SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

jsi zmatený? tak se vyser na amíky a přečti si ČSN (ČSN jsou "Československé Státní Normy")

Editoval Kramlik (25-04-2017 15:17:59)

Acetylén se připojuje třmenem pro zajištění naprosté nezaměnitelnosti lahví. Je to tak v naprosté většině světa. A co si v USA udělali za normu je jen jejich záležitost. Pokud ale někdo chce do tohoto systému proniknout trochu hlouběji, pak doporučuji pro začátek prostudovat celou stránku http://www.mzv.cz/file/940078/USA.pdf

Frank napsal(a):

je to připojení redukčáku převlečnou závitovou maticí s levým závitem pro hořlavé plyny. Ostatní, nehořlavé plyny, mají pravý závit, aby nebylo možná záměna. Jsou tam potom voleny různé typy a průměry závitů, aby se nedal připojit např. láhev vodíku na místo acetylenu ap.

Ano, plně chápu použití jiného závitu , kvůli nezaměnitelnosti. Ale ten třmen je něco extra, tak mě to zajímalo. No v různých popisech na netu  jsem se jen dozvěděl, že je ten acetylén náchylný na tření, proto tam asi nedávají závit. Asi to bude je teoretická možnost, a proto ten zákaz profukování.
A ještě dotazy:
-  proč je zakázáno k sobě páskovat hadice kyslí, acetylén? Ale souběženě můžou jít spolu?
- přepouštění nelze- tak jak se teda ty flašky znova plní? Aceton je tam jako nosič plynu, nebo zdroj?

Děkuji všem za info

Editoval Voitano (26-04-2017 15:40:36)

Voitano napsal(a):

Frank napsal(a):

je to připojení redukčáku převlečnou závitovou maticí s levým závitem pro hořlavé plyny. Ostatní, nehořlavé plyny, mají pravý závit, aby nebylo možná záměna. Jsou tam potom voleny různé typy a průměry závitů, aby se nedal připojit např. láhev vodíku na místo acetylenu ap.

Ano, plně chápu použití jiného závitu , kvůli nezaměnitelnosti. Ale ten třmen je něco extra, tak mě to zajímalo. No v různých popisech na netu  jsem se jen dozvěděl, že je ten acetylén náchylný na tření, proto tam asi nedávají závit. Asi to bude je teoretická možnost, a proto ten zákaz profukování.
A ještě dotazy:
-  proč je zakázáno k sobě páskovat hadice kyslí, acetylén? Ale souběženě můžou jít spolu?
- přepouštění nelze- tak jak se teda ty flašky znova plní? Aceton je tam jako nosič plynu, nebo zdroj?

Děkuji všem za info

Acetylén reaguje s čistou mědí a čistým stříbrem na výbušnou složku, která by teoreticky mohla následně vybouchnout třením v závitu. Takže součásti redukčního ventilu ap. se vyrábějí ze slitin, které tyto vlastnosti nemají, tudíž nemůže výbuch nastat. Profukování? To myslíte odfouknout z láhve plyn před našroubováním ventilu? To se zde neprovádí, ani u plynů nehořlavých. Pokud to někde někdo dělá je to proti předpisům. Nevím zda všude, ale zde v USA všechny čerstvě naplněné láhve přicházejí s krytkou, která chrání výstupní otvor před nečistotami. Ta se těsně před montáží redukčáku sejme, vše je tudíž čisté a nic není potřeba odfukovat.
Co si pamatuji z ČSSR, tak tam se autogenní hadice k sobě páskovaly běžně. Tady je vyráběno pro autogen už spojení dvou hadic dohromady v určitých délkách, už opatřené patřičným šroubením, takže není nic potřeba dodatečně upravovat.
Aceton v acetylenové láhvi je kvůli uchování C2H2 v rozpuštěném stavu pod relativně nízkým tlakem, čímž je stabilní. Po uvolnění ventilu se C2H2 odpařuje, kdežto aceton zůstává v lahvi.  Krátce řečeno.

Frank napsal(a):

Profukování? To myslíte odfouknout z láhve plyn před našroubováním ventilu? To se zde neprovádí, ani u plynů nehořlavých. Pokud to někde někdo dělá je to proti předpisům.

V USA, nebo v ČR? To instruktážní video (emerické) o profukování bylo trochu staršího dat tak 90 roky, dle kvality videa
https://www.youtube.com/watch?v=M0uHBCkics8&t=2989s

Zde http://sosasou-opvk.cz/3doc/vmsp/vvmsp.pdf   jsem  se dočetl, že "Před připojením redukčního ventilu na kyslíkovou láhev se na chvíli (asi na 1 sec) otevře lahvový ventil, aby
se z jeho hrdla odstranila případná nečistota"

Frank napsal(a):

Co si pamatuji z ČSSR, tak tam se autogenní hadice k sobě páskovaly běžně.

