SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Spectrista:  Promiň mi to rýpání. Po přečtení tvých prvních dvou příspěvků jsem nabyl dojem že držíš pájku poprvé v ruce a transciever po dědovi hodláš rozložit na věky věků do nenávratna. Promiň spletl jsem se.
Mám rád staré přístroje a jejich renovace je mým koníčkem. Držím ti palce ať se Ti funkční replika podaří. A nenech se odradit, vždyť to kuňkání na osmdesátce ocení nejeden soused u telky.
Dobové součástky seženeš. Připadá mi že poslední roky jich je z pozůstalostí čím dál více. I ten dobový pertinax seženeš. Když dáš FR4, tak už nemusíš dávat ani staré Tesla komponenty. Na druhou stranu je to tvoje vysílačka a dovnitř ti nikdo koukat nebude. A drobný ústupek s FR4 je zanedbatelný, když s její pomocí zachráníš funkční přístroj pro další generace bastlířů. Nechť krátké vlny zůstanou amatérům nadále zachovány.

Famater napsal(a):

Bastlení není o ekonomii. Jde o druh uspokojení.

Tohle moudro je vhodné vypálit hrotem trafopájky do desky pracovního stolu.

Ohledně plastových tranzistorů KC14x a KF124 a KF125 zdali byli či nebyli, to je na desce tohoto transciveru nevidíte? Jestli se pletu ať mi praskne očko v pájce, ale zřetelně na fotkách vidím dva. A máme štěstí, jelikož zakladatel vlákna má desku na stole,....

Radim napsal(a):

....
Jinak,  pokud se budou  používat  staré  součástky,  bude dost  nutné  taky používat olovnatou  pájku. Staré  součástky měly měděné  vývody(většinou) pocínované  galvanicky. Olovo  v olovnaté  pájce potom  bránilo  na rozhraní  mědi  a cínu  vzniku  sloučenin  cínu a mědi,  které  jsou křehké, v silnější  vrstvě praskají  a způsobují  tak  studeňáky. U bezolovnatých  dnešních  pájek má  za normální  teploty na rozhraní  mědi a cínu vzniknout vrstva dostatečná  k tomu praskání a vzniku  studeňáků za rok  až dva roky.

Nechci ti brát iluze, ale třeba drátový odpory maj železný vývody pocínovaný. A už docela dlouho. Mám ještě nějaký zbytky řady TR151 (červený s čepičkama) a TR191 (zelený bez čepiček) asi 30 let starý a všechny je seberu magnetem.

Tak ty MLT-0,25 nemagnetují
Těm tesláckým magnetují jen čepičky, vývody nikoliv. A to že magnetují nemusí nutně znamenat ocel, například nikl je taky magnetický...

to Radim: Až budu mít chvilku času, prohlédnu staré katalogy TESLA, mám je od r. 1968. Myslím, že se moc nepletu, pamět mi ještě slouží. Pouzdření do plastu jsme zvládali docela brzy, jen ta lichoběžníková pouzdra byla nešikovná. Byl to okopírovaný systém od německých výrobců.

Nákup součástek byl někdy sranda. V celé Praze nebyly víc jak jeden rok (tak kolem 74/75) odpory 4k7 od TR 112a až po nějaké 2W, přijel jsem tenkrát služebně do Chrudimi a v místní prodejně Domácích potřeb - Elektro měli oddělení součástek (to bylo obvyklé v každém okresním městě), tak jsem se na ně zeptal - odpověď byla. Kolik jich chcete? Koupil jsem celou krabici, měli ještě dvě celé a jednu načatou. Ovšem modernější, novější součástky se musely chodit kupovat do TESLY v Dlouhé nebo Martinské ulici. Pak byly ještě dvě velice zajímavé prodejny, kde měli i to, co neměla TESLA. Radioamatér v Žitné ulici, kde byli dva schopní lidé, Bartoš a Neužil jako vedoucí a zástupce, (snad si nepletu jména, tváře si pamatuji dodnes), kteří se snažili, starali a zároveň také věděli co lidé chtějí a potřebují. A v Budečské ulici na Vinohradech byla svazarmovská prodejna, kde byly k mání součástky pasivní a aktivní a dokonce hotové DPS ke konstrukcím z Amatérského radia. No, míval jsem tehdá výhodu, že jsem byl blízko Prahy.

Koncové stupně s germaniovými  komplementárními tranzistory byly dobré, díky KC508 na vstupu nešuměly a zvuk byl příjemný, nic proti nim. Jen jsem chtěl poukázat, že to bylo určité zpoždění ve výrobě dané také mimo jiné prodlevou mezi přípravou  a realisací výroby. Bylo to odzkoušené a bezproblémové zapojení, které funguje dodnes. Obecně  měly germaniové tranzistory i některá pozitiva a v některých zapojeních je není možné nahradit křemíkovými.

senior napsal(a):

2 spectrista. Rozpúšťať spájku chémiou, ak má zostať nepoškodená meď,  nie je najlepší nápad, resp. neuskutočniteľný. Meď je síce ušľachtilý kov, ale ani cin a olovo nie sú ako zinok. Najlepšie bude ten osadený plošák dať pod foťák na stative podľa možnosti kolmo a odfotiť. Prípadné geometrické skreslenie sa dá odstrániť vo fotošope. Rozteče vrtania otvorov sú štandardizované, takže ak potrebuješ aj veľmi vysokú presnosť, tak vo fotošope prekryť mriežkou a spresniť. Jedine tak získaš veľmi presnú mapu pcb.

