SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Spectrista: Promiň mi to rýpání. Po přečtení tvých prvních dvou příspěvků jsem nabyl dojem že držíš pájku poprvé v ruce a transciever po dědovi hodláš rozložit na věky věků do nenávratna. Promiň spletl jsem se.
Mám rád staré přístroje a jejich renovace je mým koníčkem. Držím ti palce ať se Ti funkční replika podaří. A nenech se odradit, vždyť to kuňkání na osmdesátce ocení nejeden soused u telky.
Dobové součástky seženeš. Připadá mi že poslední roky jich je z pozůstalostí čím dál více. I ten dobový pertinax seženeš. Když dáš FR4, tak už nemusíš dávat ani staré Tesla komponenty. Na druhou stranu je to tvoje vysílačka a dovnitř ti nikdo koukat nebude. A drobný ústupek s FR4 je zanedbatelný, když s její pomocí zachráníš funkční přístroj pro další generace bastlířů. Nechť krátké vlny zůstanou amatérům nadále zachovány.
Famater napsal(a):
Bastlení není o ekonomii. Jde o druh uspokojení.
Tohle moudro je vhodné vypálit hrotem trafopájky do desky pracovního stolu.
Ohledně plastových tranzistorů KC14x a KF124 a KF125 zdali byli či nebyli, to je na desce tohoto transciveru nevidíte? Jestli se pletu ať mi praskne očko v pájce, ale zřetelně na fotkách vidím dva. A máme štěstí, jelikož zakladatel vlákna má desku na stole,....
Offline
Aha, tak to asi mám skutetečně trochu zkreslený pohled. Já jsem začínal bastlit tak 1979 - 80 a součástky jsem kupoval v místních elektrách a tam byly jen tranzistory v kovových pouzdrech. K prodejně s plným sortimentem Tesly jsem se dostal až při studiu 82 - 83.
Mimochodem, v kterém příspěvku ta fotka je? Já jsem v tomto vláknu žádnou fotku transceiveru nenašel.
Jinak, pokud se budou používat staré součástky, bude dost nutné taky používat olovnatou pájku. Staré součástky měly měděné vývody(většinou) pocínované galvanicky. Olovo v olovnaté pájce potom bránilo na rozhraní mědi a cínu vzniku sloučenin cínu a mědi, které jsou křehké, v silnější vrstvě praskají a způsobují tak studeňáky. U bezolovnatých dnešních pájek má za normální teploty na rozhraní mědi a cínu vzniknout vrstva dostatečná k tomu praskání a vzniku studeňáků za rok až dva roky.
Offline
Radim napsal(a):
....
Jinak, pokud se budou používat staré součástky, bude dost nutné taky používat olovnatou pájku. Staré součástky měly měděné vývody(většinou) pocínované galvanicky. Olovo v olovnaté pájce potom bránilo na rozhraní mědi a cínu vzniku sloučenin cínu a mědi, které jsou křehké, v silnější vrstvě praskají a způsobují tak studeňáky. U bezolovnatých dnešních pájek má za normální teploty na rozhraní mědi a cínu vzniknout vrstva dostatečná k tomu praskání a vzniku studeňáků za rok až dva roky.
Nechci ti brát iluze, ale třeba drátový odpory maj železný vývody pocínovaný. A už docela dlouho. Mám ještě nějaký zbytky řady TR151 (červený s čepičkama) a TR191 (zelený bez čepiček) asi 30 let starý a všechny je seberu magnetem.
Offline
Ty plasťáky TESLA KF124, KF125, KC147 atd byli kopií Valvo BF194, BF195, BC147 atd. Kuk sem: https://www.radiomuseum.org/tubes/tube_bf194.html
Na těch chytrých stránkách píšou rok originálu 1966, TESLA je okopírovala asi poměrně záhy, neb v kazeťáku TESLA A3 už byly použity a ten se dělal od roku 1968. A asi je všichni pamatujeme v televizorech řady Aramis (šikmé šasi, smíšené osazení) a ty se dělaly od roku 1971.
