SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Tigem napsal(a):

pro peta62:
odpovim otazkou: jaka je vyhoda u frez na drevo mit vice britu? nebude dochazet k paleni dreva diky cetnejsimu styku britu s materialem i pri nizsich tockach? u frez na drevo jsem se setkal se dvema brity, u frez na kov jich byva vice.

Dekuji

Samozrejme souhlasim pro normalni frezu, ale priznam se ze ja bych mel, podobne jako par ostatnich zde, ponekud obavy ze se nekontrolovatelne odporouci vzduchem za velke rychlosti. Proto si myslim, ze vice britu snizi razy na frezu a tudiz i nebezbeci odlomeni. Ale byl to z me strany opravdu jen namet na zamysleni.

s ohledem na třísku je při stopce 8mm 3 nedejbože 4 břity nesmysl, pokud z toho nechce tazatel rašply

Ocelotoč:

Ocelotoč jest hmyz vyvinuvší se z červotoče, to jest havěťi požírající dřevo. Ocelotoč, jak již název napovídá, požírá ocelové, a v případě těhotenství i "barevné" kovové materiály, kupříkladu měď a hliník. Ovšem ani daleka nepohrdne ušlechtilejšími materiály jako jsou dural, mosaz, neb materiály na bázi titanu. Tyto titanové mu obzvlášťe chutnají a činí mu toto škodolibou radost při pomyšlení na to, že jeho neukojitelnou chutí spadne nejedno letadlo neb se někdo rozseká na letištní ploše při pokusu o rychlostní rekord ve svém vysokorychlostním několikakolovém stroji v důsledku sežraného výfukového potrubí.
Podařilo se s nesmírným úsilím odchytiti do zajetí jeden exemplář Ocelotoče Nerezového zv. "příboráka". Tento ovšem na následky způsobené nešetrným zacházením při samotném odchytu nenadále spáchal sebedestrukci. Ze zachovavších se zbytků jeho korpuletního těla se daří v současné době postupně vypracovávati repliku v měřítku jedna ku jedné. Tato činnost ovšem zabere nemálo času. Avšak po jejím dokončení bude(ou) zveřejněna(y) fotografie, jenž Vám, čtenářům, umožní si udělati ucelený obrázek o tomto velmi opatrném a plachém tvorovi, kterýžto způsobuje nemálo projektantům, technologům ,svářečům, netěračům a jiným profesím nemálo bezesných nocí.
Ocelotoč, toť tvor k řádnému zamyšlení, neb tento skrývá nemálo tajemství. Málokdo jej mohl zhlédnouti na vlastní bulvy. Páč tahle svině ocelotočná je velice plachá, pečlivě se skrývající před zraky všech nenechavců, zvědavců, vědátorů, brusičů, natěračů a dalších, jenž jej chtějí dostat na pokraj vyhubení.
Tato potvora rozmnožující se vrtáním slepých děr ve vlhkém prostředí do černého materiálu jest nesmírně obezřetná. Její žravost je bezpříkladná. Jediný jedinec jest schopen posrat svými výkaly jakoukoliv neochráněnou ocelovou plochu, kterážto je vystavena několika hodinám působení tepla a vlhkosti. A to v rozsahu mnoha kilometrů čtverečních na jednoho ocelotoče. Tato plocha se následně projevuje okrovým zbarvení, mezi člověčenstvem známým jako: rez, koroze, "mám v pi.. prahy", atd.. Za vlhkých, vlažných, jarních měsíců davá tato havěť zvaná Ocelotoč přednost kvetoucím blatníkům osobních a nákladních automobilů jenž nejsou patřičně ošetřeny.
Mezi jeho oblíbené aktivity volného času, jehož má po hříchu po skrovnu, patří z úctivé vzdálenosti pozorovat rozstřik při obloukovém svařování obalenou elektrodou nezkušenými svářeči pokoušejícími se několika chrchlanci spojit dva kusy ocelového materiálu. Toto provozuje z několikakilometrové vzdálenosti svým menším okem, jenž je přizpůsobeho mnoha generacemi k ultravysokému rozlišení. Druhé očičko, nekolikanásobně větší, je schopno v času milisekund změnit svoji orientaci a bedlivě střežit nenadále vyskytnuvší se brusiče neb jinou nepříjemnou lidskou osádku.
Toť zhruba vše co se týká teto mršky ocelové.

Pokud Vám milí čtenáři tento produkt několika probdělých nocí nepřirostl k srdci, prosím nekomentujte jej. Jest to produkt nevyspalé mysli řešící mouchy každodenního života a volných chvílí polospánku zaobirající se pi.ovinani jenž nemají obdoby.

Děkuji Vám, budu se snažit své amatérské frézy a foto ocelotoče dodati co nejdříve... :-)

Editoval Tigem (13-04-2016 21:55:59)

obdivujem ta ze sa ti to chcelo vyrabat...ako nudzovka ok ale radsej cim skor kup daco origos

Tigem napsal(a):

přikládám foto hotových fréz.

máš mý sympatie, kdybys měl cestu sem do Sv čech stav se, mohu ti věnovat nějaký železo z demolic a likvidací (i nějaký nástroje atd.)

