SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
kdysi z pozice investora jsem zařizoval obecní vodovod. Tehdy projektanti řešili přítomnost co2 ve vodě právě z důvodu nízké životnosti ocelových dílů. Sám jsem se pak přesvědčil, že šroub M10 v mé studni byl sežraný za pár let (nicméně mohl mít i vliv mosazný koš, ke kterému byl přišroubován - elektrokoroze)
Offline
Nevím, jestli mosaz je vždy anodičtější než ocel. Mosaz sama o sobě často koroduje tak, že zůstanou krystaly mědi a zinek mezi nimi zkoroduje a zmizí. Potom by se ze začátku mohla mosaz chovat jako zinek, to znamená že by byla anodičtější. Pokud by dostatečně ven nevylezla ta měď z mosazi., potom by ta mosaz byla katodou.
Jak už tady někdo napsal, ty věci kolem koroze jsou občas velmi složité. A stačí malá změna a korozní jev se převrátí.
Ostatně proto se mosaz používá v elektrotechnice jako propojka mezi hliníkovým a měděným kabelem.
Offline
Radim napsal(a):
ty věci kolem koroze jsou občas velmi složité.
jj to psal JardaK, každej ví že kyselina do autobaterií H2so4 je silně korozivní.
Ale jen protože je nařeďená cca 20% (bobo mě když tak opraví).
Kupodivu 100% H2so4 vůbec korozi železa nezpůsobuje.
Proto se skladuje v zásobnících z obyčejné černé konstrukční oceli.
Offline
Mám zde knihu v angličtině kde se popisuje obsáhlé korozi kovů a tam přeložím tuto pasáž... if brass and steel contact, the steel will corrode because it is more anodic than the brass. ...
při kontaktu mosazi a oceli bude ocel korodovat, protože je anodičtější než mosaz. ...
Radim napsal(a):
Nevím, jestli mosaz je vždy anodičtější než ocel. Mosaz sama o sobě často koroduje tak, že zůstanou krystaly mědi a zinek mezi nimi zkoroduje a zmizí. Potom by se ze začátku mohla mosaz chovat jako zinek, to znamená že by byla anodičtější. Pokud by dostatečně ven nevylezla ta měď z mosazi., potom by ta mosaz byla katodou.
Jak už tady někdo napsal, ty věci kolem koroze jsou občas velmi složité. A stačí malá změna a korozní jev se převrátí.
Ostatně proto se mosaz používá v elektrotechnice jako propojka mezi hliníkovým a měděným kabelem.
Offline
bourač napsal(a):
Radim napsal(a):
ty věci kolem koroze jsou občas velmi složité.
Věci samy o sobě složité nejsou. Dokonce jsou to jednoduché, zákonité chemické reakce, kde hraje roli reaktivita kovů samotných, reaktivita prostředí, hustota roztoků(kyselin i alkaline) teplota a galvanická role kovů mezi sebou. Pravda je, že u slitin je to daleko složitější, kde může dojít k samovolné korozi slitiny, jak podotkl Radim. Složité je přijít na mechanizmus a korozi zabránit.
Editoval Frank (02-04-2021 22:10:26)
Offline
Franku ..............prosím Tě a co drát 347si ? Dá se tím vařit 316 ? V práci tím vaříme všechno jen o něm moc nevím. Díval jsem se do tabulek ale jak nevíš přesně co hledat, je to těžké . Je tam rozbor ale jestli to jde použit na tu 316 se tam nedočteš.
Offline
pat napsal(a):
Franku ..............prosím Tě a co drát 347si ? Dá se tím vařit 316 ? V práci tím vaříme všechno jen o něm moc nevím. Díval jsem se do tabulek ale jak nevíš přesně co hledat, je to těžké . Je tam rozbor ale jestli to jde použit na tu 316 se tam nedočteš.
Příd. drát ER347Si není vhodná pro ER316. Z hlediska svařitelnosti a pevnosti OK. Schází tam však mj. asi až 3% molybdenu, což by svár ochudilo právě o ten Mo a z hlediska korozní odolnosti bude snížena odolnost zejména proti chloru, chloridům, chloritům, atd... Zkrátka zde bych doporučil přídavný drát ER316, ER316L, popřípadě 316LSi.
Editoval Frank (02-04-2021 22:31:06)
Offline
Franku děkuji
Offline
Radim napsal(a):
... ty věci kolem koroze jsou občas velmi složité...
ne až tak zcela OT: Před léty se mi v ruce samovolně rozpadla tkzv. párty pípa při přenosu na další stanoviště.
Prostě prasklo mosazné šroubení spojující naražeč a trubku ke kohoutu. Tzn. spoj nezez-CuZn-nerez.
Zanedbatelné dynamické namáhání, síla stěny od velkého průměru vnitřního závitu cca 1.5mm,
médium pivo (žádná mrtvá, demineralizovaná voda apod...), sanitace vodou bez žádných přísad.
Mosaz zevnitř kompletně sežraný (na pohled, po rozlomení kombinačkama). Je i na tento konkrétní případ koroze nějaké vysvětlení?
Offline
špatný pivo
Offline
bourač napsal(a):
špatný pivo
Já ti dám špatné pivo! Nic jiného než Radegast 12 mi do trubek nesmí
Offline
Radegast je mimo můj perimetr, takže nemůžu posoudit. Tady pijem Svijany, Kozel, Krušovice a podobný samosery
Venkovní přenosný pípy drží.
Offline
bourač napsal(a):
... Tady pijem Svijany, Kozel, Krušovice a podobný samosery
No každý je odkojený na něčem jiném. Ale to už s kontamináciou zvara má pramálo společného...
