SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Nechcem maľovať čerta na stenu, avšak mal som obdobný nápad. Našli sme v areáli zapečatenú studňu na prvý pohľad cca 12m hlbokú (cca 3m vody), klasické skruže a uprostred železná rúra po vrch zasypaná bordelom. Boli pokusy ju vytiahnuť, vyčistiť, neskôr padli nápady ju postupne odrezať. Až neskôr starý pánko, družstevník z neďalekej dediny si spomenul, že bol pri tom, keď ju JRD stavali, že mala zo 30 metrov, na spodku bol veľký rozšírený sací kôš a rúra sa obsypávala postupne zmeskou kameniva. Že vraj 10-15 metrov je tam obsyp štrku a kameniva. Nakoniec sme studňu spätne zapečatili a odpočíva v areáli dodnes :-)

PS: Dobrá rada, dajte si navŕtať novú studňu, je to lacnejšie, rýchlejšie a s istým výsledkom :-)

Editoval jarinox (31-10-2021 19:47:32)

No ked myslis na elektrolyzu s solou ktora rychlejsie rozoziera zelezo ako soda na pranie ked sme cistili neake ,, stare haraburdy,, co kamarat vykopal z zeme s ,,minohladackou,, -detektorom kovov      Tak teoreticky aj tak by sa to dalo 

Tak ,ze skusal si dat opacnu polaritu a  silnejsie prudy a  sol ?   Na silnejsie prudy by stacilo kupit zvaracku wtu 315 alebo 600 ta dava 300 alebo  az 600 amper ale otazka ci je na mieste elektrina ? A bude,, zapotrebi,, aspon 12kw elektrocentrala alebo rovno  stary ckd zvaraci zdroj s 3valcovym zetorackym motorom v ktorom je zabudovana 320 triodyna  ked tak rychlo uvazujem 

jarinox napsal(a):

Nechcem maľovať čerta na stenu, avšak mal som obdobný nápad. Našli sme v areáli zapečatenú studňu na prvý pohľad cca 12m hlbokú (cca 3m vody), klasické skruže a uprostred železná rúra po vrch zasypaná bordelom. Boli pokusy ju vytiahnuť, vyčistiť, neskôr padli nápady ju postupne odrezať. Až neskôr starý pánko, družstevník z neďalekej dediny si spomenul, že bol pri tom, keď ju JRD stavali, že mala zo 30 metrov, na spodku bol veľký rozšírený sací kôš a rúra sa obsypávala postupne zmeskou kameniva. Že vraj 10-15 metrov je tam obsyp štrku a kameniva. Nakoniec sme studňu spätne zapečatili a odpočíva v areáli dodnes :-)
PS: Dobrá rada, dajte si navŕtať novú studňu, je to lacnejšie, rýchlejšie a s istým výsledkom :-)

Tak ano, já nevím, co tam pod zemí přesně je. A to je důvod, proč se mi moc nechce do dalších pokusů o vytažení. Proto hledám způsob, jak to dole odříznout, protože tomu případný koš nebo jiný zádrhel pod zemí nebrání. Aspoň že to nemám až nahoru zasypané bordelem.
Udělat nový vrt vedle samozřejmě můžu. Nicméně si pořád myslím, že by to mohlo jít nějak vyřešit, je to výzva a to mě na tom svým způsobem baví. A té studny by byla škoda. Každopádně, o zajímavé nápady tu není nouze :-)

franta 486 napsal(a):

Rorejs - Pokud už vše zklamalo, tak vsadím svoje boty, že tu trubku u dna sežere elektrochemická koroze během dvou, tří dnů. Ale chtělo by to snížit hladinu na minimum (např suché období). Studna se tím znečistí, ale stejně jí hodláš čistit.
Potřebuješ jen silný zdroj ele. ss proudu, silný vodič dlouhý až na dno a několik kg respektive desítek kg kuchyňské soli. Mám to vyzkoušené v malém měřítku, ve velkém to musí jít taky. Přesný postup ti napíšu jen pokud bude o to zájem.