Sám je v mém šuplíčku víceméně ignoruji, krátké vývody z ocelového plechu a nenostalgický vzhled hovoří proti jejich použití :-)
Jo ta poznámka o nostalgických červených TR151 (metaloxiďák) a jejich ocelových vývodech je pro mě zajímavá informace a zároveň těžké zklamání. Ocel nebrat! Zkusím magnet na ruské MLT-0,25....
Koukám, že se z původního thema stal poměrně divoký offtopic :-)
Offline
Tak ty MLT-0,25 nemagnetují
Těm tesláckým magnetují jen čepičky, vývody nikoliv. A to že magnetují nemusí nutně znamenat ocel, například nikl je taky magnetický...
Offline
Radim napsal(a):
Mimochodem, v kterém příspěvku ta fotka je? Já jsem v tomto vláknu žádnou fotku transceiveru nenašel.
Mrkni na odkazy v příspěvku 10 a 16.
Tady je máš
http://www.hellsoft.cz/ok1ike/ham/ham.html zcela dole
http://ok1amf.nagano.cz/TECHNIKA/OK1AMF/TTR1/TTR1.htm
Offline
to Radim: Až budu mít chvilku času, prohlédnu staré katalogy TESLA, mám je od r. 1968. Myslím, že se moc nepletu, pamět mi ještě slouží. Pouzdření do plastu jsme zvládali docela brzy, jen ta lichoběžníková pouzdra byla nešikovná. Byl to okopírovaný systém od německých výrobců.
Nákup součástek byl někdy sranda. V celé Praze nebyly víc jak jeden rok (tak kolem 74/75) odpory 4k7 od TR 112a až po nějaké 2W, přijel jsem tenkrát služebně do Chrudimi a v místní prodejně Domácích potřeb - Elektro měli oddělení součástek (to bylo obvyklé v každém okresním městě), tak jsem se na ně zeptal - odpověď byla. Kolik jich chcete? Koupil jsem celou krabici, měli ještě dvě celé a jednu načatou. Ovšem modernější, novější součástky se musely chodit kupovat do TESLY v Dlouhé nebo Martinské ulici. Pak byly ještě dvě velice zajímavé prodejny, kde měli i to, co neměla TESLA. Radioamatér v Žitné ulici, kde byli dva schopní lidé, Bartoš a Neužil jako vedoucí a zástupce, (snad si nepletu jména, tváře si pamatuji dodnes), kteří se snažili, starali a zároveň také věděli co lidé chtějí a potřebují. A v Budečské ulici na Vinohradech byla svazarmovská prodejna, kde byly k mání součástky pasivní a aktivní a dokonce hotové DPS ke konstrukcím z Amatérského radia. No, míval jsem tehdá výhodu, že jsem byl blízko Prahy.
Koncové stupně s germaniovými komplementárními tranzistory byly dobré, díky KC508 na vstupu nešuměly a zvuk byl příjemný, nic proti nim. Jen jsem chtěl poukázat, že to bylo určité zpoždění ve výrobě dané také mimo jiné prodlevou mezi přípravou a realisací výroby. Bylo to odzkoušené a bezproblémové zapojení, které funguje dodnes. Obecně měly germaniové tranzistory i některá pozitiva a v některých zapojeních je není možné nahradit křemíkovými.
Offline
VašekP: dovolím si doplnit Myslíkova ulice, pak Truhlářská a nakonec Vyšehradská. Prodejny kam se dostávaly přebytky ze skladů a bylo tam možné čas od času koupit jinde nesehnatelné součástky. Nedostatek odporů jsem řešil tak, že když jsem šel kolem obchodu, tak jsem vytáhl seznam a dokupoval chybějící odpory do řady E12 od 10Ohm do 1Mohm, abych jich měl aspoň po 10. v šuplíku. Někdo sbíral známky, já odpory. Od 50% naplněnosti řady to už byl docela boj.
O co je to těd jednodušší, jak v dostupnosti tak v možnostech.
Offline
senior napsal(a):
2 spectrista. Rozpúšťať spájku chémiou, ak má zostať nepoškodená meď, nie je najlepší nápad, resp. neuskutočniteľný. Meď je síce ušľachtilý kov, ale ani cin a olovo nie sú ako zinok. Najlepšie bude ten osadený plošák dať pod foťák na stative podľa možnosti kolmo a odfotiť. Prípadné geometrické skreslenie sa dá odstrániť vo fotošope. Rozteče vrtania otvorov sú štandardizované, takže ak potrebuješ aj veľmi vysokú presnosť, tak vo fotošope prekryť mriežkou a spresniť. Jedine tak získaš veľmi presnú mapu pcb.
