SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

tak budu trochu oponovat jelikož jsem ji vlastnil.Nejprve bezpečnost ze všech svářeček kde se používá plyn hořlavej je nebezpečnější a to i přesto že mi bouchla.Byla to má chyba a souhra náhod odstranil jsem 2 bezpečnostní pojistky   jinak by sama vypla.Ale i v tom nejhorším případě muže bouchnout jen množství které tam je a to je asi 10 až 15 litru plynu pod tlakem 1,5 po odstranění všech pojistek možná až 3 nebo 4 baru což nenadělá nikdá takovou paseku jako byt malá tlaková láhev.A perpetum to také není  vyrábí a prodává taková jak jsem měl a ve zlatnictví ale ta je podstatně menší se používá a hlavně tato.Na ohřátí do červena pro ohýbání a tvarováni bohatě stačí na dělení materiálu tak do plechu 5 mm pájení mosazí super na svařování už to není ono ale lepší jak ta na kyslík a propan.Nejsem sice odborník ale doma na nenáročné svařováni pájeni mosazi a nahříváni velice dobrá a to právě z hlediska bezpečnosti a levného provozu na hrubší práce pak mám trafo.Ps link na opravdu malou vodíkovou svářečku
www.zlatnici.swah.cz/?item_view=detail& … a2239e9caf

Editoval aumirek (25-08-2007 00:19:59)

Petr má pravdu že to není ono co se týče kvality svaru-namáhaných svarů
ale na svaření topení v dílně to úplně stačí.

z těch baterek je to velice jednoduché ale ta bezpečnost nevím tu co jsem měl ta je poměrně také jednoduchá ale vzhledem ke konstrukci i bezpečná

V podstatě je jedno jaké se tam dají články. Musí pouze splňovat tyto kritéria:
1.být „louhové“ tj. náplň musí být vodní roztok hydroxidu draselného nebo sodného.
2. být těsné z důvodu odvodu plynu pod tlakem
3. mít co největší kapacitu článku v Ah. Je si třeba uvědomit, že tento typ akumulátorů  by měl být nabíjen maximálně proudem 0,2 x počet Ah tj. v mém případě 0,2 x 160Ah = 32A. Většinou používám hořák 1mm a na ten mi stačí cca 50 A. Pravdou je že ani občasný proud 120 A (tj. 3800W do článků) se zatím z mého pohledu na funkci (cca 2 roky) nijak neprojevil. Spíš se zahřejí spojky mezi články, než články samotné. Menší kapacita článků by se samozřejmě dala řešit zvětšením počtu článků a napájet je pak větším napětím nebo zapojením článků sério-paralelně, ale konstrukce by ztratila kouzlo jednoduchosti.

Faktem je že když jsem popisoval mojí konstrukci nenapadlo mě, že se tenhle druh akumulátorů špatně shání. Asi bych se poptal ve sběrných dvorech, párkrát jsem je viděl ve vojenském výprodeji, tuším že se na dráze používají na osvětlení vozů, sloužily jako staniční baterie a nouzové osvětlení v továrnách.
Co se týká bezpečnosti: vzhledem k tomu že vlastní „výbušné“ směsi je v celé svářečce minimum a je ještě rozdělená do vzájemně izolovaných článků, bych se toho moc nebál. Díky tomu, že množství vyvíjeného plynu řídím proudem z nabíječky, nemám na hořácích ani  kohouty takže systém je stále otevřený a plyn má stále kam utíkat.

Nic proti tvému návrhu nemám, třeba je i bezpečnější, ale já do něj nešel protože:
1. bych musel tím tlakovým spínačem zapínat a vypínat buď primár nebo sekundár nabíječky. V prvním případě jsou rozběhové proudy při 120A odběru tak velké že mi to vyhodí jistič, v druhém případě bych musel spínat těch 120A a to je dost velký proud na normální stykač. Jistě dalo by se to řešit úpravou obvodu nabíječky - svářečky, ale to jsem zavrhnul.
2. při provozu nepotřebuji tak velký tlak plynu, tak proč zbytečně zatěžovat články a rozvody přetlakem a řešit problémy s těsností a únikem plynu. V normálním hořáku musíš stejně těch 1,5 at snižovat škrcením ventilu, kdežto já v otevřeném systému reguluji všechno nabíjecím proudem a potřebný přetlak pro práci si nastaví hořák sám odporem v trysce.

Editoval jova (13-09-2007 08:49:03)

Reaguji na Vaše články okolo kyslíkovodíkové svářečky.Pro domácí použití je to naprosto vhodné a vyhovující.Mít

soupravu acetylén+kyslík v tlakových lahvích nemůže mít každý,nehledě na problémy s nima spojené jako manipulace s

tlakovými lahvemi,místo pro ně,doprava,poplatky.Představte si situaci,že bych chtěl mít autogen v panelovém

bytě.Vždyť je to směšné a proti předpisům,vlastně téměř nemožné.Kdežto kyslík+vodík+propanbutan je ideální.K provozu

stačí zásuvka na 230V+destilovaná voda+louh+2Kg propanbutanová nádoba.Vlastně to může postavit a mít každý zručný

kutil s přijatelnými finančními náklady.O to přece tady jde.Pokud tam je správná bezpečnostní pojistka proti

zpětnému šlehnutí,takže výbuch je vyloučen.Dojde-li k němu,tak se maximálně roztrhaj hadičky a možná i nádoba s

louhem.Plyn je pod velmi malým tlakem a pouze v množství,které se v tu dobu vyvíjí.Plyny se nikde neskladujou pod

vysokým tlakem jako u autogenních lahvích.Takže s tím bych si s tím starosti nedělal vůbec.Jakmile se vypne přívod

proudu,je po vyvíjení hořlavé směsi.Pokud jde o svařování,tak zkuste následující věc.Vemte si dva plocháče jakékoliv

délky o rozměrech 20x3MM,připravte na svar X nebo V a svařte to.Po svaření dejte svařený plocháč do svěráku a ohněte

do úhlu 90 stupňů v místě svaru.Pokud svar neprasne,je to dobré.Vydrži-li to ohyb na 180 stupňů,tak není co

