SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdar svar,
mám dotaz. Koukal jsem na netu na videa o zacházení při práci s plyny
Na americkém videu měli láhev na acetylén s napojením na závit pro připojení red. ventilu
U nás jsou připojovány třemenem.
Víte někdo, proč je u nás zaveden tento způsob napojení.
Dále jsem někde četl, že než připojím redukčák, měl by se ventil profouknout od nečistot, a mám dojem, že to u acetylénu není dovoleno.
Ale amíci na videu vesele profukují. Jsem zmaten, kde je chyba?
P.S. Nejsem svářeč
Offline
jsi zmatený? tak se vyser na amíky a přečti si ČSN (ČSN jsou "Československé Státní Normy")
Editoval Kramlik (25-04-2017 15:17:59)
Offline
A v těch normách se dočtu, proč se připojuje acetylén třmenem a né závitem?
Offline
Acetylén se připojuje třmenem pro zajištění naprosté nezaměnitelnosti lahví. Je to tak v naprosté většině světa. A co si v USA udělali za normu je jen jejich záležitost. Pokud ale někdo chce do tohoto systému proniknout trochu hlouběji, pak doporučuji pro začátek prostudovat celou stránku http://www.mzv.cz/file/940078/USA.pdf
Offline
Voitano napsal(a):
A v těch normách se dočtu, proč se připojuje acetylén třmenem a né závitem?
Na tom pramálo záleží. Tady v USA i mnoha dalších zemích, zejména na am. kontinentu je to připojení redukčáku převlečnou závitovou maticí s levým závitem pro hořlavé plyny. Ostatní, nehořlavé plyny, mají pravý závit, aby nebylo možná záměna. Jsou tam potom voleny různé typy a průměry závitů, aby se nedal připojit např. láhev vodíku na místo acetylenu ap.
Offline
Frank napsal(a):
je to připojení redukčáku převlečnou závitovou maticí s levým závitem pro hořlavé plyny. Ostatní, nehořlavé plyny, mají pravý závit, aby nebylo možná záměna. Jsou tam potom voleny různé typy a průměry závitů, aby se nedal připojit např. láhev vodíku na místo acetylenu ap.
Ano, plně chápu použití jiného závitu , kvůli nezaměnitelnosti. Ale ten třmen je něco extra, tak mě to zajímalo. No v různých popisech na netu jsem se jen dozvěděl, že je ten acetylén náchylný na tření, proto tam asi nedávají závit. Asi to bude je teoretická možnost, a proto ten zákaz profukování.
A ještě dotazy:
- proč je zakázáno k sobě páskovat hadice kyslí, acetylén? Ale souběženě můžou jít spolu?
- přepouštění nelze- tak jak se teda ty flašky znova plní? Aceton je tam jako nosič plynu, nebo zdroj?
Děkuji všem za info
Editoval Voitano (26-04-2017 15:40:36)
Offline
Aceton je jako rozpouštědlo. 40 litrová flaška má 12,5kg acetonu a 8kg acetylenu (cca 6000 litrů plynu).
Tlak podle teploty, cca 1,5 MPa.
Plní se při dost velkém tlaku, proto se musí plyn chladit, hlídat teplota naplněných flašek, jsou na to potřeba zvláštní prostory.
Hadice můžou jít spolu, vyrábějí se i spojené, něco jako dvojlinka.
Offline
Voitano napsal(a):
Frank napsal(a):
je to připojení redukčáku převlečnou závitovou maticí s levým závitem pro hořlavé plyny. Ostatní, nehořlavé plyny, mají pravý závit, aby nebylo možná záměna. Jsou tam potom voleny různé typy a průměry závitů, aby se nedal připojit např. láhev vodíku na místo acetylenu ap.
Ano, plně chápu použití jiného závitu , kvůli nezaměnitelnosti. Ale ten třmen je něco extra, tak mě to zajímalo. No v různých popisech na netu jsem se jen dozvěděl, že je ten acetylén náchylný na tření, proto tam asi nedávají závit. Asi to bude je teoretická možnost, a proto ten zákaz profukování.
A ještě dotazy:
- proč je zakázáno k sobě páskovat hadice kyslí, acetylén? Ale souběženě můžou jít spolu?
- přepouštění nelze- tak jak se teda ty flašky znova plní? Aceton je tam jako nosič plynu, nebo zdroj?
Děkuji všem za info
Acetylén reaguje s čistou mědí a čistým stříbrem na výbušnou složku, která by teoreticky mohla následně vybouchnout třením v závitu. Takže součásti redukčního ventilu ap. se vyrábějí ze slitin, které tyto vlastnosti nemají, tudíž nemůže výbuch nastat. Profukování? To myslíte odfouknout z láhve plyn před našroubováním ventilu? To se zde neprovádí, ani u plynů nehořlavých. Pokud to někde někdo dělá je to proti předpisům. Nevím zda všude, ale zde v USA všechny čerstvě naplněné láhve přicházejí s krytkou, která chrání výstupní otvor před nečistotami. Ta se těsně před montáží redukčáku sejme, vše je tudíž čisté a nic není potřeba odfukovat.
