SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Ahoj Jardo! Vítej mezi námi.
Bývala to jiná doba, dnes to mladým nic neříká.Vyráběli jsme si zesilovače, měřáky, laboratorní zdroje a všechno možné, samozřejmě s určitým procentem neúspěchů, ale mnoho jsme se naučili, pochopili principy, rozvíjeli šikovnost a pečlivost. Pro některé to byl zároveň začátek odborné přípravy.
Jak jsem slíbil, vytáhl jsem staré katalogy TESLA a udělal průzkum, jak se objevily křemíkové tranzistory v nabídce. V roce 1968 jsou v katalogu tranzistory KF 503, 504, 506, 507, 508, 520 a KU 601, 602, 605, 606, 607 - tedy 11 typů. V následujícím katalogu 1969/70 je jich už 53 typů a zde se již objevily jak KC 507, 508, 509 v kovovém pouzdře, tak zároveň i KC 147, 148, 149 v pouzdře plastovém.Ve výkonových se objevují KD 501, 502, 503 a další v řadě 60X, do řady KF přibývají KF 124, 125, 524 a 525, čili také plastové i kovové provedení zároveň. Také se objevují p-n-p KF 517, průmyslové typy KFY a vyloženě vysokofrekvenční provedení KF 167, 173, 272 a také spínací KS a KSY. Katalog 1973 obsahuje 56 typů a v roce 1976 je už 62 typů. No a pro zajímavost dodám, že v roce 1977 se objevují v katalogu integrované koncové stupně MA 0403 a v přítisku jako horká novinka MBA 810 a 810A.
No co dodat, je to dávno, bylo to něco jiného než dnes. Všelicos nebylo, všelicos se shánělo, ani ty katalogy nebyly běžně dostupné, nevycházely také každý rok. Ty o kterých píši byly všechny ve "slovníkové" verzi ( velikost A6), byly ovšem podrobnější a přehlednější a obsahovaly ještě část s elektronkami. V 80 létech pak přišly verze velkého rozměru A4, ty už byly pouze s polovodiči a byly zejména u tranzistorů, diod, zenerek, tyristorů a triaků dělané letem-světem, většina součástek měla jeden řádek, maximálně dva. Celá stránka byla věnována již jen integrovaným obvodům. Dlouhou dobu chyběly křemíkové tranzistory p-n-p typu KC a výkonové KD, všude se tedy dávaly KF 517 a KFY 16 a 18 a do zesilovačů na konci germania 4 až 7NU74 - zesilovače Transiwatt ing Jandy. KC p-n-p se začaly nejprve dovážet z Polska v provedení BC 157, 158, 159, a teprve v katalozích 1982 a 1984 se objevily KC307, 308, 309 a výkonové KD 615. 616 a 617. Ve stejné době se pak rozšířil sortiment KC o 1A modely řada 635 až 640 a středovýkonové tranzistory v plastových i malých kovových pouzdrech (TO-66) vše již v obou polaritách. Od roku 1984 se objevily mnohé další verze výkonových tranzistorů, české verze známých typů jako 2N3055-KD3055 a stejně tak u různých plastových typů. To už je ale jiná kapitola.
A nakonec dodám, že jsem ještě ve svých vzpomínkách na prodejny TESLA zapomněl na jednu v Lidické ul na Smíchově. Přitom jsem tam chodil často. Ta bývala hned za Palackého mostem a po revoluci ji již její vedoucí jako soukromník přenesl na opačnou stranu ulice blíže k Andělu a jako EPA tam působil asi 20 let, Změna vlastníka budovy a její rekonstrukce ovšem vedla k jejímu zániku. Také jsem vzpomněl na další bazar se součástkami. V 80. létech byl malý bazar se součástkami na Sokolovské u Palmovky, tedy zhruba pod kulatým plynojemem. Tam mívali všelicos zajímavého, já tam nakupoval hodně germaniových tranzistorů na opravy starších přístrojů, které už jinde začínaly nebýt. Po změně režimu se vytratil někam do neznáma, jak lidé, tak věci se již nikde neobjevily. Dnes je v těch místech krámek s ochrannými pomůckami a plynovými maskami.
Editoval VašekP (22-09-2021 05:57:27)
Offline
VašekP: nojo, mladým to nic dnes neříká. Nám zase neříká nic třeba "youtuber, influencer, ...." . Já tyhle činnosti zahrnuju pod jedno krásné slovo, které se používalo za našich babiček: budižkničemu.
Stran bazarů elektrotechniky, vzpomínal tu někdo ty dva v Myslíkové ulici?
