SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den,
chci vás požádat o radu, jakými max. parametry máte zkušenost, že je možné kvalitně a přitom velice rychle svařovat robotem pulzní MIG/MAG technologií černou ocel S355 jedním hořákem?
Jde mi o max. velikost svaru "a" na jednu housenku spolu s parametry proudu "A", napětí "V" a rychlosti svařování v mm/s.
Předpokládám drát 1,2 mm, zdroj 600 A s 500 A při 100 % zatěžovateli.
Děkují moc.
Offline
Asi to moc nepomuze, ale jeden znamy si robota do firmy poridil (nejaka starsi Kuka) a rikal, ze s nim vari vicemene stejne rychle, jak by varil on rucne. Ovsem, co to v tehle proudech znamena, netusim, 500A je dost nad muj hobby level
Editoval E-Ryc (23-06-2021 13:45:05)
Offline
Děkuji. Předpokládám, že při odladěném svařováním robotem se bude možné dostat na vyšší parametry svařovacího výkonu, než při ručním. Snad někdo tyto zkušenosti má :-)
Offline
E-Ryc napsal(a):
Asi to moc nepomuze, ale jeden znamy si robota do firmy poridil (nejaka starsi Kuka) a rikal, ze s nim vari vicemene stejne rychle, jak by varil on rucne. Ovsem, co to v tehle proudech znamena, netusim, 500A je dost nad muj hobby level
Asi není robot jako robot, ale v r. 2017 jsem navštívil jedno moje bývalé pracoviště ještě z dob socialismu kde jsme kdysi vyráběli sloupy veřejného osvětlení. Ručně. Docela dřina a pomalá výroba. Nyní si firma pořídila robot a nestačil jsem se divit jak produktivní je dnešní výroba... Natočil jsem tam i video...
https://www.youtube.com/watch?v=FZ9D-7CPz5g
Offline
Ručně se z pravidla dělá jednoduchá housenka do svaru a6. Pak už by se měly dělat vícevrstvé. Ale záleží na svářečovi atd. Automat ma výhodu v tom, že má stálou rychlost a když jde o delší svár, je robot schopen svařovat v kuse, zatímco svářeč napojuje. Svár a6 nevím kolik Ampér je potřeba, odhadem něco přes 200A?
Offline
Frank: hezky mu to jde od ruky (nebo od chapadla?)
Offline
OT
Ona ta rychlost je stejne vicemene dana proudem, nebo ne? Si laicky predstavuju, ze (at to vede clovek nebo robot), kdyz jedu moc pomalu, tak to propalim, kdyz moc rychle, tak neprovarim.
Samozrejme pokud se nedostanu do oblast, kde uz clovek tak rychle nestiha.
Offline
pafik1605 napsal(a):
Frank: hezky mu to jde od ruky (nebo od chapadla?)
ta koordinacie je perfektna, ako si to tam jedno "chapadlo" polozi, druhe privari.....
Editoval rcp (23-06-2021 15:36:54)
Offline
E-Ryc napsal(a):
OT
Ona ta rychlost je stejne vicemene dana proudem, nebo ne? Si laicky predstavuju, ze (at to vede clovek nebo robot), kdyz jedu moc pomalu, tak to propalim, kdyz moc rychle, tak neprovarim.
Samozrejme pokud se nedostanu do oblast, kde uz clovek tak rychle nestiha.
Ano, rychlost, proud a napětí určuje vnesené teplo. Jen je podle mne nějaký limit toho, kolik tepla dokážu předat a také by stihl uniknout všechen plyn ze správně promíchané kovové lázně. V příručce ESAB jsem četl, že se dá dosáhnout vneseného tepla 2,5 až 3,5 kJ/mm. Jen nevím, z jakých hodnot proudu, napětí a rychlosti se tato čísla skládají a zda tyto hodnoty neplatí náhodou pro tandemové svařování, protože mi připadají opravdu obrovské.
