SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Chcel by som sa spýtať skúsenejších, ako je to s tou deformáciou ocele pri zváraní elektródou. Je jasné, že pri zváraní a prehrievaní oceľ pracuje a deformácia nastane - je nejaký efektívny spôsob, ako tú deformáciu čo možno najviac eliminovať? Zváral som rám na bránku, materiál bol rúra vonkajší priemer 4,8cm, sila materiálu 5mm (nechcel som použiť tie "papierové" stĺpiky, čo sa dnes predávajú do plotov, mám väčšieho psa), z týchto rúr som zvaril rám, ktorý mal výšku 2,9m a šírku 1,2m, boky a vrch, spodok bol voľný, nohy na zabetónovanie. Z pravého uhlu to utekalo aj pri stehovaní, ak som zváral zo strany dovnútra rámu, niekedy som mal pocit, že tá oceľ len čo vidí elektródu, už sa posúva . Musel som to "vyriešiť" tak, že som rohy preklenul šikmo pásovinou, ktorú som proste privaril k vrchu a nohám a už sa to nehýbalo. Asi už dobre tušíte, že to tak bolo len do momentu, keď som to mal kompletne pozvárané a odpílil som tie pomocné vzpery..., pri pílení poslednej to strelilo a nohy sa mi zrazili k sebe o 8cm..., ešte k tomu nesúmerne... So synovým komentárom "Nechaj to tak, to si nikto nevšimne" (vysokoškolák..., čo ich tam učia, netuším ), som sa akosi nemienil zmieriť a tak som to "povyrovnával" a naspodu preklenul znovu pásovinou, ktorá pôjde do betónu, to je robota naviac, ktorá nebola v pláne, ale iné riešenie ma narýchlo nenapadlo. Otázka - pôvodne boli rúry v, nazvime to, základnom stave. Zváraním v rohoch sa oceľ prehriala, v dôsledku toho sa zdeformovala, ale na ráme sa to neprejavilo, lebo bol vyztužený (kým som tú výztuhu neodpílil samozrejme), čiže rám bol síce v pnutí, ale rozmerovo podľa mojich predstáv. Potom som odstránil výztuhy a oceľ sa akoby znovu vrátila do základného stavu - zbavila sa pnutia a zmenila rozmer rámu. Rám som potom natiahol a vyztužil pásovinou, čiže oceľ je znovu v pnutí, ale rozmerovo podľa mojich predstáv. Takto bola aj zabetónovaná - je možné, že oceľ sa po čase tohto pnutia zbaví (striedaním leta-zima, ohrevu slnkom a mrazom atd.) a znovu nájde svoj základný stav (bez pnutia), alebo bude v pnutí stále? Dajme tomu 20 rokov? Idem zvárať aj bránky a väčšie brány (po 2 kusy), tak ak by platilo, že sa oceľ po čase toho pnutia vytvoreného zváraním zbaví, tak by som tie výztuhy zapracoval do vzoru brán...
Editoval Ucho (11-10-2016 23:50:47)
Offline
Samotný rám bez výstuh len ťažko udrží rozmer.
Jeden kopanec a presné rozmery sú fuč.
Výstuha je správna voľba.
Prax je trochu iná než teória.
V práci bežne zvárame napnuté diely.
Je to totiž jediný spôsob , ako ich dostať a privariť k sebe ...
Deformácie teplom pri zváraní sa dajú obmedziť správnym postupom.
Ale aj tak bežne v práci výrobky musíme prerovnávať , aby nám sedeli požadované rozmery.
Väčšinou na to stačí poriadne gumené kladivo alebo hupcuk.
Editoval m.evil (12-10-2016 00:33:19)
Offline
Ucho napsal(a):
- je možné, že oceľ sa po čase tohto pnutia zbaví (striedaním leta-zima, ohrevu slnkom a mrazom atd.) a znovu nájde svoj základný stav (bez pnutia), alebo bude v pnutí stále? ..
ano, zbaví se pnutí ani 20roků to trvat nebude. Proces lze urychlit, třeba vibracemi nebo teplem.
