SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Představte si  hypoteticky,  že paralelně spojíte výkonový  zdroj  invertoru s napětím  naprázdno třeba 45 voltů  a zdroj s napětím  85 voltů o maximálním proudu 0,1 - 0,5  ampér.  A je na světě invertor o  napětí  naprázdno 85 voltů  a přitom ten  invertor  bude mít problémy už  při  svařování  některými  rutilkami,  natož pak  bazickými.
A jelikož invertor rovná  se dnes elektronika,  kde je možné,  co  se týká  zapojení téměř všechno, není  prostě problém  invertor s takouvouhle podobnou  charakteristikou,  který  je současně výrobně velmi  levný,  zkonstruovat  a prodávat.

Skoro jako bys někdy u linky v PRC stál...

Ty věčné stesky jak Číňan vyrábí špatně a tady máme všichni zlaté ručičky. Situace je, jaká je, a pokud si koupím MIG za cenu dětského kola ze Sparu, nemůžu se divit jak funguje a nemůžu očekávat, že to bude někdo za ty peníze někde nastavovat
Můžu si ale připlatit a pak přijde z číny kvalitní stroj a žádný problém nebude (jenže to bych nesměl být fanda echt kabanosu za 35 Kč/kg, v akci ještě méně)

To nějak nemá logiku nebo jsem to špatně pochopil. Plný proud začne v obvodu téct okamžitě po dotyku elektrody a pak po zapálení oblouku, napětí při dotyku je nula nula nic, na oblouku je pak přibližně konstantní - u MMA kolem 20V, u TIG a MIG o něco nižší. Proč by měl být plný nástup proudu při 30 nebo 40V? Invertor funguje jinak než trafo.

Zdenek11 napsal(a):

To nějak nemá logiku nebo jsem to špatně pochopil. Plný proud začne v obvodu téct okamžitě po dotyku elektrody a pak po zapálení oblouku, napětí při dotyku je nula nula nic, na oblouku je pak přibližně konstantní - u MMA kolem 20V, u TIG a MIG o něco nižší. Proč by měl být plný nástup proudu při 30 nebo 40V? Invertor funguje jinak než trafo.

Protože invertor je elektronický  zdroj,  je od sebe odděleno  maximální  napětí  a dodávaný  proud. Proto  není problém  vyrobit invertor,  kde je maximální  napětí naprázdno  třeba těch  55 voltů a náběh  nastaveného  proudu  je třeba při  45 voltů,  ale stejně tak při třeba 25 voltů. Je doufám  jasné,  že u  druhého  invertoru bude odběr  proudu  menší,  takže pokud ten  bod plného náběhu  proudu  nebude nadstaven  příliš nízko a půjde s ním  s nenáročnými  rutilkami  svařovat, bude možné  ,  aby ten  invertor dodával  proudy 200 - 250 ampér a přitom  ho  ještě udržel  16ampérový  jistič. To  takovému  invertoru  dává  výrazný  marketingový  náskok u méně znalých  klientů. Pokud se ale takový  invertor začne víc prodávat  a lidi  si  začnou  stěžovat,  že s jinými  než  rutilkami  na nejnižší  napětí na něm  nejde svařovat, může se výrobce rozhodnout upravit elektronické  zapojení  invertoru  tak,  že napětí  naprázdno  na něm  se zvýší třeba z 55  na 85 voltů a přitom  náběh  plného  proudu  zůstane pořád stejný  při  těch 25 voltech. Pak  už  to  bude v prodejních parametrech vypadat  výrazně lépe: napětí  naprázdno  85 V,  maximální proud pořád těch  250 ampér, ale vařit to  bude zhruba +- stejně jen  s těmi  nenáročnými  rutilkami,  stejně tak stejné zůstane jištění 16 A. A když  se na stížnostech  klientů  provalí  i  tady toto, tak  nezbude výrobci  nic jiného  než  bod náběhu  plného  proudu  zvýšit z  těch  25 třeba na 45  voltů. Potom  na tom  invertoru  bude možné  vařit i  s náročnými  elektrodami,  ale současně bude muset  výrobce osekat maximální proud.  Při  250 ampérech  a 45 volty by potom totiž  invertor musel  odebírat  z  jedné  fáze skoro 50 ampér a to  by jistič 16 A i  s motorovou  charakteristikou  C vypadl  asi  okamžitě,  takže by se při  takovém  proudu  svařovat  nemohlo. Výrobce by musel omezit maximální  nastavitelný  proud invertoru  na nějak 150 - 170 ampér, aby to  ještě ten  jistič  16A na pár minut svařování  utáhl. Potom  by prodejní  parametry vypadaly: 85V naprázdno,  maximální  proud invertoru 160 A,  což  je papírově znatelně horší  než 85V naprázdno,  maximální  proud invertoru 250 A.  A je jasné,  který  invertor by si takoví  ti  méně znalí,  pokud by prodejní  cena byla podobná,  vybrali.

