SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Kalené materiály mají ve své funkční vrstvě martenzitickou strukturu. Její svařování je díky napětím ve struktuře  velmi obtížné.
Zkuste si najít IRA a ARA diagramy pro danou ocel a určete si optimální systém tepelného zpracování. Vždycky se musí začít od požadovaných vlastností, jinak je to pokus - omyl. Totéž platí o přídavném materiálu (a metodě svařování).

24paja napsal(a):

Dobrý den.Prosím o radu.Mám dva polotovary ,který se mají svařit k sobě.Materiál prvního dílce je rozepsán jako CK 55 (KR 45h6)povrch tohoto dílu je kalený do hloubkycca3mm.Materiál druhého dílce je nerez 1.4301.Otázka ....jaký přídavný materiál mohu použít.Metoda svařování není specifikována .
Děkuji za odpověď.

Tak pro metodu MMA elektrody AWS: E312-16, popřípadě E309-16 a pro TIG příd. dráty AWS: ER 312, ER 309

Editoval Frank (15-02-2019 12:03:44)

Na 312 zapomeňte, stejně jako na všechny jiné přechodovky. Důvody přesně popisuje Ládes. Je třeba použít přídavné materiály na bázi niklu, tj. ca. od 70% Ni výše. UTP 068 HH, Thermanit Nicro 82, apod. Vysoký obsah Ni zamezí difuzi uhlíku do svaru a dál do nerezu a zůstane to houževnaté.
Předehřevu té CK 55 se nevyhnete, ideálně tak 250-300°C. Ale když to trochu ošulíte, díky vysoké houževnatosti svarového kovu a příznivějšímu koeficientu tepelné roztažnosti to nebude zase až takový průšvih

JardaK napsal(a):

Na 312 zapomeňte, stejně jako na všechny jiné přechodovky. Důvody přesně popisuje Ládes. Je třeba použít přídavné materiály na bázi niklu, tj. ca. od 70% Ni výše. UTP 068 HH, Thermanit Nicro 82, apod. Vysoký obsah Ni zamezí difuzi uhlíku do svaru a dál do nerezu a zůstane to houževnaté.

312 se běžně používá pro svařování rozdílných ocelí, je-li pevnost důležitější než odolnost proti korozi. Žádný jiný podstatný problém než větší náklady, neexistuje, stejně jako žádné skutečné nevýhody pro jeho použití pro každodenní údržbové svařování různorodých ocelí. Sám jsem s tím svařoval i prasklá listová pera při renovaci veteránů a pohoda. Dokonce jsem s úspěchem svařovat i kalené nástroje k různým unašečům, držákům ap. Je hloupost tento materiál šmahem zavrhnout. Těch 10%Ni co obsahuje ta 312 bohatě postačuje k zamezení difusi C do materiálů a houževnatost je postačující.

Editoval Frank (21-02-2019 20:39:23)

Listová pera, nástroje, to jsou vše typické aplikace pro 312. Ale to jsou nízko a středně legované oceli, i když podmíněně svařitelné. Kombinace různě legovaných, ale svařitelných ocelí mezi sebou také.
Ale austenit s 19% Cr a uhlíková ocel s 0,5% C, to je trochu něco jiného. U Ni-báze bude podstatně vyšší jistota. A pokud jde o uhlíkovou bariéru, 10% Ni rozhodně nestačí.
Náklady na přídavný materiál jsou pár procent z celého svařovaného spoje, tak bych ten dvojnásobek za Ni oproti 312 rád dal, kdyby mě někdo nutil něco takového svařovat.

Frank napsal(a):

JardaK napsal(a):

Na 312 zapomeňte, stejně jako na všechny jiné přechodovky. Důvody přesně popisuje Ládes. Je třeba použít přídavné materiály na bázi niklu, tj. ca. od 70% Ni výše. UTP 068 HH, Thermanit Nicro 82, apod. Vysoký obsah Ni zamezí difuzi uhlíku do svaru a dál do nerezu a zůstane to houževnaté.

