SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

U tavidla by mělo býz zjistitelné složení, z toho jde poznat korozivnost tavidla nebo by měla být korozivnost tavidla přímo uvedena.

Jinak koroze potřebuje vzdušnou vlhkost nebo kyslík. V uzavřeném systému by se ta troška tavidla a zbytky vlhkosti a kyslíku měly vyčerpat a koroze tak zastavit. Chladicí medium bude asi inertní a koroze se nezůčastní.
Takže tam někde uvnitř na nejnižším místě nebo tak někde bude trošku nečistoty coby zkorodovaného materiálu a tím to skončí. Pokud to nenapadne třeba těsnění v kompresoru nebo olej, to ale spíš ne.

Editoval Radim (26-07-2017 12:02:11)

Tavidla pro stříbrné pájky korozívní jsou a mají se odstranit. Před napuštěním chladiva bych napustil do výměníku horkou vodu a druhý den vypustil, tavidlo se mezitím rozpustí. Jestli se to tak ale dělá v praxi, to nepovím. Třeba jsou zkušenosti s tím, že ta trocha zbytků, co tam zůstane, nebo se rozpustí v médiu, ničemu nevadí.

Radim napsal(a):

U tavidla by mělo býz zjistitelné složení, z toho jde poznat korozivnost tavidla nebo by měla být korozivnost tavidla přímo uvedena.

Jinak koroze potřebuje vzdušnou vlhkost nebo kyslík. V uzavřeném systému by se ta troška tavidla a zbytky vlhkosti a kyslíku měly vyčerpat a koroze tak zastavit. Chladicí medium bude asi inertní a koroze se nezůčastní.
Takže tam někde uvnitř na nejnižším místě nebo tak někde bude trošku nečistoty coby zkorodovaného materiálu a tím to skončí. Pokud to nenapadne třeba těsnění v kompresoru nebo olej, to ale spíš ne.

Je to na primární straně výměníku, takže tam, kde proudí chladivo, takže prolití vodou nepřipadá v úvahu. Zkoušeli jsme i CuP pájku a na klasických spojích trubka/koleno se to rozteklo pěkně, ale na spoji trubka/kulový ventil, který byl omotán mokrým hadrem a proháněl se jím dusík to moc nechtělo zatékat a spoj byl dost pórovatý a nakonec se to stejnak ještě přepájelo povrchově tou stříbrnou pájkou. Co se týče přítomnosti dusíku, tak po tom, co jsme to zkoušeli bez něj, tak po zapájení jednoho kolena na 12mm trubičku z toho vylítalo celkem dost černých okují, což je v chladivovém okruhu celkem dost nežádoucí. Při prohánění dusíku zůstal vnitřní povrch krásně čistý, bez barevných změn na povrchu. Dokonce jsme zjistili, že se nesmí nikde přisávat vzduch k tomu dusíku. Opět to dělalo okuje, takže místo, kde se vháněl dusík do trubky se omotalo vulkanizační pískou, nebo jsem tam dal smršťovačku a do "T" kusů se la zaclávka ze zmáčknuté trubky.

No, já co si pamatuji, když jsem pracoval ve Frigera Kolín, kde se vyrábělo průmyslové chlazení ve velkém, se pájely měděné výměníky o stošest a nikdy se nic neprofukovalo, ani vodou neproplachovalo. Prostě se před naplněním Freonem vy-vakuoval celý systém a tím se odstranila i vlhkost. Po naplnění se to "očuchalo" takovou plynovou lampou, zda není únik Freonu. Jestli tam zbyly zbytky nějaké pájecí pasty ap. nikdo neřešil. V systému byly i filtry, které případné nečistoty asi zachytily.

Ikovlabs napsal(a):

Tak on ten  freon je celkem zdatne rozpoustedlo takze se to rozpustilo a skončilo ve filtrdehydratoru.
Dnesni chladiva nevim...

Dnes se nahrazují Freony Uhlovodíky ap., kvůli menší škodlivosti při případném úniku do atmosféry. Jak uhlovodíky, tak chladiva HFKW vykazují oproti kovovým materiálům stejnou snášenlivost jako na př. Freon R22. Problém může nastat při výměně chladiva, pokud v chladivovém okruhu dochází k vývoji kyselin v důsledku nedostatečného vyvakuování či vysušení, nebo vlivem zbytků chlorovaných chladiv případně substancí proplachovacích prostředků, které zůstaly v okruhu. Jinak je nutno hodnotit chování k součástem z umělých hmot a elastomerů. Chladiva a oleje mohou z elastomerů uvolňovat plnidla a změkčovadla, a tím je zcela znehodnocovat pro použití v chladivovém okruhu. Následkem jsou pak provozní poruchy (například ztráta funkčnosti hřídelových těsnicích kroužků) a usazování uvolněných substancí elastomerů v chladivovém okruhu. Olejové systémy vhodné pro chladivo R22 vykazují proti těmto materiálům jiné schopnosti uvolňování než náhradní látky. V zásadě by se měly veškeré elastomery a umělé hmoty, které přichází do styku s chladivem nebo olejem při přechodu na jiné chladivo podle údajů výrobce konkrétního dílu vyměnit.

Možná by pomohlo pájení nadvakrát? Napoprvé s tavidlem a jenom nanést  na pájená místa pájku. Po zchladnutí pečlivě očistit od tavidla. A napodruhé dalším přídavkem pájky bez tavidla spájet.

.. Ventil je masivní mosaznej...
No to je ono, chce to natřít tavidlem jako pro stříbrné pájky a i CuP pájkou to bude pěkně a bez pórů.

drabek06 napsal(a):

Ventil je masivní mosaznej a trčej z něj z každý strany asi 5cm trubičky s hrdlama pro připájení. Ale během pájení se musí ventil chladit, takže je omotanej hodně mokrejma hadrama a ještě se tím proháněl dusík. Když se to pájelo stříbrem, tak se musel měnit hořák za výkonnější, aby se to dalo vůbec prohřát a pájka zatejkala do spoje. Na jednom ventilu se zkoušela Cup Pájka, ale jak jsem psal výše, nevypadalo to moc vzhledně a bylo to dost pórovatý. Nakonec se i na tyhle spoje dala stříbrná pájka a dobrý. Nakonec sme zbytek dopájeli stříbrnou pájkou, z který se odrolilo tavidlo a vše vypadá OK.

drabek06 napsal(a):

12bar, tak to snad na otestování bude stačit . . .

na to bacha, zkurvil jsem si takto kombinovaný bojler (Dražice) topnej okruh jsem natlakoval bez napuštění vody do boileru.
Vevalil se dovnitř při cca 6barech. Neprasknul ale odloupnul se smalt.