SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zelenej napsal(a):

Ahoj rád bych prokonzultoval zda se nechá opravit ozubené kolo. Jedná se o kolo z převodovky traktoru na kole jsou lisinky a dva zuby jsou vyštíplé. Je reálné toto kolo renovovat tak aby plnilo opět svojí funkci a nebyl s tím problém? Večer se pokusím přidat fotku. Případně pokud by někdo věděl o rozebrané převodovce ze ZT 303 a nechal z ní ozubené kola bdu velice rád.
Děkuji za reakce.

Co je to za materiál a jaké bylo tepelné zpracování? Míním jaká má být tvrdost pracovních ploch? Je to zakalené celé, nebo jen povrch?

Klidně to navařte elektrodou OK 68.81 , nebo jakoukoli jinou dle AWS 312.

Já bych to provedl tak, že bych navařil opotřebené plochy materiálem Stellite a vybrousil do originálního tvaru zubu. Stellite slitiny nabízejí vysokou tvrdost, přitom poměrně velkou houževnatost (malou křehkost) a vysokou otěruvzdornost. Nejlepší metoda k návaru by byla použít mikroplasmu, ale lze toto spolehlivě i TIGem. Dělal jsem něco podobného mnohokrát. Pokud je to kolo kaleno jen povrchově, touto metodou dosáhnete naprosto perfektního výsledku. Pokud je kalené celé, dojde k vyhřátí a částečné ztrátě tvrdosti zákl. materiálu. Stellite 6 AWS RCoCr-A dosáhne tvrdosti cca 36-45 HRC, AWS RcoCr-B až 60 HRC. Není třeba další tepelná úprava.

Zelenej napsal(a):

Děkuju za rady! Jelikož je to kolo složitější a podle hrubého odhadu co jsem na to koukal tak je to kolo nejspíš nějakej odlitek nebo vykovek a pak opracováno do požadovaného tvaru. Kdyby kolo nebylo tolik složité nechal bych si vyrobit nové. K metodám navaření elektrodou se mi to navařet nechce maximálně jeden zub který je vyštípnutý. Mikropalazmu bohužel zatím nevlastním takže nejschůdnějíš metoda se zdá ten Tig malá vrstva naneseného materiálu a tím pádem malé broušení zubu do původního tvaru. Otázka kde sehnat návarový drát pro Tig a jak nejefektivněji kolo obrousit do původního tvaru.

Tady jsem našel COBALLIT 1086, obdobu toho Stellite 6 RCoCr-A, což by mělo být podle mého názoru dostačující.
Lepší a tvrdší návar by byl Stellite12 RCoCr-B, ale ten tam bohužel není nabízen.

http://www.welco.cz/katalog/coballit-1086/

Nenanášet toho příliš silnou vrstvu!!!  Svařitelnost s ocelí je dobrá, předehřev cca 300°C. Obrousit do tvaru to lze ručně, pokud si troufnete. Lepší by to bylo pochopitelně strojně, ale v amaterských podmínkách...

Editoval Frank (12-12-2009 19:35:01)

Ahoj, můžu Ti nechat jeden drát castolin 45 351 W 1,6 , pošlu poštou   pro TIG

http://www.castolin.cz/wCastolin_cz/Pro … 8.indd.pdf

Editoval Marten264 (13-12-2009 09:25:02)

JardaK napsal(a):

Řekl bych, že kolo bude ze zušlechtěné oceli, nízkolegované CrMo apod. Jádro bude houževnaté, povrch tvrdý.
Pokud je vyštíplý jen kousek zubu, že pro návar stačí jedna vrstva, použil bych elektrody Böhler DCMS Kb (dráty DCMS-IG)
CrMo legovaný svarový kov z elektrody natáhne promísením uhlík ze základního materiálu a při chladnutí se vytvrdí.
Bude sice měkčí, než zbytek, ale to kolo má už hodně za sebou, tak proč se dostávat na původní parametry.

Jestliže původní kolo vykazuje (podle snímku) značné opotřebení, přestože původní zakalení bývá okolo 58 HRC minimum, pokládám za hazard jít dolů pod původní tvrdost.

JardaK napsal(a):

Jít do materiálů přes 50 HRc v tomto případě postrádá smysl. A kobaltové slitiny (Stelit), to už je vyloženě zbytečný luxus, to se používá na něco úplně jiného.
Ceny Stelitů jsou orientačně od 2300,- Kč/kg výš. Výše uvedené materiály spolehlivě vyhoví a pohybují se kolem 200,- Kč/kg, ta 312 kolem 600,- Kč/kg.

