SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

V základní úvaze v tomto příspěvku o deformacích je logická chyba. Deformace nejsou způsobeny umístěním svárů, ale vneseným teplem. A je celkem jedno, jaké pořadí svařování zvolím. Takže zásadou je co nejvíc zabránit ohřevu materálu do oblasti rekrystalizace. Tato oblast se nachází v přechodové oblasti kolem sváru a je tedy nutné zajistit, aby ta oblast byla co nejmenší, resp. nejužší. Při maximální snaze o zmírnění deformací je tedy nutné, aby místo každého nového krátkého sváru bylo "studené", tedy s teplotou max. 150 °C.
Při jednostranném svařování je možné si trochu pomoci předehnutím svařence.
Dalším problémem je u svařování většiny nerezových materiálů je nízká tepelná vodivost nerezů obecně a navíc až dvojnásobná tepelná roztažnost. To má za následek snadné přehřátí materiálů těsně vedle sváru se všemi důsledky, jako je snížená vrubová houževnatost a "nauhličení" přechodové oblasti cestováním uhlíku do místa s nejvyšší teplotou při pomalém chladnutí.

Ach jo. A pročpak asi se používají ty různé varianty přerušovaných svárů? Nebude to náhodou proto, aby se svár co nejrychleji odvedením tepla do okolního materiálu ochladil a aby se tím nerozšiřovala teplem ovlivněná oblast při dlouhém sváru? Co se to tedy vlasně děje v těsné blízkosti sváru, že je výsledkem deformace? Je to vznik tahového napětí různě velkého v profilu sváru a jeho okolí. Pokud znáte princip rovnání teplem, pak je práce s tahovými napětími brnkačka.

LukS napsal(a):

můj dotaz je ohledně rozdílu použití mezi symetrickým přerušovaným svarem a přerušovaným střídavě přesazeným svarem.

Žádný rozdíl při ideálních parametrech. Každý postup patří k jiným parametrům svařence. Nelze zobecňovat.
Nelze slepě postupovat podle žlutých tabulek z učebnice dotované Junckrem. Pak padají mosty. (Studénka)

Nechtěl jsem se hádat, jen jsem si neuvědomil plnou souvislost působení vneseného tepla.
Děkuji za přiblížení objasnění problému.