SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím.
Byl by mi někdo schopný vysvětlit, jaký je rozdíl mezi přímostí a rovinností která je uváděna v normě ISO 13920? Normu jsem četl, na internetu jsem hledal, ale nějak to nejsem schopen rozlišit.
Pokud např na jekl z jedné strany přivařím žebra, tak se jekl se zkroutí (deformuje). Přiložím pravítko a zjistím, že uprostřed je mezera 3mm. Měřím přímost, nebo rovinnost?
Díky za nakopnutí.
Offline
Netvrdím, že je to správně, ale za sebe bych použil logiku.
přímost = > přímka, jeden směr
rovinnost = > rovina, plocha, přímost ve všech směrech
Ovšem jestli i tvořitelé ISO norem používali logiku, čert ví....
Offline
Taky bych to vyložil podobně jako p.1605
přímost beru jako respektování případně odchylku od osy,rovinnost respektování popř. odchylky povrchu.Jen pozor místo ve všech směrech bych dal ve více směrech(i ohlá plochá tyč může mít ideální rovinnost,ovšem přímá nebude.
Offline
Pokud ses skutečně díval do normy EN ISO 13920 tak jsi musel vidět obr. 7 a celé povídání k němu. A pokud normu fyzicky nemáš k dispozici, tak si ji třeba stáhni z
http://gost-snip.su/download/en_iso_139 … elded_cons
a můžeš studovat do sytosti.
Editoval jirkati (06-10-2020 18:05:56)
Offline
Takže teoreticky přímost změřím nějakým pravítkem a sleduji mezeru a rovinnost musím kus položit na stůl a přejíždět povrch hodinkami nebo naskenovat scanerem celý tvar?
jirkati: psal jsem, že jsem si normu přečetl. Z těch obrázků jsem to prostě nepochopil.
Offline
Tak Ládes, aktuálně svým odvážným tvrzením o ohlé ploché tyči jsi si to u mne rozlil. Do p..i.
Doteď jsem žil v iluzi, že plochý materiál je plocháč. Kulatý je kulatina, tyč, prut anebo drát. Výběr dle průměru.
Ale tys tomu dal na frak jak divočák borovému lesu. Dobře ty. Stále se učím.
Skusme to nějak teoreticky podepřít. Dejme tomu, že pokud platí, že nekonečné množství rovnoběžných přímek může tvořit rovinu, pak zřejmě každá ze zúčastněných přímek má svou vlastní rovinu, ale nekonečně malou.
Offline
Weldo, rovina je nekonečná. Jedna přímka může mít nekonečně mnoho rovin. To co píšeš, je rovinná plocha- ta je ohraničená. Ale to už bychom byli hodně daleko od původního dotazu. Při tolerování rovinnosti by měl být také stanoven způsob kontroly.
Offline
To jsem tam právě nechtěl ani naznačit. Šlo spíš o tu ,,plochou tyč,, ale to nevadí. To je OK.
Offline
Chlapci, to je ale klasická euklidovská geometrie. Podle tuším Lobačevského geometrie přímky nejsou rovné ale křivé. Měl jsem o tom kdysi referát v ruštině v druhém ročníku a na základě toho jsem z ní dostal zápočet. UF
Offline
Priamosť sa definuje napriklad u kruhovej tyče, standardne to merame konturometrom v smere osi valca, používa sa u čapov alebo obežných dráh ložísk na dodržanie priamosti, u tvarov kde sa dá plocha preložiť rovinou tak sa meria odchýlka rovinnosti, v prípade priamosti by si musel definovať rozmer (zvyčajne bez tolerancie v štvorci) v ktorom sa má priamosť merať. Má to zmysel v prípade čiarového kontaktu dvoch súčiastok, ale je to veľmi neobvyklé skor sa definuje odchýlka tvaru..
