SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

No, napětí po usměrnění počítám 87-93VDC. Mělo by být 1,4krát větší než střídavina. Když ho vyhladím kondenzátory před a za tlumivkou tak by to mělo tak být.

Zdenek11 napsal(a):

Za tlumivkou už nesmí být žádná kapacita, přestane to fungovat. Jsou tam důležité ty špičky napětí z tlumivky. Osobně vyzkoušeno.

No, moc děkuji za info. Tak to bych to pěkně pokonil...   

No, pokud mají  mít přívody k diodám nějaký odpor, tak  nejlepší  bude asi  běžný  železný drát,  asi  nejlépe pozinkovaný. Na stejný  odpor bude mít větší průřez, tudíž na stejné  oteplení tam může být vyšší  ztrátový výkon než  na mědi. Shánět  odporové  slitiny příslušného průřezu bude nejspíš už  příliš moc komplikované.
Pokud se mají diody KY719 spárovat,  měřil  bych jejich propustné  napětí pří proudu cca 10 ampér nebo lépe ve dvou bodech, řekněme 7  a 15 ampér. Je dobré  mít těch diod víc než  přesný počet, co  se potřebuje, aby se vyřadily extrémy, co  nejvíc nepasují. Na měřených  diodách  musí  být bezpodmínečně chladič,  dioda KY719 bez  chladiče snese proud odhadem  do asi 4 ampér. Diody musí  mít při  měřeních  zhruba stejnou  teplotu,  každý  stupeň  znamená u křemíkových  diod odchylku cca 2,5 milivolt.. Jinak pořádné  měření  je dost  pracné a zdlouhavé, aby byly zajištěny všechny podmínky.
Jinak  KY719 není  na 40 ampér, ale jenom  na 20 ampér.
Viz třeba
http://www.teslakatalog.cz/KY719.html
Jako  zkušební odpory pro  všelijaká měření kolem  svářeček se podle mně dají použít ocelové  materiály. Různé ocelové 6m profily, kulatiny třeba 6 a 8 mm používaná  na hromosvody nebo  na měření  KY719 i  silné ocelové  dráty.
Je třeba odpory o  hodnotách  od cca 1 do cca 5 - 10 ohmů, z měrného odporu  železa a průřezu  informativně spočítat vhodný profil a délku a upřesnit měřením  na lepším  měřáku  ( levné  měřák měří hodnoty kolem  1 ohmu  dost  nepřesně)

Jestli jste to navinul na primár, tak to jste tomu hodně pomohl. Samozřejmě, že se narušila charakteristika trafa.

U tohoto typu usměrňovače nemá napětí trafa naprázdno nějaký významný vliv na svařování. Při vlastním procesu je na oblouku napětí cca jen 20 až 30V. Při zapalování oblouku se po odtržení elektrody na tlumivce indukuje napětí, které se přičte k napětí z trafa a umožní spolehlivé zapálení. To samé je při obnovení oblouku při zkratu kapkou. Proto nemůže být na výstupu žádná, ani malá kapacita.
Diody budou pracovat na hranici použitelnosti, lepší by byly staré 160 nebo 200A z bývalého ČKD, pořád se dají na netu sehnat.

ZDENEK11 zalezi ci bude mat vystupnu tlmivku 1/3 az 2/3 rozmeru trafa alebo len nahrazku z zdvojovacom ako tu bol odkaz.

Fraňek napsal(a):

Ano, mám vždy 5 diod paralelně na 1 chladiči o odporu 0,58K/W. A ty diody jsou na 20A ale středního proudu, tzn. maximální proud 40A.

Těch  20 ampér je maximální trvalý střední  efektivní proud Ifav. To  znamená, že při tomto  trvalém  proudu a chlazení předepsaném  v katalogu součástka se právě akorát dokáže uchladit. Neboli uvnitř krystalu  na polovodičovém přechodu  je právě při oněch 24 wattech  ztrátového výkonu maximální povolená teplota přechodu, to bude tady nejspíš 155 st C. Tehdy ještě byly ty testovací  metody neustálené a uvádělo  se méně hodnot  než  se uvádí  v datashetech  nyní.
A  pokud je průběh proudu sinusový,  má  maximální proud při  tomto  režimu hodnotu  20 x 1,41 ( odmocnina ze dvou).
Pokud diodou bude procházet  vyšší  trvalý proud, tak pokud součástka vydrží, byla to  akorát technická  rezerva.  Ta tam  může být, ale nemusí, nebo  to může způsobit rychlou  degradaci  diod přehřátím. Tesla vyráběla v dost  velkém  rozptylu a proto  nastavovala katalogové parametry s dost  velkými  rezervami, aby se součástky do toho vešly. 
5 diod KY719 paralelně tedy zvládne trvalý  svařovací proud maximálně 100 ampér, a to  jenom pouze pokud bude proud mezi  těch 5 diod přesně rovnoměrně rozložen. V reálu to bude méně. Jednak  kvůli  nepřesnému rozdělení proudu  mezi  těmi 5 diodami, jednak kvůli  kondenzátoru  za usměrňovačem, takže průběh proudu  přes diody nebude sinusoida, ale z hlediska ztrát na diodách  bude horší.

Dioda jinak  snese i podstatně vyšší proud, ale po  výrazně kratší dobu než  je sinusoida 50 herz. V katalogu  je uvedeno po  dobu 10 milisekund a s možným vlivem na spolehlivost  140 ampér  a u  novějších  diod se v datasheetech  uvádí  maximální proud na milisekundu a mikrosekundu,  ten  dosahuje u podobných  diod hodnot až  několik stovek  ampér. Ty proudy se ale v běžném  usměrňovačí  neuplatí, měly by uplatnění, pokud by se jednalo  o zdroj  s elektronickou pojistkou  proti  zkratu.
Například pokud by u  této  diody měla elektronická  pojistka zdroje reakční dobu  do  vypnutí  10 milisekund,  muselo  by se zajistit konstrukcí  zdroje, aby ho zkrat  nezničil, aby zkratový proud zdroje diodami  nepřesáhl oněch 140 ampér.

Ano hore pise ze da tlmivku. Mas pravdu uniklo mi to.

Myslis cinske 50A mostiky ktore horko tazko znesu 25A?

Já taky párkrát na něco použil ty levné můstky. Potřeboval jsem usměrnit kolem 10A, říkal jsem si dám rezervu. Tak jsem použil můstek asi 20A, dal na pořádný chladič. A i když byl odběr kolem těch 10 A, tak byl po chvíli horký. Nakonec jsem tam dal raději klasické výkonové diody a byl klid.

Tolik zbytečných písmen . Ale mladý jsem pohazoval hodinami ..... Abys nemusel být mladý blbec čti . Je zde toho mraky . Mne mrzí ti , kteří ty , co něco chtějí dělat , strkají do zbytečných projektů . Je to zhůvěřilost , nebo ještě hůře , za rohem se tlemí . nedej vševědoucí , aby to dělali naschvál . Ale nevědomost hříchu nečiní .....