Offline
Na Myslíkovou jsme také narazili, já původně řešil jen TESLY, pak se to teprve přehouplo na všechna místa, kde se daly sehnat součástky. Příspěvek #33 od Charona a pak jsem zareagoval v #35 je o Myslíkově ul. a dalších bazarech. Pokud jsi nečetl vše, projdi to znovu. Je to poněkud chaotické, to se přiznám, on člověk vzpomíná po částech, vše by se také snad ani nevešlo do jednoho příspěvku.
Jak Rusy a jejich literaturu nemám rád, tak oni v ní mají krásný termín pro budižkničemu: Líšnij čelavěk - Zbytečný člověk.
Když se takhle vzpomíná, tak si člověk teprve uvědomí, jak je už starý a co všechno pamatuje. Na druhou stranu je fajn, že si to ještě pamatuje.
Editoval VašekP (22-09-2021 14:15:09)
Offline
Vasku, uz koncem 60. let se tiskly katalogy Tesla ve formatu A3. Mam dva, jeden s cervenymi deskami z roku 1969 a druhy s hnedymi myslim 1972. Tyto katalogy obsahovaly jen polovodice, elektronky a take tranzistory jak pises byly v knize formatu asi A5 nebo A6, byla tistena nalezato. Ty prvni katalogy A3 mely sesitovou vazbu a deska byla jen obyc tvrdy papir, kdezto pozdeji v 80. letech byla deska z nejakeho leskleho papiru.
MA0403 IO byl tragicky, MBA 810 naopak super, ani dnes bych se nebal pouziti, navic ma jednoduche napajeni + proti 0. Tranzistor KF520 byla take tragedie, ale KF507 jsem mel rad, stejne tak KU611. S plastovymi tranzistory KC 147 jsem ve vf obvodech dosahoval horsich vysledku, ale na ruzne nf aplikce byly dostatecne a dodnes jich mam nekde pixlu vypajenych ze starych televizoru. Ale zase u tech plastovych byvalo vyssi h21e, kdyz jsem meril bednu KCcek.
Jeste se divim, ze tady nikdo nevzpomnel prvni teslacke LEDky, ty v pouzdre KC 507 zalite cervenym epoxydem. 50 mA a ze neco sviti bylo videt jen pres lupu. Take mam nekde schovane tusim 2 nebo 3.
Potom z germaniovych byly legendarni 156NU70 a komplementarni dvojice GC511/521 do zesilovacu.
Jo, rad na tuto analogovou dobu vzpominam. Tehdy se navic jeste vyplatilo stavet a clovek dostal neco, co druzi nemeli. Dnes vyrabet zapalovani do auta nebo regulator otacek vrtacky je nesmysl, slozitejsi veci navic uz ani poradne udelat nejdou. Ona uz i blba nabijecka akumulatoru je postavena na mikroprocesoru. V lete jsem opravoval nabijecku Bosch a to bylo peklo, s odrenyma usima jsem ji rozchodil. Milion soucastek, smes vykonovych dilu, civek a SMD.
Jinak jsme zacinal Sraitovinami Od krystalky... asi jako spousta dalsich nekdy v 10? letech. Byla tam spousta chyb, ale nakonec jsme toho podle ni postavil celkem dost.
Edit: Velke katalogy Tesla byly A4 a ne A3. Dik Radimovi za upozorneni. A kniha od Sraita byla Od krystalky k modelum s tranzistory. Jeste byla jedns kniha, kterou ma smysl tady vzpomenout a to Solim, ja a tranzistory. To je dobry uvod do elektroniky s nekolika jednoduchymi zapojenimi a napr. vyrobou mikrofonu podany zabavnou formou pribehu.
Editoval Jakobo (22-09-2021 16:09:10)
Offline
No já jsem se dostal ke katalogům Tesla až v tom formátu A4, ale co se týká formátu A5, tak v tom formátu vydávaly jednotlivé závody Tesla aplikační zprávy či jak se to jmenovalo, ke svým novým součástkám. Byly k dispozici zdarma a asi ve velkém množství na stáncích jednotlivých Tesel třeba na brněnském veletrhu či na jných veletrzích a výstavách, možná třeba taky na výstavávjh hifi techniky a podobně nebo v pardubiské proejně Tesly. To byl sešitek se dvěma až 20 stranama věnovaný jen té jedné součástce, kdebyly velmi podrobně rozepsámy parametry. Něco jako dnešní datasheety.
Tuším nf tranzistory KC307 - 309 jsem nejdřív viděl v těch zprávách než jsem je viděl v katalogu. ty PNP tranzistory nejdřív nebyly k sehnání, já jsem tehdy jako náhradu sehnal jakési PNP tranzistory v trochu jiné plastové patici z NDR.
