SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Již delší dobu sleduji, jak se někteří z vás pokouší sestavit jakési perpetum mobile. Možná je to zajímavé z finančního hlediska a asi nějaké atraktivnosti. Pominu bezpečnostní hlediska a sebevražedné sklony jednoho z vás a budu se zabývat pouze metalurgickou stránkou. Z tohoto pohledu je dle mého názoru tato metoda pro svařování, dělení a jakýkoliv ohřev oceli na austenizační teplotu absolutně nevhodná.
Existuje několik skupin trhlin jak ve svarovém kovu, tak v tepelně ovlivněné oblasti. Jedna z těchto skupin se nazývá trhliny za studena. Jsou to trhliny indukované vodíkem a vznikají při chladnutí sváru při nižších teplotách.
Výrobci elektrod se snaží vyrábět elektrody s nízkým obsahem difuzního vodíku, elektrody se přesouší, materiály se předehřívají, v laboratořích se dělají rtuťové a glycerinové zkoušky na obsah difuzního vodíku ve svarovém kovu, vymýšlí se různé parametrické rovnice praskavosti v nichž je jeden z parametrů obsah vodíku atd.
No a vy se snažíte ten vodík tam hnát pod tlakem.
Offline
tak budu trochu oponovat jelikož jsem ji vlastnil.Nejprve bezpečnost ze všech svářeček kde se používá plyn hořlavej je nebezpečnější a to i přesto že mi bouchla.Byla to má chyba a souhra náhod odstranil jsem 2 bezpečnostní pojistky jinak by sama vypla.Ale i v tom nejhorším případě muže bouchnout jen množství které tam je a to je asi 10 až 15 litru plynu pod tlakem 1,5 po odstranění všech pojistek možná až 3 nebo 4 baru což nenadělá nikdá takovou paseku jako byt malá tlaková láhev.A perpetum to také není vyrábí a prodává taková jak jsem měl a ve zlatnictví ale ta je podstatně menší se používá a hlavně tato.Na ohřátí do červena pro ohýbání a tvarováni bohatě stačí na dělení materiálu tak do plechu 5 mm pájení mosazí super na svařování už to není ono ale lepší jak ta na kyslík a propan.Nejsem sice odborník ale doma na nenáročné svařováni pájeni mosazi a nahříváni velice dobrá a to právě z hlediska bezpečnosti a levného provozu na hrubší práce pak mám trafo.Ps link na opravdu malou vodíkovou svářečku
www.zlatnici.swah.cz/?item_view=detail& … a2239e9caf
Editoval aumirek (25-08-2007 00:19:59)
Offline
Petr napsal(a):
No a vy se snažíte ten vodík tam hnát pod tlakem.
ten vodik tam hoří
Offline
Petr má pravdu že to není ono co se týče kvality svaru-namáhaných svarů
ale na svaření topení v dílně to úplně stačí.
Offline
A pokud to postavíte jako já z baterek ze šrotu jsou náklady na výrobu minimální.
Viz: http://www.volny.cz/jova1/dilna/svarecka/svarecka.htm
PS.: dlouho jsem rozmýšlel, zda do tohoto fóra a zrovna na tenhle web patří takovýhle „odstrašující“ příspěvek. Jsem si dobře vědom, nedokonalosti konstrukce a je mi jasný, že skončím se svou svářečkou v sekci svářečky a svářeči z třetího světa, ale co. Někdo už sem ten odkaz stejně dal tak proč se k němu nepřiznat. Třeba to někoho osloví.
Editoval jova (23-04-2010 07:23:04)
Offline
z těch baterek je to velice jednoduché ale ta bezpečnost nevím tu co jsem měl ta je poměrně také jednoduchá ale vzhledem ke konstrukci i bezpečná
Offline
Mě ta konstrukce oslovila,chtěl jsem si ji postavit,ale nikde jsem nesehnal ty osudové články.
Offline
V podstatě je jedno jaké se tam dají články. Musí pouze splňovat tyto kritéria:
1.být „louhové“ tj. náplň musí být vodní roztok hydroxidu draselného nebo sodného.
