SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Frank: Já jsem to napsal trochu blbě. Měl jsem na myslí, že těsně nad betonem to bude reznout, ať už tam chloridy budou nebo nebudou, akorát bez chloridů či dalších urychlovačů koroze to přirozeně bude reznout o dost pomaleji. A právě u mne to takhle rezlo ve dvou případech a bez chloridů. Nejspíš to hodně závisí na materiálu, u mně to byly buď lisované profily z hutě cca z dvojky nebo minimálně v jednom případě nastříhaný plech 2,5 nebo 3 a vylisovaný ve fabrice do něčeho jako mělčího U profilu neboli kutilsky vyrobený sloupek.
Ono jinak vypadá, že se tam do toho taky míchá i elektrochemická koroze. rez na oceli se chová jako anoda a holý kov těsně u betonu jako obětovaná katoda. Beton, který do sebe natahuje vlhkost ze země obstarává po většinuu doby vzlínáním slabou vrstvišku vlhkosti na povrchu oceli s nějakými solemi vylouženými z betonu coby elektrolyt. Potom, jakmile se nad betonem objeví první koroze, už to dál jede slušně rychle i bez chloridů.
Offline
To Radim - zjednodušil jsem vliv obvyklých kyselých dešťů na rozhraní špatně chráněná ocel - beton.
V roce 1989, těsně po našich listopadových kolaudacích, si soused o pár domů vedle postavil nosné sloupy brány ze svařovaných úsporných U profilů svařených do krabice a bez jakékoliv ochrany je zabetonoval. My, co jsme mu pomáhali, jsme mu sice doporučovali aspoň nějaký nátěr, ale on kvůli počasí pospíchal. Před dvěma roky při couvání s jeho letitou škodovkou lehce zavadil o jeden ze sloupků a ten se poroučel i s bránou na sice staré, ale auto. Tak 20 - 30 mm od horní plochy do betonu zbyl z ocelových profilů jen "papír" a totéž bylo i nad zemí. U nás v ulici se nesolí, je to rovina, takže se v zimě jen pluží sníh. Takže 30 roků a průšvih. A pro pobavení - vyřešil to tak, že do děr ve zbývajícím profilu v betonu nacpal pozinkovanou silnostěnnou rouru a zbytek vyplnil rychlobetonem. Také řešení.
Offline
jirkati napsal(a):
Takže 30 roků a průšvih.
Tak to mě tedy vážně zaujalo. Po 30 letech totálně zkorodovaný sloupky?! Já jsem byl při návštěvě svého bývalého domu naopak překvapen tak dobrým stavem jak těch sloupků, tak celých vrat a oplocení, svařeného z výlisků a výplně plechu 1,2mm. A to tam nebyl aplikován žádný zvláštní nátěr, ani zinkování. Pouze se tehdy používal základ suřík. barva + krycí nátěry. Nemovitost je v rovině, snad se tam nesolí silnice, neznám složení kyselého deště v místě, ale je to poblíž města Kolín, kde tehdy byl poměrně silný průmysl i chemický... Jak je tedy možné, že po 45 letech to vypadalo téměř netknuté korozí?!
Offline
Frank. mali sme asi 50m vinohrad neviem presne ake hrube to ma steny zmeriam ked som to chcel vykopat a vypacit tak sme to museli dvaja davat dolu lebo tie slpiky boli odhnite nad betonom
a jediny sposob ako ten 50-60kg betonovy hrib dostat von bolo vyvalit pakou z jamy...
lebo ked sa to zapacilo za stlpik ukazal sa ten papier - pritom slpik bol krasny a natrety ale zhnityyyyy
tak ze to drzala asi len ta farba )
ale je fakt ze niektore odhnili totalne a niektore drzia
pritom vsetky boli hore otvorene a dolu nebol odvodovaci otvor drot bol asi 50cm nad zemou kde mohla voda
uniknut....
tie pogumovane trubky som videl tiez odhnite nebolo vidno hrzduuu ale lamali sa
tak ja neviem ci sa oplati stlpik vyluhovat v nejakom gumoasfalte sak to bude korodovat aj vnutri
asi to chce ten indicky sltp co nehnije
Editoval ihlan (06-07-2021 20:28:35)
Offline
To Frank:Tak to jsi měl říct hned,že tam je základní nátěr s oxidy olova .To vysvětluje tu trvanlivost bez koroze.
