SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ono možná může být problém jinde a to v nedostatku spalovacího vzduchu v kotelně na spálení 1 kg dřeva je potřeba min 6m3 vzduchu a pokud vzduch neproudí trubkou ani ji nemůže chladit...

tarzan: Pro menší namáhání než je ta tryska sekundárního vzduchu, do řekněme teploty 100 - 300 st C by možná bylo k věci použít corten nebo něco podobného. Už taky proto, že i bez povrchovky by měl vytvářet po čase vzhledově pěknou patinu. A odhaduji, že by to i vyšlo levněji než nějaký žáruvzdorný nerez.
http://svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=6268

To bobobo hořet mohou ale špatně ! Jistě si již slyšel o otravách kysličníkem uhelnatým.Je to jen poznatek z praxe , že spousta lidí nemá přisávání vzduchu do kotelny.Protože si myslí , že jim tím otvorem táhne.Ale to už je jiné téma nesouvisející s daným příspěvkem.
Jde o to jestli to propalování dělá jen pisateli nebo je ten problém v celém panelovém domě

Ja už by som tam dávno dal Cu rúrku.

Zdenek11 napsal(a):

Senior: když zahřejete měď na teplotu kolem 850°C (jasně červená barva), ztrácí mechanickou pevnost a stává se z ní tvárné bláto. Zkuste si to koneckonců na kousku měděného drátku.
Optimální materiál s velmi dlouhou výdrží by zřejmě bylo iridium, případně ve slitině s osmiem.

Když iridium, tak to už má nejspíš levnější koupit těch kotlů 10 a pokaždé, když se propálí trubka, vyměnit celý kotel.

Pokud tam nevydrží žáruvzdorná nerez, tak potom by asi jedině vydržela keramická trubka z nějaké tvrdě lisované šamotové hmoty nebo něčeho podobného..

senior napsal(a):

Ja už by som tam dávno dal Cu rúrku.

Měď má velikou afinitu k síře, takže ve zplodinách uhelného spalování bude mít mizivou životnost. Navíc není dostatečně tepelně odolná. Věřte, nebo ne, ale nejlepším materiálem do prostředí spalin vidím ty feritické nerezy, co postuju výše.

Máte pravdu Franku, ale v nabídkách požadovaného rozměru trubky jsem feritickou nenašel, jen austenitickou, tu 1.4845. Ale i tak se domnívám, že je zde dobře použitelná.

Editoval Zdenek11 (20-01-2017 14:34:08)

čau Franku, proč jim nenabídneš jediné smysluplné řešení - není k dispozici trubka určitě bude k sehnání plech, trubku si vyrobit

Taky se mně zdá, že už se tady diskutuje hezky dlouho.

Namísto mudrování bych tam dal trubku z přehříváku páry průmyslového kotle. Je to molybdenová ocel, hnusně pevná ale svařitelná. O nerezu bych ani nemluvil, ten se v žáru kroutí a nic nevydrží. Takže asi nejlevnější by bylo pěkně poprosit Bourače, jestli něco nemá pod palcem ( já sehnal kus z kotle elektrárny v Opatovicích, řezat to šlo jen flexou a nakonec to skončilo jako tyčky v plotě...)

jikok napsal(a):

Namísto mudrování bych tam dal trubku z přehříváku páry průmyslového kotle. Je to molybdenová ocel, hnusně pevná ale svařitelná. O nerezu bych ani nemluvil, ten se v žáru kroutí a nic nevydrží. Takže asi nejlevnější by bylo pěkně poprosit Bourače, jestli něco nemá pod palcem ( já sehnal kus z kotle elektrárny v Opatovicích, řezat to šlo jen flexou a nakonec to skončilo jako tyčky v plotě...)

Tím bych si tedy rozhodně jistý nebyl, že je to to nejlepší! Zejména při teplotách kolem 1000°C a v prostředí uhelných(sirných) spalin. Určitě tam nejvíc vydrží ty ferritické chromovky. Mě jen překvapuje, že tam není k sehnání jako trubka požadovaného rozměru   Ano, pokud tam taková teplota nenastává, tak tam možná po jistou dobu vydrží i ta trubka z kotle, ale v tom případě i ten nerez austenit, např. AISI 310 ap. I když ten bych tam dával až jako náhradu, pokud není ta feritická chromovka po ruce. Obsah niklu je tam pro tento účel vysoký a nežádoucí kvůli jeho reakci se sírou a navíc máte pravdu s tou tepelnou roztažností austenitických nerezů a deformací vlivem častých teplotních změn.

bourač napsal(a):

Kotle na uhlí a některé uhelné předělané na plyn. Tyto kotle mají vskutku stěny a strop z trubek - hady a taky lamely - trubky svařené podélně těsně k sobě. Topeniště může být veliké jako obývací pokoj (a větší). V centru tohoto topeniště bývá několik samostatných trubek - pro závěrečné maximální nahřátí páry - kolik, to teď nevím ale určitě víc jak 300°C
Nikdy jsem materiál těchto trubek nezkoumal, řezat autogenem to jde nouproblema a vypadá to napohled jako konstrukční ocel. Připomínám že trubka byla v centru žáru ale chlazená parou, jak by se to chovalo se vzduchem neumím odhadnout.

Přesně jde o tohle:  V kotlích jsou ty teploty přehřívané páry až asi 550°C, na což stále postačuje být použita ocel žáru-pevná. Na vysoké teploty - nad 650 - 1200°C je nutno používat žáruvzdorné materiály a s ohledem na tak vysoké teploty není vhodná ocel žáru-pevná a ještě s ohledem na sirné spaliny v souvislosti s teplotami kolem 800 a výš je potřeba ocel s vysokým obsahem chromu. Ten totiž oxiduje za tak vysokých teplot rychleji než železo a vytváří na povrchu vrstvičku pevně ulpělých(doslova natavených) oxidů chromu, která potom zabraňuje jednak další oxidaci, ale rovněž reakcím se sírou.

bourač napsal(a):

Franku můžeš sem vrazit některou s těch žárupevných - i s % všech legur? A co je to (složení) 17061 jak Píše Ládes. Jsem línej spoléhám že to máš někde po ruce.

Zdravím Bourači. Já nevím, zda se stále ta ocel 17 061 vyrábí. Tady jsem našel jen tento odkaz, ale musel bych prohlédnou odbornou literaturu a dohledat přesné ekvivalenty.
https://shop.normy.biz/detail/3453

Tady je pro info tabulka od Ferony:
http://www.ferona.cz/cze/katalog/oceli.php?typ=3

Ale pro pochopení těch procesů je dobré prostudovat tuto práci:
http://www.scritub.com/limba/ceha-slova … v74444.php

Jsou tam i tabulky jednotlivých chem. složení oněch ocelí.