312 se běžně používá pro svařování rozdílných ocelí, je-li pevnost důležitější než odolnost proti korozi. Žádný jiný podstatný problém než větší náklady, neexistuje, stejně jako žádné skutečné nevýhody pro jeho použití pro každodenní údržbové svařování různorodých ocelí. Sám jsem s tím svařoval i prasklá listová pera při renovaci veteránů a pohoda. Dokonce jsem s úspěchem svařovat i kalené nástroje k různým unašečům, držákům ap. Je hloupost tento materiál šmahem zavrhnout. Těch 10%Ni co obsahuje ta 312 bohatě postačuje k zamezení difusi C do materiálů a houževnatost je postačující.

bourač napsal(a):

JardaK napsal(a):

dvojnásobek za Ni oproti 312 rád dal, kdyby mě někdo nutil něco takového svařovat.

a pak to fakt drží, nějakej hydraulickej lis, prasklý válec stěna 100mm, prasklina opravena fakt niklem. Lis starý utýraný. Válec praskl znovu - uplně jinde, ne v přechodovém pásmu sváru.
Tak mi to dali ke šrotaci, válec šel dobře řezat ale ne ty sváry Nikl!

Předpokládám, že ten válec byl litinový(nebo ocelolitina?).  Tam potom je to jasný tím čistým niklem. Znám ale celou řadu expertů, kteří svařují litinu i tou zmiňovanou 312kou a drží to taky! Dokonce jsem sklidil od nich posměch, že to přeháním s doporučováním čistého niklu...  Já jsem taky v zásadě pro použití čistého Ni při svařování litiny i pro oceli s vysokým obsahem C. Ale na tu 312ku nedám dopustit, kolego. A tvrdím, že na daný příklad, kde ocel nemá víc než 0,5%C má být svařena s austenitem AISI 304, postačuje. Asi celé týmy specialistů zbytečně nevymýšleli tuto slitinu a asi si zbytečně nevysloužila název "královská" Mě se nejedná o to si tady honit triko výroky typu "zapomeňte na 312" ap. To když budu chtít, tak mohu rovnou doporučit jako jediný přídavný E-Ni-1, nebo ER-Ni-1 na ten projekt co zde udal "24paja" a bude to rovněž OK. Tady jde o to, že existuje vždy několik řešení a to já více-méně respektuji.

Editoval Frank (22-02-2019 20:44:09)

bourač napsal(a):

Franku já o těch přídavných materiálech nevím vůbec nic, jen mi utkvělo v paměti že ten opravený válec (metr průměr, tlaky stovky Bar) prasknul jinde, únava materiálu.
Opravené místo, nějaký V svár 10 housenek a okolí úplně netknuté.
Opravené místo bylo konstrukčně nejtenší - cca 100mm tloušťka. Takže demoliční řez dlouhý 2 metry se vedl tudy (autogenem) no a na konci řezu niklový svár, uhnout nešlo, řezat taky ne. Takže celý řez znovu a jinudy - netrefit se na svár.
Na jinou aplikaci určitě 312.
Pozdravuj Trumpa

Zdravím, Mr. Bourači.  Jasně, o nic nejde, samozřejmě jen se tady občas podívám na názory a koukám, že ta "stará garda" už je zde v menšině. Njn. Tak to chodí. Já už coby penzista ztrácím přehled o novinkách, ale jsou zde odborníci na slovo vzatí, což potěší. No jo, máš pravdu, pálit nikl (a je to fakt nikl?) autogenem nelze! Přece jen je to trochu ušlechtilejší materiál Ale když to šlo pálit v původním materiálu, tak to určitě litina nebyla. Když jsem ještě pracoval jako svářeč, tak jsme svařovali i silnější materiály než těch 100mm. Tady v US většinou součásti ventilů - naváření koncových přírub na těleso ventilu a nástavby Cryogenic ventilů. A v ČESKOSLOVENSKU na dukovanský elektrárně nerezový trubky a tak. Zdravím z druhýho břehu Atlantiku...