Elektronice nerozumím ale přesně takto bych to udělal já. Vyfotit z dálky na zoom abych omezil perspektivu, potom oříznout, vložit do autocadu. Spočítat měřítko reál vs foto, zmenšit a hurá... obkreslovat 1:1
Offline
Charon napsal(a):
...dovolím si doplnit Myslíkova ulice, pak Truhlářská a nakonec Vyšehradská.
Máš pravdu, v Myslíkově byly dokonce nějaký čas dva krámky (ty patřily bazaru Klenoty, jeden na křižovatce u soudu a druhý uprostřed na opačné straně) se součástkami a občas tam měli i celé přístroje nebo osazené desky. Pak se od nich (ovšem v rámci Klenotů) oddělil krámek vyloženě na součástky a ten byl ve Václavské pasáži na konci Karláku. Ve stejné pasáži byla také na konci 80. let prodejna TESLA s finálními výrobky a polovodiči. Bazar musel časem skončit, protože si TESLA stěžovala, že tam mají lepší sortiment než oni, tamní vedoucí Vladimír Jirka byl velice šikovný a měl tam i nějaké dovozové součástky, které získával nevím jak. V Truhlářské byl vojenský výprodej, měli tam také dost součástek a také zajímavé komponenty měřáků a telefonů, ale to bylo později, až ve druhé polovině 80. let a přetrval nějaký čas i po revoluci. Bazar Tesly byl v 70. létech v Soukenické (o trochu blíž k řece než Truhlářská), pak se odstěhoval doprostřed Dlouhé (prodejna první jakosti byla na rohu Rybné, o té jsem psal v minulém příspěvku), nakonec se tento krám přestěhoval naproti poště do Vyšehradské a dlouhá léta po revoluci tam ještě byl pokračující soukromník s krámkem Integra. Abychom nezapomněli, tak v 80. létech byl ještě prodej součástek a finálů ve Strašnicích na Černokostelecké a jako předposlední (někdy 86-87) byl otevřen krámek nad konečnou metra v Hájích také s polovodiči a finály. Tam byl vedoucí p. Komárek (dnes má soukromý krámek v Kolíně - snad ještě) a ten tam už před pádem totality míval součástky od SGS. Sranda byla, že CMOS řadu 40xx měl celou a v ceně za kus 8,50 z dovozu a v Dlouhé stály ve stejné době tytéž obvody (tedy jen některé) 14,-, ostatní samozřejmě neměli. Poslední otevřený a také brzy zavřený krámek Tesly býval v Sokolovské ul. (myslím 95). Tam měli finály a nějaké náhradní díly.
Když se člověk pořádně zamyslí, tak si vzpomene na všechno možné. Ještě musím připsat, že Radioamatér v Žitné měl po nějakou dobu pobočku Na poříčí šikmo naproti OD Bílá labuť, blíže k metru Sokolovská (nyní Florenc). Uvidíme, na co si ještě vzpomenu.
Editoval VašekP (19-09-2021 20:16:46)
Offline
VašekP; Souhlasím, je vidět, že jste vymetal stejný místa. Ten uprostřed Myslíkový mi sednul víc než ten krajní. Ještě bych zpomenul Zlatnická, sice to nebylo elektro, ale kde jinde koupit chemii než tam.
CMOS za 14Kč (8,50), to byla krásná cena. Moje první konstrukce s TTL byla na MH7400 co stála lehce přes 100Kč.
Editoval Charon (19-09-2021 14:21:03)
Offline
Offline
No, já jsem kupoval součástky v Elektře či Tesle v Pardubicích. Měla to být podniková prodejna Tesly, takže tam teoreticky měl být veškerý jejich sortiment. Kolikrát jsem tam strávil hodiny, jak jsem četl, co tam na zástrčkách za součástky jso u a co bych z nich mohl udělat a na co mi stačí jako studentovi peníze. Tehdy jsem myslím znal úplně všechny součástky, co byly v oficiálním katalogu Tesla. Kromě některých nezajímavých integráčů.