Tigem napsal(a):

Zdravim,

přikládám foto hotových fréz. Stopka - imbus bez hlavy a závitu, zůstala válcová plocha jako polotovar. Jeden konec zabroušen do konusu - komolý kužel. V konusu je šlic ve kterém je na fest vsazen kousek "katrovice" a zalit mědí pod tig obloukem. Přebytečná měď odbroušena, zabroušen tvar ostří, kontrola na osu otiskem v plastelíně >Ládes #27 Díky<. Otáčky měřeny nejprve na "volno" ve vrtačce - do cca 3.000 ot/min. Potom v pneumatické přímé brusce do cca 20.000 ot/min. Nakonec při záběru do dřeva postupně do asi 15.000 ot/min. (rukavice, kožená zástěra, štít). Zatím to drží, použití jen občas na nějaké drobnosti a pokaždé kontrola.
Podruhé bych to dělat nechtěl, je to nouzovka. Příště určitě tovární kusy. Neměl jsem peněz, tak jsem to dělal na koleně. Děkuju za příspěvky.
Trochu se to časově protáhlo, omluva.
P.S.: Ocelotoč taky bude, ale ještě se to natáhne ;-)



http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … frezy2.jpg

Přesně takhle vyrábím vrtáky do zdi (případně přesnějšího naostření by bylo vhodné i na jiné materiály), nevím teda co to je za materiál ta "katrovice" na dřevo ale by defakto mohlo posloužit i jen vybroušení do šroubu bez vaření pájení nějakého plátku, já na dřík používám též staré šrouby nejlépe vyhovují pro svoji délku šrouby hlav spalovacích motorů do naříznutého šlicu připájím na mosaznó pájku patřičně velký úlomek karbidového plátku pak vybrousím na zelenym karborundu hrubý tvar na diamantu vyhladím ostří a pracuje to velice dobře, no ucpává se to sice pro absenci šroubovice v kameňu je to dobré do cihle moc nee tam je zase výborné výtvor že místo šroubu používám trubku patřičného průměru, v čelní ploše několik šliců a do nich opět drobné úlomky plátku vznikne tak trubkový vrták cihlu to vrtá s příklepem výborně nejlépe se osvědčil lichý počet břitů, musí se ale občas vrtačkou zakvedlat aby se tvořící střed -špunt cihly lámal na kousky do pěti centimetrů jinak se to blbě z trubky vysypává, karbidové plátky používám jakékoliv vyřazené VBD ze soustružnických nožů či fréz na tvrdosti plátku pro výrobní cenu vrtáku nezáleží po opotřebení začistím konec udělám nový šlic a naletuju nový karbid, plátky jsou nejlepší obyčejné černé bez povlaků což teda je dnes už problém sehnat tak potom se musí povlak obrousit jinak nelze pájet používám plátky čtverečky -do nichž vybrousím čáru pro určení lomu, (tak jako sklo se nařízne diamantem) a ve svěráku pomocí jednoduchého přípravku čtvereček rozlomím na krásné obdelníčky do vrtáků přípravek i s plátkem lehce upnu do svěráku, nastavím a ZAMOTÁM DO HADRY to kdyby náhodou karbid se místo lomu roztříštil tak aby mě to náhodou něco někam třeba do oka, do šroubu používám trojůhelníky, výroba mě napadla když sem potřeboval nutně ihned okamžitě díru do zdi a nebyl vrták tak co teď no zkusím tohle a ono se to tak osvědčilo že sem si navyráběl různé průměry a vrták do zdi už nikdy kupovat nebudu, v obchodě stojí minimálně stovku a já ho vyrobím za deset korun a  ten z obchodu má tak malý pláteček že ostřit to jde málokrát, já když při výrobě tam připájím větší balvan tak to ještě ho můžu dvacetkrát-třicetkrát naostřit nebo opravit, no a jak říkam pokud by byla k dispozici nástrojařská bruska pro přesné broušení a připájení karbidu jisté kvality např. P2, P3, H1, H2 atd, tak by tím jistě šlo obrábět i materiály pro které je karbid určen

foto nemám a ležím včilka ve špitálu tož nemožu nafotit, přípravek na lámání tech čtverečků je "zatím" (už kolik let) obyčejná matica rozřízlá na půlky na to položím ten čtvereček jako na tu půldíru tó vybróšenó rýhó a naproti kóšček kulatinky mírně přitáhnu abych to mohl přesně prstama ustavit omocu páskem hadry silně zmáčknu svěrák a podle tlóšťky buď prdne sám nebo mu pomužu křápnu po svěráku kladivem plátek už se mě po pár blbéch pokusech láme přesně jak chcu, tá matica se sice zachvílu rozplácne musim si udělat nejaké hranolek do teho vyfrézovat šlic a nejaky drážku přesně na plátek a doproti tá kulatinka to stačí vajgl s nejaké trojky elektrody tech je v dílně v odpaďáku plno a nebo eště líp nejaké verk se šróbem nejaké mini lis-lamač plátků no ale zase kolik tech plátků potřeba zlomit, ročně tak čtyři

áno přesně tak to mám, ten šlic do plátku dělám diamantovym kotóčem na řezáni betónu stačí čárka pul milimetrudyž je plátek tlusté třeba pul centimetru tak udělám z obóch stran ale jak se netrefí naproti tak plátek rupne uplně blbě, tá matica je měká a to boční zkosení (bévalé šestihran) temu napomáhá že po deseti kuseh je to uplně rozplácnuty tak vezmu tu druhó pulku nadělám dalšich deset a to je na až dosť, na frézky na dřevo, nebo možná asi aji na kov by defakto stačilo tu kostičku přiletovat šejdrem, jako mimo osu aby to mělo jenom jeden břit a jeden břit de vybrósit aji v ruce jelikož se nemusí trefovat ten protější podle teho prvního