Offline
Frank napsal(a):
E-Ryc napsal(a):
Asi to moc nepomuze, ale jeden znamy si robota do firmy poridil (nejaka starsi Kuka) a rikal, ze s nim vari vicemene stejne rychle, jak by varil on rucne. Ovsem, co to v tehle proudech znamena, netusim, 500A je dost nad muj hobby level
Asi není robot jako robot, ale v r. 2017 jsem navštívil jedno moje bývalé pracoviště ještě z dob socialismu kde jsme kdysi vyráběli sloupy veřejného osvětlení. Ručně. Docela dřina a pomalá výroba. Nyní si firma pořídila robot a nestačil jsem se divit jak produktivní je dnešní výroba... Natočil jsem tam i video...
https://www.youtube.com/watch?v=FZ9D-7CPz5g
Moc pěkná práce. Zajímalo by mne, jaké jsou nejvyšší parametry A a V, kterých dosahují, spolu s rychlostí svařování :-)
Offline
varok napsal(a):
Ručně se z pravidla dělá jednoduchá housenka do svaru a6. Pak už by se měly dělat vícevrstvé. Ale záleží na svářečovi atd. Automat ma výhodu v tom, že má stálou rychlost a když jde o delší svár, je robot schopen svařovat v kuse, zatímco svářeč napojuje. Svár a6 nevím kolik Ampér je potřeba, odhadem něco přes 200A?
Myslím, že by měl jít svařovat ručně a6 na 280 - 330 A, 28 - 33 V, ale svařování není zatím můj chleba, tak mne berte prosím s rezervou.
Offline
rcp napsal(a):
pafik1605 napsal(a):
Frank: hezky mu to jde od ruky (nebo od chapadla?)
ta koordinacie je perfektna, ako si to tam jedno "chapadlo" polozi, druhe privari.....
No, mě se to taky moc líbilo. Bohužel jsem se tam stavil na návštěvě u přítele, který mě tam vzal do výroby mimo pracovní den a taky jsem měl kartu v kameře skoro plnou, tak to bylo jen takové rychlé...
Offline
E-Ryc: Vy jste asi svařoval zatím jen tenké materiály, že?
RomanM75: Jak jsem psal, záleží hodně na svářečovi a na použitém materiálu, o kterém jste nic nenapsal. Rozdíl je svařování tenkých plechů do řekněme 5mm a úplně něco jiného je svařování třeba 20mm materiálu 1x1m.
Offline
varok napsal(a):
E-Ryc: Vy jste asi svařoval zatím jen tenké materiály, že?
RomanM75: Jak jsem psal, záleží hodně na svářečovi a na použitém materiálu, o kterém jste nic nenapsal. Rozdíl je svařování tenkých plechů do řekněme 5mm a úplně něco jiného je svařování třeba 20mm materiálu 1x1m.
Jedná se o svařování tlustých (do 25 mm) černých plechů materiálu S355.
Offline
Aha, tak tam už tomu musíte dát trošku víc. Podle mě to budete muset nastavit zkusmo, podle toho co ten robot bude potřebovat. Takhle z hlavy vámm to asi nikdo neřekne.
Offline
Franku,moc poučné video A moc hezké:)Jezdíš občas do rodné vlasti?
Offline
varok napsal(a):
E-Ryc: Vy jste asi svařoval zatím jen tenké materiály, že?
Je to tak. Ale jak to hraje roli? Resp. proc by pri stejnem materialu a stejnem nastaveni svarecky (a stejnem cilovem svaru) mel robot hybat horakem jinak rychle nez clovek?
EDIT: nevim, ptam se.
Editoval E-Ryc (23-06-2021 21:04:38)
Offline
momák napsal(a):
Franku,moc poučné video A moc hezké:)Jezdíš občas do rodné vlasti?
Díky! No jezdím tam občas. Čím dál méně, neboť už tam nikoho, kde bych mohl přebývat nemám. Jsem už starej dědek, táhne mi na 76 a cestování je pro mně už spíše otrava... Musím uznat, že se tam v Česku mnohém pokročilo.
Offline
Musím sebekriticky přiznat, že jako odborník na robotizované svařování nechápu základní dotaz či požadavek na pomoc. Základní přístup k robotizovanému svařování je totiž naprosto odlišný od svařování rukou. A také nevím, jaké svářečské vzdělání má RomanM75.
Přechod na robotizované svařování znamená totiž nejdříve dokonalé projektové zpracování celého problému. Pokud se to neudělá kvalifikovaně, tak robotizované svařování nepřinese žádný užitek! Technické a technologické zpracování všech požadavků včetně velikostí svárů, svařovacích parametrů, postupových rychlostí je pouhý základ.
Jen několik z desítek otázek pro posouzení vhodnosti k robotizovanému svařování:
Jsou předpokládané svařence vhodné k robotizovanému svařování?
Jsou série výrobků dostatečně velké, aby se vyplatilo zhotovení kvalitních svařovacích přípravků?