Co si pamatuji z ČSSR, tak tam se autogenní hadice k sobě páskovaly běžně. Tady je vyráběno pro autogen už spojení dvou hadic dohromady v určitých délkách, už opatřené patřičným šroubením, takže není nic potřeba dodatečně upravovat.
Aceton v acetylenové láhvi je kvůli uchování C2H2 v rozpuštěném stavu pod relativně nízkým tlakem, čímž je stabilní. Po uvolnění ventilu se C2H2 odpařuje, kdežto aceton zůstává v lahvi. Krátce řečeno.
Offline
Offline
Frank napsal(a):
Profukování? To myslíte odfouknout z láhve plyn před našroubováním ventilu? To se zde neprovádí, ani u plynů nehořlavých. Pokud to někde někdo dělá je to proti předpisům.
V USA, nebo v ČR? To instruktážní video (emerické) o profukování bylo trochu staršího dat tak 90 roky, dle kvality videa
https://www.youtube.com/watch?v=M0uHBCkics8&t=2989s
Zde http://sosasou-opvk.cz/3doc/vmsp/vvmsp.pdf jsem se dočetl, že "Před připojením redukčního ventilu na kyslíkovou láhev se na chvíli (asi na 1 sec) otevře lahvový ventil, aby
se z jeho hrdla odstranila případná nečistota"
Frank napsal(a):
Co si pamatuji z ČSSR, tak tam se autogenní hadice k sobě páskovaly běžně.
No já to jen konfrontuji se situací, kdy jeden zámečník na dílně poučoval druhého, že nemá páskovat hadice k sobě....
Frank napsal(a):
Aceton v acetylenové láhvi je kvůli uchování C2H2 v rozpuštěném stavu pod relativně nízkým tlakem, čímž je stabilní. Po uvolnění ventilu se C2H2 odpařuje, kdežto aceton zůstává v lahvi. Krátce řečeno.
Co nemohu pochopit, je že v láhvi je acetylén pod tlakem 1,5MPa , ale zakazuje se používat tlak vyšší jak 150kPa
Editoval Voitano (27-04-2017 00:52:47)
Offline
protože černobyl...
Offline
Voitano napsal(a):
Frank napsal(a):
Profukování? To myslíte odfouknout z láhve plyn před našroubováním ventilu? To se zde neprovádí, ani u plynů nehořlavých. Pokud to někde někdo dělá je to proti předpisům.
V USA, nebo v ČR? To instruktážní video (emerické) o profukování bylo trochu staršího dat tak 90 roky, dle kvality videa
Zde http://sosasou-opvk.cz/3doc/vmsp/vvmsp.pdf jsem se dočetl, že "Před připojením redukčního ventilu na kyslíkovou láhev se na chvíli (asi na 1 sec) otevře lahvový ventil, aby
se z jeho hrdla odstranila případná nečistota"Frank napsal(a):
Co si pamatuji z ČSSR, tak tam se autogenní hadice k sobě páskovaly běžně.
No já to jen konfrontuji se situací, kdy jeden zámečník na dílně poučoval druhého, že nemá páskovat hadice k sobě....
Frank napsal(a):
Aceton v acetylenové láhvi je kvůli uchování C2H2 v rozpuštěném stavu pod relativně nízkým tlakem, čímž je stabilní. Po uvolnění ventilu se C2H2 odpařuje, kdežto aceton zůstává v lahvi. Krátce řečeno.
Co nemohu pochopit, je že v láhvi je acetylén pod tlakem 1,5MPa , ale zakazuje se používat tlak vyšší jak 150kPa
Samozřejmě míním předpisy zde v USA. V Česku se od dob ČSSR vše změnilo, takže to neposuzuji.
K tomu acetylénu a acetonu - prostě, když máte acetylén rozpuštěný v tom acetonu v láhvi, může tam být tlak těch 1,5MPa. Ale ten odpařený, prakticky čistý acetylén v hadicích už nesmí být veden pod vysokým tlakem, neboť je při vysokém tlaku nestabilní. Více si musíte nastudovat jinde, zde není prostor podrobně vysvětlit všechny vlastnosti acetylénu v závislosti na tlaku a teplotách, které mohou zapříčinit i výbuch...
Offline
no dyť to píšu hned zhora, nejlíp bude nastudovat ty normy vydím že si pan tazatel ještě nepřečetl ani řádku jinak by se totiž dověděl naco je na redukčáku na acetylen ten třmen a už by se znovu neptal, třmen tam je proto aby šel redukčák odmontovat bez vercajku, to né kvůli tomu aby se snáz a rychleji dal ukrást ale aby se to prostě rychle odmontovalo v případě nebezpečí protože když to ve flaši klokotá a bublá a syčí tak každý velice ochotně by tam zápasil s klíčem ten mu spadne strachy pětkrát na zem pak se netrefí na matici nakonec ještě zjistí že má jinou velikost a minuty běží a bum, takhle je tam na štoubu tyčka a ta jde povolit rukou odmontuju odkládám redukčák popadám flašu a hop do rybníka, což je za půl minuty, takhle to teda bylo ve fabrice, v rybníku co byla chladící voda ležela acetylenová flaša týden
Offline
Podla toho čo som počul tak aj v miestnych lodeniciac sa nazbieralo dosť vo vode pri móle. Komplet súprav aj s vozíkom.
