SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Už som to niekde písal v inom vlákne. Najjednoduchší spôsob je poučiť nabíjačku s reguláciou prúdu. Materiál zapojiť na + a štetec na mínus. Cez žiarovku tam aj tak nedostaneš viac ako 3 A z toho na samotné čistenie sa využije iba 1 polvlna, takže je to o dosť na figu.
Offline
Na stavbách se často používalo trafo na 230/24 V 250 W. To by ti asi pro první zkoušky mohlo bohatě stačit.
Offline
Jak jsme měli tu Alfu in zkoušeli jsme to i na DC a opravdu to nejde musí to být AC.
https://www.alfain.eu/z29152-clinox-surface-plus na ni se to dalo nadstavit
Offline
Pro první téma (dotaz): veškeré počítání s ampérami je v daném případě zatíženo mnoha neznámými. Tou nejprotivnější je účinnost celého procesu - u invertoru od prvního usměrnění síťového napětí, přes střídač a transformaci na svařovací proud + spotřeba výkonu na všechny ochranné obvody invertoru + ztráty na svařovacích kabelech. Fyziku se ještě nikomu očurat nepovedlo, takže z teoreticky možných cca 3800W zůstává cca 3400 W. Po vydělení napětím na oblouku se spočítá maximální svařovací proud. Jenže i ten má své meze, a proto solidní výrobci uvedou u svařovacího stroje ještě zátěžové možnosti, třeba 180 A / 10%, čili svařovat 1 minutu a devět minut nechat chladnout elektroniku!
Samozřejmě existují i stroje s možností zatížení trvalých 100 %. To je ale kategorie profi strojů, kde cena začíná na 250 000Kč.
Offline
ja len cumim aky ste vysokovykonovy ked ide o totalne zasranie vlakna...klobuk dole !
Offline
No tak nás vynechej a pokračuj v zásuvkách na 60Hz,já jsem se chtěl na něco optat a chlapi mi pomohli Tak a už Tě nebudeme rušit.
Offline
Pate, ono to chtělo asi pokračovat v tom vlákně ze kterého jsem převzal odkaz. Takže Pavol má pravdu, zasrali jsme to.
Offline
Famater tak je to za námi já jsem zase chytřejší, a teď dám pokoj mám pocit že se tolik nestalo.
Offline
pat zasuvke je absolutne jedno ci v nej ide 50 alebo 60hz,tvoje prispevky si vzdy rad precitam a absolutne nic proti tebe nemam ale fakt bolo take tazke zalozit si vlastne vlakno ? moja reakcia nebola smerovana konkretne na teba ale na celu tlupu prispievatelov
Editoval pavol.sk (12-10-2020 19:42:10)
Offline
@Eryc: předpokládám, že vysvětlení od Famatera je dostačující. Pokud ne, tak fyziku neošidíš (byli zde jiní kabrňáci co se jí snažili ošidit, hlavně kolem perpetu mobile a pokud vím, tak se to nikomu nepodařilo).
Offline
Ačkoli fyzice moc nerozumím, pokusím se vysvětlit, co si myslím. představte si kostku jako energii proudu, který má 3 rozměry 230v, 16a a 50 Hz. U transformátorových svařovacích strojů, protože neměníme frekvenci, můžeme použít pouze dva rozměry, napětí a proud. Abychom zvýšili intenzitu proudu, musíme snížit napětí. V případě střídačů již můžeme zvládnout 3 rozměry. Kromě napětí a proudu máme také frekvenci. zvýšení frekvence zvyšuje intenzitu proudu a napětí. Zeptám se tedy, že s novými tranzistory čím dál rychleji zvyšujeme frekvenci, brzy zvýšíme výkon a napětí normální elektrické sítě
Offline
tak to urcite nie ! to su napady...
Offline
Zvýšení frekvence nezvyšuje intenzitu proudu a napětí. Neboli kmitočet nemá žádný vztah k energii proudu. Co se týká energie proudu, platí zákon zachování energie.