Offline
Ak si dobre pamatam, zviklo sa tomu hovorit zihanie na odstranenie vnutornych napati - na uvolnenie vnutornych napati po zvarani, pretoze dochadza aj k zmene krystalickej mriezky, cize skladby materialu v mieste ovplyvnenemu zvarom - zmena je bez tepelneho spracovania trvala...
Mudra literatura hovori:
Žíhanie na odstránenie napätí: cieľom žíhania je
znížiť vnútorné napätia ocele cestou relaxácie, ktoré
vznikli pri predchádzajúcom spracovaní ako napr. po
hrubom obrábaní alebo zváraní. Vykonáva sa
ohrevom ocele na teplotu v intervale 500 – 650 °C
s výdržou na teplote asi 1 – 2 h.
http://web.tuke.sk/hf-knom/content/stud … ihanie.pdf
Takze doma s tym asi tazko nieco urobime, len vhodnejsi postup zvarovania, resp. vhodnejsi typ konstrukcie brany...
P.S. Syna na vysokej skole nenaucia nic, mam to overene, aj to malo co viem som sa musel krvopotne ucit az v praxi :-) Je to skor synova laxost ako nevedomost :-) Nic v zlom samozrejme, ja sa tiez snazim rozne nedostatky opravit na nejaku prijatelnu mieru, ked uz volaco robim, nech to aj trochu vyzera!
Offline
Usvarovani pravouhkych rohu je lepsi je nevarit v pravem uhlu ale otevrenem. Po svareni se to stahne a je hotovo... Co obcas v praci svarujeme nejake branky z trubek, tak na to mam pripravek, ktery je ori svarovani drzi v cca uhlu 94stupnu. Po svareni a oddelani pripravku jsou presne 90 stupnu... Je to ale i dost o postupu. Kdyz jsem ten pripravek pujcil kolegovi na to same, nedokazal to svarot tak aby pak docili tech 90 stupnu...
Offline
Částěčně to můžeš eliminovat i pokládáním svaru. Např. jekly říznutý na 45°, výsledek má být 90°- pokud to budeš vařit (ten svár natupo) od vnějšího rohu k vnitřnímu, tak se to stáhne. Pokud tak svaříš celej rám bude vprostřed např. o 3mm užší, protože se to vše pne dovnitř (samozřejmě záleží na materiálu a rozměru).
Tedy bavíme-li se o rámu z jeklů - naboduju ve všech rozích (vnitřních, vnějších), pak svařim natupo obě strany od vnitřku ven, pak vnější roh, naposled vnitřní kouťák (někdo ten svár natupo svaří z jedné strany dovnitř, ze druhé ven, aby se to vykompenzovalo, ale řekl bych, že to vykompenzuje ten kouťák).
Je dobrý pochopit jakym způsobem sváry deformují a pokládat je tak, aby se vzájemně kompenzovaly.
Poněvadž nejsem odborník, budu rád když mně případně někdo opraví.
Offline
Ale zase když se to žíhání přežene, tak změní strukturu a taková ocel je potom často náchylnější ke korozi.
Svým způsobem tomu potom trochu pomůže forézní základování anebo práškování, v obojím se obvykle dílec vypaluje při teplotě kolem 200 st C a nechává volně vychladnout, což by mohlo ty nejhorší změny( struktury po žíhání, ale i vnitřního pnutí) trochu dát do pořádku.
Nevím ale, jak moc to ovlivní struktury po žíhání.
Offline
Rellik napsal(a):
Usvarovani pravouhkych rohu je lepsi je nevarit v pravem uhlu ale otevrenem. Po svareni se to stahne a je hotovo... Co obcas v praci svarujeme nejake branky z trubek, tak na to mam pripravek, ktery je ori svarovani drzi v cca uhlu 94stupnu. Po svareni a oddelani pripravku jsou presne 90 stupnu... Je to ale i dost o postupu. Kdyz jsem ten pripravek pujcil kolegovi na to same, nedokazal to svarot tak aby pak docili tech 90 stupnu...