Jasně, materiály Stellite jsou určeny na úplně něco jiného. Povídejte mi o tom. Ale brání něco využít jejich vynikajících vlastností i jinde? Pracoval jsem s těmito materiály v této firmě (Velan Valve Co.) víc než 12 let, měl jsem čtyři úřední zkoušky od AWS a dvě od NAVY na jejich navařování na různé materiály a nedám na ně dopustit. Jsou sice dražší, ale ruku na srdce, kolik je toho potřeba pro opravu pár zubů, že. Nebudu vnucovat, ale moje zkušenost je taková, že bych elektrodou na to nešel. Nejlepšího výsledku jsem dosáhl plasmou, ale TIGem to jde vcelku taky dobře. Získáte dokonalý tenký návar dokonalým materiálem, velmi otěruvzdorným, bez prasklin a pórů, což u jiných materiálů a při použití elektrody není vždy dosaženo. Když zvolíte správný typ Stellitu, dosáhnete původní tvrdosti opravované součásti, bez dodatečné tepelné úpravy.
Ty ceny tam máte strašné. My kupujeme Stellite od fy. Mitsubishi za poloviční cenu. Pravda, kupujeme ve velkém, takže dostaneme slevu, roční spotřeba těchto materiálů v naší firmě přesahuje tunu.

JardaK napsal(a):

Já naopak považuji za hazard jít do tak unaveného materiálu tvrdými, ale již křehčími materiály. Použití houževnatých materiálů o tvrdosti kolem 40 HRc a maximálně povrchové zakalení, aby jádro zůstalo houževnaté, bude podstatně bezpečnější.

Pokud jste to myslel takto, tak toto řešení přece i já obhajuji od samého začátku. Nanést na opotřebené místo tvrdý povrch, takže vnitřek zubu zůstane houževnatý a povch pokud možno zachovat v původní tvrdosti.  

Ahoj, diskutující nebo strůjce původního dotazu se nevytratil. Pečlivě to tu sleduju a DĚKUJE všem kteří jsem vložili svoje reakce hodotné jak promě samotného tak pro další návštěvíky, ktaří budou řešit podobný problém. Děkuju i Tobě Martene za nabídku přídavného materiálu a samozřejmě jí zvažuju! Ale není občas dobré nechat si určitý odestup od daného problému a získat větší přehled nad daným problémem a ne skočit hned po první příležitosti co se zde vyskytne? Ano potom bych mohl jak píšeš hazardovat s tím materálem kolem 2k za český kg. A jako každý problém má i více řešení a momentálně řeším tu nejsnažší a pro mě nejdostupnější. Když už teda, řeším jestli nemá někdo stejný typ převodovky a nenechal by s ní tyto kola, případný výroba nového kola, na internetu prohledávám sklady kde by mohlo toto soukolí mít mimo jiné našel jsem sklad fortschritt v Polsku, ale všichni víme jaké mají nahradní díly, ale proč nenajít někoho kdo mi přeloží dopis a nezeptat se jich, v neposlední řadě souběžně s tímto vším řeším i toto navařování, ale přece jen navařit něco kolem 35 zůbu a potom je do původního tvaru brousit lamelákem je možnost, ale co se poptat v okolí a pořešit jestli se nenajde někdo s bruskou který by byl schopen mi jednotlivé zuby vybrousit podle daného modulu. Jinak celý traktor rozhodně vyhodit neholám a jeho generálku plánuji dotáhnout do úplného a záverečného konce! To jest z mé strany konstatování nad tímto problémem. A nazavěr ještě jednou DĚKUJI za každý hodnotý příšpěvek, který se tu objevil!

Editoval Zelenej (16-12-2009 12:32:25)

Marten264 napsal(a):

Jo, jo z té fotky to vypadalo na dva až tři zuby. Pokud je ojetý celý obvod, bude revovace navařováním obtížná. Pokud by jsi se pro ni rozhodl, můžu Ti nechat těch drátů více, ty jsem už kupoval, tento jsem dostal od výrobce jako demo. Doufám, že jsem se nikoho osobně nedotkl, připadalo mi to už velmi akademické - tak jsem zkusil trochu odlehčit.

To je fajn, odlehčení je nutné Já jsem také vydedukoval, že se jedná o opravu pár zubů na tom kole. Stejně by mne zajímal důvod takového opotřebení. Pokud to běhá v oleji a kalení materiálu bylo správné, nemělo by k tomuto dojít ani po 30 letech. Ale to by spíše poodhalil kolega Zelenej.

Zelenej netráp sa tým, že prečo . 30 rokov sa točili kola pracovali, dávno majú po životnosti. Vysvetlenie je jednoduché, kolo predného náhonu bolo tvrdšie. Ďalej predný náhon má byť zapnutý len pri práci keď kola majú čo ťažké ťahať. Pri jazde bez záťaže tie kola zbitočne sekajú apo rokoch je opotrebenie.
Poslúchni Franka, tvrdý návar minimálne!!! 56 HRC, opracovať brúsením. A po tridsiatich rokoch si podebatujeme o tom znova.

Editoval petce (17-12-2009 13:10:33)

ještě ke starším materiálům. Četl jsem před časem publikaci Ušechtilé oceli vydanou krátce po válce.  Legování bylo značně ovlivněno co nejúspornějším využitím legur a to ještě podle jejich dostupnosti a hodně zkušeností bylo s odvoláním na válečnou praxi tedy výrobu pro Němce. Molybden byl využíván jako legura především americkým průmyslem, jeho nedostatek byl v Evropě řešen legováním vanadem. Východní Němci na kombajnech používali pro namáhané hřídele 13 242 (houževnatá ocel pro velmi vysoké namáhání), tedy manganvanadovou ocel, takže po válce nejspíše se praxe  moc nezměnila

Editoval bn (17-02-2011 00:47:11)