SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Já to pořád nechápu. Když vezmu plasmu která potřebuje stálý tlak vzduchu třeba 4Bar a její spotřeba vzduchu je třeba 150L/min., tak přece musím použít kompresor který to dokáže dodat ne? Ty maličké kompresory jednoválce s přímým náhonem mají plácnu sací výkon papírově 220L/min ale dodávané množství vzduchu už je jen třeba 130L/min. ale naprázdno. Při tom tlaku 4Bar bude kolik, zhruba 50L/min. To je podle mě na plasmu hooodně málo. Navíc ještě v kombinaci s 24L nádobou. Jak už jsem psal, mám 2 válec se sacím výkonem papírově 400L/min. To by mělo v pohodě utáhnout veškeré pneunářadí a ještě mít rezervu. Ale ty malé brusky to neutáhne skoro vůbec a stříkací pistole s odběrem asi 220L/min jede kompresor skoro nonstop.
Editoval varok (26-03-2021 13:51:59)
Offline
Pafíku, už mě začínáš s..t. Ano, procenta jsou poměrné číslo. Objem nad pístem ve válci kompresoru (myšlěno pístového) je v lineární závislosti na zdvihu. U kompresoru se nehraje na kompresní poměr, protože vzduch vytlačuje zpravidla do vzdušníku. Kdybych měl kompresní poměr vyjádřit, tak by byl velmi malý, protože by objem vzdušníku musel být započetný do objemu nad pístem v horní úvrati. To jen odbočení.
Protože objem nad pístem uzavřený výtlačným ventilem není nulový, zůstává nad pístem prostor, tady nazývaný jako škodlivý.V něm zůstane vzduch o tlaku, který je nad pístem v horní úvrati. Jedná se o tlak, který je ve vzdušníku plus tlak vzniklý odporem výtlačného ventilu, ten se ale dá při větších výtlačných tlacích zanedbat.
A teď při pohybu pístu dále směrem k dolní úvrati, nejdříve expanduje vzduch v mrtvém prostoru. Expanze probíhá po takovou část zdvihu -tu část jsem di dovolil vyjádřit v %, protože procento zdvihu pokud se jedná o válec s konstantním průměrem, což je splněno, jinak by vznikaly potíže s těsněním pístu-až tlak ve válci klesne tak, ža do válce začne proudit vzduch sacím ventilem, tj. na hodnotu atmosférického tlaku minus tlaková ztráta sacím ventilem, filtrem a potrubím. Toto nastane v nejaké poloze pístu, která může být vyjádřena v %.
Poměrné vyjádření je voleno proto, že tyto pměry nezáleží na průměru pístu, ale jen na poměrech zdvihu.
Také z toho popsaného vlivu vyplývá, proč se jednostupňové kompresory nedají použít na vyšší tlaky (myslím než 16Bar)
Snad jsem na nejakou maličkost nezapoměl, která by vyvolala odzvu.
Offline
akademicky postižení přispívající tady budou donekonečna omílat poučku že výkon kompresoru se určí objemem na vstupu.
To ale paliče vůbec nezajímá! Palič potřebuje vědět kolik mu kompresor vzduchu reálně dodá, v příslušném tlaku!
Pístový kompresor má ničemnou účinnost + další ztráty.
- aby to prodejce zamaskoval použije chobotko/famatero neustále prosazovaný fakt o vstupním objemu.
To je úžasné číslo. Opakuji že seriozní výrobci ho nepoužívají. Použijí skutečné číslo na výstupu.
Offline
Maličkost je jen to, žes to popsal tak složitě, že jsem se v tom trochu zamotal. Nicméně rozumím tomu, že když kompresor, který dává jmenovitý tlak 10 atm, natlakuje vzdušník na 10 atm. tak kdyby se nevypnul tlakovým spínačem, tak by žádnej další vzduch nenafoukal, protože by se ve finále srovnaly tlaky před a za výstupním ventilem (válec a vzdušník), a při uzavření ventilu by se vzduch ve škodlivém prostoru zase rozepnul na tlak nasávaný. Takže při prázdném vzdušníku se foukne celý pracovní objem válce a ten se jakoby zmenšuje při vzrůstajícím tlaku ve vzdušníku.
Nicméně musím ti dát za pravdu, že ten údaj o spotřebě vzduchu pneumatického nářadí se udává přepočítaný na atmosferický tlak. Neboť mi to nedalo a šel jsem měřit skutečnou spotřebu brusky se stopkama v ruce. Sice ten údaj zcela neodpovídá údaji výrobce, ale je to dost blízko. Tož si sypu popel na hlavu.