Bude zakládání do přípravků oddělené od svařovacího prostoru?
Budou zakládací přípravky umístěny na otočném stole?
Jaký svařovací hořákový systém bude uvažován - s chlazením plynem, kapalinou?
Máte k dispozici technika - technickou podporu - pro vytvoření sdružených svařovacích programů pro robota i svářečku?
Máte k dispozici kvalifikovaného svařovacího technika a kvalifikovaného seřizovače pro stanovení konkrétních trajektorií svárů a svařovacích parametrů ve svařovacích programech?
Máte představu o zásobování přídavnými materiály a ochrannými plyny?
Znáte podmínky pro skladování přídavných materiálů a ochranných plynů?
Vzhledem k tomu, že jsem spolupracoval na projektování, výrobě, instalaci i zprovozňování několika robotizovaných svařovacích linek tak mohu říci, že přechod na robotizované svařování je při dobrém promyšlení a zrealizování celého systému sice velice náročný (i finančně), ale při dostatečných sériích výrobků velice produktivní.
Offline
Nemám žádné svářečské vzdělání a nyní k odpovědím.
1. Ano
2. Ano
3. Ano
4. Na otočném stole Ne (v polohovadlech Ano, ať předejdu případnému dalšímu dotazu)
5. Chlazený kapalinou
6. Budeme mít
7. Budeme mít
8. Představu mám, ale neřeším, není to můj úkol.
9. Přesně detailně zatím neznám a není to opět můj úkol.
Vím, že se jedná o náročný úkol, nejen finančně, a předpoklad je, že určitě dojde nejen ke zproduktivnění výroby.
Editoval RomanM75 (23-06-2021 22:27:52)
Offline
RomanM75 - neni lepsi na cca 500A ( a vic) drat 1.6?
Offline
Pokud by se mělo jednat o dlouhé sváry, pak je nutné začít uvažovat o portálovém svařovacím robotu a to už je trochu jiná technologie.
Lehkost zodpovězení pár orientačních otázek z příspěvku #19 mně trochu udivila.
Robotizované svařování znamená totiž velice odlišnou koncepci organizace výroby od svařování ručního. Díly vstupující do procesu musí být vyrobeny s přesností na desetiny mm a jejich umístění ve svařovacím prostoru musí být naprosto přesně definované také v toleranci desetin mm. To předurčuje i potřebu velice kvalitních a masivních svařovacích přípravků. Jistě, existují i možnosti průběžného dolaďování trajektorie hořáku pomocí adaptivního řízení pohybů, ale to výrazně prodražuje a komplikuje celý výrobní systém.
Při všech přípravných pracech k robotizaci je nutné respektovat i ustanovení výrobce robotů, svářeček, ale i přídavných a spotřebních materiálů.
Jen pro příklad - maximální proudové zatížení svařovacího drátu 1,2 mm omezuje většina výrobců na 380 A.
Různé typy robotů mají různě definované zatížení a stabilitu maximálně nataženého ramene. Svařovací roboty jsou proto tužší a stabilnější než třeba roboty manipulační.
Životnost hořákových hubic při plném zatížení bez průběžného automatizovaného čištění je řádově v hodinách. Totéž platí i o průvlacích.
Každé svařování znamená nějakou výslednou deformaci svařence. Lze jít cestou snižování vneseného tepla zvyšováním postupové rychlosti, ale v kritických místech vždy hrozí nebezpečí nedostatečného průvaru, případně překročení přípustného teplotního gradientu v TOO.
Existují i výkonová řešení svařování, sprchovým procesem, případně zvládnutým tandemovým svařováním to zdaleka nekončí. Vše záleží na ekonomice.
Opakuji, že bez pořádného projektu, který zohlední pokud možno všechny vstupní informace, nemá smysl s robotizovaným svařováním začínat. Už samotné obecné doporučení, aby robotizovaná výroba "jela" ve třísměnném provozu aspoň 5 dnů v týdnu, je pro celou logistiku procesu docela zavazující.
Doporučuji ne exkurzi, ale důkladné seznámení se s problematikou v některé spřátelené firmě, která už má podobné svařence rutinně zvládnuté. I když je pravda, že si většina dobrých firem své know how až úzkostlivě hlídá.
Ze všeho uvedeného vyplývá, že samotná svářečka není pro zavedení robotizovaného svařování to nejdůležitější. Její případný výkon vyplyne až z dobře zpracovaného projektu.