Jsem to takhle kdysi zkoušel (u oceli), měl jsem úhelníky 91 a 92 stupnů, ve finále jsem měl větší úhel, než 90. Jak píšeš, nejspíš záleží i na postupu a ten by to k těm tvým 94 stupnům chtělo přesně popsat.
Nerez jsem svařoval tak, že jsem to nastehoval, boky, pak vnějšek, nakonec vnitřek, pokud byl vidět (pokud přes něj šla výztuha, tak ne). Jako to popisuje Sauber. Stejně se to prohlo, tak jsem to rovnal autogenem. Večer srovnám na 99%, ráno je to rozhozený. Předem neodhadnutelným směrem, někdy zpátky, někdy dopředu. Bohužel nemám nikoho s pecí 5x2 metrů, abych to tam nechal vyžíhat. Ale asi jsem to ve finále srovnal na 95%, zdá se, že se to už nehejbe. Ty drobnosti překryjou plaňky .
Offline
zde video k dané problematice:
https://www.youtube.com/watch?v=AKPwvVojfXc
Offline
A tohle je taky hezký.
https://www.youtube.com/watch?v=0pf-qQD … 275.823682
Offline
ja si tiez uhly ale len od oka radsej prednastavim o par stupnov navyse tak isto aj ked zvaram k sebe pasoviny jednu stranu neham roztiahnutu viac
ale len od oka iny figel na to nemam
Offline
Zdravím vás, mám otázku, nie priamo k téme, ale dúfam, že to nevadí. Je podľa vás brúsenie, príprava pre zváraním, nahraditeľné pieskovaním v mieste zvaru? Vopred ďakujem za odpovede. Marek.
Offline
Pro Marek Potočňák - nelze takto odpovědět. Nevíme co a proč se má brousit a následně svařovat.
Obecně - měkké materiály a nerezy je vhodnější brousit k tomu určeným kotoučem. Pokud je pískování nezbytné, tak použít třeba balotinu.
- uhlíkové oceli je možné pískovat materiály na bázi křemíku, tedy písky, sklo apod.
- před svařováním nepoužívat pískovací materiály na bázi C, třeba korund.
Offline
Ahoj chlapi, dík za reakcie, bol som trochu mimo... Hm, to je pravda, že ak chcem pravý uhol, tak ramená pri zváraní trochu pootvorím, len trafiť to pootvorenie , potom korekcie kladivom. Ale vo finále budem musieť pri bráne zvárať tak či tak jedno rameno už v pravom uhle, takže tu mi to pnutie zostane. Plánujem robiť vonkajší rám (jakl 60x40mm) a do toho vovariť vnútorný rám (T-profil 35x35mm), ktorý by ho vzoprel, celkovo rozmer bránky 2000x1000mm. Pri tom vováraní vnútorného rámu je mi jasné, že nemôžem ho vovariť zvarom po celom obvode, čiže budú tam stykové zvary a potom otvorený styk dvoch ocelí - čím to vypĺňate pred farbením? Nedávno som skúšal lepidlo/tmel na báze MS polyméru, pri lepení/tmelení odkvapových žľabov som si ho veľmi pochvaľoval, ale nie som si celkom istý, že je to to pravé na takéto použitie. Ako druhé plánujem použiť konštrukčné lepidlo na polyuretánovej báze, na to pôjde potom základná a vrchná farba tiež na polyuretánovej báze, čo by malo byť "kompatibilné" a pretierateľné... Existuje nejaký tmel na oceľ, ktorý sa na toto používa?