Jinak já jsem v kroužcích nezačínal, v tom směru jsem úplně čistý samouk. Moje první kniha, podle které jsem začal stavět byla Bozděch :Stavba doplňků pro magnetofony" Podle něho jsem udělal první zesilovač, s germaniovými koncáky GC510/520. Ten zesilovač měl tu zvláštnost, že Bozděch tam dal dva zdroje a koncový stupeň nebyl v zapojení SC, ale SE. Pak jsem začal shánět další knihy, nejvíc informací ale bylo v Amatérském radiu. Druhý zesilovač jsem postavil s MBA 810. V té době jsem si kdesi přečetl, možná v Elektronice, že vojáci nepoužívají pájené, ale ovíjené spoje, tak jsem si udělal z vypsané mosazné tuhy do tříbarevné průpisky - trubička optimálního vnitřního průřezu a dobré měkkosti na zpracování, ovíjecí přípravek a zesilovač jsem pospojovat těmi spoji pocínovanovaným ocelovým drátkem 0.25 - včelařský drátek. Zkoušel jsem taky vyrábět "hybridní integrované obvody" . Inspirací mě bylo radio Dolly 3, kde byl plošňák rozměru asi 5 x 15 cm úplně těsně zaplněn součástkami pájenými na stojato. Drátové vývody na součástkách se zkrátí na asi 1 cm nastojato, poté se těsně vedle sebe napíchají do hloubky cca půl centimetru do včelího vosku, poté se součástky na vosku obeženou kroužkem z silnější plastové pásky - páska na roubování a zalejou dentakrylem - jiný vytvrditelný plast jsem tehdy neměl k dispozici. Po vytvrdnutí se deska dentakrylu se součástkami na straně spojů zbaví vosku a vývody součástek se propájí. Křížené vodiče se buďto vedou nad sebou se vzduchovou mezerou nebo se na drátek navleče "bužírka" získaná svlečením izolace ze zvonkového drátku. Dentakryl je částečně průhledný a zapojení není příliš složité, takže není problém to zapojit správně. Dentakrylová deska se ještě může znova obehnat plastovou páskou a strana spojů zalít další vrstvou dentakrylu. Jsem tak dělal nějaké nf předzesilovače. Nebo jsem provozoval vlastní způsob výroby plošných spojů. Obrázek plošného spoje se kontaktně překreslí na průklepový papír, ten je poloprůsvitný. Průklepový papír se nalisuje na vrstvu moduritu a plošky, co mají zůstat, aby byla měď zakryta, se podle toho papíru vyřežou žiletkou. Maska se potom vyvaří ve vodě. Kuprextit se potom stříká přes moduritovou masku autosprejem a vyleptá standartním způsobem. Takhle jsem udělal třeba zesilovač s MDA2010, který jsem potom měl na ozvučení pokoje na kolejích.
Jakobo: No, A3 asi ne, to už je výkres nebo menší plakát.
jinak Pavel Šrait "Tisíc zapojení pro kutily" nebo tak nějak? Už si to přesně nepamatuji. Používal tam hodně integrované obvody tuším MAA115 a 125, to byly tři vzájemně propojené tranzistory na velmi nízké napětí a na poměrně vysoký kmitočet... A měl tam zajímavé nápady, třeba radio určené pro kazetové magnetofony... radijko - krystalka zabudované do obalu kazety a jako výstup cívka v místě magnetofonové hlavy, která modulací magnetického pole přenášela bezkontaktně zvuk stanice do magnetofonové hlavy a tím do celého magnetofonu. K té knize jsem se dostal později, kdy už jsem fázi všelijakých krystalek a podobně už měl za sebou.
Jinak bastlení mně připadá, že dnes smysl má, ale musí být na současné úrovni. Jen velmi omezeně má smysl pracovat podle 20 - 40 let starých zapojení. Například to podle mne má smysl v podobě NF kocových zesilovačů pro nějaké běžné pokojové ozvučení, protože dnes jsou velmi kvalitní tranzistory za pár šupů. A operační zesilovače s nízkým zkreslením a vysokou rychlostí přeběhu. Dá se tak jednodušším zapojením dosáhnout slušné kvality i výkonu. Případně kombinaci málo výkonového integrovaného zesilovače nebo dokoce jen vhodného operáku a zesílení toho obvodu výkonovým stupněm.
na současné úrovni podle mne znamená nebát se použít mikroprocesor.
A současně je dnešní doba bastlení hodně nakloněna, protože se rozvíjí robotizace, automatizace a internet věcí. A bastlíř, který zkombinuje staré znalosti a dovednosti kolem analogové i neanalogové impulzní techniky s všelijakými programovatelnými elektronickými bazmeky může do toho vlaku pořád ještě naskočit.
Ono dnešní začínající mají kolikrát ty staré analogové znalosti dost katastrofální.