2. být těsné z důvodu odvodu plynu pod tlakem
3. mít co největší kapacitu článku v Ah. Je si třeba uvědomit, že tento typ akumulátorů by měl být nabíjen maximálně proudem 0,2 x počet Ah tj. v mém případě 0,2 x 160Ah = 32A. Většinou používám hořák 1mm a na ten mi stačí cca 50 A. Pravdou je že ani občasný proud 120 A (tj. 3800W do článků) se zatím z mého pohledu na funkci (cca 2 roky) nijak neprojevil. Spíš se zahřejí spojky mezi články, než články samotné. Menší kapacita článků by se samozřejmě dala řešit zvětšením počtu článků a napájet je pak větším napětím nebo zapojením článků sério-paralelně, ale konstrukce by ztratila kouzlo jednoduchosti.
Faktem je že když jsem popisoval mojí konstrukci nenapadlo mě, že se tenhle druh akumulátorů špatně shání. Asi bych se poptal ve sběrných dvorech, párkrát jsem je viděl ve vojenském výprodeji, tuším že se na dráze používají na osvětlení vozů, sloužily jako staniční baterie a nouzové osvětlení v továrnách.
Co se týká bezpečnosti: vzhledem k tomu že vlastní „výbušné“ směsi je v celé svářečce minimum a je ještě rozdělená do vzájemně izolovaných článků, bych se toho moc nebál. Díky tomu, že množství vyvíjeného plynu řídím proudem z nabíječky, nemám na hořácích ani kohouty takže systém je stále otevřený a plyn má stále kam utíkat.
Offline
tyto články se používaj v každém vyskozdvižném vozíku samozřejmě alektrickém ruzné pojízdné čistíci stroje a paletáky v supermarketech jěštěrkách na dráze a pod.Nicméně pořád myslím že bezpečnější a vyhodnějši je ten druhej zpusob už proto že plyn jde pod stálým tlakem asi 1,5 at a sám zapne i vypne.
Offline
Nic proti tvému návrhu nemám, třeba je i bezpečnější, ale já do něj nešel protože:
1. bych musel tím tlakovým spínačem zapínat a vypínat buď primár nebo sekundár nabíječky. V prvním případě jsou rozběhové proudy při 120A odběru tak velké že mi to vyhodí jistič, v druhém případě bych musel spínat těch 120A a to je dost velký proud na normální stykač. Jistě dalo by se to řešit úpravou obvodu nabíječky - svářečky, ale to jsem zavrhnul.
2. při provozu nepotřebuji tak velký tlak plynu, tak proč zbytečně zatěžovat články a rozvody přetlakem a řešit problémy s těsností a únikem plynu. V normálním hořáku musíš stejně těch 1,5 at snižovat škrcením ventilu, kdežto já v otevřeném systému reguluji všechno nabíjecím proudem a potřebný přetlak pro práci si nastaví hořák sám odporem v trysce.
Editoval jova (13-09-2007 08:49:03)
Offline
Jasně je to věc názoru ale také hlavně možnosti sehnat materiál a výrobně je daleko jednoduší ten tvuj jinak plánky už mám za chvíli tu budou
Editoval aumirek (13-09-2007 10:35:17)
Offline
Reaguji na Vaše články okolo kyslíkovodíkové svářečky.Pro domácí použití je to naprosto vhodné a vyhovující.Mít
soupravu acetylén+kyslík v tlakových lahvích nemůže mít každý,nehledě na problémy s nima spojené jako manipulace s
tlakovými lahvemi,místo pro ně,doprava,poplatky.Představte si situaci,že bych chtěl mít autogen v panelovém
bytě.Vždyť je to směšné a proti předpisům,vlastně téměř nemožné.Kdežto kyslík+vodík+propanbutan je ideální.K provozu
stačí zásuvka na 230V+destilovaná voda+louh+2Kg propanbutanová nádoba.Vlastně to může postavit a mít každý zručný
kutil s přijatelnými finančními náklady.O to přece tady jde.Pokud tam je správná bezpečnostní pojistka proti
zpětnému šlehnutí,takže výbuch je vyloučen.Dojde-li k němu,tak se maximálně roztrhaj hadičky a možná i nádoba s
louhem.Plyn je pod velmi malým tlakem a pouze v množství,které se v tu dobu vyvíjí.Plyny se nikde neskladujou pod
vysokým tlakem jako u autogenních lahvích.Takže s tím bych si s tím starosti nedělal vůbec.Jakmile se vypne přívod