Jó Suřík,cením si ho jako zlata.Funguje nejlíp .Viděl jsem už mnoho letitých bránek i vrat,(jednu má můj soused,ještě původní i když má barák opravený ) a sem tam pod hnědým nátěrem zasvitne krásná oranžová.Bez koroze,ale sloupky uvnitř určitě jedou .Zdravím za velkou louži .
Offline
U takových to plotů a p. se postupovalo tak, že se trubka zapíchla dozemě a kolem se to zabetonovalo. Pak uhnila trubka celá. Pod trubkou by mělo být alespoň 5cm betonu.
Offline
Ono taky ty úsporné profily mohly být ze snadněji lisovatelné ocelů, měkké a podobné hlubokotažné oceli. A taková ocel právě rezne znatelně rychleji.
Nicméně těch 30 let pro ty u profily, řekneme z plechu dvojky a nenatřené, to zhruba tak odpovídá běžné rychlosti koroze v čistějším prostředí bez chloridů z silnic.
Offline
momák napsal(a):
To Frank:Tak to jsi měl říct hned,že tam je základní nátěr s oxidy olova .To vysvětluje tu trvanlivost bez koroze.
Jó Suřík,cením si ho jako zlata.Funguje nejlíp .Viděl jsem už mnoho letitých bránek i vrat,(jednu má můj soused,ještě původní i když má barák opravený ) a sem tam pod hnědým nátěrem zasvitne krásná oranžová.Bez koroze,ale sloupky uvnitř určitě jedou .Zdravím za velkou louži .
Asi to fakt bude tím suříkovým nátěrem... nedovedu si to jinak vysvětlit, vzhledem k tomu, jaké zde popisují zkušenosti ostatní... Ne, fakt si nevymejšlím, byl jsem překvapenej, že po 45 + letech to nevykazovalo známky koroze!!! A to bych si určitě všimnul nabobtnalých míst pod nátěrem... Copak ty UČKA ty měly sílu stěny nějakých 5-6mm, ale ten plech na spodní výplň byl jen 1,2mm a ty jekly taky byly jen tuším 40x40mm... Svařoval jsem to tehdy bazickými EB. Ani žádná odrezovací tůra na tom neproběhla, jen ty nátěry i té části co šla do betonu... Zdravím též!
Editoval Frank (06-07-2021 21:34:37)
Offline
Radim napsal(a):
Ono taky ty úsporné profily mohly být ze snadněji lisovatelné ocelů, měkké a podobné hlubokotažné oceli. A taková ocel právě rezne znatelně rychleji.
Nicméně těch 30 let pro ty u profily, řekneme z plechu dvojky a nenatřené, to zhruba tak odpovídá běžné rychlosti koroze v čistějším prostředí bez chloridů z silnic.
Tu korozi vlivem počasí a přítomnosti chloridů, nebo bez, pozoruju, dnes a denně na autech zde v US z míst, kde nikdy není sníh a tudíž i po 40ti létech nejeví známky koroze. A tady u nás na severu, kde solí jak diví, tak auto, které nemá speciální ochranu karoserie shnije za 10 let i dříve k nepotřebě. Na Kubě jezdí americká auta 50 let a koroze není. Ale stačí kdo bydlí blízko moře, kde vítr unáší kapičky slané vody stovky metrů a tam koroduje vše jak divé. Ani ne blatníky, ale spoje mezi střechou ap.
Offline
Frank: Florida zborteny barak nieje to sice plot ale hovorili ze prave Florida ma tento problem Beton a zelezo vnom
mozem najst tu relaciu otom ako to rozoberali ze ake problemy sposobuje ten slany vzduch.
Celkom zaujimava debata len to islo 3-4dni spatne a neviem kde to davali ... ze to zelezo ako koroduje a ten
beton nasava tak to cele popraska a praaask a preto sa tam musia tie stavby kontrolovat alebo nestavat vyskove
stavby zelezobeton ale len ocelovy skelet
Inak co za farbu pouzivaju na Golden Gate Bridge je nejaka cervena Surik to nebude ze... ?
este dodam ze ten nas vinohrad mal asi 40-60rokov po dedkovi.... takze ta korozia mala casu a casu
a teraz som si uvedomi co pisal Famater trubka ktora bola odliata do nejakeho kanistra bola chranena cela
a tie co trcali ako hrib a trcala aj v zemi tak tie som vyvratit nevedel tie odhnili ...