Editoval Radim (22-09-2021 15:34:20)
Offline
Jakobo napsal(a):
...Jeste se divim, ze tady nikdo nevzpomnel prvni teslacke LEDky, ty v pouzdre KC 507 zalite cervenym epoxydem. 50 mA a ze neco sviti bylo videt jen pres lupu. Take mam nekde schovane tusim 2 nebo 3...
Myslíš tyhle potvůrky LQ100?
Taky jsem jich ještě pár našel.
V katalogu mají uvedeno: Vrcholový proud v propustném směru max. 5A!
Offline
Si matně vzpomínám. Ony měly velmi úzký vyzařovací úhel. Jestli kvůli tomu, že ten červený epoxid působil jako lupa či kvůli geometrickému uspořádání uvnitř ledky... Člověk se na tu diodu musel dívat téměř přímo kolmo, aby viděll, jestli svítí nebo ne, z boku to vidět nebylo. A svítivost byla taková, že když byla jako kontrolka, nesmělo na panel svítit slunce ani přes okno, protože v takovém případě se nepoznalo, jestli svítí nebo ne. Svítivost byla dobrá až v nějakém šeru či přítmí.
Offline
Kedy preboha stál MH7400 100 kč? Šak to normálny človek nemohol zaplatiť. Ja som toho svojho času mal stovky kusov zo sálového počítača, aj s inými strašnými TTL IO.
Offline
Radim napsal(a):
Tuším nf tranzistory KC307 - 309 jsem nejdřív viděl v těch zprávách než jsem je viděl v katalogu. ty PNP tranzistory nejdřív nebyly k sehnání, já jsem tehdy jako náhradu sehnal jakési PNP tranzistory v trochu jiné plastové patici z NDR.
Moje první kniha, podle které jsem začal stavět byla Bozděch :Stavba doplňků pro magnetofony" Podle něho jsem udělal první zesilovač, s germaniovými koncáky GC510/520. Druhý zesilovač jsem postavil s MBA 810.
Tranzistory KC 308 jsem prvně viděl asi rok před tím, než se objevily v katalogu na výstavce, která se jmenovala "Dny nové techniky" a konávala se v kulturním domě na Novodvorské každý rok na jaře (naproti byl tehdejší VÚ A.S. Popova - proto tam) Pak se objevily v katalogu, ale stále nebyly ke koupi, ovšem pro změnu byly vystavené ve výloze tehdejšího Federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu na Karlově náměstí. Trvalo další rok, než se sporadicky daly koupit. Místo nich bývaly v prodejnách ekvivalenty z Polska BC 157-159, které měly vývody krátké, celková koncepce pouzdra byla podobná KC 148, jen plast tvořil zhruba stejně velký obdélníček, chyběla zkosená část pouzdra. Také tady byly, ovšem v menším množství, k mání SC 307-309 z produkce NDR. Ty měly pouzdro menší, podobné pro změnu těm novým KC 308 (TO - 92), ale nebylo půlkulaté, zadní strana byla plochá a měla pouze mírně zaoblené rohy. Vývody byly dělané tak, jak je zvykem dnes, tedy stříhané z plíšku a mající čtvercový průřez.
Knih bylo hodně, jedna z velice užitečných a vydaných v několika upravovaných vydáních byla Slabikář radioamatéra od Karla Nováka. Pavel Šrait měl také knihu Od krystalky k modelům s tranzistory. Bozděchovy knihy mám také, on se věnoval hlavně magnetofonům, proto i tato jeho výše zmiňovaná knížka je hlavně o příslušenství pro mgf. Jinak některé moduly popsané v této jeho knize se vyznačovaly velice dobrými parametry a byly snadno reprodukovatelné. Já jsem jich nadělal mnoho, pro sebe i některé kamarády a známé a přiznám se, že jsem je používal i jakémsi poloprofesionálním provozu, kde se osvědčily. Doma mám stále ještě něco v provozu.
Koncové stupně s GC 511/521 byla také spolehlivá klasika a bývala i v některých výrobcích, kde vystačil výkon kolem 2-3W -některé kufříkové gramofony, kazeťák B60 nebo B200.
Integrované obvody pro koncové stupně u nás začaly MA 0403, ty byly sice kopií anglického výrobce Plessey, ovšem nestály za nic a co jsem slyšel tak originály také. Zato MBA810 (původně SGS Thomson TBA810) byly a jsou dodnes známé svojí jednoduchostí použití a spolehlivostí při zachování dobrých parametrů. Musí mít dobré chlazení a napájení nesmí překročit 20V, v reálu je dobré dodržet 17 až 18V a maximální výkon 5W , byť se najdou prameny, kde se hovoří až o 7W. To se ovšem týká novějších provedení s typovým značením MBA810 DS, kde jsou již zabudovány ochrany proti přepětí a přetížení. Ovšem zase více zkreslují, právě při využití řežimu, kdy se již ochrany aktivují. Typy s písmenem A na konci jsou s odlišnými křidélky ke kterým se chladič šroubuje pomocí šroubků M3, Základní provedení má chladící vývody určené pro zaletování do DPS, kde se pak dá využít k chlazení měděná plocha se zemním potenciálem napájení (0V). Tyto obvody se dělaly pod jiným značením také v Polsku (UL1481) nebo NDR jako A210K - ten byl zajímavý tím, že měl na chladící křidélka nalisovaný hliníkový chladič tvaru vějíře.
