SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Ak je v bojleri studená voda a začne sa nahrievať, zvyšujúcou teplotou narastá objemová hmotnosť kvapaliny. Ak presiahne kritický tlak, pretlakový ventil zareaguje a odpustí vodu, čím sa znovu vyrovná atmosferický tlak s tlakom v nádobe. Pri CO2 je to to isté, len to komplikuje ten bod varu. Pri 31°C to má tuším tlak okolo 75 barov, ventil nezareaguje na tak malý tlak. Napr. argon má objemovú hmotnosť 1,76 kg na m3 a CO2 má 1,95 kg na m3.
V hustote je malý rozdiel, ale argon je len vo forme plynu, ktorý je stlačiteľný, ale CO2 je kvapalina a tá je podľa Newtona nestlačiteľná. Samozrejme nad ďaľšími hydrodynamickými a aerodynamickými vplyvmi pri odpúšťaní média neuvažujeme. Podľa mňa bol vadný pretlakový ventil, alebo to technik v plničke dal až po ventil.
objem predávanej 10 l flaše na CO2 má skutočný objem 13,4 l a 29 kg. Ak budeš plniť u rovnakého dodávateľa, skús si flašu zvážiť.
Editoval jao (20-06-2021 21:25:37)
Offline
Neviem, ale na plnicke. Ma vzdy upozornili ze to nemam nechavat v aute. Ale to asi bude tym ze tam plnianhasicaky aj robia na ne revizie. Inak som si myslel ze to len upusti prebytocny tlak. A ono to vyrazi poistku a vyfuci cele....
Offline
Na každé tlakové láhvi (nejen s CO2) jsou údaje Netto: čistá váha náplně (pro 10 litrovou na CO2 by mělo být 6 kg)
Tara: váha obalu - tedy samotné lahve s ventilem
Brutto: celková váha, tedy součet netto + tara
Pomocí těchto údajů si lze velice snadno zjistit, zda plnírna šidí, nebo naopak přeplňuje.
Pokud dojde k úniku CO2 v uzavřeném prostoru, je třeba ho důkladně vyvětrat, hrozí udušení a nebo popálení sliznic, reakcí s vodou (vlhkostí) vzniká kyselina uhličitá (H2CO3) - důvod, proč při použití sněhového hasicího přístroje může v okolí místa použití dojít ke korozi zejména železných předmětů s
neošetřeným povrchem.
Pojistka musí být z bezpečnostních důvodů jednorázová, pokud by byla ochrana zajištěna přetlakovým ventilem (jako u pojistného ventilu boileru), hrozí, že při úniku CO2 by mohlo dojít k jeho zamrznutí (prudkou expanzí CO2 vzniká známý sníh nebo suchý led) a pojistka by nemohla zajistit bezpečnost.
Offline
Kyselina uhličitá je obyčejnej sifon .
Offline
VašekP napsal(a):
Pojistka musí být z bezpečnostních důvodů jednorázová, pokud by byla ochrana zajištěna přetlakovým ventilem (jako u pojistného ventilu boileru), hrozí, že při úniku CO2 by mohlo dojít k jeho zamrznutí (prudkou expanzí CO2 vzniká známý sníh nebo suchý led) a pojistka by nemohla zajistit bezpečnost.
Pokud by se zvýšený tlak uvolňoval přetlakovým ventilem, nikdo by pak bez vážení nevěděl, kolik co2 je vevnitř. To by byl třeba u hasícího přístroje velký průšvih!
Offline
bobobo napsal(a):
Kyselina uhličitá je obyčejnej sifon .
Jistě, to máš pravdu. Problém je v koncentraci. Sifon je hodně vody a málo CO2, obráceně to má účinky, které popisuji já. To, že ho pijeme čistý nebo v podobě různých limonád také neznamená, že je to zdravé. To, že je možné se udusit jakýmkoliv nedýchatelným plynem v prostoru, kde došlo k vytěsnění vzduchu a zásadnímu snížení obsahu kyslíku není snad potřeba diskutovat
j.bill napsal(a):
Pokud by se zvýšený tlak uvolňoval přetlakovým ventilem, nikdo by pak bez vážení nevěděl, kolik co2 je vevnitř. To by byl třeba u hasícího přístroje velký průšvih!
Hasicí přístroje CO2 se při revizi váží, to je běžný postup. A mezi revizemi si ho obvykle nikdo nevšímá. Takže, pokud v té době uteče celý, je to větší průšvih, než kdyby v něm zbyla alespoň půlka, tím by se ještě dalo něco uhasit.
