SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

frank> neviem, ci sa bavime o tej istej demineralizovanej vode - demineralizovana voda je voda zbavena mineralov, ma tendenciu na seba viazat prvky, napr. kovy z potrubi - naopak, je vysoko agresivna - preto sa jej hovori aj "hladova voda"

napr.
Odstranění tvrdosti, tzv. změkčení vody pro teplovodní kotelny, zabraňuje již zmíněnému usazování vodního kamene. Touto úpravou však stoupá agresivita vody vůči kovům, proto se pro změkčenou vodu ustálil výraz „hladová voda“..................
http://www.chos.cz/uprava-vody-pro-teplovodni-kotelny/

ta nadrz, o ktorej hovorim, sluzila prave ako zasobnik na demineralizovanu tuto vodu vo famaceutickej firme
bolo na to viacero odbornych posudkov, ten zvar sa musel vyrezat a zavarit znovu

Editoval rcp (31-03-2021 20:37:27)

rcp... Tak já vám nevím. Není vždy pravda co se objeví na netu... Musel bych vidět nějaké porovnání agresivity běžné pitné vody a srovnání s tou demineralizovanou. Nám vždy ve firmě kde jsem pracoval důrazně požadovali na tlakových zkouškách používat jedině demi-vodu... Ta voda se zbavuje minerálů,právě proto, aby nebyla agresivní. Má také podstatně menší elektrickou vodivost a tudíž nepodporuje vznik elektrolytických reakcí atd... Co já vím, tak se právě všude používá právě proto. Jak může stoupat agresivita vody, která je zbavená všech agresivních látek? Snad jedině když je nasycená kyslíkem... Chcete tvrdit, že když by se používala voda plná stopových látek jako vápenaté sloučeniny, dusitany, dusičnany, chloridy atd... že bude méně agresivní? Proč se potom důrazně požaduje na elektrárnách, reaktorech, parogenerátorech tedy právě jedině demi-voda?  To nemá logiku.

Když jsem přečetl ten odkaz, tak se asi bavíme každý o něčem jiném. Tam je popisováno změkčování vody pomocí chemikálií. To není zdaleka totéž jako voda zbavená všech minerálů... podobná vodě destilované. A právě zde bych uvedl zajímavý případ. Mám destilační přístroj na vodu, kde varná nádoba je z nerezu 304. Přístroj jsem používal pravidelně mnoho let neboť voda v mojí studni obsahovala podle rozboru větší množství dusitanů vápníku ap. nežádoucích látek. V té nádobě se po každé destilaci nahromadila vrstvička usazenin. Jednou jsem byl mimo domov na návštěvě vlasti a ten přístroj byl 3 měsíce ponechán. Potom jsem jej opět uvedl do provozu a nestačil se divit. provrtané dno desítkami malých otvorů. Pittig corrosion. To způsobily ty usazeniny ponechané v přístroji dlouhou dobu.

Editoval Frank (31-03-2021 21:46:40)

Joe66 napsal(a):

Rcp voda v kureni-uzavretom systeme ked je zbavena kyslika a ,,prevarena,, nad 90 stupnov tak praveze zabranuje vnutrornej korozii ,ze nenarusa potrubia a kurenari jej  hovoria ,,mrtva ,, voda ked ma pamat neklame .
Frank ked sa uz rozprava o vode,ze  ked sa pouziva ,,tazka voda,,, tam platia ake pravidla co sa tyka potrubia ?

Těžká voda je úplně jiná kapitola. Normální voda je chemicky H2O, kdežto těřká voda je tvořena deuteriem, to je izotop vodíku a chemicky je to D2O. Ta se používala v určitých typech atomových reaktorů...

rcp napsal(a):

ved aj posledny zvarac (resp. adept na zvaracske remeslo) vo zvaracskej skole fuka do nerezovej trubky argon, alebo formovaci plyn!


alebo?????...........

Spomenul som si na jedno staršie video.
https://youtu.be/7dsmffr_Qpc
Treba si prečítať aj komentáre k tomu videu.