Integrované obvody TTL řady 7400 skutečně stály kolem 100Kčs za kus v 70. létech, v roce 1979 došlo k radikálnímu snížení cen. Cena byla obrovská, kupní síla tehdejších 100Kčs představovala slušný nákup pro 4 člennou rodinu na víkend! V počátku výroby měly tyto IO i jiné značení, např. MH7400 byl MHA111. Od tohoto označování se záhy upustilo a převzal se mezinárodně uznávaný systém značení od Texas Instr.
LQ 100 byly velice slabé, také se záhy nahrazovaly novějšími typy, které už měly celoplastové pouzdro a byly dokonce vidět.
Ještě ke katalogům: Katalogy TESLA rozměru A6 byly vždy postavené na stojato. V tomto formátu existovaly i katalogy pasivních součástek a bývaly k němu připojené také konstrukční prvky a odrušovací zařízení.
Katalog elektronek, který měl formát o něco málo větší než A6 (13x17cm) a byl postaven na ležato nebyl TESLA. Autorem byl Vítězslav Stříž, který v něm uspořádal parametry asi 13000 elektronek všech možných výrobců od prvopočátku výroby až asi do r. 1965, pak ještě vycházela různá další vydání s doplněnými novými typy. Později se tento autor podílel i na tvorbě katalogů polovodičů, zejména tranzistorů. Katalogy TESLA ve formátu A4 pamatuji a vlastním od r. 1979, jestli byly před tím, tak jsem na ně nikdy nenarazil.
Offline
Já mám pocit, že ze začátku Tesla naceňovala integrované obvody, snad jsem to dokonce i někde viděl oficiálně napsané černé na bílém, podle počtu integrovaných tranzistorů a dalších aktivních prvků na chipu. respektive podle nějaké vnitřní Tesla normy, kolik tranzistorů funkčních integrovaných obvodů se má vytěžit z jednoho vaferu, aby ta kvalita výroby byla považována za dostatečnou. Proto ta vysoká cena TTL obvodů. Výkonové tranzistory snad taky podobně podle nějakého ekvivalentu jejich křemíkového čipu. Já jsem naštěstí ty takhle vysoké ceny jako bastlíř už nezažil.
Jinak zesilovače s tranzistory GC510/520 nebo 511/521 byly používány ještě v řadě kotoučových magnetofonů B5. Aspoň ve většině té řady, kde dostačoval výkon. Nevím z hlavy, jak to bylo v B57, což byl magnetofon pro ozvučování třeba diapoziivů a jiné speciální práce. Možná byly i v běžných magnetofonech B4, to ale nevím z hlavy jistě. V některých B4 bylo myslím úsporné schéma, kdy při nahrávání byl tranzistor GC z koncového zesilovače systémem spínačů odepnut a použit jako tranzistor pro mazací oscilátor, takže koncový zesilovač při nahrávání nešel používat.
Co se týká Bozděcha a jeho knize Stavba doplňků k magnetofonům, tak tam Bozděch věnoval nadprůměrné množství času jednak popisu funkcí těch součástek, jednak seřízení či nastavení pracovních bodů tranzistorů a dalších součástek. Na rozdíl od jiných bastlířských knih, kde se kolikrát na stránku "prásklo" schéma, k tomu stručný popis funkce, obrázek rozložení součástek a jinak nic. Jelikož jsem tu Bozděchovu knihu měl jako první, tak jsem se tím nastavil a dodnes to podobně dělám.
Jinak 100 Kčs bylo tehdy 50 piv nebo tuším 50 litrů benzínu Normal nebo 25 krabiček cigaret Start nebo 6 krabiček cigaret Sparta.
Editoval Radim (23-09-2021 06:15:18)
Offline
VašekP: Dny nové techniky A.S.Popova, to moc dobře pamatuju. Já jsem tam dělal, a na tuhle akci jsme se těšili celej rok. Kromě jiného jsme zajišťovali telefonické spojení mezi tím kulturákem a ústavem. Dělalo se to přes radiostanice, které uměly telefon a připojovaly se do tlf. sítě. Vyvíjely se u nás (to jsem tam ještě nebyl). A těšili jsme se proto, protože se muselo vlézt na plochou střechu kulturáku, kde se to konalo, natáhnout koax a postavit anténu. Při té příležitosti (protože to bývalo v květnu) jsme vypouštěli obrovský louže, který tam zůstaly po zimě, protože výpustě byly vždycky ucpaný. Tak jsme je uvolnili a to byl vždycky takovej hukot, že často vybíhali místní z kanceláří .