řešit.Taky dodávám,že 1MM čtvereční dobře provařeného kořene či svarové housenky má vydržet zátěž minimálně 50Kg.Z

toho vyplývá,je-li to určeno pro kutily,není prostě co řešit.Dobrou jakost svaru bych pochopil u věcí,kde jde o

bezpečnost osob.Jako je svařování autobusů,vlaků,náklaďáků dále strojů,stavba mostů atd.,kde se kromě statického

namáhání svaru objevuje dynamické namáhání.Prostě nedělejte z komára velblouda a uvažujte prakticky.S pozdravem

Peleva.

Pánové, před nějakou dobou jsem potřeboval spájet mosazí nějaké trubičky ke kompresoru a našel jsem návod na tuhle svářečku (taky Urob si sám). Narazil jsem ale na problém, z čeho udělat těsnící kroužky mezi elektrody. Z PVC se mi to kvůli pracnosti a teplotní nestálosti moc nelíbí. Pak jsem našel na netu prodejce o-kroužků ze silikonu odolnému louhům a kyselinám (rozměr 125 x 5 mm). U těch se mi zase nelíbí cena ;-), chtějí 35,- bez DPH za kus. Při představě množství jaké potřebuju mě chuť do práce rychle opouští:-D. Máte někdo nějakou zkušenost nebo nápad s čeho to vyrobit nebo co použít? Zdravím...

Dobrý deň,
Tiež som sa rozhodol postaviť si doma kys-vod zvaračku....
Pomali zháňam veci....už mám prakticky všetko vrátane original horáku na acetylen...(miesto kyslíku budem púštať propan-butan aby som si mohol nastaviť vlastnosť plameňa.)
Lenže nikde som sa nedočítal ako to je s tlakom v skutočnosti....
Mám trysku 0,5-1mm(presne nejakých 0,7mm) ale neviem aký výkonný vyvíjač na ňu potrebujem....bojím sa že keď dosiahnem tlak vo vyvíjači napr. 150kPa padne tlakový spínač a ja pustím horák že nebude stíhať vyvíjať v dostatočnom tlaku(aspoň 100kPa) a šlahne mi to ku najbližšej poistke(za horákom)...
Viem že treba rýchlosť aspoň 100m/s(v tryske) ale nikde som nenašiel závislosť veľkosti trysky a minimálnom pracovnom tlaku....
Ináč staviam výkonnejší vyvíjač cca 3-4kVA...

Za odpovede ďakujem.

sqad: Možné to nebude , ak je tam raz kyselina a olovo  , zámena elektrolytu je nemožná.
Ak nabíjaš oloveny článok,vzniká tam vodík to je jasné ,ale vznikne tam aj kyslik???
To je skôr otázka pre chemikov.

m.evil napsal(a):

sqad: Možné to nebude , ak je tam raz kyselina a olovo  , zámena elektrolytu je nemožná.
Ak nabíjaš oloveny článok,vzniká tam vodík to je jasné ,ale vznikne tam aj kyslik???
To je skôr otázka pre chemikov.

Olovo je absolutně nevhodný materiál na výrobu elektrod pro elektrolýzu. Na minus pólu by bylo sice použitelné, na plus naprosto nevyhovuje. Atomární kyslík, který se při elektrolýze na povrchu elektrody vyvíjí, okamžitě reaguje s Pb na oxidy olova.

Na výrobu +pól elektrody je nejvýhodnější čistý nikl, nebo slitina s obsahem Ni  alespoň 60%. Vyhovující by byla  Hastelloy C-276, Inkonel ap. Lze použít v krajním případě nerez 305, 309, 316, nebo jakýkoliv s vysokým obsahem Ni. S omezenou životností ale musíte počítat vždy. Z hlediska odolnosti korozi by také byla výhodná uhlíková elektroda.

Zdravím, měl bych laický dotaz ke kyslíkovodíku. Hořáky jsou běžné acetylénové? A co hořáky z kyslíko-butanových souprav, fungovaly by? Ty mají další 3 otvory, zřejmě kvůli stabilizaci plamene. Pokud to někdo zkoušel, uvítal bych jakékoli zkušenosti. Díky.

niekto sem dal ze by chcel robit kyslik-vodik zvaracku z Pb akumulatora,Frank sem pisal ze olovo je nevhodne pretoze reaguje s kyslikom a vznika oxid olovičity (PbO2) ale ved 1 elektroda olovenej baterie je vyrobena z Pb(-)a druha je z PbO2 (+)takze PbO2 musi viest prud takze podla mna by elektrody mohli byt aj z olova,a este k tomu elektrolitu vecsinou sa pouziva zasadita latka (nejaky hydroxid)ale mozme pouzit aj roztok sódy bikarbony NaHCO3 ,ale tak zlahka to nejde ze vylejeme kyselinu a nalejeme nejaky hydroxid vznikne nam voda a soľ prislušnej kyseliny ak by sme to robili takto ze by sme kyselinu viliali a nalili hydroxid sodny tak este kyselina je nasiaknuta v elektrodach a vzniklo by nam toto H2SO4+NaOH=H2O+Na2SO4(siran sodny)ale ten zostane rozpusteny vo vode takze baterku musite vyplachnut a tak naliat elektrolit(zasadity)takze z totho vypliva ze oloveny akumulator je podla mna pouzitelny ako elektrolizer