Editoval AndyS (07-10-2020 14:31:58)
Offline
pafik1605 napsal(a):
Chlapci, to je ale klasická euklidovská geometrie. Podle tuším Lobačevského geometrie přímky nejsou rovné ale křivé. Měl jsem o tom kdysi referát v ruštině v druhém ročníku a na základě toho jsem z ní dostal zápočet. UF
v Euklidovskom priestore (geometrii) su dokonale rovne a rovnobežky sa nikdy nepretínajú a súčet uhlov trojuholníka je 180°a myslim si že pri zváraní ked pri tom zostaneme tak nič nepokazíme :-D
Offline
AndyS napsal(a):
..v Euklidovskom priestore (geometrii) su dokonale rovne a rovnobežky sa nikdy nepretínajú a súčet uhlov trojuholníka je 180°a myslim si že pri zváraní ked pri tom zostaneme tak nič nepokazíme :-D
No ale soudruh Lobačevský to vzal zgruntu (třeba rovnoběžky se protínají v nekonečnu, ....), a sovětští soudruzi mají vždy pravdu
Divil bych se kdyby to soudruzi nezapracovali i do svařování
Offline
ecxce napsal(a):
...Pokud např na jekl z jedné strany přivařím žebra, tak se jekl se zkroutí (deformuje). Přiložím pravítko a zjistím, že uprostřed je mezera 3mm. Měřím přímost, nebo rovinnost?
Zjednodušeně:
Rovinnost: Měříš plochu ve dvou osách. (resp.odchylku od rovinnosti, která je ohraničená dvěmi plochami vzdálenými od sebe o hodnotu tolerance).
Přímost: Měříš přímku v jedné ose (např.přímky na povrchu kulatiny, rovnoběžné s její osou. Nebo třeba hranu, popř. střed stěny toho jeklu podélně). Jak už psal AndyS, používá se spíše výjimečně, v opodstatněných případech.
Offline
To pafik1605 - tos nějak zaostal v čase. Soudruzi už v Rusku 30 roků nejsou a naši kolegové kapitalističtí ruští svářeči určitě nemají problémy s rovnoběžkami v nekonečnu.
Matematických systémů je v tzv. vysoké matematice několik. Každý má své opodstatnění a nutno připomenout, že naprostá většina jakékoliv matematiky je založena na nejrůznějších postulátech.
Jedním z těch nejzákladnějších je dohoda (postulát), že 1 + 1 = 2. Zkus si tohle tvrzení nejdříve zderivovat a následně zintegrovat a pak naopak nejdříve zintegrovat a pak zderivovat. Vyjdou ti dva naprosto rozdílné výsledky a oba jsou z hlediska matematiky správné! To je naprosto běžná VŠ matematika a nikoho znalého to nevzrušuje. Nebo zkus někomu po telefonu vysvětlit, kde je pravá a levá strana. To jsou ty dohody (postuláty).
My svářeči třeba svařujeme nejrůznější nosníky a nijak nás nevzrušuje třeba Hookeův zákon nebo Youngův modul pružnosti v tahu nebo dokonce modul pružnosti ve smyku (torzi) G. To a mnoho jiných jsou matematické modely. Např. konstruktér pracuje běžně se Smluvní mezí kluzu-Rp0,2[MPa] = velikost napětí, kdy je dosažena smluvní hodnota prodloužení. Ve většině případu to bývá 0,2 % plastické deformace, proto označení Rp0,2. A kupodivu nikoho nevzrušuje výraz, že to je "smluvní hodnota" a že platí "ve většině případů".
Co jsou proti tomu jakési "rovnoběžky v nekonečnu".
Editoval jirkati (07-10-2020 19:25:23)
Offline
kde je pan rcp? Doufám že připravuje referát z deskriptivy na téma kozy.
Offline
skromne predpokladam, ze priamost, rovinnost, nedajboze plochost je absolutne neprijatelna!!!!!!