Editoval jirkati (24-06-2021 06:46:14)
Offline
Michall napsal(a):
RomanM75 - neni lepsi na cca 500A ( a vic) drat 1.6?
Děkuji, podle mne správná připomínka. Předpokládám, že určitě ano. Včera jsem si doplňoval svařovací vzdělání a došel jsem ke stejnému názoru a již se prověřuje použití drátu 1,4 nebo 1,6 mm, aby mohlo docházet k vyššímu plnění svaru.
Offline
jirkati napsal(a):
Pokud by se mělo jednat o dlouhé sváry, pak je nutné začít uvažovat o portálovém svařovacím robotu a to už je trochu jiná technologie.
Lehkost zodpovězení pár orientačních otázek z příspěvku #19 mně trochu udivila.
Robotizované svařování znamená totiž velice odlišnou koncepci organizace výroby od svařování ručního. Díly vstupující do procesu musí být vyrobeny s přesností na desetiny mm a jejich umístění ve svařovacím prostoru musí být naprosto přesně definované také v toleranci desetin mm. To předurčuje i potřebu velice kvalitních a masivních svařovacích přípravků. Jistě, existují i možnosti průběžného dolaďování trajektorie hořáku pomocí adaptivního řízení pohybů, ale to výrazně prodražuje a komplikuje celý výrobní systém.
Při všech přípravných pracech k robotizaci je nutné respektovat i ustanovení výrobce robotů, svářeček, ale i přídavných a spotřebních materiálů.
Jen pro příklad - maximální proudové zatížení svařovacího drátu 1,2 mm omezuje většina výrobců na 380 A.
Různé typy robotů mají různě definované zatížení a stabilitu maximálně nataženého ramene. Svařovací roboty jsou proto tužší a stabilnější než třeba roboty manipulační.
Životnost hořákových hubic při plném zatížení bez průběžného automatizovaného čištění je řádově v hodinách. Totéž platí i o průvlacích.
Každé svařování znamená nějakou výslednou deformaci svařence. Lze jít cestou snižování vneseného tepla zvyšováním postupové rychlosti, ale v kritických místech vždy hrozí nebezpečí nedostatečného průvaru, případně překročení přípustného teplotního gradientu v TOO.
Existují i výkonová řešení svařování, sprchovým procesem, případně zvládnutým tandemovým svařováním to zdaleka nekončí. Vše záleží na ekonomice.
Opakuji, že bez pořádného projektu, který zohlední pokud možno všechny vstupní informace, nemá smysl s robotizovaným svařováním začínat. Už samotné obecné doporučení, aby robotizovaná výroba "jela" ve třísměnném provozu aspoň 5 dnů v týdnu, je pro celou logistiku procesu docela zavazující.
Doporučuji ne exkurzi, ale důkladné seznámení se s problematikou v některé spřátelené firmě, která už má podobné svařence rutinně zvládnuté. I když je pravda, že si většina dobrých firem své know how až úzkostlivě hlídá.
Ze všeho uvedeného vyplývá, že samotná svářečka není pro zavedení robotizovaného svařování to nejdůležitější. Její případný výkon vyplyne až z dobře zpracovaného projektu.
Děkuji moc, nebojte, o projekt se jedná a jedná se detailně jak s výrobci robotů, tak výrobci svářeček atd. Určitě to neberu na lehkou váhu, proto jsem během včerejška doplňoval nulové svařovací vzdělání a prošel dostupné informace na netu. Vím, že svařování tolik nerozumím, proto jsem začal všude hledat odpovědi na své laické otázky, a jednou z cest bylo i zdejší fórum, za což se omlouvám, že jako laik sem lezu.
Každopádně jsem rád, že mi kolega výše potvrdil, že cesta k rychlejšímu plnění svaru je nejdříve přes max. průměr drátu (nebo rovnou dva dráty v případě tandemu) a hlavně zvolené technologii svařování - od zkratového oblouku, přes dlouhý oblouk e sprchovým přenosem, impulzní bezzkratový přenos, až po dlouhý oblouk s rotujícím přenosem kovu, což si neumím ani představit, natož pochopit.
Pro mne jsem si ujasnil hlavní věc = musíme jít do zdroje 600 A, který má 100 % zatěžovatel 500 A a silnějšího drátu. Slabší zdroje jsem vhodné pro onen drát 1,2 mm, kde max. proud při 100 % zatěžovateli je kolem 350 A.
Děkuji moc všem.
Offline