Offline
230 voltů krát 16 ampér se rovná 3680 wattů a právě těch 3680 wattů je neměných i na výstupu a výstup může mít podobu třeba 1 volt x 3680 ampér se rovná 3680 wattů. Teoreticky.
Offline
Pro passarotrovao všechno špatně.
Dřív byli polovodiče drahé tak stačilo 120A na výstupu, a moc drahý by to stejně nikdo nekoupil .
výkon na konci drátů je a bude vždy stejný co povolí jistič - ztráty v invertoru,kabelech atd.. .
Jenže normální invertor zatěžuje sinusovku nerovnoměrně .Výsledek je ten že se dráty většinu času flákaj a na vrcholu sinusovky kde je největší napětí začne invertor dobíjet kondenzátory a tím že se to snaží dohnat vznikají proudové špičky.
Vše řeší aktivní PFC kterých je také více variant. Běžně se PFC dělá na 100kHz až 2MHz kde se sinusovka roseká a výsledek je rovnoměrný odběr proudu v celém průchodu napětí.
Pak je další věc že papír snese všechno a ty Ampéry třeba od Froníka nebo EWM nejsou jako ampéry od nějakýho Číňana co si tam klidně nalepí 300A na 230V 16A zásuvku .
Doporučuju naštudovat aktive PFC (peak factor controller)
Snad jsem to napsal dost pro tatary co neholdujou UIR
Offline
Radim napsal(a):
Zvýšení frekvence nezvyšuje intenzitu proudu a napětí. Neboli kmitočet nemá žádný vztah k energii proudu. Co se týká energie proudu, platí zákon zachování energie.
Takže k těm frekvencím, čili kmitočtům. Kmitočet sítě je v celé Evropě 50Hz. 60Hz se používá v USA a Kanadě, v některých zemích Latinské Ameriky, v Japonsku a v Liberii. Z hlediska použití je to pro všechny spotřebiče s vyjímkou motorů a transformátorů jedno, takže i pro všechny spínané zdroje, což jsou i invertorové svářečky. Takže v našem případě to není třeba uvažovat.
Pracovní kmitočet spínaných zdrojů či invertorů je v desítkách až stovkách kHz a zvyšuje se v průběhu let zejména proto, že to technický vývoj umožňuje a že je to výhodné. Čím se použije vyšší kmitočet, tím je menší počet závitů vinutí na transformátoru i jeho feritové jádro, trafo je tedy celkově menší a lehčí. To je hlavní fígl, proč klasické střídavé svařovací trafo na 160A svařovacího proudu má váhu asi 35kg, kdežto invertorová svářečka se stejnosměrným výstupem 180A asi tak 1/5, čili kolem 7kg.
A ještě k těm parametrům jednofázového připojení. 230V/16A je skutečně 3680W. Ovšem to se jedná o zátěž, která je odporová, což tak se invertor nechová viz příspěvěk Juggernaulta. Na druhou stranu žádný jistič nepadá okamžitě při proudu 16,1A. Běžný jistič 16A vydrží krátkodobě proud asi 22A (což odpovídá 5060W) a toho využívají nejen neznačkoví výrobci, ale samozřejmě i ti značkoví.
Pochopení funkce spínaných zdrojů a invertorů je na delší studium, invertory mají navíc proti běžným spínaným zdrojům ještě různé obvody, které zlepšují zapálení oblouku a přitom snižují proudové rázy do sítě. Vždy platí, že se nic nezíská navíc, naopak jsou nějaké ztráty, např. výkon, který je potřebný pro činnost řídících obvodů, tepelné ztráty na součástkách, zejména polovodičích a nakonec i úbytky napětí na svářecích kabelech.
Offline
VašekP - jsem rád, že jsi potvrdil obsah mého příspěvku #29. Dík.
Offline
Stránky: 1 2