SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Framy napsal(a):

Ahoj, vyráběla se u nás dříve i nějaká menší a lehčí rotační svářečka než je typ K220??
Díky za odpověď.

Továrně vyráběná ne

Zdravím,

KA 220, nejlehčí z rotačních svářeček, byla určena jako " montážní"  , dřív na nějakém kilu nezáleželo.
Protože se měď tak nekradla, bývalo ke každé svářečce několik desítek metrů kabelu, aby svářeč
mohl operovat bez omezení. Co se týká konstrukce svařovacího soustrojí, malý agregát by měl
malou účinnost a byl by k ničemu. Ztráty jsou ca 40-60%. Ani KA220 nemá žádný exkluzivní zatěžovatel.

http://svarbazar.cz/bazar/kuriozity/praga.html

Nemáte někdo fotku, obrázek, nebo prospekt přídavného zařízení MIG popřípadě TIG, které se připojovalo k rotačním triodinám? Jsem jen zvědavej jak to dříve vypadalo.

Stará triodyna, nejlepší je to dálkové ovládání zvící současného většího invertoru.



Naskenované z knížky Svařování elektrickým obloukem.

Online

Editoval pafik1605 (17-10-2016 13:23:24)

Josef*elektro napsal(a):

Zdravím,

KA 220, nejlehčí z rotačních svářeček, byla určena jako " montážní"  , dřív na nějakém kilu nezáleželo.
Protože se měď tak nekradla, bývalo ke každé svářečce několik desítek metrů kabelu, aby svářeč
mohl operovat bez omezení. Co se týká konstrukce svařovacího soustrojí, malý agregát by měl
malou účinnost a byl by k ničemu. Ztráty jsou ca 40-60%. Ani KA220 nemá žádný exkluzivní zatěžovatel.

Si pamatuji kdysi v práci, často jsem chodil kolem svářečů s triodynou na stavbě. Když triodyna běžela a že jim tehdy asi běžela nostop, foukal z toho vzduch jako z větráku z kaloriferu. A i v zimě podobně tak teplý, takže tepelná ztráta triodyny musela být tak 2 - 4 kilowatty.

Pro méně znalé - přál bych vám každému zkusit svařovat metodou TIG právě TRIODYNou. Spadla by vám čelist, protože je to dokonalý stejnosměrný proud. Díky obrovské setrvačnosti rotoru celého soustrojí neexistuje žádná změna svařovacího proudu při zapalování oblouku. Zavařil jsem takovouto kombinací od r.1969 desetitisíce svárů doma i v zahraničí. A to ještě neexistovaly hořáky s nějakým automatickým spouštěním argonu - na hořáku byl kulový ventilek. Ani keramické hubice neexistovaly, používaly se skleněné. Jedinou nevýhodou byla nutnost si dávat těsně vedle sváru měděnou destičku pro zapálení oblouku náškrabem.
Takže Framy, blahopřeju k získání skutečně kvalitního stroje, i když ta spotřeba proudu i při chodu naprázdno je znát. Ale ono stačí stroj v mezidobí vypnout.

jirkati napsal(a):

Pro méně znalé - přál bych vám každému zkusit svařovat metodou TIG právě TRIODYNou. Spadla by vám čelist, protože je to dokonalý stejnosměrný proud. Díky obrovské setrvačnosti rotoru celého soustrojí neexistuje žádná změna svařovacího proudu při zapalování oblouku. Zavařil jsem takovouto kombinací od r.1969 desetitisíce svárů doma i v zahraničí. A to ještě neexistovaly hořáky s nějakým automatickým spouštěním argonu - na hořáku byl kulový ventilek. Ani keramické hubice neexistovaly, používaly se skleněné. Jedinou nevýhodou byla nutnost si dávat těsně vedle sváru měděnou destičku pro zapálení oblouku náškrabem.
Takže Framy, blahopřeju k získání skutečně kvalitního stroje, i když ta spotřeba proudu i při chodu naprázdno je znát. Ale ono stačí stroj v mezidobí vypnout.

Tak to mi mluvíte z duše, pane kolego. Mohu jen potvrdit, s Triodynou jsem svařoval mnoho let ještě v ČSSR, prostě všude, kde se svařovalo SS proudem. Jak elektrodou, tak TIgem. Tady v USA už se takové stroje nepoužívaly, zde ale ještě pamatuji trafa a usměrňovače a dnes už jiného, než invertor zde pomalu neexistuje. Ale fakt, na Triodynu vzpomínám jen v dobrém.

jirkati napsal(a):

Pro méně znalé - přál bych vám každému zkusit svařovat metodou TIG právě TRIODYNou. Spadla by vám čelist, protože je to dokonalý stejnosměrný proud. Díky obrovské setrvačnosti rotoru celého soustrojí neexistuje žádná změna svařovacího proudu při zapalování oblouku. Zavařil jsem takovouto kombinací od r.1969 desetitisíce svárů doma i v zahraničí. A to ještě neexistovaly hořáky s nějakým automatickým spouštěním argonu - na hořáku byl kulový ventilek. Ani keramické hubice neexistovaly, používaly se skleněné. Jedinou nevýhodou byla nutnost si dávat těsně vedle sváru měděnou destičku pro zapálení oblouku náškrabem.
Takže Framy, blahopřeju k získání skutečně kvalitního stroje, i když ta spotřeba proudu i při chodu naprázdno je znát. Ale ono stačí stroj v mezidobí vypnout.

Nemáte jen čirou náhodou fotku toho celého přídavného zařízení TIG co se připojovalo k TRIODYně?  Jsem jen zvědavej.

Radim napsal(a):

Josef*elektro napsal(a):

Zdravím,

KA 220, nejlehčí z rotačních svářeček, byla určena jako " montážní"  , dřív na nějakém kilu nezáleželo.
Protože se měď tak nekradla, bývalo ke každé svářečce několik desítek metrů kabelu, aby svářeč
mohl operovat bez omezení. Co se týká konstrukce svařovacího soustrojí, malý agregát by měl
malou účinnost a byl by k ničemu. Ztráty jsou ca 40-60%. Ani KA220 nemá žádný exkluzivní zatěžovatel.

Si pamatuji kdysi v práci, často jsem chodil kolem svářečů s triodynou na stavbě. Když triodyna běžela a že jim tehdy asi běžela nostop, foukal z toho vzduch jako z větráku z kaloriferu. A i v zimě podobně tak teplý, takže tepelná ztráta triodyny musela být tak 2 - 4 kilowatty.

Tak jsem to dnes zprovoznil a jde z toho opravdu proud vzduchu jak ze stíhačky. Bohužel vypadá, že reostat na volbu proudu někomu kdysi spadl. Porcelán uvnitř je celý poškozený.

Editoval Framy (06-02-2017 13:10:09)

Tak jsem dneska splašil jeden kompletní moc nepoužívanej reostat a kabely s kleštěma. Musím říct, že jsem docela čuměl jak ta K220 nádherně svařuje. Myslel jsem si , že ta moje CEBORA vaří hodně pěkně, ale TRIODYNA je úplně jiná úroveň.