To, že v praxi ten nasávaný objem nestačí, to bude nejspíš způsobný tím, že ztráty v kompresoru jsou veliký.
Editoval pafik1605 (26-03-2021 13:01:53)
Offline
Souhlasím s Bouračem. K čemu mi je vědět sací výkon kompresoru, když dodané množství vzduchu na výstupu je zhruba poloviční a kdyby to nebylo na kompresoru uvedeno, tak vím úplné kulové.
Offline
Bourači, žeby Festo nebol seriozny výrobca, ked to udáva, jak písal Chobotek? Aj SMC to tak udáva, dnes som hľadal vývevu na jeden projekt, tak mi to všetko vyskákalo v gúgli. Aj tak mám pocit, že to tu schválne štengruješ, lebo sa nudíš .
Varok, ty sa drž novoročného predsavzatia, zas píšeš o veciach, ktorým nerozumieš.
Offline
Ono stále dokola opakované "dodané množství vzduchu na výstupu je zhruba poloviční" je zavádějící! Kompresor vzduch nežere, pokud pominu netěsnosti, kterými se mizivá část vzduchu dostane do klikové skříně. To co nasaje, taky dodá (vytlačí) do vzdušníku. Celý problém je několikrát popsaný výše, viz Famater 26.3.2010 11:56:54, což by si zašloužilo někam připnout, aby to tu zas nezapado. Výkon pístového kompresoru se vzrůstajícím protitlakem klesá, když tolik nevytlačí, znamená to také, že méně nasaje. Proč nasaje méně je popsané v tom Famaterově příspěvku. To, čemu říkáte "množství vzduchu na výstupu" je výrobcem kompresoru přepočítaný průtok pri normálních podmínkách (atmosférickém tlaku).
Offline
Tak složitě jsem to nbapsal schválně.
Tady se jedná veliké nepochopení a je to důsledek údajů, které si některé firmy hlavně v oboru levných výrobků zavádějí.
Zrovna tak, jak musí na seba pasovat např. trubky od kamen ap, musí být stanovený parametr, který umožní připojování různých zařízení k sobě, na př. žárovka má dáno napětí a příkon ve W. Podobně to je i v jiných oblastech.
Proto je zavedeno:
pneumatické náředí:" potřebný tlak vzduchu a průtok vzduchu, který je ale z praktických důvodů přepočtený na normální poměry. Tak by to mělo být i u např. stříkacích pistolí, pískovaček atd.
Když k tomu budu chtít vybrat kompresor, tak jediným údajem je výkon (výkonnost, plnící množství), tento údaj platí pro jmenovitý tlak na výstupu. A opět se jedná o množství vzduchu, které kompresor dodává na výstupu při jmenovitém tlaku, přepočtený na normální pomery stejně jako u pneumatického nářadí.
Jinak napsáno: jedná se o množství vzduchu, které projde sacím hrdlem a je kompresorem dopraveno až do spotřebiče.
Pokud je udáván sací výkon, tak nevím jak by měl být jednoznačně definován-jedná se průtok podle předchozí definice zvýšený o ztráty netesností? Nebo o zdvihový objem krát otáčky ?
Zkrátky takový údaj je k ničemu. To je možné v hobby světě, kde není v podstatě nic garantováno a jsou paramtry schválně udávány tak, aby byla těžko ověřitelné a vzbudily zájem. Pasovat na sebe hobby pneubrusku a hobby kompresor bude vždy tak trochu dobrodružství.
Pro Pafíka: Když kompresor nestačí, tak nemá potřebné parametry, takže do spotřebiče dopraví nedostatečn=é množství vzduchu. Jestli to je ztrátami v kompresoru, nebo tím že je malej je jedno.
Offline
Vidím Chobotku, že jsme se minuli. To co jsem napsal tak složitě, bylo prot, že jsem ze srandy chtěl ukázat, jak by mohl příspěvek vypadat, aby ho nenapadali rejpalové.
Offline
Už sa to tu preberalo x-krát. Krátko o objemovej preprave tekutín. Kým u kvapalín sú objemy vstupujúce do zariadenia meniaceho tlakové pomery rovnaké ako na výstupe, u plynných tekutín sú samozrejme rozdielne. Aby sa to dalo porovnávať, tak u plynov sa objem definuje s ohľadom na vzťažné podmienky. V 99,9% prípadov sú vzťažné podmienky tzv. "Štandardné referenčné podmienky" obsiahnuté v norme UNI EN ISO 13443 a to P = 101,325 kp, teplota 15 °C (288,15 °K). Táto norma bola celosvetovo prijatá za účelom definovania prepravovaných objemov NG (zemný plyn). To znamená, že všetko čo je prepravované v plynnej fáze je objemovo definované k týmto vzťažným podmienkam.