Elektronice nerozumím ale přesně takto bych to udělal já. Vyfotit z dálky na zoom abych omezil perspektivu, potom oříznout, vložit do autocadu. Spočítat měřítko reál vs foto, zmenšit a hurá... obkreslovat 1:1

VašekP; Souhlasím, je vidět, že jste vymetal stejný místa. Ten uprostřed Myslíkový mi sednul víc než ten krajní. Ještě bych zpomenul Zlatnická, sice to nebylo elektro, ale kde jinde koupit chemii než tam.
CMOS za 14Kč (8,50), to byla krásná cena. Moje první konstrukce s TTL byla na MH7400 co stála lehce přes 100Kč.

Editoval Charon (19-09-2021 14:21:03)

No,  já  jsem  kupoval  součástky v Elektře či  Tesle v Pardubicích. Měla to  být podniková  prodejna Tesly,  takže tam teoreticky měl  být veškerý  jejich  sortiment.  Kolikrát jsem tam  strávil  hodiny,  jak  jsem četl,  co  tam  na zástrčkách  za součástky jso u a co bych z  nich  mohl  udělat  a na co  mi  stačí  jako  studentovi  peníze.  Tehdy jsem  myslím  znal  úplně všechny součástky,  co  byly v oficiálním  katalogu  Tesla. Kromě některých  nezajímavých  integráčů.
Praha můj rajón  nebyl.
Co  se týká  okresních  prodejen,  tam  sortiment a kvalita prodeje závisela na tom, jestl i vedoucí  prodejny věděl,  o  co  jde nebo  se řídil  jen  nějakým  metodickým  postupem a "cosi"  tam  měl,  aby "splnil". V Novém  Jičíně odhaduji  to  bylo  spíš aby splnil,  ve stole pod sklem  nějaké  ferity a náhradní díly a na stěně malá  skříňka se šuplíky. V Příboře byla malá  prodejna Tesla na přechodném  místě v hotelu  po jedné  hospodě a před druhou a tam  byla paní,  která  tomu  zřejmě nerozuměla,  ale od někoho asi dostala krabici  se sáčky s odpory a nf tranzistory KC a to  prodávala. V Elektře v Příboře na náměstí zase nějak  snad 10 let měli  v sortimentu  ferity , ty největší  feritové  kroužky,  co  v Šumperku  dělali  z hmoty H19 plus ještě jedny menší.
Jinak  se tehdy za socíku  mluvilo  o podnikových  prodejnách,  že tam  jsou  zajímavé  věci z  nějakých  přebytků,  třeba podniková  prodejna Tesly v Rožnově nebo  u  Pardubic kdesi  v Semtíně podniková  prodejna Syntézie Semtín,  kde se tehdy měl  dělat  kuprextit  a v prodejně měly být jeho přebytky a kazové  kusy. Ale do  nich  jsem  se nějak  nestačil  podívat.

Co  se týká  železných  vývodů, Tesla,  podle jedné  diskuze na elektrobastlírně,  měla mít někdy na rozhraní  70  a 80 lt období,  kdy měkké  ocelové pocínované drátky používala na nevýkonové  součástky,  tranzistory atd kvůli  úspoře mědi. Já jsem  se s tím  tehdy v podstatě nesetkal,  i  plechové  vývody KC14x,  které  jsem  měl,  byly tuším  v mědi.  Až  o  hodně později,  když  se mi  dostaly do  rukou  nějaké  vraky kotoučákůTesla a kokall jsem  na uhnilé  vývody součástek.

franta 486: Aha,  já  je hledal  v příspěvcích  autora vlákna.
http://ok1amf.nagano.cz/TECHNIKA/OK1AMF/TTR1/TTR1.htm 
musí  být novější  než  1970,  protože tam  jsou  dva elektrolyty v zeleném  plastu . Ty se vyráběly až  nějak  od roku 1980 nebo  dokonce 85. A bývaly velmi  mizerné  kvality,  protože netěsnily a elektrolyt rychle vysychal.

spectrista: Bude asi  dobré  vzít nožík,  škrábnout na konec vývodu  a podívat  se lupou,  jestli tam  je bílý  kov nebo  červená  měď. Ale : Pokud to  byl  ocelový  drátek jen  běžně pocínovaný a amatér to  kdysi  koupil  a potom třeba přebral trošku  zpocenou  rukou,  šáhl  na to  nebo skladoval  trošku ve vlhku, tak  nejspíš dnes už  bude ocelový drátek uhnilý. Nebo  aspoň  na něm  budou  pořádně viditelné  stopy.  To by muselo být opravdu  masívně galvanicky pokovené  třeba niklem  atd nebo  možná  žárově cínem , aby drátek  z  měkké  oceli dodnes vydržel.

senior: Aby se mohl  dostat  k  fotce vyvrtaných  otvorů a tím  získat  ten  rastr pro  přesnou  úpravu  rozměrů plošného  spoje, musel  by nejdřív odsávačkou  odstranit ze strany spojů  cínové  kapky či  "vrcholky"  ze zapájení a potom  ještě ty otvory nejlépe mechanicky za tepla přes roztavený  cín pročistit.  Já  jsem  to  třeba kdysi  dělal  obyčejnou jehlou na šití  příslušné  tloušťky. Ale on  na to  teplem  nechce.

