SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Nazdar zvárači !
Chcem Vás poprosiť o radu. Práve pred nedávnom som mal zatopenú kotolňu rodinného domu. Praskol zrejme zvar na akumulačnej nádrži ústredného kúrenia... Bola v bezporuchovej prevádzke už 25 rokov. Zrealizovali sme ju s nebohým otcom a švagrom, aby mama a moje sestry nemuseli rozkurovať kotol každý deň počas vykurovacej sezóny, kedže sme s otcom spoločne chodievali na týždňovky. Pozvárali sme ju priamo na mieste v kotolni, zo 6mm hrubých plechov s rozmermi 1,5 x 1,5 x 3,0 m (objem = 6,75 m3). Tlačí na ňu vodný stlpec s max. výškou 6,5 m a preto má vo vnútry priečne výstuhy. Kedže sme pri jej výrobe strávili veľa času a energie a slúžila tak dobre, je mi ľúto ju len tak rozpáliť..., preto Vás prosím o radu.
Nedokážem odhadnúť aká je životnosť takéhoto teplovodného zásobníka, alebo potrubia... a preto sa ani neviem rozhodnúť či sa vôbec oplatí ju ešte opravovať, aby sa znova po mesiaci neobjavila nejaka iná trhlina... ?
Mohol by som ju zvnútra vyčistit vapkou, ( je bez vnútorného náteru, celá je pokrytá nejakým čiernym nánosom -"sairajtom" - podobným dehtu so sadzami, aj to tak páchne...)
Ako pokračovať ďalej ? Vie mi niekto odborne poradit ?
Je možné ju opraviť len z vnútra ? ( prístup poklopom cca 60x60 cm),
alebo bude potrebné ju celú zbaviť izolácie (cca 20cm sklennej vaty- poctivo hryzúcej...).
Ako mám zistiť kde je poškodené miesto ?
Ak sa pustím do opravy, je potrebné z vnútra použiť nejaký ochranný náter na zvar ? ak áno tak aký ? aby mi zbytky z neho nepoškodili obehové čerpadlo... nádrž mala iba vonkajší náter.
Nie som odborník a bohužial otec to už má za sebou...
Som bezradný a skôr ako urobím nejakú blbosť, chcel by som Vás poprosiť o radu.
Váž web je veľmi profesionálny, veď aj preto som si u Vás koncom roka 2008 objednal zváračku GAMA 165, s ktorou som nadmieru spokojný.
ĎAKUJEM, za porozumenie a ochotu, s pozdravom Radoslav Dedinský
Offline
zisti kde tečie,jednoznačne dať dole tú vatu, rengen existije určite, ale nie pre nás kutilov, tak by som zobral kladivko a hladal. Ak 25 rokov vydržala a nedával si tam žiadne protikorózne ochrany (anodove tyče) tak to bolo dobre spravené. Ale zase tých 25 je dosť, možno už končí životnost, ked nebola z vnútra natretá tak asi je už poriadne prehrdzavená. Ja osobne by som sa stým netrápil a vyhodil by som to
Editoval arno (25-03-2010 07:18:49)
Offline
spoustu let se zabývám řezáním kotelen, nádrží atd. mám úplně stejný názor jako moderátor.
To čierné svinstvo jak píšeš je vrchní vrstva koroze - vezmi kladivo a pobouchej na to na několika místech, uvidíš jak tlustá vrstva odpadne, nejhorší to bude v úrovni hladiny a u svárů. Pokud byl původní materiál 6mm je možné že tam ještě cca 5mm zůstalo ale rozhodně to neplatí u svárů, navíc mnohokrát jsem se setkal s tím že tyto plechy při výrobě na válcovací stolici v hutích mají podélné spáry (štychy) jak ten plech za studena válcujou trhá se po délce a 6mm jsou třeba dvě 3mm vrstvy - né po celé ploše ale jsou tam prostě taková místa a koroze působí i zevnitř materiálu, voda se tam dostane nějakou vlasovou trhlinkou nebo dírkou. Když to řežeš autogenem je to dobře vidět.
Čest Tvému otci - 25 let je určitě u takové nádrže dávno za dobou životnosti. Já bych nádrž úplně vypustil, vysušil, očistil z vonku a poté pomalu napouštěl tak dlouho až místo průsaku najdeš - to bych pořádně očistil zevnitř i z venku a zkusil zavařit ale na dlouho to nebude, začne to téct jinde. Možná ji ani nemusíš znovu napouštět - po sundání vaty to místo třeba najdeš i bez zkušebního napouštění.
A tu vatu bych si nejdřív namočil než bych na ní začal šahat - potom to tolik nelítá, ale jsou to galeje a můžeš ji rovnou vyhodit - práce na prd, vyhoď to všechno a pořiď novou nádrž.