proudu,je po vyvíjení hořlavé směsi.Pokud jde o svařování,tak zkuste následující věc.Vemte si dva plocháče jakékoliv
délky o rozměrech 20x3MM,připravte na svar X nebo V a svařte to.Po svaření dejte svařený plocháč do svěráku a ohněte
do úhlu 90 stupňů v místě svaru.Pokud svar neprasne,je to dobré.Vydrži-li to ohyb na 180 stupňů,tak není co
řešit.Taky dodávám,že 1MM čtvereční dobře provařeného kořene či svarové housenky má vydržet zátěž minimálně 50Kg.Z
toho vyplývá,je-li to určeno pro kutily,není prostě co řešit.Dobrou jakost svaru bych pochopil u věcí,kde jde o
bezpečnost osob.Jako je svařování autobusů,vlaků,náklaďáků dále strojů,stavba mostů atd.,kde se kromě statického
namáhání svaru objevuje dynamické namáhání.Prostě nedělejte z komára velblouda a uvažujte prakticky.S pozdravem
Peleva.
Offline
Zdravím ve svařovací spolek
Já sem pred pár lety kyslíkovodíkovku vyráběl, a musim říct, že po několika vylepšeních fungovala bezchybně.
Perfektně se s ní pájelo natvrdo, ohřívalo, kalil sem s ní malé čepíky... a hlavně na stole je krabice, zapne se vypínač, počká pár vtěřin a může se zapalovat. Vařil sem s ní i blatníky na starou motorku, cca 0,8mm plech a taky to šlo, i když je potřeba používat dráty na MIG - autogenní dost pění.
Stavěl sem to podle Urob si sám. Vyšly tam dva návody, ten druhý byl už promakanější, svářečka jednodušší a celkově lepší. Doplnil sem tam nějaké ochrany, pár drobností upravil a bylo to.
Problém tehdá byl s chlazením, protože při odběru cca 10A ( maximální výkon) vydržela hořet tak 10 minut, a pak už vypla teplotní ochrana (40C) a pak se muselo čekat, než se ochladí. To sem pak vyřešil jednoduše tak, že jednotlivé plechy vyvýječe sem udělal čtvercové, kdežto těsnění mezi plechy bylo kruhové, tak vznikla žebra ( radiátor) který sme ofukoval dvěma větráky a bylo po přehřívání).
Uvnitř byl PB sprej ( dodnes v prodeji) pak redukčáček a pak rovnou do hořáku.
Pak sem ale začal vařit auta a potřeboval sem něco většího, musel sem holt do autogenu no.
Kdyby tedy někdo měl zájem, klidně mu jí za nějaký obnos přenechám. Tedy ted je ve stavu, že je kompletní, kromě bočnic a zadních plastových krytů, protože někdo potřeboval materiál a uzmul mi to z ní A taky sem rozdělal vyvýječ, aby nerezl.. musel by se složit a dát nové bužírky na svorníky, kvůli nové izolaci jednotlivých plechů. Obsahuje čelní panel s ampérmetrem, dokonce tlakoměrem, teplotní bimetal, usměrňovač s chladičem, tyristor na spínání, tlakový spínač, držák propanbutanového spreje, redukčáček na PB, vyvíječ s plechama a těsnícíma kroužkama a ostatní díly vyvíječe... a hořák.. prostě komplet, jen dodělat znovu okolní bednu a sestavit vyvíječ Nechci to dávat do inzerce, protože bych byl rád, kdyby si jí koupil nějaký fanda netradičních technických zařízení... dala mi hoodně práce a stála dost penez na materiálu Tak doufám že se nebudete zlobit, že jsem jí nabídl tady u Vás na svar fóru. Ahoj
Offline
Pánové, před nějakou dobou jsem potřeboval spájet mosazí nějaké trubičky ke kompresoru a našel jsem návod na tuhle svářečku (taky Urob si sám). Narazil jsem ale na problém, z čeho udělat těsnící kroužky mezi elektrody. Z PVC se mi to kvůli pracnosti a teplotní nestálosti moc nelíbí. Pak jsem našel na netu prodejce o-kroužků ze silikonu odolnému louhům a kyselinám (rozměr 125 x 5 mm). U těch se mi zase nelíbí cena ;-), chtějí 35,- bez DPH za kus. Při představě množství jaké potřebuju mě chuť do práce rychle opouští:-D. Máte někdo nějakou zkušenost nebo nápad s čeho to vyrobit nebo co použít? Zdravím...