Praha můj rajón nebyl.
Co se týká okresních prodejen, tam sortiment a kvalita prodeje závisela na tom, jestl i vedoucí prodejny věděl, o co jde nebo se řídil jen nějakým metodickým postupem a "cosi" tam měl, aby "splnil". V Novém Jičíně odhaduji to bylo spíš aby splnil, ve stole pod sklem nějaké ferity a náhradní díly a na stěně malá skříňka se šuplíky. V Příboře byla malá prodejna Tesla na přechodném místě v hotelu po jedné hospodě a před druhou a tam byla paní, která tomu zřejmě nerozuměla, ale od někoho asi dostala krabici se sáčky s odpory a nf tranzistory KC a to prodávala. V Elektře v Příboře na náměstí zase nějak snad 10 let měli v sortimentu ferity , ty největší feritové kroužky, co v Šumperku dělali z hmoty H19 plus ještě jedny menší.
Jinak se tehdy za socíku mluvilo o podnikových prodejnách, že tam jsou zajímavé věci z nějakých přebytků, třeba podniková prodejna Tesly v Rožnově nebo u Pardubic kdesi v Semtíně podniková prodejna Syntézie Semtín, kde se tehdy měl dělat kuprextit a v prodejně měly být jeho přebytky a kazové kusy. Ale do nich jsem se nějak nestačil podívat.
Co se týká železných vývodů, Tesla, podle jedné diskuze na elektrobastlírně, měla mít někdy na rozhraní 70 a 80 lt období, kdy měkké ocelové pocínované drátky používala na nevýkonové součástky, tranzistory atd kvůli úspoře mědi. Já jsem se s tím tehdy v podstatě nesetkal, i plechové vývody KC14x, které jsem měl, byly tuším v mědi. Až o hodně později, když se mi dostaly do rukou nějaké vraky kotoučákůTesla a kokall jsem na uhnilé vývody součástek.
franta 486: Aha, já je hledal v příspěvcích autora vlákna.
http://ok1amf.nagano.cz/TECHNIKA/OK1AMF/TTR1/TTR1.htm
musí být novější než 1970, protože tam jsou dva elektrolyty v zeleném plastu . Ty se vyráběly až nějak od roku 1980 nebo dokonce 85. A bývaly velmi mizerné kvality, protože netěsnily a elektrolyt rychle vysychal.
spectrista: Bude asi dobré vzít nožík, škrábnout na konec vývodu a podívat se lupou, jestli tam je bílý kov nebo červená měď. Ale : Pokud to byl ocelový drátek jen běžně pocínovaný a amatér to kdysi koupil a potom třeba přebral trošku zpocenou rukou, šáhl na to nebo skladoval trošku ve vlhku, tak nejspíš dnes už bude ocelový drátek uhnilý. Nebo aspoň na něm budou pořádně viditelné stopy. To by muselo být opravdu masívně galvanicky pokovené třeba niklem atd nebo možná žárově cínem , aby drátek z měkké oceli dodnes vydržel.
senior: Aby se mohl dostat k fotce vyvrtaných otvorů a tím získat ten rastr pro přesnou úpravu rozměrů plošného spoje, musel by nejdřív odsávačkou odstranit ze strany spojů cínové kapky či "vrcholky" ze zapájení a potom ještě ty otvory nejlépe mechanicky za tepla přes roztavený cín pročistit. Já jsem to třeba kdysi dělal obyčejnou jehlou na šití příslušné tloušťky. Ale on na to teplem nechce.
Editoval Radim (19-09-2021 17:21:37)
Offline
Na germaniové nízkovýkonové tranzistory se hodně používaly ne pocínované, ale pozlacené ocelové drátky.
Editoval Zdenek11 (19-09-2021 17:29:48)
Offline
Ty CMOSy byly za tu cenu v létech 88-89, to už bylo všechno jinak. TTLka za 100,- a také LQ za 100,- také pamatuji.
O tom Radioamatéru v činžáku na Poříčí píši na konci příspěvku, ten malý domeček mi nějak unikl nebo ho už nepamatuji.
