SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Dobrý den . Poprosil bych Vás o několik rad . Zakoupil jsem si invertor Kitin 1700 HF . Mám dílnu ve sklepních prostorách , podlaha je cca 1,8 m pod úrovní venkovního terénu . Zatím svařuji pouze obalenou elektrodou , takže to není problém . Mám otevřená okna a prostor větrám . Chtěl bych ale svařovat metodou TIG a zde řeším následující : 1.Ve sklepě ( asi 3metry od místa svařování ) , je kotel ústředního topení na tuhá paliva , to znamená prakticky otevřený oheň ( v případě , že se topí ) . Není rizikem do takového místa dávat lahev s argonem ? Myslím , že je to i zakázané , dávat lahve do sklepních prostor . . . 2.Nebylo by lepší , nechat lahev venku a protáhnout hadici do sklepa ? 3.Jak se argon ( nebo směsi 82%Ar/18%Co2 chovají ? Nezůstává tento plyn ( plyny ) při zemi , jako třeba propan-butan ? 4.Lze dnes opatřit lahev argonu (směsi) jinak , než prostřednictvím několika málo pronajímatelů a ( dle mého názoru ) nesmyslně vysokých nájmů ? Velmi děkuji za rady !
Offline
Argon - bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, úplně inertní takže nehoří . Lahev v tom sklepě nevím , ale při opatrnosti bych neviděl problém . Stím sháněním argonu je problém nejlépe , že ti někdo přepustí .
Offline
Argon ve větším objemu, např. v případě masivního úniku může být dusivý, viz. tady
http://encyclopedia.airliquide.com/ency … untryID=32
V případě svařování MMA bývá nejhorší ten kouř a smrad z obalu, u TIGu vzniká , a myslím především u HF zapalování, ozón. Vlastnosti jsou popsány tady:
http://encyclopedia.airliquide.com/ency … guageID=17
Určitě hodně větrejte , možnosti tlakových láhví a přepouštění se tady již mnohokrát řešili , projděte si prosím starší příspěvky.
Editoval Marten264 (16-01-2009 08:47:22)
Offline
Mám podobné podmínky, jen kotel mám na plyn a svařuji hodně nerez a hlavně hliník už 7 let, žádné problémy, mám udělané odsávání vlastní výroby-ventylátor a hliníkovou hadici, kterou dávám co nejblíže ke svaru.
Offline
Mám stejné podmínky jako ty a svařuju většinou nerez a hliník a je to v pohodě.Nad svařovacím stolem mám okénko a tak si ho vždy otevřu.Co se argonu týče,musíš si jednak sehnat prázdnou láhev,což se dá třeba na Aukru a potom někoho,kdo ti bude argon přepouštět.
Offline
Marten264 napsal(a):
...V případě svařování MMA bývá nejhorší ten kouř a smrad z obalu, u TIGu vzniká , a myslím především u HF zapalování, ozón. Vlastnosti jsou popsány tady:
http://encyclopedia.airliquide.com/ency … guageID=17
Myslím, že je třeba poznamenat, že HF se podílí na vzniku ozónu zcela minimálně. Jednak svoji fyzikální podstatou (nepatrným vyzářeným výkonem HF energie) a potom faktem, že se po zapálení oblouku HF většinou automaticky vypne. Podstatný vliv na vzniku ozónu během obloukového svařování má UV záření. Největší a nejintenzivnější záření vzniká při TIG a MIG svařování a jeho škodlivost spočívá v tom, že jeho část patří do skupiny krátkovlnného UV záření o vlnové délce kolem 300 nm i kratší. Pokud si svařeč dostatečně nechrání oči a pokožku, toto záření vyvolává chemické změny v rohovce, očním bělmě, oční čočce a na sítnici. Záření o vlnové délce pod 320 nm způsobuje zánět spojivek, zatímco dlouhovlnné UV záření vyvolává v oku fluorescenci, která vede ke snížení kontrastu. UV záření ve vlnových délkách pod 300 nm dráždí kůži a usmrcuje bakterie. Škodlivost UV záření pro živou hmotu je největší v oblasti vlnových délek kolem 260 nm, kdy je absorbováno nukleovými kyselinami v buněčném jádru. Buňky odumírají a vzniká nádorové bujení. UV záření ohrožuje kůži, a to do hloubky 0,6 mm. Samozřejmě též kůži očních víček a přední povrch oka.
Offline
Su aj taky čo zvaraju bez kukli, minule mi kamarat hovoril že pozna jedneho čo zvara bez kukli a pozera sa priamo na to čo zvara. Len mi neni jasne či potom vobec niečo vidi.
Offline
Velmi děkuji za rady!K předchozímu příspěvku:Viděl jsem před pár dny člověka z Ukrajiny,který byl na ocelové konstrukci ve výšce cca 5 metrů a něco přivářel.Místo pevné obuvi měl jakési pantofle a místo kukly držel v levé ruce samotné sklíčko z kukly.Tvářil se,že je v pohodě a ještě vtipkoval a pokřikoval na své spolupracovníky na zemi:"Éto super"...