Offline
Kramlik napsal(a):
vydím že si pan tazatel ještě nepřečetl ani řádku jinak by se totiž dověděl naco je na redukčáku na acetylen ten třmen
pan tazatel by si normu přečetl, kdyby někde byla, a nechtěli za to prachy. Vzhledem k tomu, že to je pro zajímavost a né pro práci, tak to toho investovat nemíním. A na bezplatnou jsem nenarazil. Navíc jsem neměl jistotu, že to tam bude zdůvodněno
Offline
Frank napsal(a):
K tomu acetylénu a acetonu - prostě, když máte acetylén rozpuštěný v tom acetonu v láhvi, může tam být tlak těch 1,5MPa. Ale ten odpařený, prakticky čistý acetylén v hadicích už nesmí být veden pod vysokým tlakem, neboť je při vysokém tlaku nestabilní.
Ale on se právě v té láhvi už odpařený vyskytuje, proto mě to zaráží
Vím, že je i nějaké rozdělení
- Zařízení nízkotlaká
Tlak nepřesahuje hodnotu 0,2 bar.
- Zařízení středotlaká
Tlak je vyšší než 0,2 bar, ale nepřesahuje hodnotu 1,5 bar.
- Zařízení vysokotlaká
Tlak je vyšší než 1,5 bar ale nepřesahuje hodnotu 25 bar.
A těch 150kPa mi do toho nesedí, že je to nebezpečná hodnota
To co jsem nenašel, jsem chtěl vytáhnout z Vás zkušený praktiků s nasbíranýma zkušenostma a školeníma
Offline
Acetylén, podobně jako kysličník uhličitý může být ve skupenství plynném, kapalném (-10°C a tlaku 20 bar) nebo tuhém. Problém je, že v tuhém a kapalném stavu je šance na rozklad acetylénu vyšší. Ale není to tak, že pokud se stlačí na 1,5bar, že hned bouchne. Pokud se plní lahve acetylénem, používá se tlak 20 až 22bar, tedy nesmí teplota acetylénu klesnout pod cca -10°C aby nedošlo ke zkapalnění. Naštěstí se ho v acetonu nebo v DMF rozpustí poměrně hodně.
Ale jinak platí, že čím nižší je teplota a tlak, tak je nebezpečí rozkladu menší. V té láhvi je sice max 1,5bar (při teplotě cca 30°C). Láhev má dost velkou tepelnou kapacitu, takže pokud není dlouho na slunci, tak ikdyž je v létě 35°C ve stínu, tak se na těch 30°C běžně nedostane.
Za redukčákem je ale situace jiná, je tam v hadici silnější proudění (tření –nárůst teploty), při prudkém zastavení plynu a rázové vlně při zášlehu do hořáku tlak v hadici vzroste (při stlačení se zvýší teplota (stejné jako u stlačování vzduchu kompresorem). Navíc je potřeba počítat s ohřevem od hořáku – pokud se hubice hořáku ohřeje přes 300°C, začnou samozápaly už v té hubici (zápalná hodnota s kyslíkem je těsně pod 300°C).
oprava: V té láhvi je sice max 15bar (při teplotě cca 30°C).
Editoval pt.kbely (27-04-2017 12:34:35)
Offline
při náhlé prudké změně tlaku (třeba velký odběr) může v láhvi dojít k nastartování reakce vývinu acetylenu která nejde zastavit (stejně jak jaderný reaktor) proto ten "nižší" odběrný tlak.
Při potřebě většího množství se láhve združují - bere se ze 2 lahví, nebo rovnou svazek.
Kramlík: ty nepamatuješ třmeny bez kličky? S 6tihranem 14? Já mám všechny příslušné klíče pro připojování flašek natřeny signální barvou, vždy leží na flaškách a všichni mají zakázáno je používat na cokoliv jiného
Offline
Drobná oprava k příspěvku pt.kbely - v plné acetylénové lahvi je tlak 1,5MPa, tedy 15 barů.
Láhev je zcela vyplněná porézní hmotou, pod lahvovým ventilem není žádný volný prostor, kde by se "skladoval" plynný acetylén. Obvykle je v lahvi rozptýleno 16 l acetonu, který je uložen na povrchu mikrokuliček tvořících onu porézní hmotu. V 1 l acetonu se může za správných plnících podmínek rozpustit až 24 l plynného acetylénu.
Všechno už tu bylo několikrát probráno.
Např.:
https://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=3133
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=972
Oprava - tekutá složka v lahvi je aceton.
Díky VladaP za upozornění na chybu.
Editoval jirkati (27-04-2017 18:11:12)
Offline
Drobná oprava - nebyl myšlen aceton? Acetylen v acetylenu se asi nerozpustí
Offline
Koho zajímají další vlastnosti acetylenu, např polymerace a katalyzátory jejího spuštění, různé tabulky tak doporučuji:
http://www.catp.cz/publikace2.php?downl … -04-cz.pdf
Offline