SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím vás,včera jsem si koupil pájku,leotvací lampu se sprejovou kartuší,nikdy sem to nedělal ale přesto sem to zkusil a nejde mi to,používám materiál SN 97% a CU 3%,drát se ihned rozteče,jenže je problém v tom že se vůbec nechytne na ten kov,který chci spojit,buťo to jde ihned sloupnout,a nebo se ani nechytí a skápne rovnou dolů,prosím o radu,co mám přesně dělat aby se mi to podařilo tak jak chci ?
Offline
1) Povrch musí být čerstvě očištěn
2) Potřebujete tavidlo a to musí být příslušné pro Vámi pájený kov. Dnes lze měkkou pájkou pájet nejen měď a slitiny mědi a pozink, ale i ocel, nerez, hliník. Ale vždy s příslušným tavidlem.
3) Nejčastější chybou je, že se pájka přidává na nedostatečně ohřátý pájený povrch. Pájka se musí odtavovat o pájený povrch, tavit ji ve zdroji tepla je nesmysl, pak se po povrchu jen kutálí, nebo je přilepena.
4) Vhodné je potřít pájený povrch tavidlem, pak ohřívat a po ohřátí na provozní teplotu ještě trochu tavidla znovu přidat, aby se vypláchlo to spálené a doplnilo čerstvé, aktivní. To se často dělá u i tavidlem obalených nebo plněných pájek, je-li delší ohřev a výsledek má za něco stát.
luthor napsal(a):
Zdravím vás,včera jsem si koupil pájku,leotvací lampu se sprejovou kartuší,nikdy sem to nedělal ale přesto sem to zkusil a nejde mi to,používám materiál SN 97% a CU 3%,drát se ihned rozteče,jenže je problém v tom že se vůbec nechytne na ten kov,který chci spojit,buťo to jde ihned sloupnout,a nebo se ani nechytí a skápne rovnou dolů,prosím o radu,co mám přesně dělat aby se mi to podařilo tak jak chci ?
Offline
Not akže jo,to tavidlo si normálně koupím ne ?
Offline
Letovací lampa má, co si pamatuji na letování příslušenství, takový letovací "bazmek" z masivní mědi, který se umisťuje do plamene. Bazmek se očistí za studena a potom se za tepla na něho nanáší tavidlo a pájka, dokud na měď roztavená pájka nepřilne. Teprve potom se ten "bazmek" s roztopenou pájkou přikládá na plechy či jiný pájený materiál opatřený správným tavidlem. Přebytek tepla v mědi se potom přenáší přes roztavený cín do pájeného materiálu , který musí ohřát během vteřiny nebo maximálně jednotek vteřin na teplotu tavení cínu. Jedině tak, je li správné tavidlo, se cín potom rozleje po pájeném povrchu a přilne k němu a drží na něm. Pokud ohřátí ne teplotu tavení cínu a přilnutí pájky trvá déle než těch několik vteřin, je tepelný výkon pájky nebo předávání tepla do pájeného předmětu příliš pomalé, tavidlo se potom obvykle vypaří nebo steče a nedokáže dostatečně očistit pájený materiál, takže cín k pájenému materiálu nepřilne. Je třeba potom buď změnit způsob práce, aby se pájený předmět opatřený tavidlem ohřál rychleji nebo vzít větší pájku ( pro masívní kov, na plechy letlampa musí stačit) nebo předehřívat předmět neboprostě pájet v létě za horkého počasí a ne nyní na jaře nebo dokonce v zimě. U lampy používané na letování může potom dělat taky problém mastnota nebo jiná příměs v palivu, je třeba používat kvalitní palivo. Na rozdíl od třeba lepení asfaltové lepenky.
Offline
ahoj chtěl jsem se zeptat na jednu věc: když cínuji karoserii (stará auta) tak pokud jsou nové plechy a přecínovávám svár tak nemám problém ,ten nastane v okamžiku kdy potřebuji přecínovat plech částečně povrchově napadený korozí. myslím místo které z nějakého důvodu nemůžu prostě vyříznout a nahradit ale potřebuji ten plech zpevnit (třeba místa pod pantama kde hrozí 70% Sn a é namáhánía kde prostě tmelu nevěřím) tavidlo používám pastu od WHURTU, pájku si odlívám sám cca 30% Pb. zkoušel jsem místo opískovat,odrezit odrezovačem ale prostě mi to skoro nechytne ,zkoušel jsem i nižší a vyšší teplotu a pořád nic . tak sem tu a pokusím se z vás vytahat nějaký rozumy. jo a taky pochvala za toto forum je to velice poučný
Offline
http://www.flat4.org/forum/viewtopic.ph … t=cinovani
tiez dobra debata
Offline
yorsian: viem o čom píšeš,tiež som riešil tento problém.