Offline
jestli tady maji krouzky drahe, tak uz nevim jak jinak to resit...
http://www.gufero.cz/obchod/obchodCZ/in … om70x0.htm
Offline
Dobrý deň,
Tiež som sa rozhodol postaviť si doma kys-vod zvaračku....
Pomali zháňam veci....už mám prakticky všetko vrátane original horáku na acetylen...(miesto kyslíku budem púštať propan-butan aby som si mohol nastaviť vlastnosť plameňa.)
Lenže nikde som sa nedočítal ako to je s tlakom v skutočnosti....
Mám trysku 0,5-1mm(presne nejakých 0,7mm) ale neviem aký výkonný vyvíjač na ňu potrebujem....bojím sa že keď dosiahnem tlak vo vyvíjači napr. 150kPa padne tlakový spínač a ja pustím horák že nebude stíhať vyvíjať v dostatočnom tlaku(aspoň 100kPa) a šlahne mi to ku najbližšej poistke(za horákom)...
Viem že treba rýchlosť aspoň 100m/s(v tryske) ale nikde som nenašiel závislosť veľkosti trysky a minimálnom pracovnom tlaku....
Ináč staviam výkonnejší vyvíjač cca 3-4kVA...
Za odpovede ďakujem.
Offline
Taktiež by som pridal jeden dotaz na články - bolo by podľa vás možné, že by sa použil obyčajný olovený akumulátor s tým že elektrolyt by sa vymenil za vhodný roztok?
Ak to možné nie je, z čoho by sa dali elektródy a články vyrobiť? (počul som že by mohla byť alternatívou k pokoveným plechom z návodou urob si sám nerez ocel)
Offline
sqad: Možné to nebude , ak je tam raz kyselina a olovo , zámena elektrolytu je nemožná.
Ak nabíjaš oloveny článok,vzniká tam vodík to je jasné ,ale vznikne tam aj kyslik???
To je skôr otázka pre chemikov.
Offline
Dobrý den
Chystám se na stavbu svářečky podle urob si sám (1)
Dostal jsem se k problému s elektrodami . Je psáno , že když se neponiklují bude výdrž pouhých 75 hodin . Co je na tom pravdy ?
Máte někdo skušenost kolik stojí poniklování ?
Kolik jsou přibližné náklady na stavbu ( většina dělat doma - poze material)
Elektrody bych chtěl udělat z tohoto plechu http://www.ferona.cz/cze/katalog/detail.php?id=6258
Lze tento plech použít ? ( píšou že může mít nepatrné škrábance)
Předem děkuji za odpověd
Offline
m.evil napsal(a):
sqad: Možné to nebude , ak je tam raz kyselina a olovo , zámena elektrolytu je nemožná.
Ak nabíjaš oloveny článok,vzniká tam vodík to je jasné ,ale vznikne tam aj kyslik???
To je skôr otázka pre chemikov.
Olovo je absolutně nevhodný materiál na výrobu elektrod pro elektrolýzu. Na minus pólu by bylo sice použitelné, na plus naprosto nevyhovuje. Atomární kyslík, který se při elektrolýze na povrchu elektrody vyvíjí, okamžitě reaguje s Pb na oxidy olova.
Na výrobu +pól elektrody je nejvýhodnější čistý nikl, nebo slitina s obsahem Ni alespoň 60%. Vyhovující by byla Hastelloy C-276, Inkonel ap. Lze použít v krajním případě nerez 305, 309, 316, nebo jakýkoliv s vysokým obsahem Ni. S omezenou životností ale musíte počítat vždy. Z hlediska odolnosti korozi by také byla výhodná uhlíková elektroda.