Offline
@davor
No, nic divného. Mně se takhle totálně rozpadla mosazná rozdvojka na zahradní hadice po jediné zimě. Ponechaná v kůlně na mraze, ale ne, že byla v ní voda a roztrhal to mráz, to vůbec, byla v suchu. Po zimě se při pokusu našroubovat hadici rozpadla na kusy...
Offline
Zacinate ma desit s tou mosadzou. Ja som na vodovodnu pripojku dal miesto plastovej spojky drahu mosadznu, lebo je vraj lepsia. A teraz citam toto, bavite sa o elektrolytickej korozii, alebo mosadz koroduje cisto chemicky?
Offline
bourač napsal(a):
Radim napsal(a):
ty věci kolem koroze jsou občas velmi složité.
jj to psal JardaK, každej ví že kyselina do autobaterií H2so4 je silně korozivní.
Ale jen protože je nařeďená cca 20% (bobo mě když tak opraví).
Kupodivu 100% H2so4 vůbec korozi železa nezpůsobuje.
Proto se skladuje v zásobnících z obyčejné černé konstrukční oceli.
Koncentrovaná kyselina sírová blízko 100 % působí oxidačně. Dřív, než se černý materiál začne rozpouštět, tak ta sírovka vytvoří na jeho povrchu pevnou vrstvu oxidů případně rovnou bezvodých síranů železa, které jsou v koncentrované kyselině sírové taky nerozpustné. Třeba ale místa vystavená ještě mechanickému tření nebo kavitaci vlivem ultrazvuku se rozpouštějí, protože ten povlak je periodicky ničen a odlupován.
Stejné to je u dusičné kyseliny, ta působí oxidačně ještě při mnohem nižších koncentracích.
U zředěné kyseliny sírové oxidační působení není, takže se ocel normálně rozpouští za vzniku ve vodě rozpustěných síranů a plynného vodíku.
jean: Za socíku se třeba dost nedoporučovalo používat na samodomo vyráběné televizní antény mosazné trubky. Právě proto, že zinek z tehdejší mosazi zmizel a mosaz se stala pórovitá a rozpadala se.
Ale bude asi dost záviset na kvalitě zpracování mosazi, jak moc jemnozrnné obsahuje krystaly mědi. A potom bude velmi záviset, čím je ta mosaz přilegovaná. Je třeba mosazná slitina určená na použití na zámořských lodích a ta by měla být velmi odolná ke korozi. O moc víc už o tom nevím.
Offline
jean napsal(a):
Zacinate ma desit s tou mosadzou. Ja som na vodovodnu pripojku dal miesto plastovej spojky drahu mosadznu, lebo je vraj lepsia. A teraz citam toto, bavite sa o elektrolytickej korozii, alebo mosadz koroduje cisto chemicky?
Nenechte se děsit. To, co jsem zde uvedl s tou mosaznou rozdvojkou může být typický případ levného čínského výrobku v souvislosti s uskladněním, kde mohly působit různé vlivy... Já mám rovněž v domě vodovod z měděných trubek v kombinaci s mosaz ventily a různé tvarovky a slouří vše v pohodě desítky let. Mosazí je spousty druhů, přečtěte si zde toto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mosaz
kde mě zaujal odstavec, což mohl být můj případ.
Sezónní praskání
Dvoufázové mosazi jsou náchylné ke korozi při vnitřním pnutí. K tomu dochází především v korozním prostředí, jaké tvoří například čpavek. Tomuto druhu koroze se říká sezónní praskání (season cracking) a projevuje se tím, že mosaz bez jakéhokoliv zatížení začne samovolně praskat. A to třeba i během skladování..... Proto je žádoucí snižovat vnitřní pnutí vyžíháním za teploty 250 – 350 °C. Tato koroze byla objevena a popsána Angličany v Indii a v období monzunů. Mosaz používaná v nábojnicích byla vystavena vysoké vlhkosti vzduchu a amoniakálním parám, vznikajícím z rozpadu organických zbytků, což způsobovalo rozpraskání a tedy znehodnocení munice a střeliva.
Offline
Nás učíli, že některé druhy mosazí jsou difuzně (mezikrystalicky) prostupné pro vodu a ta při mrazech mosaz roztrhá viz případ těch antén, které byly uváděny jako příklad - ČVUT 80. léta
jinak si matně vzpomínám, že jako důkaz efektu uváděli, že pokud část toho samého dílu byla s povrchovou ochranou, tak ta tu mrazivou zimu přečkala bez úhony.
Editoval bn (04-04-2021 00:47:07)
Offline
Frank: Nevím, zda se angličtí soudruzi trefili, při výrobě nábojnic dochází ke značnému přetvoření a dokonce je nutné při tažení výlisky - polotovary před dalšími tahy žíhat. Na závěr je nutné zejména u dlouhých puškových nábojnic krček, kde je nejvyšší přetvoření a vnesené pnutí, vyžíhat právě z důvodu odstranění pnutí. Jinak je znám ještě další efekt, že přítomnost vody snižuje potřebnou energii v šíření záprasků, takže použili (možná nevhodný) typ mosazi a současně nežíhali krček a vlhkost za monzumů odstartovala šíření záprasků ...
Offline
bn - Ano, tak nějak to bude a na druhu, kvalitě a zpracování mosazi hodně záleží. Povětrnostní vlivy na některé druhy působí negativně, ten příklad s anténami a koneckonců asi i ten můj s tou rozpadlou 3/4" mosaznou rozdvojkou je asi dostatečný důkaz. Co já vím, nedoporučuje se ani kombinace mosazných dílů vodovodního potrubí s ocelovými trubkami kvůli galvanické korozi, kde tedy korodují za určitých podmínek především ocelové trubky.
Offline