SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Asi to moc nepomuze, ale jeden znamy si robota do firmy poridil (nejaka starsi Kuka) a rikal, ze s nim vari vicemene stejne rychle, jak by varil on rucne. Ovsem, co to v tehle proudech znamena, netusim, 500A je dost nad muj hobby level

Editoval E-Ryc (23-06-2021 13:45:05)

E-Ryc napsal(a):

Asi to moc nepomuze, ale jeden znamy si robota do firmy poridil (nejaka starsi Kuka) a rikal, ze s nim vari vicemene stejne rychle, jak by varil on rucne. Ovsem, co to v tehle proudech znamena, netusim, 500A je dost nad muj hobby level

Asi není robot jako robot, ale v r. 2017 jsem navštívil jedno moje bývalé pracoviště ještě z dob socialismu kde jsme kdysi vyráběli sloupy veřejného osvětlení. Ručně. Docela dřina a pomalá výroba. Nyní si firma pořídila robot a nestačil jsem se divit jak produktivní je dnešní výroba... Natočil jsem tam i video...

https://www.youtube.com/watch?v=FZ9D-7CPz5g

Frank: hezky mu to jde od ruky   (nebo od chapadla?)

pafik1605 napsal(a):

Frank: hezky mu to jde od ruky   (nebo od chapadla?)

ta koordinacie je perfektna, ako si to tam jedno "chapadlo" polozi, druhe privari.....

Editoval rcp (23-06-2021 15:36:54)

Frank napsal(a):

E-Ryc napsal(a):

Asi to moc nepomuze, ale jeden znamy si robota do firmy poridil (nejaka starsi Kuka) a rikal, ze s nim vari vicemene stejne rychle, jak by varil on rucne. Ovsem, co to v tehle proudech znamena, netusim, 500A je dost nad muj hobby level

Asi není robot jako robot, ale v r. 2017 jsem navštívil jedno moje bývalé pracoviště ještě z dob socialismu kde jsme kdysi vyráběli sloupy veřejného osvětlení. Ručně. Docela dřina a pomalá výroba. Nyní si firma pořídila robot a nestačil jsem se divit jak produktivní je dnešní výroba... Natočil jsem tam i video...

https://www.youtube.com/watch?v=FZ9D-7CPz5g

Moc pěkná práce. Zajímalo by mne, jaké jsou nejvyšší parametry A a V, kterých dosahují, spolu s rychlostí svařování :-)

rcp napsal(a):

pafik1605 napsal(a):

Frank: hezky mu to jde od ruky   (nebo od chapadla?)

ta koordinacie je perfektna, ako si to tam jedno "chapadlo" polozi, druhe privari.....

No, mě se to taky moc líbilo. Bohužel jsem se tam stavil na návštěvě u přítele, který mě tam vzal do výroby mimo pracovní den a taky jsem měl kartu v kameře skoro plnou, tak to bylo jen takové rychlé...

varok napsal(a):

E-Ryc: Vy jste asi svařoval zatím jen tenké materiály, že?
RomanM75: Jak jsem psal, záleží hodně na svářečovi a na použitém materiálu, o kterém jste nic nenapsal. Rozdíl je svařování tenkých plechů do řekněme 5mm a úplně něco jiného je svařování třeba 20mm materiálu 1x1m.

Jedná se o svařování tlustých (do 25 mm) černých plechů materiálu S355.

Franku,moc poučné video A moc hezké:)Jezdíš občas do rodné vlasti?

momák napsal(a):

Franku,moc poučné video A moc hezké:)Jezdíš občas do rodné vlasti?

Díky! No jezdím tam občas. Čím dál méně, neboť už tam nikoho, kde bych mohl přebývat nemám. Jsem už starej dědek, táhne mi na 76 a cestování je pro mně už spíše otrava... Musím uznat, že se tam v Česku mnohém pokročilo.

Nemám žádné svářečské vzdělání a nyní k odpovědím.
1. Ano
2. Ano
3. Ano
4. Na otočném stole Ne (v polohovadlech Ano, ať předejdu případnému dalšímu dotazu)
5. Chlazený kapalinou
6. Budeme mít
7. Budeme mít
8. Představu mám, ale neřeším, není to můj úkol.
9. Přesně detailně zatím neznám a není to opět můj úkol.

Vím, že se jedná o náročný úkol, nejen finančně, a předpoklad je, že určitě dojde nejen ke zproduktivnění výroby.

Editoval RomanM75 (23-06-2021 22:27:52)

