SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
zdravim, mam na stavbe rd hlavni nosnou konstrukci stropu resenou zel. konstrukci 2xU220 na tri casti v celkove delce cca 14m... chtel bych se tu poradit jak nejlepe a nejsetrneji vuci deformacim svarit kusy dohromady? profily si k sobe svarim na zemi a po osazeni jerabem na misto svarim jeste pripravene nosniky k sobe. poradili by jste mi prosim jakou techniku zvolit pri svarovani na zemi a jakou pak na miste k sobe v delce? podotknu ze budu varit trafem a elektrodou 2.5... nosniky nebudou nachylne k vyvraceni, jelikoz budou svarene ke svisle konstrukci v jedne v druhe tretine delky celkoveho nosniku... snad se tu na me moc nevyradite
ps: jde mi o to, jestli je treba svarovat podelne 2xU housenkou v cele delce, nebo staci jen treba co metr 10cm housenka a jaky postup zvolit, aby se mi zbytecne nosniky nezdeformovaly... dekuji
Editoval lukys (21-11-2020 03:48:33)
Offline
asi by som sa lepsie pozrel do vykresovej dokumentacie k uvedenej stavbe, a pokial tam tieto veci chybaju, tak sa popozerat po statikovi... riesit v podstate statiku vlastneho baraku na fore mi pripada tak trochu hmmmm...
Offline
To je docela past. Mám podobnou zkušenost ze stavby vlastního baráku, ale mé zkušenosti naštěstí zapracovaly.
1, Má-li být celá délka jako samostatný nosník je potřeba vědět, jestli při následném zdvojení mohou být U profily skutečně svařeny do "trubky", nebo jestli bude potřeba mezi nimi udržet nějakou vzdálenost kvůli zatížení nad nimi.
2, Všechny spoje je nutné na stojině aspoň z "vniřní" strany přeplátovat plechem se stejnou tloušťkou, jako je stojina s přesahem 100 mm na každou stranu od spoje traverz a cca 20 mm od vnitřku pásnic.
3, Na souběžných traverzách musí být svařované spoje minimálně o 660 mm, lépe 1100 mm přesazené vůči sobě.
4, Je potřeba si neustále uvědomovat, že veškerou hmotnost zatížení nese jenom stojina. Horní a spodní pásnice jenom drží směr. Proto se po nastehování s patřičnou mezerou na kořen a krycí svár nejdříve svařuje stojina a pak pásnice od hrany ke stojině.
5, Pokud se ze svařených profilů následně dělá "trubka" je vhodné celou délku s mezerami pro kořen a svár napřed nastehovat a pak svařit postupně střídavě z obou stran sváry cca 100 mm s přerušením 200 až 300 mm.
Ten postup je extrémě zjednodušený, protože je ještě nutné respektovat úskalí spočívající ve svařování rutilovou, případně kyselou elektrodou trafosvářečkou. Ale jde to.
Offline
vůbec bych se k tomu nevyjadřoval nechci-li být spoluviníkem při zhroucení domu a následném zavalení obyvatel a už vůbec takhle veřejně
Offline
lukys napsal(a):
budou svarene ke svisle konstrukci v jedne v druhe tretine delky celkoveho nosniku...
Co to znamená svislá konstrukce? Jsou to sloupy? Popiš je!
Ten nosník 14 metrů dlouhý je tedy podepřen na koncích a na dvou sloupech s roztečí cca 4.7m?
Na nosníku budou kolmo uložené další prvky? Jedním koncem na U220, druhým na zdi? Jak dlouhé? Ponesou jen prostý strop + krov, nebo nahoře bude další podlaží?
Ta U220 budou svařená do krabice nebo do I?
Svařování se neboj, pokud jsi svařeč. Neboj se ani deformací způsobených chladnutím svárů.
Postup ti celkem dobře - i když předčasně popsal moderátor.
Předčasně protože jestli chceš poradit od lidí z praxe musíš upřesnit dotaz.
