SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pafíku, už mě začínáš s..t. Ano, procenta jsou poměrné číslo. Objem nad pístem ve válci kompresoru (myšlěno pístového) je v lineární závislosti na zdvihu. U kompresoru se nehraje na kompresní poměr, protože vzduch vytlačuje zpravidla do vzdušníku. Kdybych měl kompresní poměr vyjádřit, tak by byl velmi malý, protože by objem vzdušníku musel být započetný do objemu nad pístem v horní úvrati. To jen odbočení.
Protože objem nad pístem uzavřený výtlačným ventilem  není nulový, zůstává nad pístem prostor, tady nazývaný jako škodlivý.V něm zůstane vzduch o tlaku, který je nad pístem v horní úvrati. Jedná se o tlak, který je ve vzdušníku plus tlak vzniklý odporem výtlačného ventilu, ten se ale dá při větších výtlačných tlacích zanedbat.
A teď při pohybu pístu dále směrem k dolní úvrati, nejdříve expanduje vzduch v mrtvém prostoru. Expanze probíhá po takovou část zdvihu -tu část jsem di dovolil vyjádřit v %, protože procento zdvihu pokud se jedná o válec s konstantním průměrem, což je splněno, jinak by vznikaly potíže s těsněním pístu-až tlak ve válci klesne tak, ža do válce začne proudit vzduch sacím ventilem, tj. na hodnotu atmosférického tlaku minus  tlaková ztráta sacím ventilem, filtrem a potrubím. Toto nastane v nejaké poloze pístu, která může být vyjádřena v %.
Poměrné vyjádření je voleno proto, že tyto pměry nezáleží na průměru pístu, ale jen na poměrech zdvihu.
Také z toho popsaného vlivu vyplývá, proč se jednostupňové kompresory nedají použít na vyšší tlaky (myslím než 16Bar)
Snad jsem na nejakou maličkost nezapoměl, která by vyvolala odzvu.

Maličkost je jen to, žes to popsal tak složitě, že jsem se v tom trochu zamotal. Nicméně rozumím tomu, že když kompresor, který dává jmenovitý tlak 10 atm, natlakuje vzdušník na 10 atm. tak kdyby se nevypnul tlakovým spínačem, tak by žádnej další vzduch nenafoukal, protože by se ve finále srovnaly tlaky před a za výstupním ventilem (válec a vzdušník), a při uzavření ventilu by se vzduch ve škodlivém prostoru zase rozepnul na tlak nasávaný. Takže při prázdném vzdušníku se foukne celý pracovní objem válce  a ten se jakoby zmenšuje při vzrůstajícím tlaku ve vzdušníku.
Nicméně musím ti dát za pravdu, že ten údaj o spotřebě vzduchu pneumatického nářadí se udává přepočítaný na atmosferický tlak. Neboť mi to nedalo a šel jsem měřit skutečnou spotřebu brusky se stopkama v ruce. Sice ten údaj zcela neodpovídá údaji výrobce, ale je to dost blízko. Tož si sypu popel na hlavu.
To, že v praxi ten nasávaný objem nestačí, to bude nejspíš způsobný tím, že ztráty v kompresoru jsou veliký.

Editoval pafik1605 (26-03-2021 13:01:53)

Bourači, žeby Festo nebol seriozny výrobca, ked to udáva, jak písal Chobotek? Aj SMC to tak udáva, dnes som hľadal vývevu na jeden projekt, tak mi to všetko vyskákalo v gúgli. Aj tak mám pocit, že to tu schválne štengruješ, lebo sa nudíš .

Varok, ty sa drž novoročného predsavzatia, zas píšeš o veciach, ktorým nerozumieš.

Tak složitě jsem to nbapsal schválně.
Tady se jedná veliké nepochopení a je to důsledek údajů, které si některé firmy hlavně v oboru levných výrobků zavádějí.
Zrovna tak, jak musí na seba pasovat např. trubky od kamen ap, musí být stanovený parametr, který umožní připojování různých zařízení k sobě, na př. žárovka má dáno napětí a příkon ve W. Podobně to je i v jiných oblastech.
Proto je zavedeno:
pneumatické náředí:" potřebný tlak vzduchu a průtok vzduchu, který je ale z praktických důvodů přepočtený na normální poměry. Tak by to mělo být i u např. stříkacích pistolí, pískovaček atd.
Když k tomu budu chtít vybrat kompresor, tak jediným údajem je výkon (výkonnost, plnící množství),  tento údaj platí pro jmenovitý tlak na výstupu.  A opět se jedná o množství vzduchu, které kompresor dodává na výstupu při jmenovitém tlaku, přepočtený na normální pomery stejně jako u pneumatického nářadí.
Jinak napsáno: jedná se o množství vzduchu, které projde sacím hrdlem a je kompresorem dopraveno až do spotřebiče.
Pokud je udáván sací výkon, tak nevím jak by měl být jednoznačně definován-jedná se průtok podle předchozí definice zvýšený o ztráty netesností? Nebo o zdvihový objem krát otáčky ?
Zkrátky takový údaj je k ničemu. To je možné v hobby světě, kde není v podstatě nic garantováno a jsou paramtry schválně udávány tak, aby byla těžko ověřitelné a vzbudily zájem.  Pasovat na sebe hobby pneubrusku a hobby kompresor bude vždy tak trochu dobrodružství.
Pro Pafíka: Když kompresor nestačí, tak nemá potřebné parametry, takže do spotřebiče dopraví nedostatečn=é množství vzduchu. Jestli to je ztrátami v kompresoru, nebo tím že je malej je jedno.

