SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

...už sme sa tu o takom niečom (principiálne) bavili a síce o rôznych manažmentoch kvality ISO a spol., ktoré fungujú len na úplatkovom princípe a je to taký papierový tiger...

Ty ludia sa vyzivaju v papieroch.

Nebavme sa v rovine ze vsetci ale vacsina urcite.

Absolvujem rocne cca 3 - 5 skoleni ktore su povinne a prerabam kazdy den co sa skolim lebo sef skolenie neberie ako prac.vykon.
Skolenia su produktove.Cize nic nutne dolezite. Podpora ktoru mame online je pre mna dostacujuca.
Bol som na skoleni na ktorom sa zucastnil aj absolvent VS ktory nastupoval do prace do Porsche inter auto Slovensko...
Tisko sedel ani tuk. Po par hodinkach a jednej prestavke nas skolitel oboznamil ze sa musi zaskolit.
O automobilovej problematike vraj nema vela nastudovane. OK kazdy nejako zacinal.

A ten chlapcisko ani nie po 2rokoch nam bol vo firme predstaveny ako auditor  VWservisov. 
Hm to bol kurva rychlokurz.
Nech zije ISO.

Kto je fachman maka poriadne aj bez ISO kto je spekulant cestu si najde a na stene bude vysiet certifikacia od stropu az po podlahu.

Nevim v ktere skole dodaji vzorek od nekoho jineho. Kde jsem byl na kurzu tak tam dat vzorek od nekoho jineho fakt neslo

Martin v: Má jsem si dělal jakoby dva svařečáky přes ÚP, myslím si že poctivě. Už jsem měl nějakou praxi, tak to bylo pro mě lehčí, ale docházel jsem poctivě každý den. Nejdříve základ ZM-1 asi tři týdny, asi 14 dní pauzu a poté úřední zkoušky EN 287-1. Opět asi tři týdny. Svářečáky jsem dělal v Šenově u Ostravy. Co mám ale zjištěno, tak je běžné to co jsem psal.

A není to trošku i o člověku? Já osobně bych to co jsem napsal nikdy neudělal, abych se nenaučil alespoň ten základ, sváry třeba né moc pěkné, ale aby prošly přes zkoušky alespoň za 3. I když ve svařecí škole se to hodnotí jinak. Ti co jdou do sv. školy jen podepsat papíry a převzít průkazy kolikrát neumí ani ten základ, osobní zkušenost. Musí se v terénu něco zavařit, dají típkovi úkol ať něco zavaří. No a co tam vytvoří, raději ani nepsat, hlavně že je státní svářeč, nebo dnes vlastně už úřední svářeč. Já taky nejsem žádný profi svářeč, ale co kolikrát vidím třeba i ve firmě kde pracuji teď. U nás hodně svařují TIGem, to nedokážu posoudit, nemám zkoušky. Potom obalovanou elektrodou, to mám alespoň záklaďák, tak trošku posoudit dokáži. Někteří svařují moc pěkně, jiní.......
COčkem se u nás svařuje pomálu, někteří opět pěkné, ale někteří fakt humus. Je tam i pár lidí, tedy jeden, který nemá ani záklaďák, ale svařuje i složité věci, různé rámy apod. Vše na padáka, protože jinak to neumí pěkně.

Evita napsal(a):

Jeho postup při zkoušce je též náhodně kontrolován vyššímy orgány.Jím označené vzorky se po svaření okamžitě vyhodnocují vizuálkou a rozlomením, s vyjímkou PED kde se nejdřív vzorek prozáří.V každém případě je vzorek zničen, svářeči jím kontrolováni během zkoušky i při testech a foceni.A navíc ani dopředu nevíme který z komisařů k nám přijede.....takže nějaký očůrávání beru jako kecy.

zase kecy....
nie vzdy sa lame

napr.
141 T BW 1.2 S t4 ..... (STN EN 287-1:2012, smernica 97/23/EC, Príloha I, čl. 3.1.2)
141 T BW 1.2 S t4 ..... (STN EN 287-1+A2)
141 T BW 8 S t6,0 ... (CSN EN 287-1, PED 97/23/EC)

tabulka na certifikate vyzera takto:

resp. takto:


takze ziadne nicenie, keby som bol fanatik, tak by mi ich mozno aj dali a nosim ich na krku na retiazke

mozno sa odkladaju RTG snimky, ale ako nam uz ukazali v Dukovanoch - mozeme jeden dobry obrazok pouzit pre viacero zvaracov - posunieme, vystrihneme z vacsieho snimku, zrkadlime, atd. - vyrobime RTG kolko chceme - co kus to original

netvrdim, ze v kazdej zvaracej skole - ale stretol som uz zvaracov z "masa a kosti", ktori sa vobec skusok nezucastnili - aspon to tvrdili
na druhej strane som uz zazil komisara, ktory nas pri testoch rozsadil ako skolacikov v zakladnej skole

Editoval rcp (29-12-2015 17:44:22)

Evita: A to si myslíte, že se vám s tím bude někdo chlubit? Prostě jsou sv. školy poctivé a jsou nepoctivé. Já se z nikým hádat nehodlám, vím o tom své. A jak už jsem psal, pohledem na sváry některých rádoby úředních svářečů jsou mi toho důkazem.

