SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jak píše KMU1 - podívej se napřed na charakteristiky svařovacích zdrojů pro MMA, TIG a MIG/MAG. Je tu na tohle téma skutečně hodně příspěvků a tlačítko na horní hnědé liště HLEDAT pro začátek napoví.

Pepa99. Prečo máš otázku (dotaz) v nesprávnej kategórii? Nemalo to byť v v kategórii MIG/MAG?

Otázka je, jestli  MIG vůbec půjde udělat se současnou  regulací  toho  trafa s tyristory. Jak moc je vůbec tepavý proud o  kmitočtu  100 HZ,  který regulace s tyristory dává a který  ve špičkách  dosahuje původní  neregulované  úrovně napětí a proudu, pro  MIG použitelný.
Jestli  nebude třeba vyhodit prakticky všechno  z  původního  stroje, použít jenom trafo a elektroniku coby vysokovýkonný  zdroj  snižující  napětí  udělat  úplně znova. Nejlépe s MOS Fety.

No, teoreticky to  složité  není ,ale prakticky je. 
Co  takhle koupit dražší  CO2 ( spíš použité) s tím, že se po opravě auta obratem  zase prodá?

Da sa prerobit , len otazne ako tomu elektronike rozumiete ...  OZ je na riadenie , a tým sa riadi aj charasterika zdroja , prúdová (MMA)  alebo napatová (MIG/MAG) ...  To nie je pre PC ovládanie , ked IT nevie ani len trojnohý Transistor premerat  na E-B-K  ktorý prechod je skrate ....

Díky za rady. Na úpravu svářečky jsem již rezignoval. Elektronice jsem se dříve věnoval mimo svého oboru jen ze zájmu. Podle zdejších návodů bych si dovedl udělat řídící elektroniku pro podávání drátu, ale navrhovat řízení charakteristik bych opravdu nezvládl. Neberu to ani jako výzvu se s problémem poprat, i když zde je možno najít spoust zajímavých nápadů. Problém je, že tolik času nemám k dispozici a tak musím buď zakoupit hotový stroj, nebo sehnat někoho, kdo by mi plechařinu vyvařil. Tato druhá možnost se zdá být značně nedostupná a především velmi nákladná. Možnost zakoupit a následně prodat svářečku mě nenapadla, protože předpokládám, že se budou objevovat  stále nová místa na vozidle k opravě.

No, Pramet Šumperk  tehdy vyráběl, alespoň podle katalogů, spousty perfektních ,  kvalitních  a moderních  feritů na světové  úrovni a to  ve spoustě tvarů. Ale ve skutečnosti  to  bylo  tehdy jen  pro zlost, protože většina těch  věcí  se v obchodech nikdy neobjevila.  Pokud je vůbec někdy sériově vyráběli,  tak  to  byla výroba v rámci  dopředu  stanovovaných  pětiletých  plánů pouze jako  dodávky pro  socialistické  podniky a do  obchodní  sítě šly jen  zbytky udělané  navíc.
Pokud třeba někdo  chtěl  tehdy dělat  impulzní zdroj,  tak  kvalitní výkonový ferit H21,  který  měl  Pramet vyrábet  v socíku už nejméně 10 let,  v potřebných  tvarech  a velikostech  nesehnal,  musel  to  bastlit ze zastaralých  feritů  H10 a H12.  Nebo  mít přístup  k  vhodnému  elektronickému šrotu, z  něho  vytahat vhodné  neoznačené  ferity.
Nejspíš to  bylo  jako  ve spoustě jiných  socialistických  podniků, podařilo  se jim  dostat  do  vývojové  laboratoře práškové  metalurgie nějaké schopné  nadšence a odborníky, kteří vyvinuli  kvalitní  výrobky schopné  obsadit významnou  část tehdejšího světového  trhu  elekronických feritových komponent a přinést  tak  Československému  státu významné  množství  deviz.  Jenže soudruzi  s rudou  knížkou  na vedení  KSČ nepoznali  potenciál  výrobku a přidělili  do  Šumperku jen  tak  málo  investic na výrobu, aby výroba stačila jen  pro  místní  českolovenské  podniky. 
A to  ještě nejspíš ne pro  všechny.
Mám  ale takový  pocit, že ferity byly pro  Pramet jen  vedlejší  věc, soudruzi  tehdy chtěli  po  Prametu  hlavně výrobu  TK plátků  pro  nástroje.

Pramet Šumperk  měl v katalogu  třeba i  ferit určený  speciálně pro  vychylovací  cívky obrazovek,  vybavuje se mně označení  H18. 
To  byl možná  případ té  chybějící  cívky L701.