Offline
bourač napsal(a):
lukys napsal(a):
budou svarene ke svisle konstrukci v jedne v druhe tretine delky celkoveho nosniku...
Co to znamená svislá konstrukce? Jsou to sloupy? Popiš je!
Ten nosník 14 metrů dlouhý je tedy podepřen na koncích a na dvou sloupech s roztečí cca 4.7m?
Na nosníku budou kolmo uložené další prvky? Jedním koncem na U220, druhým na zdi? Jak dlouhé? Ponesou jen prostý strop + krov, nebo nahoře bude další podlaží?
Ta U220 budou svařená do krabice nebo do I?
Svařování se neboj, pokud jsi svařeč. Neboj se ani deformací způsobených chladnutím svárů.
Postup ti celkem dobře - i když předčasně popsal moderátor.
Předčasně protože jestli chceš poradit od lidí z praxe musíš upřesnit dotaz.
mam zelezobetonove pilire, vrchni plocha je 35x35cm na ni budou spoje tech ucek, ucka budou svarena jako krabice, opacne konce nosniku jsou na nosnych obvodovych zdich 44cm, na nosnicich budou stropni tramy ktere ponesou i vahu strechy/vazby... statika je od projektanta ok, jen mi jde o to svarovani, jestli je to ok svarit v delce jen na tupo a ucka k sobe jak popisuje moderator vyse...
Offline
pokud ty pilíře jsou dostatečně upevněné v zemi není co řešit. Na tu plochu pilířů bych položil plech cca 35x35, tlustý 8mm a všechno svařil k sobě, na tupo.
Deformace (stropní trámy) bych neřešil vůbec. Vem dva základní kusy, na zemi je nastehuj na všech rozích a ve prostřed. Stahnutý svěrkama. Pak to zavař natvrdo cca max 5-8cm dlouhými sváry, určitě ne po celé délce. Sváry rozteč cca50cm.
2x U22 na tento rozpon unese vše co se v RD může vyskytnout.
Já mám podobné nosníky v baráku také - ovšem svařené d I. Nejsou podélně nadoraz k sobě. dal jsem mezi ně kostičky pásoviny 10mm. Takže mezi dvěmi U je mezera 10mm.
Ať už použiješ krabici nebo I nevař to po celé délce. Udělej jen sváry po cca 50cm, dlouhé cca 5-8cm. To je běžný postup na všech konstrukcích.
Položil bych všechny tři hotové kusy na pilíře, srovnal rovinu do provázku (laseru) nastehoval a vařil. Sváry na příčných spojích využít všechno - stoupáky 220mm
- ale né najednou jeden spoj komplet, jen cca 1/4 délky sváru a běhat kolem toho.
Vařit takto "najednou" po kouskách celou konstrukci. Pro stavební účely deformace vyhoví.
Bacha na bordel pod tebou (papíry dříví) je potřeba do toho valit pořádný ampery aby se to provařilo.
U220 muže mít z válcovny ruznou tloušťku stojiny a přírub ale nikdy to není žádná jeklovina.
čest práci - dej pak fotky - ať poserové vidí
Offline
bourač napsal(a):
pokud ty pilíře jsou dostatečně upevněné v zemi není co řešit. Na tu plochu pilířů bych položil plech cca 35x35, tlustý 8mm a všechno svařil k sobě, na tupo.
Deformace (stropní trámy) bych neřešil vůbec. Vem dva základní kusy, na zemi je nastehuj na všech rozích a ve prostřed. Stahnutý svěrkama. Pak to zavař natvrdo cca max 5-8cm dlouhými sváry, určitě ne po celé délce. Sváry rozteč cca50cm.
2x U22 na tento rozpon unese vše co se v RD může vyskytnout.
Já mám podobné nosníky v baráku také - ovšem svařené d I. Nejsou podélně nadoraz k sobě. dal jsem mezi ně kostičky pásoviny 10mm. Takže mezi dvěmi U je mezera 10mm.