Pokud by se mělo jednat o dlouhé sváry, pak je nutné začít uvažovat o portálovém svařovacím robotu a to už je trochu jiná technologie.
Lehkost zodpovězení pár orientačních otázek z příspěvku #19 mně trochu udivila.
Robotizované svařování znamená totiž velice odlišnou koncepci organizace výroby od svařování ručního. Díly vstupující do procesu musí být vyrobeny s přesností na desetiny mm a jejich umístění ve svařovacím prostoru musí být naprosto přesně definované také v toleranci desetin mm. To předurčuje i potřebu velice kvalitních a masivních svařovacích přípravků. Jistě, existují i možnosti průběžného dolaďování trajektorie hořáku pomocí adaptivního řízení pohybů, ale to výrazně prodražuje a komplikuje celý výrobní systém.
Při všech přípravných pracech k robotizaci je nutné respektovat i ustanovení výrobce robotů, svářeček, ale i přídavných a spotřebních materiálů.
Jen pro příklad - maximální proudové zatížení svařovacího drátu 1,2 mm omezuje většina výrobců na 380 A.
Různé typy robotů mají různě definované zatížení a stabilitu maximálně nataženého ramene. Svařovací roboty jsou proto tužší a stabilnější než třeba roboty manipulační.
Životnost hořákových hubic při plném zatížení bez průběžného automatizovaného čištění je řádově v hodinách. Totéž platí i o průvlacích.
Každé svařování znamená nějakou výslednou deformaci svařence. Lze jít cestou snižování vneseného tepla zvyšováním postupové rychlosti, ale v kritických místech vždy hrozí nebezpečí nedostatečného průvaru, případně překročení přípustného teplotního gradientu v TOO.
Existují i výkonová řešení svařování, sprchovým procesem, případně zvládnutým tandemovým svařováním to zdaleka nekončí. Vše záleží na ekonomice.
Opakuji, že bez pořádného projektu, který zohlední pokud možno všechny vstupní informace, nemá smysl s robotizovaným svařováním začínat. Už samotné obecné doporučení, aby robotizovaná výroba "jela" ve třísměnném provozu aspoň 5 dnů v týdnu, je pro celou logistiku procesu docela zavazující.
Doporučuji ne exkurzi, ale důkladné seznámení se s problematikou v některé spřátelené firmě, která už má podobné svařence rutinně zvládnuté. I když je pravda, že si většina dobrých firem své know how až úzkostlivě hlídá.
Ze všeho uvedeného vyplývá, že samotná svářečka není pro zavedení robotizovaného svařování to nejdůležitější. Její případný výkon vyplyne až z dobře zpracovaného projektu.

Editoval jirkati (24-06-2021 06:46:14)

jirkati napsal(a):

Pokud by se mělo jednat o dlouhé sváry, pak je nutné začít uvažovat o portálovém svařovacím robotu a to už je trochu jiná technologie.
Lehkost zodpovězení pár orientačních otázek z příspěvku #19 mně trochu udivila.
Robotizované svařování znamená totiž velice odlišnou koncepci organizace výroby od svařování ručního. Díly vstupující do procesu musí být vyrobeny s přesností na desetiny mm a jejich umístění ve svařovacím prostoru musí být naprosto přesně definované také v toleranci desetin mm. To předurčuje i potřebu velice kvalitních a masivních svařovacích přípravků. Jistě, existují i možnosti průběžného dolaďování trajektorie hořáku pomocí adaptivního řízení pohybů, ale to výrazně prodražuje a komplikuje celý výrobní systém.
Při všech přípravných pracech k robotizaci je nutné respektovat i ustanovení výrobce robotů, svářeček, ale i přídavných a spotřebních materiálů.
Jen pro příklad - maximální proudové zatížení svařovacího drátu 1,2 mm omezuje většina výrobců na 380 A.
Různé typy robotů mají různě definované zatížení a stabilitu maximálně nataženého ramene. Svařovací roboty jsou proto tužší a stabilnější než třeba roboty manipulační.
Životnost hořákových hubic při plném zatížení bez průběžného automatizovaného čištění je řádově v hodinách. Totéž platí i o průvlacích.
Každé svařování znamená nějakou výslednou deformaci svařence. Lze jít cestou snižování vneseného tepla zvyšováním postupové rychlosti, ale v kritických místech vždy hrozí nebezpečí nedostatečného průvaru, případně překročení přípustného teplotního gradientu v TOO.
Existují i výkonová řešení svařování, sprchovým procesem, případně zvládnutým tandemovým svařováním to zdaleka nekončí. Vše záleží na ekonomice.
Opakuji, že bez pořádného projektu, který zohlední pokud možno všechny vstupní informace, nemá smysl s robotizovaným svařováním začínat. Už samotné obecné doporučení, aby robotizovaná výroba "jela" ve třísměnném provozu aspoň 5 dnů v týdnu, je pro celou logistiku procesu docela zavazující.
Doporučuji ne exkurzi, ale důkladné seznámení se s problematikou v některé spřátelené firmě, která už má podobné svařence rutinně zvládnuté. I když je pravda, že si většina dobrých firem své know how až úzkostlivě hlídá.
Ze všeho uvedeného vyplývá, že samotná svářečka není pro zavedení robotizovaného svařování to nejdůležitější. Její případný výkon vyplyne až z dobře zpracovaného projektu.

Děkuji moc, nebojte, o projekt se jedná a jedná se detailně jak s výrobci robotů, tak výrobci svářeček atd. Určitě to neberu na lehkou váhu, proto jsem během včerejška doplňoval nulové svařovací vzdělání a prošel dostupné informace na netu. Vím, že svařování tolik nerozumím, proto jsem začal všude hledat odpovědi na své laické otázky, a jednou z cest bylo i zdejší fórum, za což se omlouvám, že jako laik sem lezu.
Každopádně jsem rád, že mi kolega výše potvrdil, že cesta k rychlejšímu plnění svaru je nejdříve přes max. průměr drátu (nebo rovnou dva dráty v případě tandemu) a hlavně zvolené technologii svařování - od zkratového oblouku, přes dlouhý oblouk e sprchovým přenosem, impulzní bezzkratový přenos, až po dlouhý oblouk s rotujícím přenosem kovu, což si neumím ani představit, natož pochopit.
Pro mne jsem si ujasnil hlavní věc = musíme jít do zdroje 600 A, který má 100 % zatěžovatel 500 A a silnějšího drátu. Slabší zdroje jsem vhodné pro onen drát 1,2 mm, kde max. proud při 100 % zatěžovateli je kolem 350 A.
Děkuji moc všem.