To čiastočne hrdzave miesto musiš vybrusiť až do surového kovu , inak nemaš šancu.
Brúsil som to drôteným kotúčom na vrtačke,ale bezvýsledne.
Jedina šanca na úspech , je zobrať flexu a vybrusiť to až do surového kovu aj za cenu toho,že spraviš dieru.
Odhrdzovač na to nedavaj,spraviš ešte horšie.
Ešte ma napada , jak som raz potreboval očistiť silne zhrdzavenú plechovú súčiastku.
Pomohla kyselina chlorovodíkova.
Tu hrdzu to vyžralo až do pórov v materialy.
Potom už neni problem zo spájkovaním
Offline
Měkkou pájku bych dával na staré karosérie velice uvážlivě. Chemické odstraňovače rzi, kvalitní tavidla atd jsou všechno silně korozívní materiály, které zatečou do štěrbin nebo ulpí v laku nebo výpary se potom srazí kolem a zůstanou třeba v laku nebo ve stopách zri jinde. Je velké nebezpečí, že taková operace u starých karosérií vedle pájených míst dost urychlí korozi. Co se týká přilnavosti, staré nitro a syntetické laky uvolňují těkavé látky od teploty 60 -80 st C výše, moderní současné tak od 100 - 140 st C. Tyto látky potom kontaminují kovový povrch a cín na pájce a brání přilnavosti. Také rez může v sobě obsahovat zbytky vazeliny, různých tuků z konzervačních a lešticích past nebo dokonce zbytky silikonového oleje, všechno toto jsou taky spolehliví ničitelé přilnavosti pájky. Taky myslím, že přilnavost závisí i na složení pájky, asi bude lepší používat prodávané pájky než si pájku míchat doma z olova a cínu. Na cenné veterány by se snad i slušelo používat kvalitní pájky, třeba Sn97Ag3 než klasickou olovnatou pájku, tato pájka je i tvrdší a pevnější než olovnatá a na rozdíl od trochu levnější Sn97Cu3 by se měla lépe roztékat a být přilnavější. I když proti olovnaté má o cca 50 st C vyšší teplotu tání.
Barvu bych doporučil odstranit odstraňovačem, spíš víc kolem pájeného místa než míň, rez pečlivě smirkovým papírem, hrubou hrubým, zbytek papírem tak o zrnitosti 400. Na zbytky rzi v pórech a tavidlo na cín bych zkusil u prodejců sehnat co nejméně korozivní věci, z domácích receptů bych zkusil jako odstraňovač rzi kyselinu octovou nebo mravenčí konbinovano s mechanickým odstraněním rzi z pórů jemnějším kartáčkem nebo rovnou ocet a jako tavidlo obyčejnou kalafunu. Pájení bych spíše dělal horkovzdušnou pistolí než klasickou třeba elektrickou pájkou.
Offline
to radim : horkovzdušku jsem zkoušel nebylo to ono používám malej hořáček na propan je to těžký vychytat optimální teplotu ale dá se to po chvíli naučit, s tím jak píšeš o zbytkách tavidla máš naprostou pravdu pokud to není stopro očištěné je problém, řeším to tak že vycínovaný díl stříknu po důkladném očištění špryckytem a během 20-30 dní se případnej zbytek tavidla projeví malou rezavou tečkou ,pak v tom místě stačí odbrousit a znova ošetřit . tu pájku jak píšeš vyzkouším já si ji míchal páč sem nikde nenarazil na krám kde by mě poradili a toto mi poradil jeden klempíř.
to m.evil: zkusím to bybrousit co nejvíc ,měl sem za to že když to místo opískuju tak že to bude dostatečný
Editoval yorsian (24-10-2009 22:09:48)
Offline
Yorsian:Na cínování karoserií používám obyčejnou klempířskou pájku s 30-40% cínu.Vyhovuje nejlépe a je relativné levná. V bazaru se dá sehnat i za 1/3 ceny. Míchání vlastní pájky nedoporučuji protože těžko ohlídáte chemické složení a zvláště příměsi (Sb) dělají zle a z pájky při tavení vypadává eutektikum.
Na ohřívání se nejlépe osvědčila obyčejná letlampa na benzín, případně na PB. Horkovzduškou to jde taky, ale má menší výkon.
Po hrubém mechanickém očištění je nutné plech odmořit koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou až je dokonale kovově čistý a opláchnout vodou. Pak plech potřete pájecí vodou(obyčejná klempířská kyselina) a natavíte na povrch kousek pájky a rychle jej rozetřete bavlněným hadříkem. Tím máte pocínováno a můžete vyplňovat.
Pájku nahřejte do kašovitého stavu, naneste na plech a uhlaďte dřevěným špalíkem nebo stěrkou z pertinaxu namazanou olejem.
Zbytky tavidla a kyseliny důkladně opláchněte teplou vodou.
Jestli máte zájem, pošlu vám podrobný postup.
