SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Už som to niekde písal v inom vlákne. Najjednoduchší spôsob je poučiť nabíjačku s reguláciou prúdu. Materiál zapojiť na + a štetec na mínus. Cez žiarovku tam aj tak nedostaneš viac ako 3 A z toho na samotné čistenie sa využije iba 1 polvlna, takže je to o dosť na figu.

Jak jsme měli tu Alfu  in zkoušeli jsme to i na DC a opravdu to nejde  musí to být AC.

https://www.alfain.eu/z29152-clinox-surface-plus     na ni se to dalo nadstavit

ja len cumim aky ste vysokovykonovy ked ide o totalne zasranie vlakna...klobuk dole !

Pate, ono to chtělo asi pokračovat v tom vlákně ze kterého jsem převzal odkaz. Takže Pavol má pravdu, zasrali jsme to.

pat zasuvke je absolutne jedno ci v nej ide 50 alebo 60hz,tvoje prispevky si vzdy rad precitam a absolutne nic proti tebe nemam ale fakt bolo take tazke zalozit si vlastne vlakno ? moja reakcia nebola smerovana konkretne na teba ale na celu tlupu prispievatelov

Editoval pavol.sk (12-10-2020 19:42:10)

Ačkoli fyzice moc nerozumím, pokusím se vysvětlit, co si myslím. představte si kostku jako energii proudu, který má 3 rozměry 230v, 16a a 50 Hz. U transformátorových svařovacích strojů, protože neměníme frekvenci, můžeme použít pouze dva rozměry, napětí a proud. Abychom zvýšili intenzitu proudu, musíme snížit napětí. V případě střídačů již můžeme zvládnout 3 rozměry. Kromě napětí a proudu máme také frekvenci. zvýšení frekvence zvyšuje intenzitu proudu a napětí. Zeptám se tedy, že s novými tranzistory čím dál rychleji zvyšujeme frekvenci, brzy zvýšíme výkon a napětí normální elektrické sítě

tak to urcite nie ! to su napady...

230 voltů krát 16 ampér se rovná 3680 wattů a právě těch 3680 wattů je neměných i na výstupu a výstup může mít podobu třeba 1 volt x 3680 ampér se rovná 3680 wattů. Teoreticky.

Radim napsal(a):

Zvýšení  frekvence nezvyšuje intenzitu  proudu  a napětí. Neboli  kmitočet nemá  žádný  vztah k  energii  proudu. Co  se týká  energie proudu,  platí  zákon  zachování  energie.

Takže k těm frekvencím, čili kmitočtům. Kmitočet sítě je v celé Evropě 50Hz. 60Hz se používá v USA a Kanadě, v některých zemích Latinské Ameriky, v Japonsku a v Liberii. Z hlediska použití je to pro všechny spotřebiče s vyjímkou motorů a transformátorů jedno, takže i pro všechny spínané zdroje, což jsou i invertorové svářečky. Takže v našem případě to není třeba uvažovat.

Pracovní kmitočet spínaných zdrojů či invertorů je v desítkách až stovkách kHz a zvyšuje se v průběhu let zejména proto, že to technický vývoj umožňuje a že je to výhodné. Čím se použije vyšší kmitočet, tím je menší počet závitů vinutí na transformátoru i jeho feritové jádro, trafo je tedy celkově menší a lehčí. To je hlavní fígl, proč klasické střídavé svařovací trafo na 160A svařovacího proudu má váhu asi 35kg, kdežto invertorová svářečka se stejnosměrným výstupem 180A asi tak 1/5, čili kolem 7kg.

A ještě k těm parametrům jednofázového připojení. 230V/16A je skutečně 3680W. Ovšem to se jedná o zátěž, která je odporová, což tak se invertor nechová viz příspěvěk Juggernaulta. Na druhou stranu žádný jistič nepadá okamžitě při proudu 16,1A. Běžný jistič 16A vydrží krátkodobě proud asi 22A (což odpovídá 5060W) a toho využívají nejen neznačkoví výrobci, ale samozřejmě i ti značkoví.

Pochopení funkce spínaných zdrojů a invertorů je na delší studium, invertory mají navíc proti běžným  spínaným zdrojům ještě různé obvody, které zlepšují zapálení oblouku a přitom snižují proudové rázy do sítě. Vždy platí, že se nic nezíská navíc, naopak jsou nějaké ztráty, např. výkon, který je potřebný pro činnost řídících obvodů, tepelné ztráty na součástkách, zejména polovodičích a nakonec i úbytky napětí na svářecích kabelech.