Už sa to tu preberalo x-krát. Krátko o objemovej preprave tekutín. Kým u kvapalín sú objemy vstupujúce do zariadenia meniaceho tlakové pomery rovnaké ako na výstupe, u plynných tekutín sú samozrejme rozdielne. Aby sa to dalo porovnávať, tak u plynov sa objem definuje s ohľadom na vzťažné podmienky. V 99,9% prípadov sú vzťažné podmienky tzv. "Štandardné referenčné podmienky" obsiahnuté v norme UNI EN ISO 13443  a to P = 101,325 kp, teplota 15 °C (288,15 °K). Táto norma bola celosvetovo prijatá za účelom definovania prepravovaných objemov NG (zemný plyn). To znamená, že všetko čo je prepravované v plynnej fáze je objemovo definované k týmto vzťažným podmienkam.
Pre kompresory to znamená, že ak výrobca udáva že kompresor dodáva 300 litrov / min. pri 600 kPa, treba tomu rozumieť tak, že tých 300 litrov bude skutočných, ak ten vzduch opustí spotrebič a expanduje na pôvodné hodnoty pred nasatím kompresorom.

Editoval senior (26-03-2021 18:58:42)

Ona ta jednička je na klávesnici blízko dvojky, to bych tak neřešil... Spíš, že Kelvin nemá stupeň, je to prostě Kelvin. Narozdíl od stupňů Celsia nebo Fahrenheita.

Ta myšlenka je z definice. Je ekvivalentní myšlence, že to je tentýž objem, jako před vstupem do aparátu kompresoru. Mě na tom tvém výrazivu asi nejvíc popouzí, že to vypadá, jako by jsi psal o průtoku stlačeného vzduchu za kompresorem. Pan Fatamer píše pořád to stejné, akorát mění přesná vyjádření za méně přesná, tvými slovy, řeč plebsu. A možná... až to bude jasné, by ses to celé mohl pokusit přepsat do jazyka tvého kmene ;-) Byla by to taková pěkná tečka za tím naším případem.

tak ještě jednou (už ale naposledy v tomto tématu) - jen pro tebe,
tady je diskuze o potřebě vzduchu pro plasmu
Nikoho z provozovatelů plasmy nezajímají vědecké elaboráty na téma vlastnosti vzduchu.

Problem je v tom že majitel plasmy si v návodu přečte že plasma potřebuje 200l/min a tlak 5Bar.
Tak si pořídí kompresor deklarovaný od prodejce s výkonem 230l a 8Bar.
A vono to tak není. Prodavač by nic neprodal kdyby to napsal správně: 230l (1Bar)  20l (8bar)

mchm, mě tvoje výrazivo taky popouzí, protože píšeš o něčem úplně jiném než je jádrem diskuze a maskuješ to výrazy kterým lidé nerozumí

Bourači, to je asi nekonečný boj jako se nedávno ve vedlejším tématu o MIG/MAG svářečkách někdo zeptal na proud při svařování. A už byl oheň na střeše. Odborně se má psát o napětí a k němu posuv drátu, ale většina používá i zde svářecí proud. Taky to někteří nechápou. :-) Tohle téma je úplně stejné. V 9 obchodech z 10 kde prodávají kompresory vám řeknou, že je důležité dodávané množství vzduchu které kompresor dá, ale tady místní inženýři píšou o něčem čemu běžný hobbík nerozumí.

Editoval varok (26-03-2021 20:49:03)

Bourači. To som sa pokúšal práve vysvetliť. Ak plazma potrebuje 200l/min pri 5 baroch to znamená, že tých 200 bolo nasatých kompresorom pri absolútnom tlaku 1 bar a stlačených na 6 bar absolútnych, tj. pretlakových 5 bar, ale skutočný objem vzduchu v stlačenom stave je iba 200/6 čiže 33 litrov.  Tá požiadavka v návode je tiež uvedená pre objem vzduchu pri vzťažných podmienkach. Vieš si vôbec prestaviť, aby bol pre plazmu požadovaný kompresor, ktorý by tlačil objem 200 litrov/min v stlačenom stave? To by musel mať sací výkon 1 200 litrov a 15 kW motor.

Editoval senior (26-03-2021 21:14:07)

Cítím se diskvalifikovaný neboť do obchodů, kde prodávají kompresory nechodím, takže to tu nebudu dál pokoušet. Ale s tím řezákem se někdy stav, změříme, kolik jím proletí vzduchu. Když si dáš na čas, nakrmíme ho tím "nefunkčním" kompresorem.

A kdybych trochu myslel tak by mi došlo že ten balon nepotřebuju. Natlakovaný vzduch ze vzdušníku můžu vypustit do luftu.
Stačí jen seriozní tlakoměr na definovaném zásobníku + stopky. Asi půjdu eště do dílny.