Offline
Moja prvotná reakcia (podvedomie) mi to povedalo presne ako píšete, ale v kutiku mojej maličkej duše som dúfal, že mám ešte aspon nejakych 25 rokov... Rad by som však vyskúšal ešte nejakú technicky osvedčenú metodu na kontrolu skutočného stavu materiálu plechov a zvaru, neviem či niečo také existuje a ak áno aké firmy to používajú ? DAKUJEM
Offline
na jestvujúcom UK používam obyčajné plechové radiátory, ktoré sú už v prevádzke viac ako 35 rokov a tie majú stenu omnoho tenšiu... Bohužial nemám vedomosti, či sú od výroby nejako vnútorne ošetrené, alebo sú z kvalitnejšieho materiálu, ale skôr by som odhadoval že nie... ? A tak predsa len vo mne hloda pokušenie na opravu... čo je úplne najjednoduchšie a najlacnejšie, ALE ... ?
Offline
a neslo by do nadrze napustit neco co by ji utesnilo jestli jenom nekde prosakuje a neni nijak poskozena a mohla by jinak fungovat dal
mam na mysli neco treba jako se pouziva na utesneni chladicu v aute, nevim jestli by to slo pouzit i tady, ale na chladicich se da tahle bez prace opravit i dost velka dira ze ktery strika pramen vody kdyz se nalakuje a drzi to, tak treba by se to dalo pouzit i tady
Offline
Vždycky existují i řešení, která nám svářečům nejsou zcela blízká, ale nikdy neříkejme nikdy. I když se zhoršuje těsnost zásobníku nemusí to ještě znamenat zánik mechanické pevnosti svařence. V daném případě je také možné po řádném vysušení a vyčištění vnitřek nádrže olaminovat, případně existují ochranné nátěry podobné gumoasfaltu, které mají provozní teploty do 90 st. C. V daném případě je nejspíš nutné ekonomicky vyhodnotit všechny dosažitelné varianty včetně zbouraní a svaření nového zásobníku třeba z nerezu včetně kvalitní venkovní tepelné izolace.
Offline
K tomu, abys stoprocentně zjistil, kde ta nádrž teče ti stačí trochu vápna a petroleje, říká se tomu penetrační zkouška a dají se tímto způsobem odhalit i mikroskopické trhliny pouhým okem neviditelné. Dřív jsme to v práci používali na zkoušení těsnosti svarů. Dnes se na to vyrábí speciální spreje, ale v podstatě se jedná o to samé. Nejprve ale budeš muset nádrž zbavit izolace a co nejdůkladněji ji zvenku i zevnitř očistit. To znamená, odstranit skelnou vatu, otlouct kladivem hrubou rez a potom použít nějaký škrabák a následně okartáčoval. To okartáčování proveď i z venku. Psal jsi taky, že máš možnost vapovat, jestli máš vapku která umí i pískovat, to znamená že má zařízení na přisávání písku, tak neváhej a na tu rez to použij, to by bylo úplně nej, pak bys měl nechat nádrž důkladně proschnout. Až budeš mít nádrž takto připravenou, rozředíš si třeba v kýblu trošku vápna s vodou a tímto celou nádrž z venku natřeš. Až vápenný nátěr zaschne, vezmeš si plechovku s petrolejem a štětec a zevnitř jím celou nádrž důkladně a poctivě natřeš. Pak už stačí jen chvilku počkat a hledat. Petrolej je hodně vzlínavý a zateče i do sebemenší trhlinky, no a když se dostane po chvilce skrz, tak se začne vsakovat do toho vápenného nátěru a v místě trhliny, poru, nebo proreznutí se projeví jako mastný flek.
Offline
jirkati napsal(a):
Vždycky existují i řešení, která nám svářečům nejsou zcela blízká, ale nikdy neříkejme nikdy. I když se zhoršuje těsnost zásobníku nemusí to ještě znamenat zánik mechanické pevnosti svařence. V daném případě je také možné po řádném vysušení a vyčištění vnitřek nádrže olaminovat, případně existují ochranné nátěry podobné gumoasfaltu, které mají provozní teploty do 90 st. C. V daném případě je nejspíš nutné ekonomicky vyhodnotit všechny dosažitelné varianty včetně zbouraní a svaření nového zásobníku třeba z nerezu včetně kvalitní venkovní tepelné izolace.
V podstatě souhlas.
Gumoasfalt asi ne, to je na něco úplně jiného. V první řadě bude třeba po odstranění izolace a vyčištění nádrže od špíny a rzi, mimochodem ta černá špinavá hmota uvnitř má být z velké části biologického původu, bakterie, které se živí železem a nečistotami ve vodě, zhodnotit stav nádrže. Nádrž může být jinak v pořádku, jenom třeba na jednom místě díky nějaké skryté vadě ve sváru došlo k prorezavění díry velikosti desítek milimetrů, potom oprava bude logicky možná svařováním. Nebo došlo k prorezavění na hodně délky svaru, tam se dá čekat, že když se zavaří jedna díra, v krátké době se objeví na jiném místě na svaru druhá nebo po odstranění rzi se na svarech objeví spousta prorezavělých malých dírek. Ono na běžné oceli rez totiž malé dírky ucpává a těsní, jenže místo rezne dál, dokud tlak vody nevyrazí celou jednu velkou zátku rzi a neudělá najednou jeden velký otvor. Pokud jinak plechy mimo svar budou v pořádku a nádrž bude mechanicky pevná, stojí za zvážení utěsnění těch svárů nějakým tmelem nebo pryskyřicí. Může se ovšem klidně stát, že po očištění nádrže od rzi se zjistí, že většina plechů je v ploše prorezlá a pevná jak perník, potom ani nějaký tmel toho moc nezachrání, nádrž je na likvidaci.
