SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ak je v bojleri studená voda a začne sa nahrievať, zvyšujúcou teplotou narastá objemová hmotnosť kvapaliny. Ak presiahne kritický tlak, pretlakový ventil zareaguje a odpustí vodu, čím sa znovu vyrovná atmosferický tlak s tlakom v nádobe. Pri CO2 je to to isté, len to komplikuje ten bod varu. Pri 31°C to má tuším tlak okolo 75 barov, ventil nezareaguje na tak malý tlak. Napr. argon má objemovú hmotnosť 1,76 kg na m3 a CO2 má 1,95 kg na m3.
V hustote je malý rozdiel, ale argon je len vo forme plynu, ktorý je stlačiteľný, ale CO2 je kvapalina a tá je podľa Newtona nestlačiteľná. Samozrejme nad ďaľšími hydrodynamickými a aerodynamickými vplyvmi pri odpúšťaní média neuvažujeme. Podľa mňa bol vadný pretlakový ventil, alebo to technik v plničke dal až po ventil.

objem predávanej 10 l flaše na CO2 má skutočný objem 13,4 l a 29 kg. Ak budeš plniť u rovnakého dodávateľa, skús si flašu zvážiť.

Editoval jao (20-06-2021 21:25:37)

Na každé tlakové láhvi (nejen s  CO2) jsou údaje Netto:  čistá váha náplně (pro 10 litrovou na CO2 by mělo být 6 kg)
                                                                        Tara:   váha obalu - tedy samotné lahve s ventilem
                                                                        Brutto: celková váha, tedy součet netto + tara

Pomocí těchto údajů si lze velice snadno zjistit, zda plnírna šidí, nebo naopak přeplňuje.

Pokud dojde k úniku CO2 v uzavřeném prostoru, je třeba ho důkladně vyvětrat, hrozí udušení a nebo popálení sliznic, reakcí s vodou (vlhkostí) vzniká kyselina uhličitá (H2CO3) - důvod, proč při použití sněhového hasicího přístroje může v okolí místa použití dojít ke korozi zejména železných předmětů s
neošetřeným povrchem.

Pojistka musí být z bezpečnostních důvodů jednorázová, pokud by byla ochrana zajištěna přetlakovým ventilem (jako u pojistného ventilu boileru), hrozí, že při úniku CO2 by mohlo dojít k jeho zamrznutí (prudkou expanzí CO2 vzniká známý sníh nebo suchý led) a pojistka by nemohla zajistit bezpečnost.

VašekP napsal(a):

Pojistka musí být z bezpečnostních důvodů jednorázová, pokud by byla ochrana zajištěna přetlakovým ventilem (jako u pojistného ventilu boileru), hrozí, že při úniku CO2 by mohlo dojít k jeho zamrznutí (prudkou expanzí CO2 vzniká známý sníh nebo suchý led) a pojistka by nemohla zajistit bezpečnost.

Pokud by se zvýšený tlak uvolňoval přetlakovým ventilem, nikdo by pak bez vážení nevěděl, kolik co2 je vevnitř. To by byl třeba u hasícího přístroje velký průšvih!

VašekP napsal(a):

j.bill napsal(a):

Pokud by se zvýšený tlak uvolňoval přetlakovým ventilem, nikdo by pak bez vážení nevěděl, kolik co2 je vevnitř. To by byl třeba u hasícího přístroje velký průšvih!

Hasicí přístroje CO2 se při revizi váží, to je běžný postup. A mezi revizemi si ho obvykle nikdo nevšímá. Takže, pokud v té době uteče celý, je to větší průšvih, než kdyby v něm zbyla alespoň půlka, tím by se ještě dalo něco uhasit.

"Hasicí přístroje CO2 se při revizi váží, to je běžný postup." To je logické. Jak jinak poznat, kolik tam opravdu toho CO2 je. A když to uteče najednou, tak si toho většinou někdo všimne, nebo když to chytí do ruky, hned pozná, že je ta lahev lehká.

Problém je v tom , že prázdná flaška je mnohem těžší , než její náplň ....

Jednorázová pojistka dává smysl. Je velice spolehlivá a časem se to nemění. To že je levná je jen druhotné. Při správném umístění hasicího přístroje je velmi nepravděpodobné až nemožné, že by musela zapracovat. Jde o hasicí přístroj a s tím se má zacházet a umísťovat ho jinde, než u flašky na svářecí CO2. O tom že k samovolnému úniku přes pojistku nedochází svědčí chybějící návěstí o úplnosti náplně. Prostě není potřeba.

Editoval Charon (25-06-2021 08:16:47)

Koroze vznikla následkem promočením okolí , neboť silně ochlazené okolí zajistilo vysrážení vodních par .

Ta kyselina uhličitá  je extrémně slabá  a prakticky neexistuje, protože se ihned rozloží zpět  na oxid uhličitý  a vodu.
Zrezavění  proběhlo  asi  skutečně,  jak  píše bobobo vysráženou  vodní  párou. Pokud bylo  za těch  veder pařmo,  bylo  podle tabulek  v kubíku  vzduchu 30 gramů  vody,  při  40 st  C už 50 gramů  vody. A kolik  je těch kubíků  vzduchu  v té  dodávce? Pokud byl  hasičák  přímo  v tom  nářadí a pojistka nasměrována na nářadí,  mohlo se nářadí náhlým  únikem CO2 ochladit dost  pod 0 st  C a pokud bylo  na pórovitém  materiálu,  mohla tam  vysrážená  voda natéct  a být tam  dost  dlouho i tehdy,  až  když  se nářadí  ohřálo  na teplotu  letního  pařáku.  Takže koroze tak  mohla být slušně rychlá. Stačí  stopy chloridu  sodného po třeba potu a rychlost  rezavení  je při  teplotě 30 - 40 st  c ve vlhkém  prostředí  dost  rychlá.

Nějak jsem to minul. Přesně toto jsem hledal. Všude možně a bylo to tady. Na grafu je vidět, že pokud mu v plnírně "dopřáli" a dali více, pak klidně mohla pojistka vyfouknout i při 40°C.
Dík za ten odkaz.

Varok - zaklad je vediet na co sluzi v hasicaku ta trubka ktoru vsetci co chcu zvarat, tak ju vyberaju... myslis si ze s velkou flasou chce niekto nieco hasit? Asi nie, takze tam ta trubka urcite nebude. Vyskusaj na flasi vymenit budiky za ine, a hlavne, mas pred budikmi namontovany ohrievac?

A nebyly na hašení náhodou i velké lahve, co se vozily na vozíku? Ty by stoupačku měly.

Varok - hod sem fotku co si to vlastne kupil za flasu... takto je to len dohadovanie... prinajhorsom ju otoc dole ventilom a tak vyskusaj zvarat co to bude robit.

Stoupací trubku uvnitř hasičáku odhaluji jednoduchým fíglem. Nakloněný hasičák držím za ventil asi 50cm vysoko, druhou rukou zvednu dno asi 30cm nad zem, pak dno pustím na beton a sleduji vibrace hasičáku těsně po dopadu. Pokud je uvnitř stoupací trubka, tak se rozkmitá a to se přenáší na tělo bomby. Stoupací trubka je chycená u hrdla a končí asi 1cm nad dnem, ten konec chvíli kmitá.
Při tvé velikosti lahve by to mělo jít také tak otestovat, sice možná ve dvou, ale je to rychlé a u hasičáku dost spolehlivé.

Editoval Charon (12-09-2021 19:53:43)