Offline
Záujem mám, myslím že by to bol aj dobrý námet na nejaký článok...
Offline
Tomáš S napsal(a):
Yorsian:Na cínování karoserií používám obyčejnou klempířskou pájku s 30-40% cínu.Vyhovuje nejlépe a je relativné levná. V bazaru se dá sehnat i za 1/3 ceny. Míchání vlastní pájky nedoporučuji protože těžko ohlídáte chemické složení a zvláště příměsi (Sb) dělají zle a z pájky při tavení vypadává eutektikum.
Na ohřívání se nejlépe osvědčila obyčejná letlampa na benzín, případně na PB. Horkovzduškou to jde taky, ale má menší výkon.
Po hrubém mechanickém očištění je nutné plech odmořit koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou až je dokonale kovově čistý a opláchnout vodou. Pak plech potřete pájecí vodou(obyčejná klempířská kyselina) a natavíte na povrch kousek pájky a rychle jej rozetřete bavlněným hadříkem. Tím máte pocínováno a můžete vyplňovat.
Pájku nahřejte do kašovitého stavu, naneste na plech a uhlaďte dřevěným špalíkem nebo stěrkou z pertinaxu namazanou olejem.
Zbytky tavidla a kyseliny důkladně opláchněte teplou vodou.
Jestli máte zájem, pošlu vám podrobný postup.
zkusím to jak to děláš ty třeba to půjde líp, hlavně to odmoření jsen nedělal jinak všechno celkem obdobně, za ten podrobnej návod bych byl vděčnej protože ještě pár aut udělat chci a navíc dělám starý auta co jezděj do terénu a tam je to kroucení karoserie znát dvakrát tolik tak ani nic jinýho než cín nejde do úvahy
Offline
Posílám ti ten návod ma mail, snad to dojde.
S tím mořením to chce někdy trpělivost. V závislosti na síle koroze a vnější teplotě někdy i 5-15 minut trpělivě potírat HCl a pomáhat tomu ocelovým kartáčem. Nejhůře jdou odmořit okuje po svařování, ale nakonec taky povolí.
Offline
Tomáš S: Ďakujem za ten postup.
Offline
Dobry den,chtěl bych se zeptat jak správně ocistit kladívko letovací pájky?Docela se mi ztrácí hrot pájky a nevím jak na to.Děkuji
Offline
Dobrý den pánové, mám takový jistá problém, co se týká cínování po opravě na karoserii. Jsem tady s tím teprve začátečník, ale nanést cín a uhladit jej už jsem se naučil. Možná ne tak rychle jako staří mazáci, ale výsledek je uspokojivý. Ale co mě v tomto směru trápí je, že pokud něco vycínuji a pak na tom následují lakýrníci, stěžují si, že jim na tom nechce moc dobře držet kit, plnič....., zdá se to stále chovat jako mastné. Zkoušel jsem víc druhů cínu 25% (tedy pouze údajně, nikde to neměl na sobě napsáno), 33% a i 60%. Dělám něco špatně nebo kde by mohla být chyba?
Editoval Taranys (28-02-2013 22:00:20)
Offline
Podle mně je třeba cín nejdřív zatřít základní barvou na barevné kovy. Případně lakýrníci musí na tom místě použít stříkací tmel určený taky na barevné kovy, ne na běžnou ocel.
Anebo se vysokou teplotu při cínování uvolnila z okolí nějaká úporná mastnota a na tom cínu drží.
Editoval Radim (01-03-2013 17:45:41)
Offline
Dnes som si s prace doniesol cerstvo nalakovanu nadrz na motorku.
Pred dvoma rokmi som ju polozil.
V podstate som ju len skrabol ale aby som tam nemal skoro vobec tmel tak som ju bodovackou a pullerom vytahal pekne vyklepal a jemnucko dotmelil
Samozrejme ze som zabudol po oprave skusit tesnost. Jedna mala bodka a teraz som si to dal znovu ale uz som to precinoval.
http://www.flat4.org/forum/viewtopic.ph … amp;t=5948
v tomto topicu je to dost slusne predvedene.
Nedavno som zakupil a pouzivam presne to iste co v tomto topicu.
K lakovaniu , nevidim ziaden problem ci uz tmelit alebo lakovat.
Pouzivam vyrobky STANDOXu
Priamo na cin alebo hlinik tmel a pod striekam ich plnic.
Bez problemu uz niekolko rokov.
Nevidim problem s dalsou upravou povrchu pri pocinovani.
Pouzivaj cin 25%.