Offline
Svařování různých složitých konstrukcí je vždy závislé na správném postupu svařování. Vhodným pořadím svárů se dají deformace omezit i zcela odstranit, jen člověk musí něco o svařování a deformacích vědět. Svařování jeklů přesně popsal sauber v příspěvku č.6. Celý uplynulý týden jsem se v práci zaobíral právě svařovanými konstrukcemi z jeklů od cca 50 x 30 mm až po 130 x 130 mm. Bez dodržování zásad práce s nimi bych se pak při rovnání dost složitých konstrukcí (svařovaná šasi strojů) asi zbláznil.
Offline
Ucho napsal(a):
Ahoj chlapi, dík za reakcie, bol som trochu mimo... Hm, to je pravda, že ak chcem pravý uhol, tak ramená pri zváraní trochu pootvorím, len trafiť to pootvorenie , potom korekcie kladivom. Ale vo finále budem musieť pri bráne zvárať tak či tak jedno rameno už v pravom uhle, takže tu mi to pnutie zostane. Plánujem robiť vonkajší rám (jakl 60x40mm) a do toho vovariť vnútorný rám (T-profil 35x35mm), ktorý by ho vzoprel, celkovo rozmer bránky 2000x1000mm. Pri tom vováraní vnútorného rámu je mi jasné, že nemôžem ho vovariť zvarom po celom obvode, čiže budú tam stykové zvary a potom otvorený styk dvoch ocelí - čím to vypĺňate pred farbením? Nedávno som skúšal lepidlo/tmel na báze MS polyméru, pri lepení/tmelení odkvapových žľabov som si ho veľmi pochvaľoval, ale nie som si celkom istý, že je to to pravé na takéto použitie. Ako druhé plánujem použiť konštrukčné lepidlo na polyuretánovej báze, na to pôjde potom základná a vrchná farba tiež na polyuretánovej báze, čo by malo byť "kompatibilné" a pretierateľné... Existuje nejaký tmel na oceľ, ktorý sa na toto používa?
Při svařování to je vždy problém, protože kolem svarů se ten tmel vždy poškodí a je zdrojem koroze. Jediný rozumně dosažitelný kompromisní postup je po svařování ještě zatepla očistit co nejvíc a potom buď za tepla dostat do štěrbiny okolo svaru nějaký asfaltový lak nebo za studena nějakou hodně vzlínavou barvu.
Jinak obecně se materiál do těch štěrbin musí volit podle povrchovky. Pokud to je třeba prášek, kde se vypaluje při 160 - 200 st C, tak potom to musí být nějaký tmel , kteráý je vodivý, vypaluje se při stejné teplotě a je certifikovaný pod prášek, takže se dá přelakovat.
Pokud to je třeba rozpouštědlová barva, tak je asi nejlepší použít nějaký přelakovatelný dvousložkový tmel, protože se uvnitř té štěrbiny vytvrdí. Nějaký zasychající tmel ani ne, pokud neprosýchá i ve velké vrstvě, protože ve štěrbině zůstane měkký.
Obecně ale ty štěrbiny zůstanou vždycky zdrojem problémů.
Editoval Radim (15-10-2016 11:14:31)
Offline
Existuje mnoho karosářských tmelů v kartuši pro takové účely. Jsou antikorozní, přetíratelné, stále pružné a s podivem né drahé. Kartuš od 60 kaček výše.
Offline
zahajskej napsal(a):
Existuje mnoho karosářských tmelů v kartuši pro takové účely. Jsou antikorozní, přetíratelné, stále pružné a s podivem né drahé. Kartuš od 60 kaček výše.
No super, toto ma blbečka vôbec nenapadlo , pritom je to celkom logické. Dík za tip.
Offline
Akorát že žádný nevydrží teplotu elektrického oblouku.
Proto bývá uvnitř štěrbiny +- všechno v pohodě, ale v těsné blízkosti svaru je problém.
Jinak, jak už jsem napsal výš, je třeba vybrat ten tmel, který snese teplotu následné povrchovky, třeba vypalování elektroforézy nebo prášku.
Pro venkovní prostředí ten tmel, který je i přes vysoké teploty při vypalování povrchovky trvale pružný. Namátkou by to mohly být některé polyuretanové tmely. Křehký tmel totiž časem se změnami teplot v létě a v zimě se od povrchu kovu oddělí a ve štěrbině pak začne pracovat koroze.