Editoval pafik1605 (23-09-2021 08:49:04)
Offline
Jak je ten svět malej, já jsem zase dělal jako externista v tom kulturáku několik let kolem r. 1980.
to Radim:
Na ty GC čka v řadě B5 jsem nevzpomněl, ale řada B4 celá měla koncové stupně s OC30 nebo 2NU72 a v budiči bylo 104NU71 a GC508 nebo podobné typy. B4 a B43 Stereo měly stabilizovaný zdroj a tam bývala také OC30 nebo OC26. Také B 46 bylo sice stereo, ale nemělo dva koncové stupně, na stereo reprodukci byl třeba zesilovač, vestavěný byl určen jenom jako kontrolní odposlech. Ještě v B70 a B90 byly koncové stupně řešeny pomocí germaniových párů GD 607/617.
K těm cenám, pivo 10°stálo v hospodě 1,70 Kčs za půllitr, a s těmi benzíny to bylo trochu složitější, Na začátku 70. let se zrušila silniční daň a všechny benzíny podražily o 2 Kčs, Normal byl za 4Kčs, Special za 4,30Kčs a nově dodávaný Super byl za 5Kčs. V roce 1979 přišlo zdražení o 50%, Normal se už nedodával a Speciál byl za 6,50Kčs a Super za 7,50Kčs.
Offline
Tak to já pamatuji ještě benzin za 2,40Kčs
Offline
V době, kdy byla ještě silniční daň, tak jsem Speciál kupoval za 2,30, ale 2,40 nepamatuji, ovšem můžu se plést, vždyť je to 50 let.
Offline
Já jsem kupoval benzín do Pionýra Jawa 05 ještě za 2,- Kč
Editoval pafik1605 (23-09-2021 13:05:52)
Offline
pafik1605 napsal(a):
Já jsem kupoval benzín do Pionýra Jawa 05 ještě za 2,- Kčs
To byl Normal před zrušením silniční daně, pak byl ještě nějakou dobu za 4,-Kčs, pak se již přestal dodávat, protože auta z války a těsně po válce, pro které byl určen už přestávala jezdit. Ono 78 až 80 oktanů nebylo nic moc.
Editoval VašekP (23-09-2021 13:57:08)
Offline
Normal u Benziny za 2,40-Kčs jsem tankoval do Jawa 50 typ 23 i dalších ještě před 33mi léty. Pak byl jen bezolovnatý, asi kvůli Favoritům?
Offline
davor napsal(a):
Normal u Benziny za 2,40-Kčs jsem tankoval do Jawa 50 typ 23 i dalších ještě před 33mi léty. Pak byl jen bezolovnatý, asi kvůli Favoritům?
V roce 1988 se prodával Speciál 91 již za 7,50 a Super 96 za 8,50.
Normál se přestal dodávat v 70. létech, Pro vozy Škoda byl doporučený Speciál už od staré Octavie. Dále pro Š1000MB, Š100/110, Š105/120 a Favority/Formany s karburátorem. V 80. létech se začal obsah olova v benzinu snižovat, Sloučeniny olova byly nahrazeny antidetonátory na organické bázi bez obsahu olova a dalších kovů. Bezolovnatý benzin začal být nutný až u posledních vozů s karburátory, které měly již neřízený katalyzátor a u vozidel se vstřikováním a řízeným katalyzátorem.
Do vozidel s dvoutaktními motory se po zdražení automobilových benzínů hojně používal benzín technický, který se dal získat v různých zaměstnáních a také se kupoval nalévaný v drogeriích, kde se prodávala nalévaná ředidla mívali též nalévaný tech. benzín. Technický benzín není ovšem Normal, proto ho lidé v různém poměru míchali se Speciálem, aby získali mimo jiné vyšší oktanové číslo, v této směsi se dal používat také pro čtyřtaktní motory.