Na Cube tie Oldtimery totalne rekonstruujuuu varok by tam jasal stastim ale tie 50-60te roky mali aj poriadny plech
a nie ako tie Francu..... papieraky... videl som Pezota a Oktavku v sebe oktavka rozbity chladic a 306 rozbity cely zadok
Editoval ihlan (06-07-2021 23:10:20)
Offline
ihlan:
Ano, určitě, ta slaná tříšť od moře dělá velké problémy s korozí ocelových a železobetonových konstrukcí kolem. I řada mostů, zejména z tzv. předpjatého betonu trpí přítomností chloridů při posypu solí. Však tem most, co nedávno spadl v Itálii, tam zjistili právě, že to způsobila koroze ze solí z posypu a zanedbané revize. Ta armatura uvnitř, když beton nasaje slaný roztok, začne korodovat. Tou korozí se zvětšuje objem té armatury, beton naruší prasklinami, čímž se ten proces ještě urychlí. Toto jsou poměrně nebezpečné a často opomíjené věci, které vedou ke katastrofě...
Offline
Právě beton, když není zestárlý, tak má slabě zásaditou reakci a ta chrání ocel uvnitř proti korozi. A právě beton stárne tempem zhruba asi centimetr do hloubky za cca 10 let a tu zásaditou reakci ztrácí. Jak se to dostane k ocelovému armování, tak ta armatura uvnitř začne vlivem vlhkosti distribuované dovnitř betonu póry rezivět. Pak trvá nějak od 5 do cca 30 let, než ta rez kolem armatury zvětší objem tolik, že beton zevnitř začne trhat.
Za socíku se tady u nás při spoustě betonování nedodržely postupy a ta armatura se ocitla přímo na okraji betonu a je zvenku proti světlému betonu zdaleka vidět, jak rezne. Proto u nás spousta mostků a podobných staveb ze socíku právě nyní končí či už skončila.
Kde je v ovzduší sůl, to znamená na mořském břehu a potom ve směru větrů od moře do pevniny od břehu řekl bych takových 5 až řekněme 30 kilometrů, podle intenzity místních větrů, tak budou ty procesy asi zrychlené.
Na Golden gate a mosty obecně se určitě dříve používaly suříkové či obecně olovnaté barvy. dnes už nejspíš ne. Používá se barva typu Hammerite, která obsahuje inertní lístečkové pigmenty, například slídu. Ty tenké ploché destičky toho pigmentu se v natřené vrstvě barvy poskládají na plochu a v mnoha vrstvách nad sebou. Díky tomu taková barva po zaschnutí téměř nepropouští ani vlhkost ani korodující chemikálie. Vrstva běžné barvy je jinak hlavně pro vlhkost dost propustná. Ale to je záležitost stará už několik desítek let, my jsme se o takových barvách učili už ve škole. Dneska je už možná i něco lepšího.
Editoval Radim (07-07-2021 18:25:35)
Offline
Zdravím .Tak to byl Radime,hezký výklad o principu tzv.dnešních "antikorozních" nátěrech.Např.právě ten Hammerite.To jsem třeba nevěděl,že má v sobě částečky slídy.......zajímavé .Princip dnešních antikorozních nátěrových systémů,je vytvořit bariéru,proti vzdušné vlhkosti.ŽADNÝ nátěr není určen na zkorodovaný povrch a pokud se již tak stane,ani barva tzv. "za milion",situaci nezachrání.
Offline
Radim ak si spomenul farbu co ma zlozenie ako hamerit tak neviem ci s nou a farbou co ma podobne zlozenie mas dlhorocne skusenosti ale kamarat co maluje uz roky konstrukcie a ine kovove objekty az po strechy na hamerit len nadava ,ze to nic nevydrzi oproti suriku a uz ju davno nepouziva
Offline
Dolezite je ten stlpik pred betonovanim namlovat. Najlepsie aj z vnutra.
Ale vecsinou sa to robilo tak ze sa zabetonovalo a potom malovalo, a to potom odhnije na rozhrani.
Offline
Dobrý den,
já to tedy malinko upřesním obrazovou dokumentací a prosím neukamenujte mne. Na obrázku je vidět vrcholová vaznice z 2x UPE 220, která má být svařená do krabice. Jedná se tedy o vodorovnou konstrukci rovnoměrně zatíženou. Domnívám se správně, že svařováním se dosáhne pouze spojení obou konstrukcí bez rozdílu průhybu po zatížení této konstrukce ? Je tedy dostačující V svar s pásnicemi přiraženými k sobě bez mezery ? Navazující U je připojena pomocí 3x M18 šroubů na cca 1000mm dlouhém betonovém podkladu, jde mi pouze o svár spojující pásnice.