Prodejnu TESLA v Pardubicích také pamatuji (dokonce i adresu, Palackého 580, Zelené předměstí), párkrát jsem tam byl. Samozřejmě, jen když jsem to spojil s něčím dalším, ze středních Čech to je 100km. Svého času tam dělali zásilkovou službu stavebnic podle některých konstrukcí dle Amatérského radia. Jinak obvyklý stav jako ve všech prodejnách TESLA, jen prodavači byli poněkud ochotnější a svižnější než v Praze.
To mě připomnělo zážitek z Tesly v Martinské ulici ze začátku 80. let. Tam bývaly tři pulty, vlevo od vchodu pult s odpory a kondenzátory, uprostřed s náhradními díly a napravo s polovodiči a finálními produkty. Tehdá jsem tam přišel a zaradoval se, že není fronta u toho prostředního, ty dva krajní byly obležené docela důkladně lidmi. Jenže nebyla prodavačka, přišla za dvě - tři minuty, ale sklopila oči na pult a začala sčítat aršík k paragonům. Jako bych tam nebyl, sčítala a sčítala, moc jí to nešlo a když sečetla, tak otráveně nadzdvihla oči a zeptala se co chci. Řemínek do magnetofonu B70 stejně nebyl, tak jsem po zhruba čtvrthodině civění na temeno odbarvené blondýnky šel do Dlouhé, kde ho měli. Dodnes nevím, zda se mi pomstila za to, že jsem to nevzdal a otravoval ji čekáním (občas po mně loupla okem při sčítání, jestli tam ještě jsem), nebo se jí ho nechtělo hledat a nebo ho doopravdy neměla, když v Dlouhé ve stejný den byl. Tam jsem si ovšem vystál frontu víc jak půlhodinovou.
Ocelové vývody pamatuji u tranzistorů germaniových naší konstrukce 101 až 107NU70 a některých starších GCček, jenže ty bývaly pozlacené a nekorodovaly a neupadávaly s jedinou vyjímkou. V magnetofonech řady B4 včetně luxusní stereo verze B43 použili ve výrobě v části produkce nějakou nevhodnou pájecí kapalinu a tam upadávaly, ovšem nikoliv v místě přechodu do pouzdra, ale v místě zapájení do DPS. Většinou šly součástky zapájet s kratšími vývody zpět, germania se nechávaly pokud možno s nezkrácenými vývody. Deska se v daném místě musela omýt lihem a zapájet součástku čistou kalafunou bez přísad. V pozdější době předala TESLA výrobu GCček Tungsramu, ty měly ošklivější, nepatrně menší pouzdra a cínované vývody. U germaniových tranzistorů se vývody dělaly železné nikoliv z úsporných důvodů, ale pro omezení přestupu tepla do systému při pájení, proto se také nezkracovaly vývody a doporučovalo se vývod chladit držením v kleštičkách.
Editoval VašekP (20-09-2021 06:41:58)
Offline
Tak jsem si zase na něco vzpomněl. Na Národní třídě býval Fonoamatér (zhruba naproti prodejně Lověna se zbraněmi), tam sice nebyly součástky, ale tam se chodilo nakoupit reproduktorové a mikrofonní kabely s konektory. Ne, že by si je neuměl člověk udělat, ale dlouhou dobu nebyly konektory DIN pro reproduktory a mikrofonní stíněný kablík v metráži a 25 metrový kablík se dal rozstříhat na hodně kousků...
S konektory býval problém i s klasickými pětikolíkovými a zejména, když se v 80. létech začal používat křížový konektor na sluchátka, ten nebyl nikde, jen v Kotvě ve třetím patře (teď si nejsem jist jestli to nebylo ve čtvrtém), tam prodávali radia, televize a další přístroje a měli pult a u něj tyhle a ještě další konektory, dokonce i křížovou pětku vidlici a zdířku do přístroje s přepínacími kontakty .
A ještě býval také bazar v 70. létech s elektromateriálem všeho druhu (součástky, přístroje i elektroinstalační materiál) v Husitské ulici na Žižkově přesně v téže prodejně, kde býval po revoluci PS Elektronic, než přesídlili na Střížkov.