Pre kompresory to znamená, že ak výrobca udáva že kompresor dodáva 300 litrov / min. pri 600 kPa, treba tomu rozumieť tak, že tých 300 litrov bude skutočných, ak ten vzduch opustí spotrebič a expanduje na pôvodné hodnoty pred nasatím kompresorom.
Editoval senior (26-03-2021 18:58:42)
Online
No definovat to na -85°C je síla ....
Offline
Ona ta jednička je na klávesnici blízko dvojky, to bych tak neřešil... Spíš, že Kelvin nemá stupeň, je to prostě Kelvin. Narozdíl od stupňů Celsia nebo Fahrenheita.
Offline
Možná špatně chápu psaný text, zdá se mi že pan Famater v posledním příspěvku trochu opouští pozici kterou držel několik stránek výš.
Nebo je to tím že přestal používat akademický jazyk a zkusil to řečí plebsu.
díky seniorovi, myšlenka která tu dosud nezazněla - zajímavý náhled na věc - to jak vzduch expanduje po opuštění aparátu.
jean: výrobců kompresorů je spousty, je možné že i někteří seriozní uvádí výkon dle chobotek.
Jinak máš pravdu že štengruju, aspoň to tady trochu ožilo.
Naštěstí diskutují jen samý klidní přispěvovatelé, tak snad to chvíli vydrží.
Ahoj Bořku, píšem tady o vzduchu.
Offline
Ta myšlenka je z definice. Je ekvivalentní myšlence, že to je tentýž objem, jako před vstupem do aparátu kompresoru. Mě na tom tvém výrazivu asi nejvíc popouzí, že to vypadá, jako by jsi psal o průtoku stlačeného vzduchu za kompresorem. Pan Fatamer píše pořád to stejné, akorát mění přesná vyjádření za méně přesná, tvými slovy, řeč plebsu. A možná... až to bude jasné, by ses to celé mohl pokusit přepsat do jazyka tvého kmene ;-) Byla by to taková pěkná tečka za tím naším případem.
Offline
Jo, bol to preklep. Už som to opravil. Ten Kelvin vs Celsius je samozrejme tiež jak píše chobotek, ale v neodbornej verejnosti je viacej akceptovaný °K ako kelvin. Možno aj preto, že rozlíšenie 1 unit je u oboch rovnaké, moja skúsenosť.
Online
tak ještě jednou (už ale naposledy v tomto tématu) - jen pro tebe,
tady je diskuze o potřebě vzduchu pro plasmu
Nikoho z provozovatelů plasmy nezajímají vědecké elaboráty na téma vlastnosti vzduchu.
Problem je v tom že majitel plasmy si v návodu přečte že plasma potřebuje 200l/min a tlak 5Bar.
Tak si pořídí kompresor deklarovaný od prodejce s výkonem 230l a 8Bar.
A vono to tak není. Prodavač by nic neprodal kdyby to napsal správně: 230l (1Bar) 20l (8bar)
mchm, mě tvoje výrazivo taky popouzí, protože píšeš o něčem úplně jiném než je jádrem diskuze a maskuješ to výrazy kterým lidé nerozumí
Offline
Vidíš, kdyby tomu lidé rozuměli, nikdy by se nestalo, že by koupili nevhodný kompresor, prostě proto, že by věděli, co od něj čekat, bez ohledu na to, co říká prodavač. Lidé čtěte! ;-)
Offline
Bourači, to je asi nekonečný boj jako se nedávno ve vedlejším tématu o MIG/MAG svářečkách někdo zeptal na proud při svařování. A už byl oheň na střeše. Odborně se má psát o napětí a k němu posuv drátu, ale většina používá i zde svářecí proud. Taky to někteří nechápou. :-) Tohle téma je úplně stejné. V 9 obchodech z 10 kde prodávají kompresory vám řeknou, že je důležité dodávané množství vzduchu které kompresor dá, ale tady místní inženýři píšou o něčem čemu běžný hobbík nerozumí.
Editoval varok (26-03-2021 20:49:03)
Offline
varok napsal(a):
píšou o něčem čemu běžný hobbík nerozumí.
jo, ale to dělají nejen kluci inženýři z východních Čech, dělá to i jeden prostý svářeč ze severu Moravy
Offline
Bourači. To som sa pokúšal práve vysvetliť. Ak plazma potrebuje 200l/min pri 5 baroch to znamená, že tých 200 bolo nasatých kompresorom pri absolútnom tlaku 1 bar a stlačených na 6 bar absolútnych, tj. pretlakových 5 bar, ale skutočný objem vzduchu v stlačenom stave je iba 200/6 čiže 33 litrov. Tá požiadavka v návode je tiež uvedená pre objem vzduchu pri vzťažných podmienkach. Vieš si vôbec prestaviť, aby bol pre plazmu požadovaný kompresor, ktorý by tlačil objem 200 litrov/min v stlačenom stave? To by musel mať sací výkon 1 200 litrov a 15 kW motor.