Tak do Rožnova na tranzistory jsem jezdil také. Je to zvláštní ,že třeba v N Jičíně jsme nic takového neměli. To byly ještě  KD 602 mám pocit že 250kč  dneska 15

styles: No,  v katalozích  Prametu  byl  ještě nástupce hmoty H21,  nějaká  hmota H4x,  druhé  číslo  ke čtyřce si  už  nepamatuji. Podle grafů  tato  hmota měla snést vedle stejných nebo  lepších  výkonů  na jednotku objemu,  H21  se dá používat  nějak  do 80  - 100 kHz a tato  nová  hmota měla jít do 150 nebo  snad dokonce 200 Khz. Neboli  by se uplatnila i  dnes, i když  byla vyvinuta před 30 lety. Jen, co  jsem  to  tak  sledoval, Pramet byl  tuším  v kupónové privatizaci a nějakou  akcii jsem jim  dal i  já. Vím, že nějak  po roce 1995 už  ferity v souvislosti  s Prametem Šumperk  mizí  a zůstávají  jen  tvrdokovy pro  obráběcí  a jiné  nástroje.
Že je koupil  Epcos, to  jsem nevěděl. Jinak to je klasická  situace, výrobce s dostatkem  peněz  se zbaví  konkurence se srovnatelnými  výrobky, když  je k  tomu příležitost, protože ten  konkurent se dá koupit za pár šupů. Tady díky sametu a tomu, že ceny českých provozů  byly kalkulovány na korunu,  která  v poměru  k  německé  marce za bolševika spadla silně dolů a díky tomu, že ty provozy byly asi  často prodávány za účetní cenu neboli cenu danou  stavem  odpisů. Která  byla velmi  nízká, protože bolševik  obvykle do provozů neinvestoval a  většina základních  prostředků tak  byly dávno  odepsána a jejich  cena tak  byla účetně nulová. Funkční  výrobní  provoz o  nějaké  desítce zaměstnanců tak tehdy  mohl  koupit ( a stát se podnikatelem) třeba i  běžný  německý  dělník, protože hned po sametu  byly k  mání  za jeho  takový  půlroční, roční  výdělek.
Jinak  prodej  elektronických  součástek přímo  v  obchodě je už  dnes dávno  minulost.  Šlo  to jakž  takž  za dob  socíku, kdy se prodával  sortiment jednoho výrobce,  domácí  Tesly plus nějaká  stovka dovážených  součástek  z  NDR a jinde,  taková, nevím jak  moc oficiální prodejna Tesly byla třeba v Pardubicích.  Dnes ale už  je sortiment světových  výrobců tak  velký,  že v těch  součástkách  nutných  mít na skladu  v prodejně by byly umrtveny velké  peníze a prodejna by si  tak  za součástky musela přirážet  obrovské  marže, aby se jí  to  vyplatilo. Zároveň  by spousta součástek  ležela na skladě rok  a více a prodejna by tak  musela soustavně dělat velké  výprodeje zastaralých nebo dlouho  skladovaných a tudíž už nejakostních součástek,  často  i  za nižší cenu než  byla kdysi  jejich  nákupní  cena.
Dnes už  jsou  v  takových  obchodech  už  jen zbytky bývalého  sortimentu,  doprodeje starých  součástek  či  velmi oholený  výběr nejčastěji  prodávaných součástek a náhradních  dílů a prodavači, protože jejich  platy nejdou  kvůli  nákladům  příliš zvyšovat, nebývají  odborníci.

Editoval Radim (21-07-2019 07:22:05)

pat napsal(a):

Tak do Rožnova na tranzistory jsem jezdil také. Je to zvláštní ,že třeba v N Jičíně jsme nic takového neměli. To byly ještě  KD 602 mám pocit že 250kč  dneska 15

V Novém  Jičíně se za socíku  prodávaly elekronické  součástky v Elektře na náměstí. Ale ve velmi omezeném  sortimentu, odpory, malé  diody atd.  Po sametu  to potom  zrušili. Ale prodejnu  s elektronickými součástkami  si tam  na nějaký  rok  otevřel  nějaký  Slovák, už  přesně nepamatuji kde. Šl o se tak  asi 3 - 4  schody dolů do  suterénu.
V Příboře v Elektře na náměstí  zase byli  zatíženi  na ferity, konkrétně se tam  dlouhou  dobu  prodávaly toroidy T60,  tedy ty největší, co  Pramet vyráběl,  z  hmoty H19. Nejspíš oficiálně jako  náhradní  díl  pro  něco, ale pro co, netuším. Elekronické  součástky  v základním  sortimentu tam na začátku  80 let pár let prodávala paní v malé  prodejně Elektry nebo dokonce Tesly u  Hotelu  Letka.