Na začátku 90. let se vrátil na krátký čas název benzínu Normal pro bezolovnatý benzín 91 oktanů, kdežto Natural byl 95 oktanů. Dnes se dodává Natural 95 a Natural 98
Editoval VašekP (24-09-2021 06:12:01)
Offline
Však taky ten normal byl pro osobní tatrovku 57. Ne pro současné auto. Normal jinak byl na benzínkách minimálně až nějak do roku 1990 nebo snad až 2000. Co se týká olovnatých příměsí, u speciálu a supru byla přechodná doba, kdy se na benzínkách rozlišoval olovnatý a neolovnatý special a super. Pak už byl jen bezolovnatý. Normal byl olovnatý pořád, protože byl pro stará auta, kde by bezolovnatý benzín mohl zadírat ventily. Pro auta, která potřebovala víceoktanový a současně olovnatý se doporučovalo buď mixovat normal a bezolovnatý v poměru cca 1:2 nebo byla tuším na pumpách v prodeji aditiva, která to olovi v benzínu nahradila. Nebo přidala. Dnes už to nikdo pomalu ani nezná a polovina lidí by dnes , pokud by získala veterána, jen uvažovala, jestli kupovat benzín levnější nebo dražší. A maximálně ten bezlihový.
Co se týká technických benzínů a podobně, tak ráj pro takové spotřebitele vznikl až po sametu, kdy se tyto kapaliny daly kupovat po sudech. a kdyby někdo chtěl, klidně i po cisternách. Kolega z tehdejší práce měl dvoutaktního wartburga a ten se poradil s odborníky motoráři ve firmě a do auta tak mixoval technický benzín, toluen a k tomu ještě něco a jezdil mnohem levněji a bez jakéhokoliv úbytku výkonu.
Offline
Normal 78-80 pro stařičká auta skutečně skončil v těch 70. létech. Normal 91 po roce 90 byl bezolovnatý Special. Kolem r. 2000 přestala většina pump prodávat Special 91, nikoliv kvůli legislativě (olovo v něm už nebylo), ale pro příliš malý zájem zákazníků. Do veteránů se naopak dává co nejkvalitnější benzín, veterán s poškozeným motorem je bezcenný a oprava originálními díly extrémně složitá a drahá. Aditiva (bezolovnatá, vhodná pro auta, kde jinak hrozí poškození ventilů a hlavy) jsou ke koupi na pumpách dodnes, obvykle se míchá 1ml na litr paliva. Pokud se Ti moje informace zdají mylné, poohlédni se po internetu, například jsou k dispozici různé materiály z historie výroby a prodeje benzínu od I. rep. až dodnes. Všechno, co tady píšu jsem zažil a pamatuji i poslední benzinky, kde měli dlouho Normál. Většinou to byly staré malé stanice před zrušením nebo rekonstrukcí , kde se nevyplatilo čistit staré nádrže po Normálu, aby se mohly použít na Super. To byl totiž velice častý případ u novějších stanic, že se stojany na Normál upravily na Super. Tehdá snad ani nebyla pumpa, kde by měli najednou všechny tři druhy benzínu.
Offline
Zajímavá diskuze.
Z míst v Praze, kde šly koupit součástky, nikdo nezmínil zámeček v Bráníku (Vlnitá 33). Ale šlo tam koupit jen něco málo součástek, spíš ale speciálních pro stavbu vysílacího zařízení.
Zmíněné diody LQ100 používám jako nízkonapěťovou zenerku s neoslňující indikací funkce :-) Na nic jiného se asi nehodí a zase aby jen ležely v šuplíku...
Bratři v PLR šli v produkci LEDek s obskurními futrály ještě dále a v pouzdře jako je LQ100 dělali i žlutou a zelenou LEDku. K prohlédnutí zde: http://cemi.cba.pl/cemi-diody-led.html
Ty zmíněné MBA810 kupodivu obstojí i dnes a vlastně ono nic moc jiného nezbývá než je zase začít používat - už je problém sehnat integrovaný NF zesilovač v klasickém nohatém futrálu (THT) s malou klidovou spotřebou (když nepočítám notoricky známou šuměnku LM386). Zkoumal jsem dva kusy MBA810 a pokud se jim napájení blokuje pořádným kondíkem s malým ESR a pokud se jim utáhne záporná zpětná vazba zvětšením odporu v noze číslo 6 z katalogových 56 ohmů na cca 120 ohmů, tak mi spadlo zkreslení pod 0,05% (na širokém rozsahu výkonů) a to je snad hezká hodnota. Při buzení ze zdroje nf signálu s malou impedancí se jim zmenšil šum na neslyšitelnou úroveň.
Ze starých Tesláckých katalogů mám nejraději "Konstrukční katalog křemíkových tranzistorů", červené desky, formát A5. Jsou tam ke každému tranzistoru na několika stránkách charakteristiky. Vcelku nepostradatelná věc pro retrovývoj, přitom asi málo známý katalog...
Offline
No jo, Vlnitá 33, o zámečku jsem věděl, ale teď jsem na to zapomněl. Tam jsem vůbec nechodil a nevím, zda se tam dalo něco získat, když jsem nebyl členem Svazarmu a radioklubu.
