SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

asi by som sa lepsie pozrel do vykresovej dokumentacie k uvedenej stavbe, a pokial tam tieto veci chybaju, tak sa popozerat po statikovi...  riesit v podstate statiku vlastneho baraku na fore mi pripada tak trochu  hmmmm...

vůbec bych se k tomu nevyjadřoval nechci-li být spoluviníkem při zhroucení domu a následném zavalení obyvatel a už vůbec takhle veřejně

bourač napsal(a):

lukys napsal(a):

budou svarene ke svisle konstrukci v jedne  v druhe tretine delky celkoveho nosniku...

Co to znamená svislá konstrukce? Jsou to sloupy? Popiš je!
Ten nosník 14 metrů dlouhý je tedy podepřen na koncích a na dvou sloupech s roztečí cca 4.7m?
Na nosníku budou kolmo uložené další prvky? Jedním koncem na U220, druhým na zdi? Jak dlouhé? Ponesou jen prostý strop + krov, nebo nahoře bude další podlaží? 
Ta U220 budou svařená do krabice nebo do I?

Svařování se neboj, pokud jsi svařeč. Neboj se ani deformací způsobených chladnutím svárů.

Postup ti celkem dobře - i když předčasně popsal moderátor.
Předčasně protože jestli chceš poradit od lidí z praxe musíš upřesnit dotaz.

mam zelezobetonove pilire, vrchni plocha je 35x35cm na ni budou spoje tech ucek, ucka budou svarena jako krabice, opacne konce nosniku jsou na nosnych obvodovych zdich 44cm, na nosnicich budou stropni tramy ktere ponesou i vahu strechy/vazby... statika je od projektanta ok, jen mi jde o to svarovani, jestli je to ok svarit v delce jen na tupo a ucka k sobe jak popisuje moderator vyse...

bourač napsal(a):

pokud ty pilíře jsou dostatečně upevněné v zemi není co řešit. Na tu plochu pilířů bych položil plech  cca 35x35, tlustý 8mm a všechno svařil k sobě, na tupo.
Deformace (stropní trámy) bych neřešil vůbec. Vem dva základní kusy, na zemi je nastehuj na všech rozích a ve prostřed. Stahnutý svěrkama. Pak to zavař natvrdo cca max 5-8cm dlouhými sváry, určitě ne po celé délce. Sváry rozteč cca50cm.
2x U22 na tento rozpon unese vše co se v RD může vyskytnout.
Já mám podobné nosníky v baráku také - ovšem svařené d I. Nejsou podélně nadoraz k sobě. dal jsem mezi ně kostičky pásoviny 10mm. Takže mezi dvěmi U je mezera 10mm.
Ať už použiješ krabici nebo I nevař to po celé délce. Udělej jen sváry po cca 50cm, dlouhé cca 5-8cm. To je běžný postup na všech konstrukcích.
Položil bych všechny tři hotové kusy na pilíře, srovnal rovinu do provázku (laseru) nastehoval a vařil. Sváry na příčných spojích využít všechno - stoupáky 220mm
- ale né najednou jeden spoj komplet, jen cca 1/4 délky sváru a běhat kolem toho.
Vařit takto "najednou" po kouskách celou konstrukci. Pro stavební účely deformace vyhoví.
Bacha na bordel pod tebou (papíry dříví) je potřeba do toho valit pořádný ampery aby se to provařilo.
U220 muže mít z válcovny ruznou tloušťku stojiny a přírub ale nikdy to není žádná jeklovina.
čest práci - dej pak fotky - ať poserové vidí

diky za rady , pod ty spoje je ten plat nutny? nestaci natupo svarit?  asi mi to rozhodi vysku, nepovital jsem s tim

jj spoj U (tupej) je na podložkách a svár to celý zpevní. Ta podložka by měla bejt ještě přivařená k roxorům co jsou ve sloupech. Ale ty tam máš vyřazený telegrafní sloupy co?
Neznám situaci na stavbě, ani nevím jestli nebude zemětřesení, tak bych tu výšku kvůli podložkám nějak dořešil. 8mm se někam v baráku vejde.

bourač napsal(a):

jj spoj U (tupej) je na podložkách a svár to celý zpevní. Ta podložka by měla bejt ještě přivařená k roxorům co jsou ve sloupech. Ale ty tam máš vyřazený telegrafní sloupy co?
Neznám situaci na stavbě, ani nevím jestli nebude zemětřesení, tak bych tu výšku kvůli podložkám nějak dořešil. 8mm se někam v baráku vejde.

ok, at je to echt tak to poresim tim podlozenim.. zelezobetonove sloupy maji 4x14 roxor v 25x25 provedeni s 6tkama trimnky po 25cm, mam je nahore naohybane na 16cm abych je pak z boku privaril k tem nosnikum

bourač napsal(a):

Já mám podobné nosníky v baráku také - ovšem svařené d I. Nejsou podélně nadoraz k sobě. dal jsem mezi ně kostičky pásoviny 10mm. Takže mezi dvěmi U je mezera 10mm.

aký bol k tomu dovod?