Ať už použiješ krabici nebo I nevař to po celé délce. Udělej jen sváry po cca 50cm, dlouhé cca 5-8cm. To je běžný postup na všech konstrukcích.
Položil bych všechny tři hotové kusy na pilíře, srovnal rovinu do provázku (laseru) nastehoval a vařil. Sváry na příčných spojích využít všechno - stoupáky 220mm
- ale né najednou jeden spoj komplet, jen cca 1/4 délky sváru a běhat kolem toho.
Vařit takto "najednou" po kouskách celou konstrukci. Pro stavební účely deformace vyhoví.
Bacha na bordel pod tebou (papíry dříví) je potřeba do toho valit pořádný ampery aby se to provařilo.
U220 muže mít z válcovny ruznou tloušťku stojiny a přírub ale nikdy to není žádná jeklovina.
čest práci - dej pak fotky - ať poserové vidí
diky za rady , pod ty spoje je ten plat nutny? nestaci natupo svarit? asi mi to rozhodi vysku, nepovital jsem s tim
Offline
jestli chceš pořádný svár, tak to podlož a tu podložku nakonec dokola přivař. Mně se osvědčilo přivařit na pásnice z vnější strany obyčejné podložky tak, aby si účka do sebe zaklesly tedy na sebe přesně sedly, daly se stáhnou a pak bez problémů svařit. tedy 20 podložka přivařená tak, aby půlkou šla vně proější pásnice druhé traverzy krabice, totéž na druhé pásnici
Offline
jj spoj U (tupej) je na podložkách a svár to celý zpevní. Ta podložka by měla bejt ještě přivařená k roxorům co jsou ve sloupech. Ale ty tam máš vyřazený telegrafní sloupy co?
Neznám situaci na stavbě, ani nevím jestli nebude zemětřesení, tak bych tu výšku kvůli podložkám nějak dořešil. 8mm se někam v baráku vejde.
Offline
hlavně teda ty ampéry jak píše bourač, na 2,5 eldy tak těch 90 Ampér ale max 100 víc ani ne jinak se bude to trafo tavit bude to zapáchat a dokonce to může něco podpálit
..opravdu ideální svářečka na tudle práci.. a doporučuji svařovat to bez zkoušek ať to stojí zato 😂
Offline
bourač napsal(a):
jj spoj U (tupej) je na podložkách a svár to celý zpevní. Ta podložka by měla bejt ještě přivařená k roxorům co jsou ve sloupech. Ale ty tam máš vyřazený telegrafní sloupy co?
Neznám situaci na stavbě, ani nevím jestli nebude zemětřesení, tak bych tu výšku kvůli podložkám nějak dořešil. 8mm se někam v baráku vejde.
ok, at je to echt tak to poresim tim podlozenim.. zelezobetonove sloupy maji 4x14 roxor v 25x25 provedeni s 6tkama trimnky po 25cm, mam je nahore naohybane na 16cm abych je pak z boku privaril k tem nosnikum
Offline
Kramlik napsal(a):
hlavně teda ty ampéry jak píše bourač, na 2,5 eldy tak těch 90 Ampér ale max 100 víc ani ne jinak se bude to trafo tavit bude to zapáchat a dokonce to může něco podpálit
..opravdu ideální svářečka na tudle práci.. a doporučuji svařovat to bez zkoušek ať to stojí zato 😂
mam einhel 150tku, ma tepelnou pojistku a dodelaval jsem tam vetrak, takze myslim, ze to bude cajk, jinak se mi s tim svaruje pekne
Offline
bourač napsal(a):
Já mám podobné nosníky v baráku také - ovšem svařené d I. Nejsou podélně nadoraz k sobě. dal jsem mezi ně kostičky pásoviny 10mm. Takže mezi dvěmi U je mezera 10mm.
aký bol k tomu dovod?
Offline
bourač napsal(a):
... cca max 5-8cm dlouhými sváry, určitě ne po celé délce. Sváry rozteč cca50cm ...