Pěkný odkaz na Unitru. Co jsem se díval na ta 100 ks balení, tak tam byla zajímavá data výroby 1986 až 1990, v té době už TESLA dělala přece jen něco modernějšího. Ovšem pravdou je, abychom jen nekritizovali, neviděli jsme, jak ty diody svítí. Možná výrazně lépe než naše LQ 100. Měli v tom pouzdru tři barvy a také rozptylné a IR. Čili zastaralé pouzdro nemusí nutně znamenat špatnou funkci. Detailně jsem si prohlížel ty fotografie a diody v modernějších pouzdrech měly docela nepěkný vzhled, možná špatný materiál nebo i formy a pracovní postup, kdežto ty kovové mně, co se týká kvality čočky, připadly v pořádku. Také jsem si přečetl část následující diskuse a je to obdobně smutné jako u nás. Jinak jsem diody se stejným kovovým soklem potkal i v západním zařízení ze 70. let. Ona to byla vývojová fáze, kterou si prošly asi všechny firmy na počátku výroby LED té doby. Polské LED se k nám na rozdíl od NDR produkce nedovážely, nevíme také od kdy je vyráběli, oni mohli mít také před Teslou náskok, v některých věcech byli výrazně pružnější a také měli velkou výhodu většího odbytu. Zejména tenkrát, kdy svět byl v rámci RVHP redukován jen na RVHP, které ještě v dělbě práce nefungovalo dobře a spolehlivě, hrálo roli i to, že byli daleko větší stát s větším počtem obyvatel a širšími možnostmi průmyslu i odbytu.
Katalogy ve formátu A5 byly konstrukční, proto podrobný popis s grafy a mnoha dalšími parametry. Také jich pár mám, dlouhá léta nebyly k sehnání, až ke konci 80. let se objevily dokonce v prodeji, před tím je bylo problém sehnat i do firmy. Ono také na začátku 80. let vyšly takové ty velké vázané katalogové bichle, nejprve ty větší, pak byla nová edice, ty měly anglický knižní rozměr a pět dílů. Tam bylo také daleko více informací, byly tam také díly z dovozu a přehled toho, co se kde vyrábí v RVHP. Také jsme si dělávali legraci, že katalog TESLA je Katalog snů, neboli Katalog toho, co bychom chtěli prodávat.
Offline
To si dúfam robíte sranda s tým MBA810, šak to je strašný krám s veľkým šumom a maličkým výkonom. A krám to bol už v čase vydania. Ak už neviem z akého dôvodu ostať pri nízkom výkone pri analogovom zosíku, tak aspoň to TDA2005, čo je šváb úplne inde. Alebo autozosy rady TDA7xxx, to nepotrebuje žiadne súčiatky okolo a dáva to z 12V okolo 12W pri rozumnom skreslení. Ale používať dnes analogove zosíky na tieto výkony je slušný nezmyselm, ked je v ponuke kopa digitálnych švábov s lepším odstupom signál šum a hlavne účinnosť úplne inde.
Offline
VašekP: Je to možné, já jsem se tomu zas tolik nevěnoval, jaksi jsem to jen poznával mimochodem.
Offline
jean napsal(a):
To si dúfam robíte sranda s tým MBA810, šak to je strašný krám s veľkým šumom a maličkým výkonom. A krám to bol už v čase vydania. Ak už neviem z akého dôvodu ostať pri nízkom výkone pri analogovom zosíku, tak aspoň to TDA2005, čo je šváb úplne inde. Alebo autozosy rady TDA7xxx, to nepotrebuje žiadne súčiatky okolo a dáva to z 12V okolo 12W pri rozumnom skreslení. Ale používať dnes analogove zosíky na tieto výkony je slušný nezmyselm, ked je v ponuke kopa digitálnych švábov s lepším odstupom signál šum a hlavne účinnosť úplne inde.
Výkon 4-5W co dodá MBA810 mi nepřijde "maličký". Kapesní tranzistorák TESLA Doris měl výkon 70mW a co to nadělalo kraválu, HI! Buď na to koukáte z pohledu zvukaře co ozvučuje sály a nebo jste hluchej jak pařez :-)
Jednou jsem ze zvědavosti změřil jaký výkon používám pro "pokojový poslech" a vyšlo mi něco okolo malých desítek miliwattů.
Šum viz výše, při buzení ze zdroje nf signálu s malou vnitřní impedancí a při stažení zisku naprosto neuvěřitelně spadne šum. Vyžaduje to dát i malý odpor potenciometru pro řízení hlasitosti (5-10kOhm, nikoliv obvyklých 100kOhm). Šum je tak pak malý, že musím strčit ucho do koše reproduktoru abych šum zaregistroval. Pro rýpaly - já mám sluch zcela v pořádku.
Klidová spotřeba MBA810 je cca 8mA, což je pro bateriové zařízení únosné. Vámi doporučený TDA2005 má klidový proud cca 10x větší.
Offline