SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Představte si hypoteticky, že paralelně spojíte výkonový zdroj invertoru s napětím naprázdno třeba 45 voltů a zdroj s napětím 85 voltů o maximálním proudu 0,1 - 0,5 ampér. A je na světě invertor o napětí naprázdno 85 voltů a přitom ten invertor bude mít problémy už při svařování některými rutilkami, natož pak bazickými.
A jelikož invertor rovná se dnes elektronika, kde je možné, co se týká zapojení téměř všechno, není prostě problém invertor s takouvouhle podobnou charakteristikou, který je současně výrobně velmi levný, zkonstruovat a prodávat.
Offline
Ano, ale to je jen teorie. Ty levné s..y z číny vyrábí ve velkých sériích za pár korun, ale nikdo si s tím nehraje. Nikdo to nekontroluje, neladí. Prostě to žlutí poskládají, hned to jde do krabice a fí k zákazníkovi nebo do obchodů. Právě proto jsou mašinky od zde ne moc chválených firem z Třebíče dražší, protože je někdo minimálně odzkouší a myslím si osobně že to i někdo nastavuje.
A to je to co psal Zdeněk 11.
Editoval varok (17-10-2020 04:49:31)
Offline
Skoro jako bys někdy u linky v PRC stál...
Offline
Nestál, ale stačí jen koukat tady na ty levné mašiny co je to kolikrát za výblitek.
Editoval varok (16-10-2020 21:20:23)
Offline
Ty věčné stesky jak Číňan vyrábí špatně a tady máme všichni zlaté ručičky. Situace je, jaká je, a pokud si koupím MIG za cenu dětského kola ze Sparu, nemůžu se divit jak funguje a nemůžu očekávat, že to bude někdo za ty peníze někde nastavovat
Můžu si ale připlatit a pak přijde z číny kvalitní stroj a žádný problém nebude (jenže to bych nesměl být fanda echt kabanosu za 35 Kč/kg, v akci ještě méně)
Offline
varok napsal(a):
Ano, ale to je jen teorie. Ty levné s..y z číny vyrábí ve velkých sériích za pár korun, ale nikdo si s tím nehraje. Nikdo to nekontroluje, neladí. Prostě to žlutí poskládají, hned to jde do krabice a fí k zákazníkovi nebo do obchodů. Právě proto jsou mašinky od zde ne moc chválených firem z Třebíče dražší, protože je někdo minimálně odzkouší a myslím si osobně že to i někdo nastavuje.
A to je to co psal Zdeněk 11.
Ale vždyť není problém udělat elekronické zapojení invertoru takové, že to má třeba naprázdno 55 Voltů, ale plný nástup proudu je třeba už při 40 voltech. Stejně jako není problém udělat elektronické zapojení invertoru takové, že plný náběh proudu je pod 30 - 35 volty, ale naprázdno to má třeba 80 - 90 voltů. Přirozeně ten druhý invertor má papírově při jištění 16 Ampér mnohem vyšší výstupní proud.
Offline
To nějak nemá logiku nebo jsem to špatně pochopil. Plný proud začne v obvodu téct okamžitě po dotyku elektrody a pak po zapálení oblouku, napětí při dotyku je nula nula nic, na oblouku je pak přibližně konstantní - u MMA kolem 20V, u TIG a MIG o něco nižší. Proč by měl být plný nástup proudu při 30 nebo 40V? Invertor funguje jinak než trafo.
Offline
Tady jedno video k tomu Lincolnu: https://www.youtube.com/watch?v=zCohWPmDqF8
Offline
Zdenek11 napsal(a):
To nějak nemá logiku nebo jsem to špatně pochopil. Plný proud začne v obvodu téct okamžitě po dotyku elektrody a pak po zapálení oblouku, napětí při dotyku je nula nula nic, na oblouku je pak přibližně konstantní - u MMA kolem 20V, u TIG a MIG o něco nižší. Proč by měl být plný nástup proudu při 30 nebo 40V? Invertor funguje jinak než trafo.