Offline
argon sa po vdychnuti hromadi v plucach nakolko je tazsi ako vzduch.takze ked je ho privela ani nezbadas nakolko je bez zapachu.
postupne znizi kapacitu pluc az do haja.....
odvetrat,odvetrat,odvetrat nikdy nevies kedy si preseknes hadicu alebo nieco pod.
na niektorych veciach by som nesetril
Offline
Tak abychom neděsili lidi. Argon je inertní čili netečný plyn - nehoří, nevybuchuje, nevstupuje do chemických ani biochemických reakcí(téměř), a tedy není toxický. V plicích se nehromadí o nic víc, než třeba CO2 - tedy dýchání směsi vzduchu a Ar vám kapacitu plic rozhodně nesníží(to by bylo udušených potápěčů). Ovšem v obtížně větratelných prostorech pod úrovní země se hromadit může, nucená cirkulace vzduchu je tedy na místě - alespoň větrák. Při delším svařování by totiž mohl naplnit místnost a vytěsnit tak kyslík, ale pro orientaci při podlahové výměře pouhých 6m2 by se při standardním průtoku hořáku místnost naplnila do výšky 1m(dejme tomu nevelký člověk sedící u svařence) za úchvatných 750 minut. I tak by se nejprve dostavily pozorovatelné příznaky hypoxie podobné lehké opilosti. Léčba by byla nasnadě - nechat svářečku ležet a jít na čerstvý vzduch si po chvíli vydýchání raději přivodit opilost těžkou a práci nechat na jindy. Ale vážně - raději nuceně větrat. A konečně ten kotel - pokud bude láhev dostatečně daleko od kotle(což se u tlakových nádob rozumí) pak není problém. Masivní únik argonu by maximálně mohl způsobit vyhasnutí kotle a zimu v domě. Zplodiny vzniklé při svařování nebezpečné mohou být, ale to nemá co do činění s argonem.
Offline
hanspunk napsal(a):
Tak abychom neděsili lidi. Argon je inertní čili netečný plyn - nehoří, nevybuchuje, nevstupuje do chemických ani biochemických reakcí(téměř), a tedy není toxický. V plicích se nehromadí o nic víc, než třeba CO2 - tedy dýchání směsi vzduchu a Ar vám kapacitu plic rozhodně nesníží(to by bylo udušených potápěčů). Ovšem v obtížně větratelných prostorech pod úrovní země se hromadit může, nucená cirkulace vzduchu je tedy na místě - alespoň větrák. Při delším svařování by totiž mohl naplnit místnost a vytěsnit tak kyslík, ale pro orientaci při podlahové výměře pouhých 6m2 by se při standardním průtoku hořáku místnost naplnila do výšky 1m(dejme tomu nevelký člověk sedící u svařence) za úchvatných 750 minut. I tak by se nejprve dostavily pozorovatelné příznaky hypoxie podobné lehké opilosti. Léčba by byla nasnadě - nechat svářečku ležet a jít na čerstvý vzduch si po chvíli vydýchání raději přivodit opilost těžkou a práci nechat na jindy. Ale vážně - raději nuceně větrat. A konečně ten kotel - pokud bude láhev dostatečně daleko od kotle(což se u tlakových nádob rozumí) pak není problém. Masivní únik argonu by maximálně mohl způsobit vyhasnutí kotle a zimu v domě. Zplodiny vzniklé při svařování nebezpečné mohou být, ale to nemá co do činění s argonem.
Raději větrat, to ano, ale rozhodně ne z důvodu nahromadění Ar v prostoru. A už vůbec se neobávat, pokud je tam kotel s ohništěm a komínem na odtah Tím tahem komína se dokonale odsává i směs Ar se vzduchem, pokud vůbec se dá hovořit o škodlivosti takového poměru.
Dbát by se mělo v malém uzavřeném prostoru, kde se svařuje TIG, MIG zejména na to, nepoužívat tam rozpouštědla, nebo čistící a odmašťovací přípravky na bázi halogenů (Chlóru), jako trichloretylen, tetrachloretylen ap. Působením UV záření z el. oblouku se tyto sloučeniny rozkládají na prudce jedovatý fosgen!!! A to je mnohem závažnější, než nějaké hromadění Ar. Rovněž působením UV záření na okolní kyslík ve vzduchu se vytváří ozón, který ve větších koncentracích, což by v malém uzavřeném prostoru přicházelo v úvahu, způsobuje zdrav. problémy.
Offline
Pravda fosgen, vzniká sice spíše stykem chlorovaných uhlovodíků s žhavým kovem, než UV zářením, ale to je vedlejší. Zvláště nedobrý nápad by byl dělat něco s chlorderiváty a pak vařit měď, ta vznik fosgenu katalyzuje přímo skvěle. Ale to by nebyl dobrý nápad asi nikde. Na vznik ozónu v nebezpečné koncentraci je oblouk svářečky poměrně slabý, tam by vznikalo množství akorát pro prima dezinfekci sklepa(pokud by to nebyl sklep 2x2m, ale tam bych nesvářel). Pravda, že kotel udělá celkem slušné odsávání. To mě nenapadlo. Jo, jen jsem si vzpomněl - nezkoušel bych také raději ve sklepě svářet pozink.