Offline
VašekP napsal(a):
j.bill napsal(a):
Pokud by se zvýšený tlak uvolňoval přetlakovým ventilem, nikdo by pak bez vážení nevěděl, kolik co2 je vevnitř. To by byl třeba u hasícího přístroje velký průšvih!
Hasicí přístroje CO2 se při revizi váží, to je běžný postup. A mezi revizemi si ho obvykle nikdo nevšímá. Takže, pokud v té době uteče celý, je to větší průšvih, než kdyby v něm zbyla alespoň půlka, tím by se ještě dalo něco uhasit.
"Hasicí přístroje CO2 se při revizi váží, to je běžný postup." To je logické. Jak jinak poznat, kolik tam opravdu toho CO2 je. A když to uteče najednou, tak si toho většinou někdo všimne, nebo když to chytí do ruky, hned pozná, že je ta lahev lehká.
Offline
Každá fľaša má vyrazenú váhu obalu-TARA. Pokiaľ revizný technik ovláda základy matematiky z 2. ročníka ZŠ, tak si spočíta, koľko CO2 je vo fľaši.
Offline
Problém je v tom , že prázdná flaška je mnohem těžší , než její náplň ....
Offline
j.bill napsal(a):
A když to uteče najednou, tak si toho většinou někdo všimne, nebo když to chytí do ruky, hned pozná, že je ta lahev lehká.
Jak správně poznamenal bobobo, obsah váží daleko méně, než sama prázdná láhev, takže kdo nemá svaly zároveň cejchované jako mincíř, tak nemusí poznat nic. A jak jsem již napsal já, s hasicím přístrojem se většinou manipuluje teprve tehdy, až když je potřeba. Z toho vyplývá, že prázdný hasičák bude průšvih. Jediná pomoc jsou pravidelná revizní vážení. Pokud se jedná o láhev ke sváření, tak o nic nejde, jen se v daném okamžiku nic nesvaří.
Ještě k minule probíranému úniku CO2 při přehřátí lahve a případné korozi. Známý, který mi CO2 zajišťuje, měl v nákladovém prostoru tmavě modré dodávky několik malých (1,5kg) hasičáků a jeden mu přes pojistku ve vedru utekl. Zajímavé bylo, že utekl jen jeden, ostatní vydržely. Pravda je, že ta jeho tmavě modrá, skoro černá bedna na kolech se umí na sluníčku rozpálit, že si jeden spálí prsty o kliku při otevírání dveří. Nic zásadního se nestalo, ovšem když asi po měsíci potřeboval nářadí, tak zjistil, jak hezky mu všechno zrezivělo.
Editoval VašekP (25-06-2021 07:51:34)
Offline
Jednorázová pojistka dává smysl. Je velice spolehlivá a časem se to nemění. To že je levná je jen druhotné. Při správném umístění hasicího přístroje je velmi nepravděpodobné až nemožné, že by musela zapracovat. Jde o hasicí přístroj a s tím se má zacházet a umísťovat ho jinde, než u flašky na svářecí CO2. O tom že k samovolnému úniku přes pojistku nedochází svědčí chybějící návěstí o úplnosti náplně. Prostě není potřeba.
Editoval Charon (25-06-2021 08:16:47)
Offline
Diskuse se posunula úplně nekam jinam. Od toho, jestli může pojistka na 190Bar na CO2 lahvi zafungovat. Jak napsal Senior, CO2 se při teplotě na slunci (možná i 60°C i víc) nachází v lahvi ve stavu silně nadkritickém, kde neplatí p*v=konst. Není tedy možné porovnání se zkušeností se zvýšením tlaku v např, kyslíkové, nebo Ar lahvi. Pokusil jsem se hledat všude možně nějakou závislost tlaku na teplotě při konstantním objemu. Marně. Tak mě nezbývá než věřit, že to možné je a osazení pojistky je jistě na místě.
Offline
Koroze vznikla následkem promočením okolí , neboť silně ochlazené okolí zajistilo vysrážení vodních par .
Offline
CO2 +H2O = Kyselina uhličitá= koroze
Nakonec zna to kazdy kdo nema vytapenou dilnu a svaruje tam(jeste na to maji samozrejme vliv i korozni zplodiny svarení.).
Editoval Honza007 (25-06-2021 10:31:52)
Offline
Ta kyselina uhličitá je extrémně slabá a prakticky neexistuje, protože se ihned rozloží zpět na oxid uhličitý a vodu.