Protože invertor je elektronický zdroj, je od sebe odděleno maximální napětí a dodávaný proud. Proto není problém vyrobit invertor, kde je maximální napětí naprázdno třeba těch 55 voltů a náběh nastaveného proudu je třeba při 45 voltů, ale stejně tak při třeba 25 voltů. Je doufám jasné, že u druhého invertoru bude odběr proudu menší, takže pokud ten bod plného náběhu proudu nebude nadstaven příliš nízko a půjde s ním s nenáročnými rutilkami svařovat, bude možné , aby ten invertor dodával proudy 200 - 250 ampér a přitom ho ještě udržel 16ampérový jistič. To takovému invertoru dává výrazný marketingový náskok u méně znalých klientů. Pokud se ale takový invertor začne víc prodávat a lidi si začnou stěžovat, že s jinými než rutilkami na nejnižší napětí na něm nejde svařovat, může se výrobce rozhodnout upravit elektronické zapojení invertoru tak, že napětí naprázdno na něm se zvýší třeba z 55 na 85 voltů a přitom náběh plného proudu zůstane pořád stejný při těch 25 voltech. Pak už to bude v prodejních parametrech vypadat výrazně lépe: napětí naprázdno 85 V, maximální proud pořád těch 250 ampér, ale vařit to bude zhruba +- stejně jen s těmi nenáročnými rutilkami, stejně tak stejné zůstane jištění 16 A. A když se na stížnostech klientů provalí i tady toto, tak nezbude výrobci nic jiného než bod náběhu plného proudu zvýšit z těch 25 třeba na 45 voltů. Potom na tom invertoru bude možné vařit i s náročnými elektrodami, ale současně bude muset výrobce osekat maximální proud. Při 250 ampérech a 45 volty by potom totiž invertor musel odebírat z jedné fáze skoro 50 ampér a to by jistič 16 A i s motorovou charakteristikou C vypadl asi okamžitě, takže by se při takovém proudu svařovat nemohlo. Výrobce by musel omezit maximální nastavitelný proud invertoru na nějak 150 - 170 ampér, aby to ještě ten jistič 16A na pár minut svařování utáhl. Potom by prodejní parametry vypadaly: 85V naprázdno, maximální proud invertoru 160 A, což je papírově znatelně horší než 85V naprázdno, maximální proud invertoru 250 A. A je jasné, který invertor by si takoví ti méně znalí, pokud by prodejní cena byla podobná, vybrali.
Offline
varok napsal(a):
Tady jedno video k tomu Lincolnu: https://www.youtube.com/watch?v=zCohWPmDqF8
To mě pos.r z jeřábu. Lincoln vyrábí pro Evropu v Polsku v bývalé fabrice Bester pod značkou Lincoln, a Bester (ta samá fabrika?) vyrábí pod svojí značkou v číně. A nazývá to "By Lincoln.....".
Offline
To pafik1605> Lincoln v Bielawe nevyraba zvaracky len pre Europu ale do celeho sveta. Bester je povodna znacka od r. 1949 a bola a je znama hlavne v Polsku, tak ju nechali. Niektore male zvaracky (Bester 170-ND) sa vyrabaju v Cine. Teraz neviem ci v ich fabrike alebo inde. A neboj sa, prejdu dokladnou kontrolou, tak ako ine vyrobky Bester. To, ze maju uvedne nizsie zatazovatele, tak to je podla EN normy pri 40°C. Realne merane nie softwarovo. Fronius TP 150 ma tiez zatazovatel "len" 90A/100%. Samozrejme neporovnavam Fronius a Bester. Tak len tolko.
Offline
Radim napsal(a):
Protože invertor je elektronický zdroj, je od sebe odděleno maximální napětí a dodávaný proud.
nevím jak je to myšleno, ale to u každého zdroje
Radim napsal(a):
Proto není problém vyrobit invertor, kde je maximální napětí naprázdno třeba těch 55 voltů a náběh nastaveného proudu je třeba při 45 voltů, ale stejně tak při třeba 25 voltů.
Nevím jak je to myšleno. Náběh nastaveného proudu bude dán jen jedním konkrétním napětím, které bude dáno délkou oblouku a síle elektrody, tady nic vymyslet nedá, pokud na to bude dostačovat výkon zdroje.
Radim napsal(a):
Je doufám jasné, že u druhého invertoru bude odběr proudu menší,
Odebíraný proud bude daný jen odebíraným výkonem, nebude to záviset na výstupním napětí naprázdno. Bude mít jiné špičkové proudy, ale střední hodnota by měla být srovnatelná
Odebíraný výkon pak zásadně ovlivní délka oblouku, pokud je u svářečky malý, musíte mít krátký oblouk a pak to pro je problém udržet, aby nezhasnul.
Radim napsal(a):
Představte si hypoteticky, že paralelně spojíte výkonový zdroj invertoru s napětím naprázdno třeba 45 voltů a zdroj s napětím 85 voltů o maximálním proudu 0,1 - 0,5 ampér.