Otazka nesvarece, proc se tohle dela? Nejak se tim ridi pruznost konstrukce? Nebo ciste pro usetreni elektrod/casu ("staci to")? Laickym pohledem bych u takovehle konstrukce cekal "cim pevnejsi, tim lepsi".
Dik
Offline
Stehování podélných nosníků se dělá z důvodu pevnosti a pružnosti konstrukce. Svislé zatížení je zpravidla konstantní, ale vodorovné posuny díky "pracování" stavby jsou značné. Navíc se tím umožní i částečné vybočování traverz ukotvených ve zdivu, které jinak svou pevností v ose snadno roztrhají při tepelných změnách i hodně pevnou konstrukci. Možnost vybočení značně takové nebezpečí omezí.
Trocha zjednodušené informace: Ocelová tyč (profil) o délce 1 m se při ohřátí o 100 °C prodlouží o 1 mm. Prodloužení je s teplotou lineární, takže při ohřátí o 30 °C je to 0,3 mm. To je na desetimetrové tyči 3 mm. Proto se nosníky kotví zásadně jen na jednom konci a druhému se nechává prostor na dilataci.
Lidé od dráhy by mohli vyprávět sáhodlouhá story o vybočování kolejí jen při ohřevu sluncem.
Offline
docela dobře je problém popsán a vysvětlen v dokumentu o stavbě mostu Millau.
https://www.youtube.com/watch?v=8XwvCPqWrLs
nevím jestli je to přesně v tomto videu.
Offline
Dobrý den pánové,
zaujala mne Vaše diskuze, ale ať pročítám jak pročítám, nemohu se dobrat k jasnému závěru. Pokud budu svařovat dvě U220 k sobě do krabice, budu mezi pásnicemi dělat mezeru (do 3mm), nebo je sesvorkuji k sobě a využiji "náběh" pásnice, která udělá jakési menší "V" ovšem bez mezery na kořen ? Z diskuze jsem vypozoroval, že každý to dělá jinak. Koukal jsem na konstrukce svařených profilů jak svislých tak vodorovných kterých jsem si všiml ve svém okolí, a u většiny se mi zdá, že se mezera nedělala. Ale barva to mohla zamaskovat. Povětšinou vařeno 8-10cm sváry po 30ti centimetrech.
Děkuji za Vaše názory.
Petr
Offline
Vše závisí na praktickém použití takového svařence. Mnoho lidí si myslí, že krabicový svařenec z U profilů má nějaké zvlášť dobré vlastnosti. Nemá, je to úplně stejné, jako obdobný profil Jackel. Kupodivu lepší vlastnosti má trubka o stejném průměru a tloušce stěn. Hlavní problém je i v dlouhodobé korozní odolnosti. U krabice z U profilů jsou vždy netěsnosti, tedy vlhkost uvnitř a související koroze. Na trubku stačí přivařit dna a žádná koroze uvnitř se nekoná. Rozumnější je dát U profily k sobě "zády" s mezerou, aby se mohlo vše pořádnou barvou natřít.
Často se zapomíná natřít kvalitní barvou vše, co je v dotyku s betonem. Beton vždy drží vodu, je navíc částečně kyselý, takže ocelové konstrukce na přechodu do betonu rády korodují.
Pokud je nezbytné použít krabici z U profilů je dobré ji udělat otevřenou a svařenec žárově pozinkovat.
Offline
Jak tlusté jsou ty pásnice?(typnul bych cca 6,5-8mm).Kolik typnete ampér že dokáže penetrovat skrz takhle silný materiál? Tady můžete klacek cpát do lázně silou jakou chcete a skrz se bez mezery stejně nedostanete.Za mně sesvorkovat, shrknout povrch mezi pásnicema(tu jakoby mezeru a její nejbližší okolí brusným ve flexe,pak mezi nacpat několik kusů pásoviny(napříč skrz obě pásnice té budoucí krabice),stehnout celek,vymlátit ty pásoviny ven a v krátkých usecích na střídačku zavařit.