Tento sa zjavne vyzná: Argon sa v tomto pripade určite použiva, bez toho nerez nezvaríš dobre. Pri zvarani elektrodou obteka argon elektrodu a vychadza cez dyzu tak nepotrebuješ žiadnu pridavnu hadicu kukni si poriadne zviaranie mig mag

rcp napsal(a):

frank> neviem, ci sa bavime o tej istej demineralizovanej vode - demineralizovana voda je voda zbavena mineralov, ma tendenciu na seba viazat prvky, napr. kovy z potrubi - naopak, je vysoko agresivna - preto sa jej hovori aj "hladova voda"

Já  jsem  se s tím kdysi  setkal  třeba v galvanovně. Sušicí  odstředivky na drobné  díly, pokud používal i na oplachy demi  vodu, korodovaly,  respektive jejich  materiál  ubýval  mnohem  rychleji než  když  předtím  používali  obyčejnou  čistou  vodu.

Je to právě chemie velmi málo  rozpustných  látek  ve vodě.  Například jako  jsou třeba oxidy a hydroxidy železa. V běžné  vodě je obvykle víc iontů  železa než  kolik  odpovídá  jejich  rozpustnosti,  proto  se další  ionty do  vody nerozpustí  a povrch oceli  zůstává  stálý. V demi vodě jsou  tyto ionty železa odstraněny,  proto  jakmile se demi  voda ocitne v kontaktu  s povrchem  oceli,  kde je vždy vrstva oxidů  železa a v případě vlhkosti  i  hydroxidů  železa,  začnou  se rozpouštět. A protože se bavíme o  povrchové  vrstvě v mikronech na jinak  reaktivním  kovu, co  se rozpustí  do  demi vody, je okamžitě nahraženo  oxidací kovu. Výrazně větší  množství demi vody,  o několik  řádů,  ne  je hmotnost  toho  dílu,  pak  udělá  viditelný  korozní  úbytek.

radim> nie som chemik, ale zvarajuci slaboprudar
nerozumiem tomu

dostal som sa k tejto skusenosti tak, ako som pisal - riesili sme reklamaciu, ked zvarac omylom pouzil drat nizsej kvality a asi po pol roku zacala demi voda v nadrzi rozkladat zvar, ktory bol inak v poriadku
ludia, co riesili tu reklamaciu to zdovodnili presne takto

robime nadrze na slanu vodu, kyseliny, a ine agresivne latky - ta demi voda prekvapila aj nas
napr. autocisterna (ADR) 30m3 z materialu 316Ti


podobnu skusenost mame aj na prevadzke, kde morime nerezove diely
na oplach vymoreneho dielu sa pouziva prave demi voda, aby neostavali na povrchu "mapy"
demi vodu vyrabame reverznou osmozou - ccz za 5 rokov nam to "rozozralo" zasobnik hotovej demi vody z materialu 316L

Editoval rcp (01-04-2021 21:07:50)

No a mě by zajímalo  jaký je lepší materiál než 316L ?

taky bacha na čpavek,
zavedená ostravská firma, která realizuje práce nejen v čr.
Postavila v chemičce zásobníky na čpavek. Objem 1000 kubíků. Tloušťka plechu 28mm. Černá ocel.
Zvenku kvalitní nátěr, uvnitř nic.
Po pár letech začaly propouštět sváry!
V rámci záruky bylo nutno dva zásobníky vyhodit a postavit nové - svařené příslušným PM.
V zadání bylo nepoškodit betony pod.
Horní polokoule sem rozřezal a naházel dovnitř. Vysbíral jeřábem.
Spodní polokoule + sloupy řezáno v součinnosti s jeřábem.
Firma si vyžádala pár kusů s původními sváry pro účel dalšího zkoumání.

Franku jaký materiál by jsi doporučil jako nejlépe odolný vůči žáru? Vůbec se nebude vyskytovat slaná voda, ani chlor, atd.
Jen suchý vzduch a blízko od plasmového hořáku. Ochranný kryt.

díkes Franku, byl jsem línej pátrat v tabulkách.
Nakoupil jsem velké množství spotřebního materiálu pro plasmy (trysky + elektrody).
Nyní kopíruji system Hypertherm - řezáky aby to fungovalo jak má.
Budu hledat matroš jak píšeš.

Bourači- není zač. Jak píše Lades, tam určitě existují i jiné matroše a ekvivalenty, pokud by nebyla zrovna 310. Jinak vidím, že si užíváš. Myslím ta demontáž nádrže amoniaku...

Ládes - jasně, kyselina uhličitá. Velmi slabá kyselina, která kovům prakticky neublíží. Reaguje trochu se železem, zejména rozpouští některé oxidy a uhličitany

Editoval Frank (02-04-2021 01:10:06)