Bézierova krivka ma ovela lepsie parametre
Editoval rcp (07-10-2020 21:31:13)
Offline
Welda napsal(a):
Tak Ládes, aktuálně svým odvážným tvrzením o ohlé ploché tyči jsi si to u mne rozlil. Do p..i.
Doteď jsem žil v iluzi, že plochý materiál je plocháč. Kulatý je kulatina, tyč, prut anebo drát. Výběr dle průměru.
Ale tys tomu dal na frak jak divočák borovému lesu. Dobře ty. Stále se učím.
Skusme to nějak teoreticky podepřít. Dejme tomu, že pokud platí, že nekonečné množství rovnoběžných přímek může tvořit rovinu, pak zřejmě každá ze zúčastněných přímek má svou vlastní rovinu, ale nekonečně malou.
Vysvětlím:tyč je tvořená stranami a(šířka);b(tloušťka) a l délka.Tyč tuhle potřebuju ohnout do "vinklu" s přiměřeným rádiusem v ohybu,takže pokud pracujuju přesně budou oba konce ramen l1 a l2 v jedné rovině(podmínkou je že byla před započetím výroby v rozměru kolmém na ohýbanou stranu přímá a ohyb není moc ostrý),případně je můžu dostat do ideální roviny na frézce nebo na magnetce,čili povrch celé strany dejme tomu b(lehčí na ohýbání) může být v jedné hladině,tedy i rovině tak jak jsem se to pokoušel nastínit.
Editoval Ládes (07-10-2020 22:22:45)
Offline
proč je podmínkou že ohyb "není moc ostrý"?
Offline
bourač napsal(a):
proč je podmínkou že ohyb "není moc ostrý"?
dochází k nechtěné plastické deformaci v místě ohýbání,musel bys pracovat na něčem co neumožní uhýbání a "vytékání materiálu v místě ohybu
Editoval Ládes (08-10-2020 00:40:46)
Offline
Jirkatti: pošli mi potom jak si to integroval a derivoval a aký ti vyšiel výsledok, či to mám správne :-) kebo mi vychádza derivácia konštanty 0 a chýba mi tam premenná..
Offline
jirkati napsal(a):
To pafik1605 - tos nějak zaostal v čase. Soudruzi už v Rusku 30 roků nejsou a naši kolegové kapitalističtí ruští svářeči určitě nemají problémy s rovnoběžkami v nekonečnu.
Ten referát jsem taky dělal před více než 40ti lety .
A asi jsem přišel na to, jak došel soudruh Lobačevský k té teorii. On byl asi původně svářeč, ale v zemi neomezených možností se z něj následně stal matematik. A když svařil obdélníkový rám, tak to dopadlo klasicky a on objevil novou matematiku
Neumím malovat, omluvte nepřesnosti
Offline
pafik1605 napsal(a):
jirkati napsal(a):
To pafik1605 - tos nějak zaostal v čase. Soudruzi už v Rusku 30 roků nejsou a naši kolegové kapitalističtí ruští svářeči určitě nemají problémy s rovnoběžkami v nekonečnu.
Ten referát jsem taky dělal před více než 40ti lety .
A asi jsem přišel na to, jak došel soudruh Lobačevský k té teorii. On byl asi původně svářeč, ale v zemi neomezených možností se z něj následně stal matematik. A když svařil obdélníkový rám, tak to dopadlo klasicky a on objevil novou matematiku
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … afika1.jpg
Neumím malovat, omluvte nepřesnosti
měním na piky.....
Offline
Pafik> urcite to bol zvarac?
Podla toho obrazka by sme ho tipovali na gynekologa......
Offline
Vypočítavého gynekologa, který postuloval teorii, že dvě rovnoběžky se za jistých okolností stýkají v konečnu. A ani ne moc daleko. Což je docela fajn.
Offline
To AndyS - použij a + a = 2 a, integrovat můžeš jak v mezích, tak + - ∞.
Editoval jirkati (08-10-2020 18:17:40)
Offline