Pak je varianta b-stáhnout ty dva kusy k sobě a jen v místech budoucích svárů vybrat materiál třeba karbidovou frézou ve fortunce,nebo tou už zmiňovanou flexou.
Offline
Beton je zásaditý, protože obvykle obsahuje volné alkálie, není kyselý. Volné alkálie se neutralizují vzdušným oxidem uhličitým na uhličitany, konkrétně nejvíc uhličitan vápenatý a ten se dá považovat za neutrální. To se děje do hloubky betonu rychlostí asi 1 cm za 10 let.
Offline
Radim -To je pravda. Beton je částečně zásaditý a sám nijak korozivně na ocel nepůsobí. Největší problém je tam, kde má přístup k betonu sůl, např. z posypu silnic. Ta dokáže zkorodovat vnitřní armaturu, kreá korozí navíc nabývá na objemu a beton rozruší, což je nebezpečné zejména u mostních konstrukcí.
jirkati - Pravda je, že záleží na účelu takové konstrukce. Korozní odolnost to je to, co se domnívám, že se tak trochu v Česku přehání. Já jsem kdysi v sedmdesátých vyrobil vrata a plot z výlisků. Vrata z jeklů a protože jsem chtěl, aby i sloupky byly čtvercového profilu a sehnat tehdy jekl 150x150 byl pro mě problém, svařil jsem pomoci stehů dvě Učka tak, že vytvořily žádaný profil. Ale o to nejde, to jsou vcelku běžné věci. Jde mi o to, že jsem v roce 2019 navštívil ČR a viděl můj původní domek s vraty a plotem z výlisků v naprosto perfektním stavu, bez známek koroze i po cca. 45 letech. Bez jakéhokoliv ošetření žárovým zinkem, jen nátěr. Asi několikrát opakovaný, protože původně jsem to měl natřené kombinací bílé a černé. Ani ty spodní výplně nejsou zkorodované a to byly vyrobeny z plechu 1,2mm. Tady je foto...
Offline
No, kde je beton v zemi a je v něm třeba sloupek nebo zábradlí, tak skutečně nejrychleji koroduje místo na okraji betonu, ať už tam je sůl nebo není.To je asi tím, že z betonu jde po sloupku nahoru vlhkost. A nejdéle se po dešti atd udrží hned nad betonem. Viděl jsem to na sloupcích, nebo na třeba žárově pozinkovaném zábradlí zalitém do betonu atd.
Jako účinnou ochranu jsem třeba viděl zábradlí, složené z 2,3 metry dlouhých kusů, které bylo důkladně lakováno asi v nějaké lakovací lince v hale, potom bylo z těch kusů na místě složeno a nalakované spodky - sloupky zábradlí byly zality do betonu. Nebo nové sloupy na místní osvětlení chodníku, z betonu je na trubce sloupku natavena asi 5 mm silná vrstva plastu, vypadá to jako nějaký polypropylen nebo polyetylen, do výšky asi 5 cm nad plochu betonu.
Offline
Radim - Souhlasím, že rozhraní, mezi zabetonovaným sloupkem a betonem je kritické místo pro korozi, ale rozhodně nesouhlasím, že není rozdíl, zda je přítomná sůl, či nikoli. I stopový roztok chloridů zvyšuje mnohonásobně korozi železa i mnoha dalších kovů oproti účinku samotného i jen vlhkého betonu. Na vlastní oči jsem viděl ty moje sloupky, které jsou přes 45 let zalité v betonu a rozhraní mezi betonem a sloupkem rozhodně zkorodované není. Samozřejmě, že vámi zmiňovaná ochrana zamezí korozi úplně, pokud nebude nějakým způsobem porušena, ale to už jdeme do extrémů... Chtěl jsem pouze poukázat, že v normálním prostředí za 45 let se uchránily sloupky zalité v betonu a zjevně další desítky let mohou vydržet... pokud tedy nebudou vystaveny působení zejména soli(chloridům).
Offline