Editoval Radim (19-09-2021 17:21:37)

Ty CMOSy byly za tu cenu v létech  88-89, to už bylo všechno jinak. TTLka za 100,- a také LQ za 100,- také pamatuji.

O tom Radioamatéru v činžáku na Poříčí píši na konci příspěvku, ten malý domeček mi nějak unikl nebo ho už nepamatuji.

Prodejnu TESLA v Pardubicích také pamatuji (dokonce i adresu, Palackého 580, Zelené předměstí), párkrát jsem tam byl. Samozřejmě, jen když jsem to spojil s něčím dalším, ze středních Čech to je 100km. Svého času tam dělali zásilkovou službu stavebnic podle některých konstrukcí dle Amatérského radia. Jinak obvyklý stav jako ve všech prodejnách TESLA, jen prodavači byli poněkud ochotnější a svižnější než v Praze.

To mě připomnělo zážitek z Tesly v Martinské ulici ze začátku 80. let. Tam bývaly tři pulty, vlevo od vchodu pult s odpory a kondenzátory, uprostřed s náhradními díly a napravo s polovodiči a finálními produkty. Tehdá jsem tam přišel a zaradoval se, že není fronta u toho prostředního, ty dva krajní byly obležené docela důkladně lidmi. Jenže nebyla prodavačka, přišla za dvě - tři minuty, ale sklopila oči na pult a začala sčítat aršík k paragonům. Jako bych tam nebyl, sčítala a sčítala, moc jí to nešlo a když sečetla, tak otráveně nadzdvihla oči a zeptala se co chci. Řemínek do magnetofonu B70 stejně nebyl, tak jsem po zhruba čtvrthodině civění na temeno odbarvené blondýnky šel do Dlouhé, kde ho měli. Dodnes nevím, zda se mi pomstila za to, že jsem to nevzdal a otravoval ji čekáním (občas po mně loupla okem při sčítání, jestli tam ještě jsem), nebo se jí ho nechtělo hledat a nebo ho doopravdy neměla, když v Dlouhé ve stejný den byl. Tam jsem si ovšem vystál frontu víc jak půlhodinovou.

Ocelové vývody pamatuji u tranzistorů germaniových naší konstrukce 101 až 107NU70 a některých starších GCček, jenže ty bývaly pozlacené a nekorodovaly a neupadávaly s jedinou vyjímkou. V magnetofonech řady B4 včetně luxusní stereo verze B43 použili ve výrobě v části produkce nějakou nevhodnou pájecí kapalinu a tam upadávaly, ovšem nikoliv v místě přechodu do pouzdra, ale v místě zapájení do DPS. Většinou šly součástky zapájet s kratšími vývody zpět, germania se nechávaly pokud možno s nezkrácenými vývody. Deska se v daném místě musela omýt lihem a zapájet součástku čistou kalafunou bez přísad. V pozdější době předala TESLA výrobu GCček Tungsramu, ty měly ošklivější, nepatrně menší pouzdra a cínované vývody. U germaniových tranzistorů se vývody dělaly železné nikoliv z úsporných důvodů, ale pro omezení přestupu tepla do systému při pájení, proto se také nezkracovaly vývody a doporučovalo se vývod chladit držením v kleštičkách.

Editoval VašekP (20-09-2021 06:41:58)

VašekP: Ta první prodejna Na Poříčí byla v roce 60, když jsme se tam přestěhovali. Pak ty domečky zbourali, ale rok nwtuším.

VašekP: Ono  u  těch  ocelových  vývodů stačilo  na první pohled neviditelné  poškození galvanické  vrstvy.  Nějaké  korozní  látky byly v běžném  prostředí  vždy,  stačil  třeba jen  závan  otevřenými  dveřmi  z  kuchyně,  kde se zrovna vařilo,  do  obyváku... Nebo  pokud se člověk  s těmi  součástkami delší  dobu vybavoval  v trochu  zpocené  dlani. Většina galvanických  povlaků  má  totiž  póry.

Este ked niekto vie kde sa za komancov predavali elektrosuciastky alebo boli ine kramy pre radiamaterov  tak nech napise do tejto diskusie o Letovani alebo nech sa prihlasi u sudruha Zincicu 

JardaK: Taky jsi v začátcích používal k deoxidaci kontaktů při letováni Acylpyrin?

Novodur jsem používal na cínování vf lanek.