se používá napětí do max. 4 V a proudy v kA.
Každý elektrikář vám potvrdí, že přívody proudu k bodovkám jsou ty nejsilnější v celé firmě. Zpravidla se vedou samostatné kabely od vstupu elektřiny do firmy (často přímo z vlastní trafostanice). A větší bodovky se dokonce blokují tak, aby jich nemohlo sepnout více najednou.
Ve firmě, kde jsme měli víc bodovek jsme obsluze "doporučovali" nenosit náramkové hodinky. Mechanické rotovaly jak elektromotor, případně se nevratně zmagnetovaly. Digitálky ukazovaly docela zajímavé obrázky - chvilku - pak už nic.

Radime, velké bodovky jedou i na nižší napětí, třeba 1V nebo 3V. Záleží na proudu jaký dokáže dát. To co psal p. Jirkati jsou obrovské průmyslové bodovačky, ale menší co se ve firmách teď používají zvládnou i napájení 3x400V a kabel 16mm², i když to už je na hraně. Co jsme měli v jedné firmě bodovačku Tecna 90, nevím už přesně, tak ta se ovládala pedálem, hroty se stiskávaly pneumaticky a byly chlazené vodou. Max. sv. proud myslím 15000A a zvládla max. myslím 2+2mm plechy. Ale napětí si už nepamatuji, myslím do 2V. Byl to jen menší sloupek vysoký zhruba 1,5m, šířka odhadem 300mm a hloubka plácnu 500mm. V podstatě to bylo celé trafo, výstupní vývody kulatiny asi mosaz zhruba průměr 50mm, délka 500mm a na konci kolmo k nim sv. hroty ze slitiny mědi asi 15-20mm, taky vodouchlazené.

Edit: Měli jsme něco podobného: https://unimachines.cz/bodov%C3%A1-sv%C … 26718.html

Editoval varok (20-11-2021 23:08:39)

Princip bodovačky je řízený zkrat při malém napětí a obrovském proudu. Všechny běžné svářečky mají na toto použití příliš velké napětí. Úprava by byla možná u klasických transformátorů převinutím sekundárního vinutí. Většina bodovaček má sekundární vinutí tvořené jedním nebo dvěma závity vodiče obrovského průřezu. Tím je také dáno pracovní napětí, které bývá nízké v řádu jednotek Voltů, a díky tomu lze dosáhnout proudů několika tisíc Ampérů, proto z důvodu  úbytků musí být přívody k bodovacím hrotům velkého průřezu a co nejkratší. Boduje se obvykle střídavým proudem 50 Hz. Upravovat invertorový zdroj pro tyto účely není možné.

"Malou" bodovačku domácí výroby má jeden můj kamarád. Dělal ji před mnoha léty jeho otec. Jednofázový transformátor je napájený 400V a má příkon asi 10kW, což je ještě použitelné z hlediska přípojky. Bodovat lze do tloušťky plechu asi 1,5mm. Hroty jsou chlazené průtokem vody a  ovládané mechanicky pákovým zařízením, aby byl zajištěn dostatečný tlak.

Varoku, doteď ty příspěvky šly, ale ten poslední #17 radějii smaž.

stefo, já jsem to myslel tak, že "klasická" je MMA a tím pádem invertor.

Aha,  takže na 10 kHz je trafo patřičného  výkonu už poměrně malé,  aby ho  robot unesl  a 10 kHz  je ještě malý  kmitočet, takže ho  jde tahat tou  "anakondou" do  trafa a z  trafa ven  na bodování bez  nějakého  většího  rušení,  takže se nemusí  usměrňovat. Trafo  bude mít asi  železoprachové  jádro, pro  10kHz by to  mělo  být výhodnější  než  feritové  jádro.

Editoval Radim (21-11-2021 14:48:35)

Návod na výrobu z mikrovlnky:

https://www.facebook.com/watch?v=571592840926269

Už je aj na SK e-shope :  https://www.lidl.sk/p/parkside-bodove-z … p100347820
Skúšal ju už niekto ?