Online
No vyvíječ kyslíkovodíkové svářečky by si možná zasloužil znova zkonstruovat pro dnešní materiály. Za socialismu byl nikl nebo kvalitní nerez prakticky nedosažitelný, proto se použil ten černý plech, který se dal získat v každém JZD a poniklování. Taky měkké PVC jako těsnicí materiál je dnes už překonané, kdyby se použily současné materiály, třeba silikonové, šlo by zřejmě i znatelně zvýšit provozní teplotu. Taky elektrolyt jde dnes udělat s vyšší čistotou, na kladné elektrodě - anodě se totiž shromažďují anionty kyselin, které jsou obsaženy v elektrolytu jako nečistoty a na povrchu anody se rekombinují na kyseliny. Společně se vznikajícím kyslíkem je tak anoda vystavena prostředí kyselin a ještě zároveň oxidačnímu prostředí. Použití chemicky čistějšího hydroxidu, ne technického, a čisté - demineralizované vody, dneska třeba z vlastního iontoměničového filtru by množství zrekombinovaných aniontů silných kyseliny snížilo a tím snížilo i korozní namáhání elektrody a zvýšilo životnost elektrolyzéru.
Editoval Radim (21-11-2009 23:29:02)
Offline
Zdravím, měl bych laický dotaz ke kyslíkovodíku. Hořáky jsou běžné acetylénové? A co hořáky z kyslíko-butanových souprav, fungovaly by? Ty mají další 3 otvory, zřejmě kvůli stabilizaci plamene. Pokud to někdo zkoušel, uvítal bych jakékoli zkušenosti. Díky.
Offline
ataman napsal(a):
Zdravím, měl bych laický dotaz ke kyslíkovodíku. Hořáky jsou běžné acetylénové? A co hořáky z kyslíko-butanových souprav, fungovaly by? Ty mají další 3 otvory, zřejmě kvůli stabilizaci plamene. Pokud to někdo zkoušel, uvítal bych jakékoli zkušenosti. Díky.
Ano , ke sváření používám klasické acetylenové hořáky. S těmi na propan-kyslík jsem to neskoušel.
Offline
niekto sem dal ze by chcel robit kyslik-vodik zvaracku z Pb akumulatora,Frank sem pisal ze olovo je nevhodne pretoze reaguje s kyslikom a vznika oxid olovičity (PbO2) ale ved 1 elektroda olovenej baterie je vyrobena z Pb(-)a druha je z PbO2 (+)takze PbO2 musi viest prud takze podla mna by elektrody mohli byt aj z olova,a este k tomu elektrolitu vecsinou sa pouziva zasadita latka (nejaky hydroxid)ale mozme pouzit aj roztok sódy bikarbony NaHCO3 ,ale tak zlahka to nejde ze vylejeme kyselinu a nalejeme nejaky hydroxid vznikne nam voda a soľ prislušnej kyseliny ak by sme to robili takto ze by sme kyselinu viliali a nalili hydroxid sodny tak este kyselina je nasiaknuta v elektrodach a vzniklo by nam toto H2SO4+NaOH=H2O+Na2SO4(siran sodny)ale ten zostane rozpusteny vo vode takze baterku musite vyplachnut a tak naliat elektrolit(zasadity)takze z totho vypliva ze oloveny akumulator je podla mna pouzitelny ako elektrolizer
Offline
Edisone, to nepůjde vůbec. Akumulátor jako takový nebude vyhovovat, neboť ve vyvíječi musíte ty elektrody mít oddělené, aby vznikající vodík a kyslík bylo možné separovat. Pokud ne, vyrobíte třaskavou směs!!! Olovo bude reagovat i v zásaditém prostředí, neboť atomární kyslík je velmi reaktivní. Je nevhodné a brzy se plusová elektroda rozpadne. Na mínusové může být (ostatně jakýkoliv kov v pevném stádiu). Mnohem lepší je použít plus elektrodu uhlíkovou, nebo niklovou. Pochopitelně nejlepší by byla platinová
Online