Můj favorit pro těsnění nádrže zevnitř je neutrální silikon, pokud se povede nádrž zevnitř očistit až na kov něčím jako pískováním, na suchý kov potom neutrální silikon pevně přilne. Nevím ale , jak se chová když bude trvale ve vodě při vyšší teplotě. Takových tmelů a nátěrů je jinak určitě spousta, ale jsou určeny spíše pro firemní použití pro vnitřní povrchovou úpravu různých velkoobjemových nádrží. Někde v drogerii se jich asi moc nesežene, a když, tak ty levné a horší, informace je třeba shánět za prvé u firem zabývajících se takovými nádržemi pro jiné firmy. Případně u výrobce tmelů či jejich obchodních zastoupení dodávajících prostředky pro povrchovou úpravu vnitřků takových nádrží. Nejkvalitnější - v horké vodě nejdéle vydrží, pro tyto účely potom bývají tmely vytvrzované teplem, dovedu si představit kritické nejvíc prorezlé místo, na které se natře štětcem tak 2 - 4 milimetry silná vrstva tmelu a potom se ta část nádrže zahřeje nějakým infrazářičem na půl hodiny na takových 130 - 180 st C a tmel se vytvrdí. Tak cca kilo, dvě kila takového kvalitního tmelu použitého na nejhorší místa nádrže by neměl být nějaký velký finanční problém.
Je třeba taky trochu věnovat pozornosti, jakým způsobem bude ten tmel v té horké vodě degradovat, takhle velká nádrž by za prvé měla mít odkalovací prostor mimo proudění, kde by se při provozu usazovaly nečistoty a odkalovací kohout, kterým by se ty nečistoty odpouštěly ven. Tmel by neměl v horké vodě degradovat na malé částečky, které by prošly filtrem a čerpadlem, protože ty se pak budou usazovat v topných tělesech. Nejcitlivější na toto, tenkostěnná plechová topná tělesa, mohou zanešením ztratit odhaduji až 75 % topného výkonu.
Co se týká dlouhodobé odolnosti vlastního topného systému proti korozi, je to hodně ovlivněno vlastní konstrukcí. Vlastní topná voda, i neupravená, nebo jen slabě upravená inhibitory, je v uzavřeném kovovém systému k oceli v podstatě nekorozivní. Korozi v topné vodě dělá potom zejména kyslík, který se rozpouští ve vodě třeba na styku hladiny vody se vzduchem v otevřené expanzní nádrži, netěsnými armaturami v místě malého tlaku nebo dokonce podtlaku a potom méně kvalitními plastovými potrubími, kterým kyslík difunduje ze vzduchu do topné vody. Vhodnou konstrukcí topného systému je potom vhodné tyhlety vlivy omezit.
Ještě bych dodal, k zvolenému tmelu je třeba dopředu zběžně uvažovat i o likvidaci. Nádrž je v jakémsi uzavřeném prostoru, v případě rozpalování či rozřezávání nádrže, pokud budou vznikat z tmelu nějaké hodně toxické zplodiny, je třeba počítat s nějakým pracovním odsáváním nebo třeba prací v ochranném obleku s přívodem vzduchu zvenku a potom s oškrábáním nějakého milimetru omítky a nanesením nové vrstvy, aby to tam ještě roky nesmrdělo jako u tchoře. O dlouhodobě stálých toxických látkách, jako jsou třeba dioxiny v případě pálení tmelů obsahujících chlór nemluvě.
Editoval Radim (27-03-2010 08:28:02)
Offline
Mas jeste jednu moznost. Nadrz natlakuj kompresorem (ne vic jak 2 Atm. ) at z toho neudelas bombu. Pak si namíchej jar s vodou vem stetec a zacni hledat kde to bude bublat. Pokud to bude nekde ve svaru, tak to prelizni elektrodou nebo tigem. Pokud to bude nekde na plose, nadrz klidne vyhod. Jenak ja jsem takhle hledal netesnosti svaru u mych nerezovych zasobniku. Zevnitr bych ji jenom ocistil Vapkou, a dratenym kartacem na flexe. Radej bych to nicim nenatiral. Mit potom bordel v rozvodech, ventilech a cerpadlech za to nestoji. I kdyz ma 25 let, tak jestli jsi casto nemenil vodu v topeni, mohla by klidne nejakej patek slouzit.
Offline
Po prvotnej obhliadke to vypada celkom dobre, iked povrch plechov je sčernalý, je hladky bez priznakov vonkajšej korozie, zvary musim oklepat kladivom, či sa nieco neodlupi. Do plechov som poklepaval kladivom aj rypal srobovakom, ale je to uplne hladké. Zatial som prasklinu neobjavil, ale pre čierne steny je rozlišovacia schopnost zhoršená... musim namontovat 12V halogenu z auta a dokladnejsie prejst celu nadrz. Zatial dakujem za ochotu.
Offline