Tohle je opravdu zajímavé. Můžeš prosím upřesnit postup? Předem díky.
Předběžně mě napadá jeden možný zádrhel: i když vodu vyčerpám, bude se pořád doplňovat. Vím že tam přitékají zhruba 3 m3 za den. Čili, hadina vody bude stoupat moc rychle. Musel bych během procesu několikrát znova odčerpávat a tím bych si nejspíš pokaždé odčerpal tu rozpuštěnou sůl, ne? Pak je otázka, jestli bych si tím nezničil čerpadlo. Každopádně bych asi musel vždycky po nějaké době proces přerušit, spustit tam čerpadlo, odsát vodu, čerpadlo znovu vytáhnout a dá novou sůl. Potom opakovat. Co myslíš?

m.evil napsal(a):

A nebude výsledný produkt ktorý vznikol elektrolýzou nejak vadiť v spodnej vode ?
Ta soľ sa mení pri elektrolýze na hydroxid sodný .
No a potom tam vzniknú aj plyny vodík a chlór .
Vodík je výbušný a chlór jedovatý .

Do spodných vôd sa produkty skoro žiadne nedostanú. Ložiskový tlak nebude prekonaný. Vodík sa bude porúčať k oblohe, kde zoxiduje, zostatok soli sa odčerpá a nebude toho toľko, ako keď v závodnej jedálni umyjú riad po konzumácii osolenej stravy. Zostatok chlóru nebude väčší, ako hygienicky chlórovanej vode v bazéne. Uvedomte si, že tu nejde o priemyselnú činnosť s objemami chemikálii tomu odpovedajúcej.  Koľko soli nasypu zanedlho cestári bohužiaľ aj na mosty, kde tá soľ narobí skutočnú paseku.

Rozpuštěné soli bych se obával nejméně. Poté co začne protékat el. proud a rozpouštět se železo, začne voda měnit barvu směrem k černé. Nevím co tam vzniká chemicky, ale můžeš dosáhnout koncentrace, jako by jsi zkapalnil tmu, k tomu žmolky rzi a pěna na hladině. Ale nemám to vyzkoušené v takto velkém měřítku. Vzniklá špína lze opláchnout mírným proudem vody, tedy neulpívá na povrchu předmětů.

Snížená hladina je vhodná pro zvýšení efektivity. Méně soli a méně bludných proudů. Pokud nelze trvale snížit hladinu, tak se alespoň pokusit, aby se sůl rozpouštěla až u dna. (ona se stejně promíchá časem všude)

Zdroj DC proudu nejlépe něco zkratu-vzdorného co dá několik desítek A (čím více tím rychlejší) o malém napětí. Svářecí trafo s usměrňovačem po dědovi by mohlo být ideální, zvláště pokud má na výstupu ampérmetr a voltmetr. Aby jsi měl přehled co se dole děje. Jinak budeš měřit dc kleštákem.
Teoreticky by mohlo stačit místo zdroje nechat vedle studny nastartované auto, pokud zajistíš zkratu-vzdornost, ale nedoporučuji.

Plusový vodič připojíš na začátek trubky (nahoře). Mínusový vodič délky až na dno (izolovaný) připojíš na druhou elektrodu. Kus železa s dostatečným povrchem.  Elektrodu opatříš ochranou proti nahodilému zkratu - kus novodurové trubky, či plastový kbelík, dostatečně provrtán aby mohl el. proud volně proudit. Spojení přívodního vodiče s elektrodou bude vhodné zaizolovat.

Sůl i mínusovou elektrodu spustíš na dno vnitřkem trubky. Pokud bude odebíraný proud malý přidáš sůl. Muže se stát že trubka je tolik pokrytá  letitými usazeninami, že odebíraný proud bude stále malý, tak krátkodobě nahoře přehodíš polaritu a odrezíš trubku podle Joe66.
Proudy v roztoku se šíří hlavně cestou nejmenšího odporu, tedy nejkratší cestou.

Snad jsem napsal vše.