Offline
bluebaron napsal(a):
Dobry den,chtěl bych se zeptat jak správně ocistit kladívko letovací pájky?Docela se mi ztrácí hrot pájky a nevím jak na to.Děkuji
Pred mnohými rokmi sa na kladivká na pocínovanie používal salmiak.Ohromne to smrdelo,ale fungovalo to super.Zohriate kladivko sa šúchalo po salmiaku a súčastne sa pridal klampiarsky cín.Dokonale sa tak pocínovalo kladivko.Ale neviem či sa dnes dá salmiak na letovanie ešte zohnať.Dnes sú už asi sofistikovanejšie metódy.
Offline
Asi to už očistil.
Jinak asi to někde bude k nalezení, ale salmiak je obyčejný chlorid amonný, dá se sehnat jako chemikálie. V pájecích pastách - tavidlech pro měkké pájky potom může být mix chloridu amonného a chloridu zinečnatého , třeba ve směsi s kalafunou a s troškou lihu či jiného ředidla na kalafunu, to všechno jemně rozetřeno.
A na závěr klempířská "vodička" Do kyseliny chlorovodíkové se vloží odřezky pozinkovaného plechu a až to přestane bublat, zinek je sundaný, je klempířská vodička hotová. Chemicky to je roztok chloridu zinečnětého plus malý podíl nezreagované kysliny chlorovodíkové.
Toto jsou všechno klasická nenáročná tavidla pro pájení měkkou pájkou s velkou účinností, ale jinak v uzavřeném prostoru smradlavá a silně korozívní.
Offline
Dobrý den, jsem tu nový, málo zkušeností s pájením. Chci se prosím Vás zeptat. Ve škole jsme používali k pájení plechů pajecí kyselinu, což je (jestli se nepletu) kyselina chlorovodíková.... s přídavkem práškového zinku? Včera jsem byl v jednom obchodě se ptát jestli mají pájecí kyselinu. Babka mi dala klasickou chlorovodikouvou-31% se slovy, že ji musím převařit, že už to není jako stará pájecí vodička. Spěchal sem na vlak a nějak mi to nedocvaklo se zeptat, jak dlouho ji vařit nebo zda se musí případně trošku naředit či do ní něco přidat. Chci pájet obyč a pozink plechy klasickou pájkou.
Další otázka: jaké tavidlo je nejvhodnější pro stříbrnou pájku Sn97Ag3 .
Děkuji všem za odpovědi, Mira.
Offline
pro "neználek" babka řekla, že kyselinu převařit. Tak se říká vložení kousků zinku do kyseliny, kdy se uvolňuje vodík a kyselina jakoby "vaří". Dodávat zinek tak dlouho, až se přestane vařit. pak přidat trochu salmiaku. Pozor na dnešní Pz plechy. Nejsou to co bývaly dříve. Dříve byly zinkovány žárově ale nyní jsou galvanicky. Ty ke kyselině jen čichnou a jsou nez zinku. Dříve klempíři na Pz plech používali kyselinu "ostrou". To dnes není možné. Jinak se dá koupit hotová pájecí voda pro klempíře ve svářečských potřebách. Pájka SnAg3 není stříbrná, ale cínová. Tavidlo se použije podle materiálu, kerý se bude pájet. Pokud se jedná o Cu potrubí pak doporučuji pastu, s pilinami pájky. Pájku tribičkovou (s kalafunou) je přidat. Touto pastou se také velmi dobře pocínuje hrot pájecího kladívka.
Offline
A já už myslel, že vyzkouším novou indukční desku
Děkuji za rychlou odpověď.
Tu SnAg3 mám v hledáčku pro pájení kovových dílů, který půjdou načernit. Klasická pájka se dost vyžírá a při špatným sletování se to rozpadne. V puškařině se občas používá právě stříbrná pájka, co jsem zaslechl. Ta je odolnější. Jenže nevím její složení.
Offline
Hm, na klempířinu asi sotva někdo použije galvanicky pozinkované plechy. Týden po prvním dešti to bude zrezlé.
Galvanicky pozinkované plechy jsou tak pro nějaké vnitřní použití do suchého prostředí. Nebo jako dodatečná ochrana pod barvu třeba na karosérie.
Źárově pozinkované plechy se tudíž stále dělají, akorát vypadají trochu jinak jako dříve.
Co se týká černění, jestli to je to klasické v taveninách solí, tak s největší pravděpodobností SnAg3 dopadne podobně jako klasická měkká pájka, protože je jen o zanedbatelných pár stupnů teplotně odolnější. A ještě jedna věc, jestli v těch taveninách jsou alkalické hydroxidy, tak potom cín a olovo s těmito hydroxidy chemicky reagují za vzniku cíničitanů a olovičitanů. Stříbro by reagovat nemělo.
Jiné kafe je stříbrná pájka, jakožto takzvaná tvrdá pájka má teplotu tavení tak 650 - 700 st C. Odkazy najdeš tady na webu nebo přímo v katalozích, akorát je finančně poněkud výš než jakákoliv měkká cínová pájka.
Editoval Radim (07-03-2013 11:44:34)
Offline