Děkuji za Váš názor
Petr
Offline
ano, průhyb po zatížení bude stejný ať jsou U svařená či nikoliv. Ovšem svaření zajistí pochytání bočních sil (skalárů). Bez svaření jsou U náchylná na vybočení do boku. Profil UPE má mnohem menší tloušťku stojiny než klasické U. Projektant asi šetří stavebníkovi peníze.
Sváry určitě nikoliv v celku. Po celé délce ano, ale cca 10cm dlouhé s roztečí 50cm.
Byl zde názor (myslím od kolegy Ládese) že vařit s mezerou kvůli průvaru. To nemusí platit vždy. Co válcovna to jiný tvar boku příruby, některé jsou vyválcované do špičky takže je to vlastně jakoby připravená sražená hrana pro svár.
Offline
Joe66 napsal(a):
Radim ak si spomenul farbu co ma zlozenie ako hamerit tak neviem ci s nou a farbou co ma podobne zlozenie mas dlhorocne skusenosti ale kamarat co maluje uz roky konstrukcie a ine kovove objekty az po strechy na hamerit len nadava ,ze to nic nevydrzi oproti suriku a uz ju davno nepouziva
No, četl jsem o tom ve skriptech, když jsem studoval. Tehdy u nás přirozeně nic takového nebylo.
Jak to je dnes, přesně nevím. V technickém listu se píše, že se barva nesmí ředit a jako hlavní způsob nanášení je štětec nebo váleček, to by obsahu takových pigmentů odpovídalo. A stříkání je pouze poslední možnost a to ještě vysokotlaké Airless.
Už jsem párkrát uvažoval, že bych z výzkumných důvodů plechovku té barvy koupil a vyzkoušel, ale zatím jsem nenarazil na dostatečně malou plechovku za příslušně nízkou částku.
Offline
Nejlepší barvu na orezlé kovové plochy jakou jsem kdy použil a vyzkoušel je barva od firmy IZOL-PLASTIK BRNO. Primárně je určena na nátěry plechových střech, ale osvědčila se i na spodky aut, rezavé stožáry vysokého napětí apd. Mám ji na garáži již více než padesát let a sřecha je pořád ve výborném stavu.
Online
Stáhnout k sobě svorkama a v místech budoucích svárů upravit náběhy otupení flexou brusným kotoučem,jste li "pinktlich" pak mezeru mezi opatrně vytvořit řezným kotoučem(bacha bude se to vtahovat tak ať se vám to nehryzne a není z toho nějaký úraz).myslím že t1,6mm by mohl stačit a pak cpát eldu kor rutilovou do lázně co to půjde,pak to bude tak jak to být má.Tady bych to vařil v PC tedy položené na bok ať můžete pracovat na obou stranách a zamezíte deformaci svařence....Ta úspora je cca 1400 na 14 metrech a to už je celkem pěkná " páteční návštěva pohostinství".
Offline
Děkuji za naprosto perfektní popis provedení. Mezery mezi sváry 30 cm a délka svaru 10 cm bude dostačující počítám. Ohledně té úspory, jen jsem chtěl podotknout, že UPE stojí více než U, tudíž by projektant nechtěl stavebníkovi nic ušetřit, ba právě naopak.
Ještě jedna technická, je úplně špatně svařit takovýto druh oceli / druh konstrukce rutil-bazickou elektrodou, konkrétně Chemweld 7100 ? Rozumím doporučení rutilových elektrod, mám tady zbytek balíku EB 121, avšak skoro i 3kg Chemweldů 7100
Editoval ZnuGy (13-07-2021 15:12:52)
Offline
Neviem ktora chemveld bola urcena na ,,necistoty,, ,ze zvaranie neocisteneho materialu ,ze treba vyhladat podla cisla ale obrusit hrany s brusnym kotucom treba tak ci tak -staci liznut hrany . Ja by som na to pouzil 3,2 EB121 a podla zistenia ked bude v popise katalogu vhodna ta chemveld tak potom dokoncil aj s tou + urobil s nou skusobny zvar a vsetko ako bolo spomenute na preskacku
Offline
Domníval jsem se že padla informace že se bude svařovat trafem proto ty rutilky.Bez usměrňovače by to byla bazickou bída.I když jsou elektrody vhodné jak na stejnosměrný tak střídavý proud.Ty 7100 taky mám,no zatím jsem je neotevřel.Během dne na to když tak mrknu.
Offline