Editoval senior (26-03-2021 21:14:07)
Online
áno - pístový, naštěstí existují i jiné principy
ale díky za podnět, vono z toho řezáku sice jde 5Bar ale 200litrů to fakt není.
Offline
Cítím se diskvalifikovaný neboť do obchodů, kde prodávají kompresory nechodím, takže to tu nebudu dál pokoušet. Ale s tím řezákem se někdy stav, změříme, kolik jím proletí vzduchu. Když si dáš na čas, nakrmíme ho tím "nefunkčním" kompresorem.
Offline
jsi diskvalifikovaný protože mluvíš jazykem kmene zde nepoužívaného
proto se ti nebudu omlouvat (ani Famaterovi)
To krmení čehosi prostřednictvím řezáku už mě napadlo, rád si vše exaktně ověřuji.
V plasmovém přístroji je el. magnetem ovládaný ventil, před ním může být tlak velký, za ním nikoliv.
Vzduch puštěný ventilem proudí hadicí nepodstatného průměru až ke trysce která má pro zjednodušení průřez 3mm2
(v tom jsou kromě trysky i chladicí otvory)
Nejlepší by bylo řezák s hadicí zapojit přímo do kompresoru (plasmu vynechat) a naplněný vzdušník přepustit do nějakého "splasklého balonu".
To by byl pokus, jehož průběh i výsledek bych i já pochopil.
Offline
A kdybych trochu myslel tak by mi došlo že ten balon nepotřebuju. Natlakovaný vzduch ze vzdušníku můžu vypustit do luftu.
Stačí jen seriozní tlakoměr na definovaném zásobníku + stopky. Asi půjdu eště do dílny.
Offline
Vidím, že niektoré vzťahy a pojmy už začínajú byť zrozumiteľné pre viacerých členov. V #204 je vidieť, že pafik už pochopil vplyv škodlivého priestoru. Pre úplnosť potvrdenia toho, že si nevymýšľam chcem povedať, že okolo kompresorov sa moje predchádzajúce profesie obtierali od r. 1965 keď ako technológ opravárenských dielni prichádzal do kontaktu aj vysokotlakovými vzduchovými kompresormi PIESOK ktoré plnili štartovacie zásobníky 8-valcov ŠKODA tzv. lodné motory, ktoré boli súčasťou sovietskych vrtných súprav URALMAŠ. Od r. 1973 som ako technik pre prípravu a realizáciu investícii som sa zúčastňoval na príprave projektu pre kompresorovú stanicu zemného plynu osadenú 2 ks sovietskych kompresorov typu BOREC, každý o výkone 28 000 m3/24 hod., pre naše ponimanie výkonu je to cca 20 000 litrov/min. Pri realizácii projektu som vykonával stavebný dozor a od 1982 som na šéfoval na stredisku ťažby zemného plynu, ktorého súčasťou bola aj táto kompresorová stanica. Okrem týchto spomínaných kompresorov tam bola vybudovaná aj kompresorová stanica chladenia, kde boli osadené japonské šnekové kompresory na čpavok. Ešte na začiatku svojho pôsobenia na uvedenom stredisku som bol poverený vykonať stavebný dozor na inom stredisku kde sa realizovala modernejšia a výkonnejšia kompresorová stanica so švajčiarskymi kompresormi BUCKHARDT, ktoré dávali podobný objem 28 800 m3/24 hod, ale ich maximálny výst. tlak bol 32 bar oproti 10 bar sovietskym.
Podotýkam, že u týchto obrov sa pri oprave nastavoval aj tzv. škodlivý priestor. U ruských borcov sa to meralo zmačknutím olovenej guličky liatinovým piestom o hlavu, u švajčiarskych na to bol merací prístroj.
Uff, ale som sa rozpísal. Nie je to preto, aby som sa chcel chváliť, ale aby pochybovačom došlo, že keď niečo napíšem, že si nevymýšľam.
K problému, ktorý sa tu rieši v tomto vlákne. Väčšina asi má problém, že kompresory, ktoré mali podľa šikmookého výrobcu stačiť nakŕmiť plazmu, toto očakávanie nespĺňajú. Možno existuje aj na to liek a ak bude záujem, tak to zverejním.
Online