Editoval varok (30-12-2015 10:17:13)

Evito, musíte se smířit s tím, že existuje ještě 26 roků po převratu řada lidí, kteří si myslí, že podvádění v čemkoliv, tedy i ve svařování, je normální a že to dělají všichni. Naštěstí tomu tak není a doufám že i oni časem dojdou k tomu, že poctivá práce je ta pravá, přinášející to správné uspokojení.
Když jsem přišel kdysi do německé firmy systému AUTOMOTIVE tak mi bylo zpočátku docela divné, jaká tam byla fluktuace. Obměna 30 % zaměstnanců ročně ale byla způsobena právě tím, že německé vedení firmy trvalo na přesném dodržování předepsaných pracovních postupů a systémů kontroly. S tím mělo mnoho lidí obrovský problém, protože vedení firmy neuznávalo to naše "to je dobrý" , ale trvalo na tom, aby to dobré skutečně bylo. Dá se říci, že to trvalo čtyři roky, než se ten "pracovní kádr" na všech stupních stabilizoval.
Přesně stejně to pak vypadalo při otevírání nové fabriky AUTOMOTIVE na zelené louce v Rumburku. Na potřebných 400 lidí prošlo dílnami a technickými funkcemi skoro 1300 lidí než se systém trochu stabilizoval. Při otevírání další fabriky v Jablonci nad Nisou se už zvolil jiný systém - byli tam převeleny obsluhy svařovacích  robotů, seřizovači i vedení projektů ze stávajících fungujících firem a postupným doplňováním do fungujících skupin se stabilizace značně urychlila, protože lemply mezi sebou hoši nestrpěli. To se rychle rozkřiklo a pak už se hlásili jen ti, kteří opravdu chtěli pracovat. Bohužel, stejný problém jako v Rumburku nastal při otevírání nové fabriky v Malackách před cca 5 roky.
Měl jsem to štěstí, že jsem se ke svařování dostal hned v 18 letech a na výjimku jsem měl brzy i tehdejší státní zkoušky. A velice brzy jsem se dostal mezi špičkové svářeče, kteří vyjížděli svařovat do zahraničí. A velice mě uspokojovalo, že má práce je za mnou vidět, že mé sváry procházejí naprostou většinou všemi zkouškami docela dobře i když třeba produktovody v zemi už nikdo neuvidí, že náročné části tlakových okruhů tepelných elektráren vydrží celou předepsanou životnost bez poruchy.
Myslím si, že lidi, kteří ve své práci nějak švindlují, z ní nemohou mít radost a pocit uspokojení. Pak by asi měli změnit svou působnost, třeba jít k policii nebo do kadeřnictví nebo třeba roznášet poštu. Jenže i tam se dá podvádět.

neviem, ale organizacii bude asi viac

v SK som videl certifikaty aj od TUV SUD Slovakia
v CR vydava okrem ANB aj STAVCERT, TUV SUD Czech


ale mozno to ma nejaku hierarchiu - napr. EWF (European Federation for Welding) aj IIW (International Institute of Welding) ukazuje v CR clenstvo iba CWS-ANB (Czech Welding Society ANB) a v SK clenstvo iba VUZ (Vyskumny Ustav Zvaracsky-Priemyselny Institut SR)

Editoval rcp (30-12-2015 00:40:43)

jirkati napsal(a):

Evito, musíte se smířit s tím, že existuje ještě 26 roků po převratu řada lidí, kteří si myslí, že podvádění v čemkoliv, tedy i ve svařování, je normální a že to dělají všichni. Naštěstí tomu tak není a doufám že i oni časem dojdou k tomu, že poctivá práce je ta pravá, přinášející to správné uspokojení.