Offline
Radim napsal(a):
Akorát že žádný nevydrží teplotu elektrického oblouku.
Proto bývá uvnitř štěrbiny +- všechno v pohodě, ale v těsné blízkosti svaru je problém.
Jinak, jak už jsem napsal výš, je třeba vybrat ten tmel, který snese teplotu následné povrchovky, třeba vypalování elektroforézy nebo prášku.
Pro venkovní prostředí ten tmel, který je i přes vysoké teploty při vypalování povrchovky trvale pružný. Namátkou by to mohly být některé polyuretanové tmely. Křehký tmel totiž časem se změnami teplot v létě a v zimě se od povrchu kovu oddělí a ve štěrbině pak začne pracovat koroze.
Neviem, asi sme sa nepochopili. Ja by som tú výplň (tmel) aplikoval samozrejme až po samotnom zváraní, takže teplotu spôsobenú zváraním som nebral do úvahy. Alebo bola taká úvaha zlá? Treba vyplniť všetky vnútorné priestory? Plánujem zatmeliť len okraje, resp. medzery, cez ktoré by mohla vniknúť voda do medzery v styku dvoch ocelí...
Offline
Radim napsal(a):
Ucho napsal(a):
Ahoj chlapi, dík za reakcie, bol som trochu mimo... Hm, to je pravda, že ak chcem pravý uhol, tak ramená pri zváraní trochu pootvorím, len trafiť to pootvorenie , potom korekcie kladivom. Ale vo finále budem musieť pri bráne zvárať tak či tak jedno rameno už v pravom uhle, takže tu mi to pnutie zostane. Plánujem robiť vonkajší rám (jakl 60x40mm) a do toho vovariť vnútorný rám (T-profil 35x35mm), ktorý by ho vzoprel, celkovo rozmer bránky 2000x1000mm. Pri tom vováraní vnútorného rámu je mi jasné, že nemôžem ho vovariť zvarom po celom obvode, čiže budú tam stykové zvary a potom otvorený styk dvoch ocelí - čím to vypĺňate pred farbením? Nedávno som skúšal lepidlo/tmel na báze MS polyméru, pri lepení/tmelení odkvapových žľabov som si ho veľmi pochvaľoval, ale nie som si celkom istý, že je to to pravé na takéto použitie. Ako druhé plánujem použiť konštrukčné lepidlo na polyuretánovej báze, na to pôjde potom základná a vrchná farba tiež na polyuretánovej báze, čo by malo byť "kompatibilné" a pretierateľné... Existuje nejaký tmel na oceľ, ktorý sa na toto používa?
Při svařování to je vždy problém, protože kolem svarů se ten tmel vždy poškodí a je zdrojem koroze. Jediný rozumně dosažitelný kompromisní postup je po svařování ještě zatepla očistit co nejvíc a potom buď za tepla dostat do štěrbiny okolo svaru nějaký asfaltový lak nebo za studena nějakou hodně vzlínavou barvu.
Jinak obecně se materiál do těch štěrbin musí volit podle povrchovky. Pokud to je třeba prášek, kde se vypaluje při 160 - 200 st C, tak potom to musí být nějaký tmel , kteráý je vodivý, vypaluje se při stejné teplotě a je certifikovaný pod prášek, takže se dá přelakovat.
Pokud to je třeba rozpouštědlová barva, tak je asi nejlepší použít nějaký přelakovatelný dvousložkový tmel, protože se uvnitř té štěrbiny vytvrdí. Nějaký zasychající tmel ani ne, pokud neprosýchá i ve velké vrstvě, protože ve štěrbině zůstane měkký.