Jinak musím také napsat, že se v různých dalších bazarech s úplně jiným sortimentem občas nakoupil elektrotechnický materiál a dokonce za neuvěřitelné ceny, protože to ocenil někdo, kdo tomu nerozumněl a dal cenu nízkou, aby se toho rychle zbavili. To bývala ovšem náhoda a štěstí, že se tam zašlo ve správnou chvíli. A ještě člověk koupil s materiálem ženě papiňák za dobrou cenu a přesně ten, co chtěla. Jakou měl tehdá člověk radost. Žena ho má dodnes a je funkční, používá ho 40 let. Dnes člověk něco kupuje a už ví, kdy to vyhodí - brzy.
Offline
VašekP: Ta první prodejna Na Poříčí byla v roce 60, když jsme se tam přestěhovali. Pak ty domečky zbourali, ale rok nwtuším.
Offline
Vidím, že je tu nás "nostagiků" více.
Pro mě mimopražského, ale do Phy dost často jezdícího, připadaly v úvahu prodejny v Žitné a Myslíkově. ul. Tam se daly koupit ty filtry z Mánesa, které jsou použity(převinuté) v předmětném transceivru.
Ocelové přívody mě pěkně vytrápily u KF520. Byl ulomený těsně na kraji v zálevu. Kontakt někdy ano, někdy ne. Vidět to nebylo a mechanicky se to neprojevovovalo. Dodnes jsem na to nezapoměl.
Jo to byly tenkrát časy...
Offline
VašekP: Ono u těch ocelových vývodů stačilo na první pohled neviditelné poškození galvanické vrstvy. Nějaké korozní látky byly v běžném prostředí vždy, stačil třeba jen závan otevřenými dveřmi z kuchyně, kde se zrovna vařilo, do obyváku... Nebo pokud se člověk s těmi součástkami delší dobu vybavoval v trochu zpocené dlani. Většina galvanických povlaků má totiž póry.
Offline
Famater napsal(a):
Vidím, že je tu nás "nostagiků" více.
Pro mě mimopražského, ale do Phy dost často jezdícího, připadaly v úvahu prodejny v Žitné a Myslíkově. ul. Tam se daly koupit ty filtry z Mánesa, které jsou použity(převinuté) v předmětném transceivru.
Ocelové přívody mě pěkně vytrápily u KF520. Byl ulomený těsně na kraji v zálevu. Kontakt někdy ano, někdy ne. Vidět to nebylo a mechanicky se to neprojevovovalo. Dodnes jsem na to nezapoměl.
Jo to byly tenkrát časy...
Koukám, že je nás tu skutečně hodně.
Ulomený přívod u pouzda, taky znam, asi běžná záležitost. Ale nejvíc mě vytrestala chyba při programování pomocí děrné pásky. Pro znalý je na konci každé řádky odřádkování CR LF, pro neznalý to je návrat vozíku na začátek řádky a pootočení válce o jednu řádku. No a mě se podařilo vynechat pootočení válce a napsat stejný příklaz přez již napsaný. Na papíru bylo vše v pořádku, ale počítač se mohl zbláznit bez toho, že by sdělil o jakou chybu se jedná.
Offline
Este ked niekto vie kde sa za komancov predavali elektrosuciastky alebo boli ine kramy pre radiamaterov tak nech napise do tejto diskusie o Letovani alebo nech sa prihlasi u sudruha Zincicu
Offline
Tedy, padají mi oči z důlků, hltám s nostalgií každé slovo.
Už jsem sem málem přestal chodit, debaty typu jestli je tahle čína lepší než támhleta čína a proč dělat něco lépe, když to jde levněji a jak to nejlevnější téměř nefunkční nějak uvést do provozu, ty mě fakt ubíjely.
S nostalgií vzpomínám na dětství (začínal jsem v radiokroužku ve 12-ti letech), mládí (radioklub OK1KIQ, vlastní mládežnická značka OL1VLV), bastlení, rozebírání, opravování, šmarjá to už je tak dávno
Offline
JardaK: Taky jsi v začátcích používal k deoxidaci kontaktů při letováni Acylpyrin?
Offline
Acylpyrin byl dobrej, ale dal se nahradit novodurovou trubkou. Prostě taková ta červená trubka od záchodový nádobky k míse. Děsně to smrdělo, ale fungovalo bezvadně.
Offline
Novodur jsem používal na cínování vf lanek.
Offline