Myslíš niečo ako rotujúce sústružnícke nože?
Napríklad nejaká hlava poháňaná hydromotorom ?

A keby si spustil cerpadlo z vonkajsej strany trubky aby tahalo vodu v neakom intervale  a sol dal len do trubky ?  Ze reakcia by prebiehala vo vnutri tej trubky kde je mensi objem vody,ze silnejsia koncentracia + vacsi prud .     Ked uz sme pri tych reakciach tak ma napadlo ci tu ma niekto realne skusenosti s tavenim zeleza termitom    Ci by sa to dalo aplikovat alebo je to sprostost ? 

Rorejs Psal jsem Ti to jako metodu pokud vše ostatní zklamalo.
Výpočty ti nepotvrdím, spočítat to neumím. Čas jsem použil z mých pokusů a odhadem znásobil tvojí velikostí. ale že bych se seknul o desetinásobek... Můžeš si to zkusit v malém měřítku. Vem starou rouru od kamen připoj na plus, strč jí do plastového kýble a zalej slaným roztokem. Druhou elektrodu třeba z kusu závitovky a nakonec utáhni velkoplošnou maxi podložku aby to tvořilo prstenec pro minimalizaci leptaného místa. Závitovku schovej do zahradní hadice.
Připoj silnější autonabíječku a za půl hodiny při 10-20A uvidíš výsledek.
Alespoň uvidíš tu černou vodu co by ti vznikla ve studni a zavrhneš tuto myšlenku zavčasu.

No,  výpočty by měly bnýt správně, počítal  jsem  to  vícekrát i  kontroloval  s příklady. Je tam  určitá  odchylka,  protože železo  se můře rozpouštět podle podmínek  buď do  dvojmocných  iontů Fe2+ nebo při  vyšší  intenzitě proudu do  trojmocných  iontů Fe3+. Tam  by se logicky potřebovalo o polovinu  víc proudu. Jinak potom  záleží  na účinnosti,  která  zase závisí asi  nejvíc na íintenzitě proudu  na povrchu, při  ještě vyšší intenzitě by se část část  proudu  na kladné  elektrodě spotřebovala na rozklad vody,  uvolňovala by kyslík.

Jinak  termit na přepálení něčeho  potřebuje usměrnit. Ta roztavená  směs o vysoké  teplotě musí  na tom  předmětu  nějakou dobu  držet,  aby se ocel  tím  teplem  roztavila. U svislé  trubky to  jaksi  vidím  jako  poněkud obtížné.
Dle složení  to  je hliníková  krupice plus oxidovadlo. Pro  běžné  účely, třeba svařování  kolejnic to  je obyčejný  oxid železitý,  třeba ve formě železité  červeni a podobně. Tam  by se měl  používat  nějaký  šamotový  kelímek,  ve kterém  to  hoří  a potom  kolem  budoucího  kousku  kolejnice nějaké  šamotové  tvarovky,  mezi  které  se to  železo vytvořené  redukcí oxidu  železitého  vypustí.
Jinak hliníková  krupice,  jemné hliníkové  špony a podobně dost  ochotně chytájí a hoří  s téměř každým  oxidovadlem,  kdysi  jsem  docela úspěšně zkoušel vyžíhanou  zelenou  skalici FeSo4.

Radim termit v sypanom skupenstve som sa docital nevida velku teplotu a tym padom taku trubku by ani neroztavil .  Ale v lisovanej podobe uz pri chemickej rekacii  je az 3000stupnov oproti sypanemu kde je to okolo 600 az 800 stupnov. Tak som sa docital v literature. Otazka kde sa da zohnat legalne lisovany  ?
Jsm   vies co to je rezat vacsiu trubku s 0,8mm stenou  flexkou na baterky ?  To by musel dotycny mat aspon 20nabitych bateriek 

Ahoj. Možno rada od veci (celé vlákno som nečítal). Čo takto tam spustiť malé množstvo priemyselnej trhaviny (samozrejme osobou oprávnenou).