To je teoretické, ale v praxi by to asi nebylo dostatečné , ten zdroj by 80V musel dát třeba 5-10A aby ten oblouk vznikl a mohl zabrat ten hlavní zdroj
Taky mě to napadlo, ale nevyzkoušel jsem to
U těch bazických špatně zapaluje použité i při 88V na Kuthriebru , novou elektrodu zapálí pěkně, prostě je ta elektroda uhořelá moc daleko v obalu a ten obal asi nevede tak, jako u rutilky
Editoval Voitano (16-11-2020 18:43:54)
Offline
Voitano napsal(a):
U těch bazických špatně zapaluje i při 88V na Kuthriebru , novou elektrodu zapálí pěkně, prostě je ta elektroda uhořelá moc daleko v obalu
To jako chces rict, ze existuji svarecky, ktere zapali elektrodu s utopenym jadrem bez oklepani? Obdobne MMA svarecky pro pripadny naskrabovy TIG, ne s funkci hf.
To jsou ty Kuhtreibery a Gamy fakt o tolik horsi nez Lincoln, Kemppi a snad i horsi nez nez uz zmineny Jasic, tedy nekde na urovni cinskych invertoru za 2000 Kc? My zrovna v praci mame obycejny invertor Kemppi a nejak zazracne se mi s tim bazicke elektrody nezapaluji.
Offline
Jak někdo může tvrdit, že Gamy jsou na úrovni číňana za 2000,- kč? Nechápu.
Offline
Jakobo napsal(a):
To jako chces rict, ze existuji svarecky, ktere zapali elektrodu s utopenym jadrem bez oklepani?
Nevím, nezkoušel jsem všechny svářečky světa, ale asi bude rozdíl v zapálení použité elektrody při 65V a 105V .Oklepání bude potřeba vždy, jen u některé bude potřeba více
Jakobo napsal(a):
Obdobne MMA svarecky pro pripadny naskrabovy TIG, ne s funkci hf.
Tenhle dotaz jsem nepochopil
Offline
Mozna jsem ja nepochopil jak jsi to prve myslel. Chapal jsem to tak, ze te udivuje, ze napr. Kuhtreiber nedokaze zapalit eldu s utopenym jadrem zatimco jine (dospele) znacky toto dokazi. Ja vubec nepredpokladam, ze by melo byt mozne bezdotykove zapaleni u jakekoliv MMA svarecky. Napak, klepnout treba o beton povazuji za nutnost u jakehokoliv stroje. Prislo mi neferove vozit se zase na Kitinu, ze neumi zapalit elektrodu bez oklepani. Ale jak pisu, mozna jsem spatne rozumel.
Dodatek s hf jsem myslel tak, ze snad nektere invertry s bezdotykovym tigem umozni nechat zapnuty ionizator i pri beznem svarovani elektrodou, ale to nemuze byt v takovem srovnani zohledneno.
Co se tyce vlivu napeti na zapaleni ta tady to asi bude nejednoznacne a jak uz tu nekolikrat padlo bude hodne zalezet na vyladeni. Koupil jsem si spis ze zvedavosti invertor ZX7-200. Napeti na prazdno bylo 65 V. Nova rutilka zapalit sla, znovu zapaleni obtizne. Bazickou jsem nejak zapalil, ihned ale zhasla. Znovuzapalit takrka nemozne. Zapojil jsem tlumivku a invertor zapaluje napoprve a i perfektne znovuzapaluje bazicke elektrody Lincoln 2.5 mm 7018.
Editoval Jakobo (16-11-2020 19:58:56)
Offline
To, že sa nové bazické elektródy zapaľujú lepšie, ako použité je dané tým, že nová elda má na konci, kvôli ľahkému zapáleniu, vodivú vrstvu a pri opätovnom zapálení tam samozrejme nie je, takže elektródu musíme oklepať. Nedoporučuje sa to robiť priamo na zvarovanom materiáli, ale je lepšie použiť tehlu alebo kúsok brusného kameňa. O schopnosti tej ktorej zváračky zapáliť a udržať oblúk sa aj tu na fóre popísalo veľa a pravdou je, že túto schopnosť výrazne ovplyvňuje výstupná tlmivka. Tiež je pravdou, že výrobca často šetrí práve na tomto, lebo to zvyšuje cenu, hmotnosť aj rozmery výrobku. Dôvody prečo výrobca made in PRC (Peoples Republic of China) nemá možnosť podstatne znížiť cenu tlmivky je, že podstatnú časť výrobných nákladov tvorí materiál (Cu). Je to ten samy dôvod, prečo sú z PRC štartovacie káble vlastne telefónne drôty hrubo obalené izoláciou.
Offline
Stránky: 1 2