Offline
Zinek se při nějak 500 - 600 st C odpařuje a reaguje s kyslíkem za vzniku dýmů oxidu zinečnatého. Pro plíce to asi žádný veget není. Jinak jsem si všiml, že v uzavřených prostorách, kde se svařuje,konkrétně obalovanýma elektrodama, běžná ocel a možná i další materíály velice rychle reznou. Zejména se to týká plechařiny, stačí pár dnů v takovém sklepě, kde se svařuje, skladovat a je to rezavé jak liška. Bez pořádné a drahé povrchové úpravy pod nátěr, kde by se ta rez odstranila, má potom nátěr a obecně výrobky dost sníženou životnost. Je třeba mít pořádné odsávání, buď kryt nad místem svařování, nebo naopak odsávaný svařovací stůl, aby všechny zplodiny z svařování šly pryč.
Offline
No zinek jednak přechází do sloučenin(velmi ochotně) a jednak i sublimuje v elementárním stavu. Tak či onak vdechování způsobuje akutní otravu - nevolnost, průjem, svalový třes. Více se dá běžně vyhledat pod heslem "zinková horečka". Hodně hobby(a zřejmě i profi) svářečů si to už okusilo s klasickým heslem "tady to je dobře větraný a vařím toho málo". Musím říci, že i já a to mám VŠ zkoušky z toxikologie, inu lidská blbost(a hlavně lenost) nezná mezí. O reznutí v místnostech kde se svařuje jsem neslyšel, ale je to dost možné, napadá mě dost příčin, ale to bych už dost teoretizoval.
Offline
hanspunk napsal(a):
O reznutí v místnostech kde se svařuje jsem neslyšel, ale je to dost možné, napadá mě dost příčin, ale to bych už dost teoretizoval.
Trocha teorie neuškodí. Ty výpary z elektrod a svařovacích procesů vůbec - teplem ze svařovacího procesu působícího na vzdušný dusík vznikají oxidy dusíku, které se vzdušnou, vždy přítomnou vlhkostí dávají vzniknout velmi agresivním kyselinám, které způsobují to reznutí. Rovněž z obalu elektrod se odpařují látky (fluoridy), které po usazení na železných materiálech způsobují zreznutí.... atd.
Offline
hanspunk: Tak jsem to trochu pomotal, ale ne moc, teplota varu zinku je podle Wikipedie 907 st C. Rozhodně ale v elektrickém oblouku je teplota podstatně vyšší, takže ten zinek z pozinkovaného plechu jde z okolí svaru všechen do ovzduší. Vzhledemk reaktivitě zinku jako oxid zinečnatý ZnO. Źárově pozinkovaný materiál má vrstvu zinku silnou 100 - 120 mikronů, to je poměrně dost.
Offline
Radim: Nepomotal, já to jen drobně upřesňoval. Jasně, že čistý zinek se v parách vyskytuje málo a spíše je tam jako ZnO. Jak jsem psal - reaguje velmi ochotně.
Frank: Mimoto ještě pravděpodobně bude působit oblouk na veškeré nečistoty(zejména soli) na povrchu kovu(nikdy se ho nepodaří vyčistit úplně) jako elektrolyzér a právě se zmíněnou vzdušnou vlhkostí budou zplodiny tvořit agresivní kyselý či oxidující aerosol. Co jsem nevěděl, že obaly elektrod obsahují sloučeniny fluoru. Pokud tomu tak je, tak není o čem diskutovat - sloučeniny fluoru jako téměř jediné narušují i sklo apod. Pak opravdu nepomůže ani velmi kvalitní nátěr.
Offline
hanspunk napsal(a):
Frank: Mimoto ještě pravděpodobně bude působit oblouk na veškeré nečistoty(zejména soli) na povrchu kovu(nikdy se ho nepodaří vyčistit úplně) jako elektrolyzér a právě se zmíněnou vzdušnou vlhkostí budou zplodiny tvořit agresivní kyselý či oxidující aerosol. Co jsem nevěděl, že obaly elektrod obsahují sloučeniny fluoru. Pokud tomu tak je, tak není o čem diskutovat - sloučeniny fluoru jako téměř jediné narušují i sklo apod. Pak opravdu nepomůže ani velmi kvalitní nátěr.
Jistě, těch aspektů působení el. oblouku na okolí může být mnohem víc... Ty sloučeniny fluoru jsou v obalu zejména basických a kombinovaných elektrod. Rutilky jej pravděpodobně neobsahují - rutil je oxid titaničitý TiO2. Obaly basických elektrod mívají obvykle toto složení: 2 až 10 % ferromanganu, 1 až 6 % ferrosilicia, 20 až 40 % vápence, 20 až 50 % kazivce, (což je chemicky fluorid křemičitý SiF4), 1 až 5 % ferrotitanu, 1 až 10 % mastku. Složení se liší podle složení základního kovu v jádru elektrody. To jen tak pro zajímavost.
Offline
Stránky: 1