Obecně ale ty štěrbiny zůstanou vždycky zdrojem problémů.
pod rozpouštedlové barvy se používá akrylatovy tmel, unas lakyrnici ho používají velmi často na spoje na filtračnich jednotkach mezi svary hned se zahlazuje a druhy den se přebytky seškrabnou a zapraví a siříkne se zakladovkou po hodinovem zaschnutí se stříka 2 složkovou polyuretanovou barvou ktera do hodiny nelepí proti prachu a do 1 tydne je vytvrzená a odolna í proti poškrábání stříka se ve 3 vrstvach.. tyto barvy jsou urceny pro strojirenství mam je vyzkouseny i na plotě doma co jej renovuji...
Offline
Ucho napsal(a):
Neviem, asi sme sa nepochopili. Ja by som tú výplň (tmel) aplikoval samozrejme až po samotnom zváraní, takže teplotu spôsobenú zváraním som nebral do úvahy. Alebo bola taká úvaha zlá? Treba vyplniť všetky vnútorné priestory? Plánujem zatmeliť len okraje, resp. medzery, cez ktoré by mohla vniknúť voda do medzery v styku dvoch ocelí...
Asi takhle.
Ideální řešení je tu štěrbinu prostě celou obvařit.
Pokud to z nějakého důvodu nebude, tak ten tmel dříve nebo později ztvrdne a začne pracovat, popraská a vlhkost se do štěrbiny stejně dostane a začne to tam reznout.
Levný akrylátový tmel přetřený barvou možná tak za rok ,za dva, za další dva roky z toho třeba poteče rez, pořádný polyuretanový tmel přetřený barvou popraská možná tak za 5 - 8 let.....
Je třeba se rozhodnout, jestli to takhle stačí.
Offline
Radim napsal(a):
Ucho napsal(a):
Neviem, asi sme sa nepochopili. Ja by som tú výplň (tmel) aplikoval samozrejme až po samotnom zváraní, takže teplotu spôsobenú zváraním som nebral do úvahy. Alebo bola taká úvaha zlá? Treba vyplniť všetky vnútorné priestory? Plánujem zatmeliť len okraje, resp. medzery, cez ktoré by mohla vniknúť voda do medzery v styku dvoch ocelí...
Asi takhle.
Ideální řešení je tu štěrbinu prostě celou obvařit.
Pokud to z nějakého důvodu nebude, tak ten tmel dříve nebo později ztvrdne a začne pracovat, popraská a vlhkost se do štěrbiny stejně dostane a začne to tam reznout.
Levný akrylátový tmel přetřený barvou možná tak za rok ,za dva, za další dva roky z toho třeba poteče rez, pořádný polyuretanový tmel přetřený barvou popraská možná tak za 5 - 8 let.....
Je třeba se rozhodnout, jestli to takhle stačí.
Jasné, že najlepšie celé obvariť, ale nemôžem variť 2 krát 4 metre v jednom ráme..., teda aspoň myslím, tá deformácia by tam asi bola dosť krutá . Inak, keď som pri tej deformácii, tak dnes som úspešne použil protizvar, teda aspoň tak som si to nazval , proste deformáciu spôsobenú práve celoobvodovým privarením dvoch rúr som riešil tak, že som naváral "húsenice" z druhej strany rúry, až kým sa znovu nevyrovnala. Počítam, že sa to používa bežne, z tej teórie deformácií taký postup logicky vyplýva. Inak polyuretán naozaj odíde po 5-8 rokoch? Trochu skoro nie?
Offline
Pokud bude ten polyuretan venku vystaven slunci a atmosférickému prostředí, tak ztvrdnutí a začínající křehkost za 5 - 10 let považuji za vcelku reálný odhad.
Offline
Radim napsal(a):
Pokud bude ten polyuretan venku vystaven slunci a atmosférickému prostředí, tak ztvrdnutí a začínající křehkost za 5 - 10 let považuji za vcelku reálný odhad.
Tak to hej, hádam ešte aj skôr, ale od začiatku je to myslené ako podklad pod farbu, takže bude to pod polyuretánovou farbou, tam by to teda mohlo vydržať prakticky celú životnosť bránky.
Offline