No já to jen konfrontuji se situací, kdy jeden zámečník na dílně poučoval druhého, že nemá páskovat hadice k sobě....

Frank napsal(a):

Aceton v acetylenové láhvi je kvůli uchování C2H2 v rozpuštěném stavu pod relativně nízkým tlakem, čímž je stabilní. Po uvolnění ventilu se C2H2 odpařuje, kdežto aceton zůstává v lahvi.  Krátce řečeno.

Co nemohu pochopit, je že v láhvi je acetylén pod tlakem 1,5MPa , ale zakazuje se používat tlak vyšší jak 150kPa

Editoval Voitano (27-04-2017 00:52:47)

Voitano napsal(a):

Frank napsal(a):

Profukování? To myslíte odfouknout z láhve plyn před našroubováním ventilu? To se zde neprovádí, ani u plynů nehořlavých. Pokud to někde někdo dělá je to proti předpisům.

V USA, nebo v ČR? To instruktážní video (emerické) o profukování bylo trochu staršího dat tak 90 roky, dle kvality videa
Zde http://sosasou-opvk.cz/3doc/vmsp/vvmsp.pdf   jsem  se dočetl, že "Před připojením redukčního ventilu na kyslíkovou láhev se na chvíli (asi na 1 sec) otevře lahvový ventil, aby
se z jeho hrdla odstranila případná nečistota"

Frank napsal(a):

Co si pamatuji z ČSSR, tak tam se autogenní hadice k sobě páskovaly běžně.

No já to jen konfrontuji se situací, kdy jeden zámečník na dílně poučoval druhého, že nemá páskovat hadice k sobě....

Frank napsal(a):

Aceton v acetylenové láhvi je kvůli uchování C2H2 v rozpuštěném stavu pod relativně nízkým tlakem, čímž je stabilní. Po uvolnění ventilu se C2H2 odpařuje, kdežto aceton zůstává v lahvi.  Krátce řečeno.

Co nemohu pochopit, je že v láhvi je acetylén pod tlakem 1,5MPa , ale zakazuje se používat tlak vyšší jak 150kPa

Samozřejmě míním předpisy zde v USA. V Česku se od dob ČSSR vše změnilo, takže to neposuzuji.

K tomu acetylénu a acetonu - prostě, když máte acetylén rozpuštěný v tom acetonu v láhvi, může tam být tlak těch 1,5MPa. Ale ten odpařený, prakticky čistý acetylén v hadicích už nesmí být veden pod vysokým tlakem, neboť je při vysokém tlaku nestabilní. Více si musíte nastudovat jinde, zde není prostor podrobně vysvětlit všechny vlastnosti acetylénu v závislosti na tlaku a teplotách, které mohou zapříčinit i výbuch...

Podla toho čo som počul tak aj v miestnych lodeniciac sa nazbieralo  dosť vo vode pri móle. Komplet súprav aj s vozíkom.

Frank napsal(a):

K tomu acetylénu a acetonu - prostě, když máte acetylén rozpuštěný v tom acetonu v láhvi, může tam být tlak těch 1,5MPa. Ale ten odpařený, prakticky čistý acetylén v hadicích už nesmí být veden pod vysokým tlakem, neboť je při vysokém tlaku nestabilní.

Ale on se právě v té láhvi už odpařený vyskytuje, proto mě to zaráží

Vím, že je i nějaké rozdělení

- Zařízení nízkotlaká
Tlak nepřesahuje hodnotu 0,2 bar.
- Zařízení středotlaká
Tlak je vyšší než 0,2 bar, ale nepřesahuje hodnotu 1,5 bar.
- Zařízení vysokotlaká
Tlak je vyšší než 1,5 bar ale nepřesahuje hodnotu 25 bar.

A těch 150kPa mi do toho nesedí, že je to nebezpečná hodnota

To co jsem nenašel, jsem chtěl vytáhnout z Vás  zkušený praktiků s nasbíranýma zkušenostma a  školeníma

při náhlé prudké změně tlaku (třeba velký odběr) může v láhvi dojít k nastartování reakce vývinu acetylenu která nejde zastavit (stejně jak jaderný reaktor) proto ten "nižší" odběrný tlak.
Při potřebě většího množství se láhve združují - bere se ze 2 lahví, nebo rovnou svazek.

Kramlík: ty nepamatuješ třmeny bez kličky? S 6tihranem 14? Já mám všechny příslušné klíče pro připojování flašek natřeny signální barvou, vždy leží na flaškách a všichni mají zakázáno je používat na cokoliv jiného

Drobná oprava - nebyl myšlen aceton? Acetylen v acetylenu se asi nerozpustí

Koho zajímají další vlastnosti acetylenu, např polymerace a katalyzátory jejího spuštění, různé tabulky tak doporučuji:
http://www.catp.cz/publikace2.php?downl … -04-cz.pdf