SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

m.evil napsal(a):

Niečo zo zvárania roxorov:  https://youtube.com/shorts/f2dYBPXnlh0?feature=share

Perfektní! Takže vlastně sváření pod tavidlem...

nedávno jsem viděl v TV v pořadu "Megastavby" jak stavěli nějaký mrakodrap a právě připravovali betonování a zasouvali do bednění armaturu. Všechno měli zdrátované.

Uz to je cca 20 let mozna i malilinko vic.

Juraj.A> Tam se staci rozhlednout nekde ve vetsim meste, ta elektrikarina je obcas dost sverazna.

A asi i trochu jedou v ruskem stylu "nas mnogo" - mel jsem prilezitost tam (kousek od Portlandu) byt na den nezavislosti a kdyz jsem videl, jak nelegalne velke rachejtle (pasovane z Mexika) dopadaly na strechy tech drevenych baracku...

Juraj.A napsal(a):

Famater napsal(a):

nedávno jsem viděl v TV v pořadu "Megastavby" jak stavěli nějaký mrakodrap a právě připravovali betonování a zasouvali do bednění armaturu. Všechno měli zdrátované.

Pozerávam to na Prima Zoom, ale zae to neber ako bernú mincu, lebo to je AMERIKA - tam je všetko inakšie, ako u nás. Ak by si si pozrel film ako stavajú domy, tak u nás sa sadrokartón skrutkuje na rošt zhotovený z UD a CD profilov, ale v Amerika to pripevňujú klincovačkou do dreva. Mám zopár fotografií, ako v americkom drevodome montujú zvod z hromozvodu do zeme. U nás pekne na konzoly z odstupom od strechy a fasády domu a v Amerike jednoducho hrubý vodič od hromozvodu "u" svorkou rovno na drevený trám domu. Takže vivat AMERIKA.

Len krátku poznámku:

Tak ako sa robia bleskozvody v Amerike a spol, tak sa niekedy robili aj u nás do 50 rokov.. Napr. u mňa v areáli je budova zo 17 storočia a bleskozvod je viazané kovové lano uchytené v očkách na dlhých klincoch, zakopané v zemi -  zvyšok z pôvodného 140 ročného bleskozvodu, časť bola inovovaná v roku 1943 obdobným spôsobom.  Avšak je konštrukčne rovnaký ako ten novodobý Americký...

Drevostavby ktoré staviame, robím v zásade bez kovových profilov, rošt je tvorený z drevených hranolov a subjektívne ide o technicky lepšie riešenie v drevostavbách. A hlavne ide o menej pracný, časovo veľmi efektívny spôsob. Aj tak, inštalačná predstena drevostavieb, tvorená z profilov, či drevených hranolov, na ktorú sa uchytáva sádrokartón.. je vyrábaná iba kvoli tomu, aby sa zjednodušil systém inštalácie rozvodov... bez porušenia vnútornej parobrzdy, hlavne ak ide o difúzne uzavretú drevostavbu. Ak sa dobre spraví parozábrana a ošetria sa všetky prechody proti prenikaniu vlhkosti a zároveň má drevostavba dostatočnú hrúbku izolácie, tak sadrokartón, či iný záklop sa rovno môže uchytcovať na rámovú konštrukciu, čo sa tiež veľmi často používa v Amerike a u nás absolútne minimálne...   

A stavebnú ocel zváram, hlavne ak robíme úzke betónové konštrukcie, kde nie je vhodné používať ohýbané strmienka, kvôli obmezdenému priestoru - občas je to potom rýchlejšie a menej pracné, ako vyrábať 5x5 cm strmienka a ešte ich aj viazať.. teda pokiaľ to projektová dokumentácia umožňuje a statik zahrnul túto možnosť vyhotovenia spolu s technológom :-)

Editoval jarinox (30-01-2023 11:52:51)

Radim napsal(a):

A pak  se dostane dovnitř dřevostavby jedna myš nebo  tam  kvůli  něčemu  přiletí pár pořádných  brouků  s pořádnými  kusadly a parozábrana je na kusy. A za 5 - 10 let je kvůli  kondenzované  vlhkosti  na kusy nějaký  nosný  trám...

Ak je drevostavba s rozumom navrhnutá a dobre zrealizovaná, tak riziko je minimálne. Základom je rozvody umiestniť do interiérovych priečok, mať difúzne otvorený prestup smerom von na obvode (ak sa kondezuje vlhkosť pri poruche, musí mať kam odísť). Ak je trvalý výskyt hlodavcov a hmyzu, tak pred parozábranu dávam mušacie kovové pletivo a na rizikové miesta (odvetraná fasáda) zas hliníkové perforované pásy. Zároveň každý jeden detail nadpojenia steny, vnútorného obkladu dôkladne zatmeliť, utesniť, prípadne ako izoláciu (výplň rámovej konštrukcie) použiť sklennú vatu a namiesto sadrokartónu použiť cementotriesku. Myší a hrabošov máme miliardu, hmyz sa preháňa po interiéroch a fólie sú neporušené po pár rokoch prevádzky (overené Blower-door testom).. Problém je, že myš sa väčśinou dostáva z vonkajšieho prostredia dovnútra (za teplom, za jedlom) a v našich európskych podmienkach používame drevovláknité izolácie, polystyrén a podobne, ktoré myši milujú

Editoval jarinox (30-01-2023 13:42:19)

Len ani tu klasicku kvalitnu uz nezozenies    A tie dierovane stoja za h....

Radim napsal(a):

A pak  se dostane dovnitř dřevostavby jedna myš nebo  tam  kvůli  něčemu  přiletí pár pořádných  brouků  s pořádnými  kusadly a parozábrana je na kusy. A za 5 - 10 let je kvůli  kondenzované  vlhkosti  na kusy nějaký  nosný  trám...