On byl problém v tom, že za socíku si dělník mohl vzhledem k nějakému technikovi dělat v podstatě co chtěl. Podstatný byl splněný plán, fyzicky vyrobené kusy, které ovšem mohly být i úplně nekvalitní a v podstatě pro spotřebitele ( dnes za kapitalismu zákazníka či klienta) k nepoužití. Proto bylo spoustě dělníků v podstatě jedno, jak to dělá a že to dělá nekvalitně, hlavně že má při tom své pohodlí. Navíc nebylo výjimkou, že nějaký takový dělník, co se po dílně presentoval v montérkách nepraných dva měsíce a co v dílně byl maximálně parťák, který poroučel tak maximálně dalším 2 - 4 lidem na své části linky, byl jinak "v civilu" poměrně významný komunistický funkcionář celého provozu a z toho titulu, když chtěl, byl v podstatě nad mistra a dílovedoucího té dílny.
Bylo to vyjádřeno i v platech, hlavně na opticky nejdůležitějších finálních pracovištích. Týpek, co neměl dost trpělivosti či nadání a zběhl ze střední školy na montáž, měl po půl roce měsíčně 3 - 4 tisíce, zatímco vysokoškolák projektant , technolog či jiný technik té montáže, co tam dělal třeba už 10 - 20 let, měl tak 2200 - 2600 měsíčně.
Když jsem do takového prostředí nastoupil jako projektant, tak jsem potom každou věc projednával hlavně s těmi parťáky. Třebas nějaké přidané odsávání nebo přidaný kousek drážky k dopravníku nebo třeba i nové odsávané pracoviště, aby tu práci nedělali třeba na obrácené paletě a ve smradu. Vždycky jsem je postupně dotlačil k diskuzi o tom problému a k tomu, aby aspoň část řešení navrhli jakoby oni sami a byla to tak jejich úprava. Protože ti parťáci tam tehdy rozhodovali, jak se co bude dělat a kdybych to takhle neudělal, jen navrhnul řešení, nechal ho udělat a hotové odsouhlasit a podepsat dílovedoucímu nebo vedoucímu provozu, tak na 99 % by ho nepoužívali. Vymluvili by se, že to je piplačka a dlouho to trvá  nebo že to je furt porouchané nebo že jim tam moc fouká atd... a dělali by to vedle dál postaru. A nikomu by to nevadilo a každému by to bylo jedno.
Takhle to prostě za socíku bylo a to je zřejmě jeden z významný zdrojů toho problému dneska s tím podváděním.
Když jsem tam později po 89 roce dělal technologa, tak začaly vzrůstat nároky na kvalitu, postupně se přicházelo k tomu, že na rozdíl od socíku nyní vyrobit nekvalitní výrobek je ještě horší než nevyrobit nic, začalo se takové chování postupně omezovat, zavádět ISO, taky někteří dělníci mizeli a ti zbylí postupně svoje metody měnili.
Dneska už to je jinak. Co napíše technolog, co navrhne projektant, tak takhle jsou ti dělníci povinni podle toho dělat. A když to nedělají, tak můžou jít.
Ovšem současná doba taky přináší svoje podvody, dneska hlavně z finančních důvodů.

Radime, asi to takhle všude nebylo, ale určitě někde ano. Já jsem přišel pár dní po svých 18 narozeninách rovnou na montáže - na inzerát. Byla to firma vyrábějící tlakové celky pro elektrárny a montující své díly sama. Organizace byla po montážních četách, které měly zodpovědnost za správné provedení práce. Tam prostě nikdo nic odšvindlovat nemohl. Každý svár měl razítko svářeče, ať od desítek svářečů z dílen, tak od stovek na montážích. Na kotli se před spuštěním tlakovky masivně rentgenovalo a když se našel svár s chybou ať dílenský nebo montážní, tak se opravovalo. A termín tlakovky byl termínem státním, protože zpoždění by znamenalo nenajetí kotle, turbíny, generátoru. To se tehdy běžně označovalo jako sabotáž národního hospodářství. Tyhle tvrdé podmínky pak byly i při svařování v zahraničí, kde nám neodpustili ani tu nejmenší chybičku. A bylo jedno, jestli to bylo v Homsu, ve Frankfurtu n/M nebo na plynovodu na Slovensku. Takže od počátku jsem byl veden k pořádné práci. Ano, byla to dobře placená práce, už v roce 1971 jsem byl na 6 - 7 tis. Kč měsíčně. Když jsem se pak vrhnul na doplnění vzdělání, tak jednak jsem byl dospělejší, ale hlavně naučený makat poctivě. To byl velice solidní základ a dodneška si uvědomuji, že i obyčejný inzerát v novinách může člověka nasměrovat do něčeho, co se mu pak může stát přímo koníčkem.

Chtěl bych se ze ptat vás na vaše zkušenosti s tim že u nás existuje možnost mít papiry na svařování aniž by jste si,,vzal modráky".Setkal jsem se stím,že člověk měl EN 287.1 a an i nevěděl jak se to drží v ruce.Zkoušky byli dělány v jedné svařečský škole u nás v čr.Kdyby jste videli co vytvořil na zkušebním vzorku.


Toto jsem psal 23.09.2007.Jedna z odpovědí od moderátora Petra je že jeto choulostivé téma o kterém se nemluví.Děkuji za jeho upřímnost které si velmi vážím.Vážím si velmi pana Jiřího Tichého pro jeho velmi bohaté a letité zkušenosti kolem všeho co se týká svařování.A věřím tomu že jeho cílem je,aby bylo vše fair play dle zákonů a norem.Jenomže všude to tak není,jsou svářeči který ty zkoušky nedělají tak jak mají slušně řečeno,ale aby to tak mohli dělat, musí jím to umožnit, jak určitá svářecí škola,tak komisař který zastupuje zkušební organizaci.Jestli si myslíte,že se to takhle v některé svářecí škole nemůže stát tak to vám musím závidět tu s prominutím naivitu.