Stehování podélných nosníků se dělá z důvodu pevnosti a pružnosti konstrukce. Svislé zatížení je zpravidla konstantní, ale vodorovné posuny díky "pracování" stavby jsou značné. Navíc se tím umožní i částečné vybočování traverz ukotvených ve zdivu, které jinak svou pevností v ose snadno roztrhají při tepelných změnách i hodně pevnou konstrukci. Možnost vybočení značně takové nebezpečí omezí.
Trocha zjednodušené informace: Ocelová tyč (profil) o délce 1 m se při ohřátí o 100 °C prodlouží o 1 mm. Prodloužení je s teplotou lineární, takže při ohřátí o 30 °C je to 0,3 mm. To je na desetimetrové tyči 3 mm. Proto se nosníky kotví zásadně jen na jednom konci a druhému se nechává prostor na dilataci.
Lidé od dráhy by mohli vyprávět sáhodlouhá story o vybočování kolejí jen při ohřevu sluncem.

Dobrý den pánové,
zaujala mne Vaše diskuze, ale ať pročítám jak pročítám, nemohu se dobrat k jasnému závěru. Pokud budu svařovat dvě U220 k sobě do krabice, budu mezi pásnicemi dělat mezeru (do 3mm), nebo je sesvorkuji k sobě a využiji "náběh" pásnice, která udělá jakési menší "V" ovšem bez mezery na kořen ? Z diskuze jsem vypozoroval, že každý to dělá jinak. Koukal jsem na konstrukce svařených profilů jak svislých tak vodorovných kterých jsem si všiml ve svém okolí, a u většiny se mi zdá, že se mezera nedělala. Ale barva to mohla zamaskovat. Povětšinou vařeno 8-10cm sváry po 30ti centimetrech.

Děkuji za Vaše názory.
Petr

Jak tlusté jsou ty pásnice?(typnul bych cca 6,5-8mm).Kolik typnete ampér že dokáže penetrovat skrz takhle silný materiál? Tady můžete klacek cpát do lázně silou jakou chcete a skrz se bez mezery stejně nedostanete.Za mně sesvorkovat, shrknout povrch mezi pásnicema(tu jakoby mezeru a její nejbližší okolí brusným ve flexe,pak mezi nacpat několik kusů pásoviny(napříč  skrz obě pásnice té budoucí krabice),stehnout celek,vymlátit ty pásoviny ven a v krátkých usecích na střídačku zavařit.
Pak je varianta b-stáhnout ty dva kusy k sobě a jen v místech budoucích svárů vybrat materiál třeba karbidovou frézou ve fortunce,nebo tou už zmiňovanou flexou.

Radim -To je pravda. Beton je částečně zásaditý a sám nijak korozivně na ocel nepůsobí. Největší problém je tam, kde má přístup k betonu sůl, např. z posypu silnic. Ta dokáže zkorodovat vnitřní armaturu, kreá korozí navíc nabývá na objemu a beton rozruší, což je nebezpečné zejména u mostních konstrukcí.

jirkati - Pravda je, že záleží na účelu takové konstrukce. Korozní odolnost to je to, co se domnívám, že se tak trochu v Česku přehání. Já jsem kdysi v sedmdesátých vyrobil vrata a plot z výlisků. Vrata z jeklů a protože jsem chtěl, aby i sloupky byly čtvercového profilu a sehnat tehdy jekl 150x150 byl pro mě problém, svařil jsem pomoci stehů dvě Učka tak, že vytvořily žádaný profil. Ale o to nejde, to jsou vcelku běžné věci. Jde mi o to, že jsem v roce 2019 navštívil ČR a viděl můj původní domek s vraty a plotem z výlisků v naprosto perfektním stavu, bez známek koroze i po cca. 45 letech. Bez jakéhokoliv ošetření žárovým zinkem, jen nátěr. Asi několikrát opakovaný, protože původně jsem to měl natřené kombinací bílé a černé. Ani ty spodní výplně nejsou zkorodované a to byly vyrobeny z plechu 1,2mm.   Tady je foto...

Radim - Souhlasím, že rozhraní, mezi zabetonovaným sloupkem a betonem je kritické místo pro korozi, ale rozhodně nesouhlasím, že není rozdíl, zda je přítomná sůl, či nikoli. I stopový roztok chloridů zvyšuje mnohonásobně korozi železa i mnoha dalších kovů oproti účinku samotného i jen vlhkého betonu. Na vlastní oči jsem viděl ty moje sloupky, které jsou přes 45 let zalité v betonu a rozhraní mezi betonem a sloupkem rozhodně zkorodované není. Samozřejmě, že vámi zmiňovaná ochrana zamezí korozi úplně, pokud nebude nějakým způsobem porušena, ale to už jdeme do extrémů... Chtěl jsem pouze poukázat, že v normálním  prostředí za 45 let se uchránily sloupky zalité v betonu a zjevně další desítky let mohou vydržet... pokud tedy nebudou vystaveny působení zejména soli(chloridům).