Kde žijete? To je naprostá pitomost. Kolik takto postižených trámů jste viděl doopravdy? Tady v okolí stojí pár domů, některý je i 180 roků starý a nic takového se mu nestalo. Stavební dřevo se používá tzv. "Pressure treated" to znamená dokonale odolné proti hlodavcům, hmyzu a vlhkosti. To obyč. dřevo se používalo tak na stavbu stodoly.

Také bych měl Franku obavu . Jestli žiješ v baráku , jehož stěny jsou plné jedu , potěš koště . Zvláště před 50sáti a více lety se tam používaly těžké jedy běžně a desítky tisíc lidí na to zdravotně dojely . To není pohádka .

bobobo napsal(a):

Také bych měl Franku obavu . Jestli žiješ v baráku , jehož stěny jsou plné jedu , potěš koště . Zvláště před 50sáti a více lety se tam používaly těžké jedy běžně a desítky tisíc lidí na to zdravotně dojely . To není pohádka .

Tak plné jedu... No jsou, ale do styku s nimi prakticky přiješ při stavbě a potom už ne. Nevypařují se, jsou to soli arzénu a mědi. Mohly by být škodlivé při vyluhování do vody, ale to jedině v extrémní situaci... No, pravda je, že nic není dokonalý. Při zacházení s nimi jsou nutné, zejména při broušení, používat ochr. pomůcky, to je fakt.

Schválně jsem si našel, co se používá na ipregnaci dřeva - pokud to někoho zajímá, mělo by to být přeloženo do ČJ: https://www-epa-gov.translate.goog/ingr … esidential

Editoval Frank (30-01-2023 21:08:42)

No u  nás se na ochranu  dřeva používají  hodně boritany  klidně i  obyčejný  borax a potom  pyrethroidy,  jeden  z  těch  méně toxických. Zakázány byly třeba prostředky na bázi  organocíničitých  sloučenin,  které  byly dost  účinné.
Pentachlórfenol  byl  zakázaný  snad už  za socíku, prostředky s arzenem  se snad vůbec nepoužívaly a tuším  obojí sloučeniny, pentachlorfenol i prostředky na bázi  arzenu jsou  u nás označovány za látky potencionálně karcinogenní.
Na venkovní  ochranu  dřeva se jinak  u  nás myslím  pořád prodává  karbolin. Jinak u  nás nyní  "jede" ekologická  ochrana dřeva dřevným  dehtem  coby přírodním  produktem,  ceněné  mají  být dřevní  dehty ze severského  jehličnatého  smolnatého  dřeva a pak  vedle lněného  všelijaké  oleje. To  je ale spíš určené  na kutilskou  úpravu  dřeva obyčejným  nátěrem.
Ale pokud by se tyto prostředky použily na pořádnou  hloubkovou  tlakovou  impregnaci  dřeva, byl  by to  v ochraně dřeva úplně jiný  level.
Zajímavá  je ta kvarterní  alkalická měď ACQ. V prostředí  amoniaku - čpavkové  vody vytváří  měďnatý ion ve formě hydroxidu  měďnatého Cu(OH)2 s amoniakem  komplexní  kation,  tuším  ve složení  Cu(NH4)4 ,  který  by měl  být hodně pohyblivý  a tak  by se měl  tlakem snadno dostat  do  toho  dřeva hodně hluboko. A po vyprchání  čpavku  tam  ve dřevě zůstane nerozpustný hydroxid až  oxid měďnatý jako  ona žádaná  sloučenina. Amoniak by taky měl chemicky  trochu  měnit složení  vlastního  dřeva a tím zařídit,  že někteří  hmyzáci  a houby to  dřevo  nepoznají  a tím  ho  nenapadají.

Radim - Ano, s tím souhlas! Tady ty dehtové a karbolinové přípravky se používají také na venkovní impregnaci dřeva. Typické jsou sloupy el. vedení.

Jinak to stavební dřevo(pressure treated) je rozděleno na dvě skupiny. Pro použití na styk se zeminou a potom na vnitřní konstrukci. Na pohled je vidět rozdíl v zabarvení.

Tak  musí  být velmi  pečlivě udělaná  krytina. Já  má  starou  neizolovanoui  střechu a tam,  když  například fouká  od severu,  tak  mi leckde mezerami  nafouká  klidně třeba litřík  sněhu. Jenže pod neizolovanou střechou já  ten  sníh hned uvidím a může ho  většinu omést, vybrat  a odnést. A i  když  ne, při  první  oblevě to  roztaje a potom  během  dalších  14  dnů  uschne a zase to  střechou coby pára uteče ven. A střecha takhle může držet desítky let.
jenže na těch izolovaných  střechách  je pod krytinou,  jestli  tomu  dobře rozumím,  pariopropustná  fólie a pod ní  je hned izolace. A pod izolací  další  fólie,  už  nepropustná  pro  vlhkost. A když  tam  jsou  mezery v krytině, tak  je ta fólie na tom  kousku  štěrbiny přímo  na vzduchu, větru  a světle. Kdoví  kolik  let stačí  k  tomu,  aby folie vlivem světla zkřehla a potom  vlivem  větru  třeba za mrazů,  se roztrhá. A potom  tam  tou  dírou  bude foukat  větrem  sníh a déšť  přímo  do  izolace,  kde se ta vlhkost  bude hromadit a pohybovat vlhnutím  dolů  se spádem  střechy. A likvidovat  dřevěné  nosníky,  dokud doslova kus střechy nezačne padat.