To pafik1605> Lincoln v Bielawe nevyraba zvaracky len pre Europu ale do celeho sveta. Bester je povodna znacka od r. 1949 a bola a je znama hlavne v Polsku, tak ju nechali. Niektore male zvaracky (Bester 170-ND) sa vyrabaju v Cine. Teraz neviem ci v ich fabrike alebo inde. A neboj sa, prejdu dokladnou kontrolou, tak ako ine vyrobky Bester. To, ze maju uvedne nizsie zatazovatele, tak to je podla EN normy pri 40°C. Realne merane nie softwarovo. Fronius TP 150 ma tiez zatazovatel "len" 90A/100%. Samozrejme neporovnavam Fronius a Bester. Tak len tolko.

Voitano napsal(a):

U těch bazických špatně zapaluje i při 88V na Kuthriebru  , novou elektrodu zapálí pěkně, prostě je ta elektroda uhořelá moc daleko v obalu

To jako chces rict, ze existuji svarecky, ktere zapali elektrodu s utopenym jadrem bez oklepani? Obdobne MMA svarecky pro pripadny naskrabovy TIG, ne s funkci hf.

To jsou ty Kuhtreibery a Gamy fakt o tolik horsi nez Lincoln, Kemppi a snad i horsi nez nez uz zmineny Jasic, tedy nekde na urovni cinskych invertoru za 2000 Kc? My zrovna v praci mame obycejny invertor Kemppi a nejak zazracne se mi s tim bazicke elektrody nezapaluji.

Jakobo napsal(a):

To jako chces rict, ze existuji svarecky, ktere zapali elektrodu s utopenym jadrem bez oklepani?

Nevím, nezkoušel jsem všechny svářečky světa, ale asi bude rozdíl v zapálení použité elektrody při 65V a 105V .Oklepání bude potřeba vždy, jen u některé bude potřeba více

Jakobo napsal(a):

Obdobne MMA svarecky pro pripadny naskrabovy TIG, ne s funkci hf.

Tenhle dotaz jsem nepochopil

To, že sa nové bazické elektródy zapaľujú lepšie, ako použité je dané tým, že nová elda má na konci, kvôli ľahkému zapáleniu, vodivú vrstvu a pri opätovnom zapálení tam samozrejme nie je, takže elektródu musíme oklepať. Nedoporučuje sa to robiť priamo na zvarovanom materiáli, ale je lepšie použiť tehlu alebo kúsok brusného kameňa. O schopnosti tej ktorej zváračky zapáliť a udržať oblúk sa aj tu na fóre popísalo veľa a pravdou je, že túto schopnosť výrazne ovplyvňuje výstupná tlmivka. Tiež je pravdou, že výrobca často šetrí práve na tomto, lebo to zvyšuje cenu, hmotnosť aj rozmery výrobku. Dôvody prečo výrobca made in PRC (Peoples Republic of China) nemá možnosť podstatne znížiť cenu tlmivky je, že podstatnú časť výrobných nákladov tvorí materiál (Cu). Je to ten samy dôvod, prečo sú z PRC štartovacie káble vlastne telefónne drôty hrubo obalené izoláciou.