Zrezavění proběhlo asi skutečně, jak píše bobobo vysráženou vodní párou. Pokud bylo za těch veder pařmo, bylo podle tabulek v kubíku vzduchu 30 gramů vody, při 40 st C už 50 gramů vody. A kolik je těch kubíků vzduchu v té dodávce? Pokud byl hasičák přímo v tom nářadí a pojistka nasměrována na nářadí, mohlo se nářadí náhlým únikem CO2 ochladit dost pod 0 st C a pokud bylo na pórovitém materiálu, mohla tam vysrážená voda natéct a být tam dost dlouho i tehdy, až když se nářadí ohřálo na teplotu letního pařáku. Takže koroze tak mohla být slušně rychlá. Stačí stopy chloridu sodného po třeba potu a rychlost rezavení je při teplotě 30 - 40 st c ve vlhkém prostředí dost rychlá.
Offline
Famater napsal(a):
Pokusil jsem se hledat všude možně nějakou závislost tlaku na teplotě při konstantním objemu. Marně. Tak mě nezbývá než věřit, že to možné je a osazení pojistky je jistě na místě.
Píšu o tom v #25. Na str. 18 v dokumentu https://elmemesser.ru/wp-content/upload … EN-web.pdf
je graf, a nás asi zajímá křivka A - plnění lahví s přetlakovou pojistkou 190 bar v poměru 0,746 kg/ litr objemu.
Již od 22,2 st.C prudce roste tlak, při 30 st.C je již téměř 100bar a při 50 st.C 180bar.
Offline
Nějak jsem to minul. Přesně toto jsem hledal. Všude možně a bylo to tady. Na grafu je vidět, že pokud mu v plnírně "dopřáli" a dali více, pak klidně mohla pojistka vyfouknout i při 40°C.
Dík za ten odkaz.
Offline
Ať nezakládám zbytečně nové téma. Mívají prosím vás velké láhve s čistým CO2 taky tu stoupací trubku jako hasičáky? Mám v garáži láhev myslím 15L 20kg co jsem koupil na inzerát. Prodávajíci to prý používal na čepování piva. Na láhvi je vyraženo Oxid uhličitý ale při svařování mi po chvíli stoupá samovolně tlak a budíky jsou orosené. Láhev mám v garáži, ne na přímém slunci. Nevím jestli je to normální nebo jestli je ta láhev nějaká divná. Průtok mám nastaven na budíku kolem 8L/min. Zkoušel jsem i ubrat na 5-6L ale chová se to pořád stejně.
Offline
Varok - zaklad je vediet na co sluzi v hasicaku ta trubka ktoru vsetci co chcu zvarat, tak ju vyberaju... myslis si ze s velkou flasou chce niekto nieco hasit? Asi nie, takze tam ta trubka urcite nebude. Vyskusaj na flasi vymenit budiky za ine, a hlavne, mas pred budikmi namontovany ohrievac?
Offline
Ohřívač nemám a budíky mám skoro nové a myslím že i docela kvalitní GCE. Ten ohřívač je nutný i na takové to domácí prskání? A nejsem odborník přes tlakové láhve, proto jsem se ptal.
Offline
A nebyly na hašení náhodou i velké lahve, co se vozily na vozíku? Ty by stoupačku měly.
Offline
To není úplně ta veliká, ty jsou myslím kolem 30L? Ta moje vypadá jako klasická láhev třeba na svařování, průměr odhadem 25cm a na výšku odhadem 1m. Je natříkaná na černo a nahoře je vyraženo Oxid uhličitý.
Offline
Varok - hod sem fotku co si to vlastne kupil za flasu... takto je to len dohadovanie... prinajhorsom ju otoc dole ventilom a tak vyskusaj zvarat co to bude robit.
Offline
zahajskej napsal(a):
A nebyly na hašení náhodou i velké lahve, co se vozily na vozíku? Ty by stoupačku měly.
To je pravda, na tom dvoukoláku
Offline
Stoupací trubku uvnitř hasičáku odhaluji jednoduchým fíglem. Nakloněný hasičák držím za ventil asi 50cm vysoko, druhou rukou zvednu dno asi 30cm nad zem, pak dno pustím na beton a sleduji vibrace hasičáku těsně po dopadu. Pokud je uvnitř stoupací trubka, tak se rozkmitá a to se přenáší na tělo bomby. Stoupací trubka je chycená u hrdla a končí asi 1cm nad dnem, ten konec chvíli kmitá.
Při tvé velikosti lahve by to mělo jít také tak otestovat, sice možná ve dvou, ale je to rychlé a u hasičáku dost spolehlivé.
Editoval Charon (12-09-2021 19:53:43)
Offline