SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dnes jsem věnoval pár chvil praktickým rozdílům bazických(EB121,Baso49),rutilových(ER117,Supra6013),rutilbazických(FOX cn23/12mo-a) obalů a i rutilkou se dá udělat pohledný koutový svár,jen je zapotřebí téměř strojově přesného vedení s důrazem na udržení konstantního krátkého oblouku.Co rutilka moc neumí(respektive já neumím rutilkou) je bezchybné překlenutí větších mezer u svařovaných dílů.To co bazickou v klidu sešněruju dohromady,tam musím rutilkou lepit několik housenek.Co se týče opakovaného zapálení oblouku tam vede rutilka na celé čáře.Jinak mi bazická přijde jako tolerantnější k "chybám" svářeče.Ta rutilbazická přechodovka se chová spíš jako rutilka(zavařit strusku není zas tak velkej problém).Paradoxně se mi úplně nejlíp znovuzapalují návarové EB 511.Může mi někdo vysvětlit proč?
Offline
Ládes napsal(a):
proč?
asi seš šikovnej...
Offline
Asi to vysvětlit mohu.
U elektrod pro spojovací svary jsou podstatně vyšší nároky než u navařovacích. Svar nejvyšší jakosti dá bazická legovaná jádrem. Tzn. drát má složení výsledného svarového kovu a obal má jen rafinační a ochrannou funkci, tzn. dělá jen strusku. S takovou nekompromisní elektrodou se ale svařuje obtížněji. Proto se obvykle volí určitý kompromis mezi svařitelností a vlastnostmi. Např. určitým podílem třeba rutilové složky v obalu. Do určitého množství elektroda zůstává zatřízená jako bazická, ale výrazně se zlepšují svařovací vlastnosti. Dále jsou tu elektrody s vyšší výtěžností, elektrody dolegované z obalu, s kovovým práškem v obalu, atd., atd. Dolegování z obalu, výtěžnost, postup výroby, to je vše know-how každého výrobce, přesně se nelze dozvědět kdo a jak. Kdo zvládne výrazně zlepšit svařitelnost, případně snížit náklady, bez vlivu, nebo jen s minimálním vlivem na jakost, ten to na sebe neřekne:)
No a jak píše výše, u navařování, tedy pokud nejde o speciální aplikace, jsou jiné požadavky. U návaru na lžíci bagru nebudete řešit vrubovku při -50°C nebo obsah vodíku do 4 ml/100g. Tak můžete i předpokládat kovový prášek, rutil v obalu, atd.
Ještě k tzv. syntetickým elektrodám.
Když máte jedno jádro pro x typů, zbytek tam doladíte obalem, tak hodně ušetříte. Navíc díky kovovému prášku z obalu bude mít elektroda vyšší výtěžnost a bude se odtavovat při nižších parametrech. Přídavkem třeba rutilu jí navíc zabezpečíte jemný oblouk, snadné zapalování, atd. atd. Takže svářeč má perfektně svařující elektrodu a navíc levnou. Ale...Je vyšší náchylnost na navlhání, třeba v první vrstvě to nepoznáte a druhá vám otevře póry. Při nestejnoměrném vedení elektrody, např. natahování oblouku, může být svar jinak promíchán a máte místa s rozdílným složením, vlastnostmi, ochranou svarové lázně, atd., atd. prostě spíš pro méně náročnou práci. Ale někde to stačí.
Pár informací o variantách obalených elektrod se můžete dozvědět zde: http://www.konstrukce.cz/clanek/variant … ym-obalem/
Uvidíte, že na první pohled stejné elektrody, jsou vlastně dost odlišné.
Ládes napsal(a):
Dnes jsem věnoval pár chvil praktickým rozdílům bazických(EB121,Baso49),rutilových(ER117,Supra6013),rutilbazických(FOX cn23/12mo-a) obalů a i rutilkou se dá udělat pohledný koutový svár,jen je zapotřebí téměř strojově přesného vedení s důrazem na udržení konstantního krátkého oblouku.Co rutilka moc neumí(respektive já neumím rutilkou) je bezchybné překlenutí větších mezer u svařovaných dílů.To co bazickou v klidu sešněruju dohromady,tam musím rutilkou lepit několik housenek.Co se týče opakovaného zapálení oblouku tam vede rutilka na celé čáře.Jinak mi bazická přijde jako tolerantnější k "chybám" svářeče.Ta rutilbazická přechodovka se chová spíš jako rutilka(zavařit strusku není zas tak velkej problém).Paradoxně se mi úplně nejlíp znovuzapalují návarové EB 511.Může mi někdo vysvětlit proč?
Editoval JardaK (18-03-2015 18:21:53)
Offline
Dnes som trošku skúšal zvarovať Bazickou a kupodivu to šlo lepšie, ako pred tým! Mal som celú, novú Bazickú elektródu. Aj potom, čo som prerušil zváranie, oklepol som elektródu, trošku ošmirgľoval a zvaroval ďalej. Asi to chce trošku cviku z Bazickou elektródou! Z Rutilkou je zapaľovanie Ok.
Offline
JardaK:Díky za super článeček z odkazu.S dovolením jsem si ho uložil.
Offline
JardaK - ten článek v odkazu jste napsal velice dobře a srozumitelně a při přednáškách na SVV Praha jsem ho posluchačům jako kvalitní zdroj informací i doporučoval. Asi vás pobaví, že citace jeho podstatných částí se už asi dva, tři roky objevují v diplomkách z některých VŠ, samozřejmě bez jakéhokoliv odkazu na autora.
Offline
Zdravím,
mám podobný problém, jako má martta. Pořídil jsem si cca před půl rokem GAMA 1700L PFC a v podstatě jsem nemohl zapálit normálně oblouk a to i s úplně novými elektrodami OK 48.00. Začátkem roku 2015 jsem ale absolvoval základní kurz svařování MMA - stehování, koutové svary a zde jsem svařoval starším trafem a elektrodami EB 121. Tam jsem na druhé až třetí ťuknutí bez menších problémů oblouk zapálil a to i opakovaně. Po koupi gamy jsem proto nechápal, jak je možné že po datlování o materiál a neustálém přilepování se mi nedaří zapálit oblouk. Pak jsem si nastavil HOTSTART z 30 na 40% a dobu trvání na 1s se zapalování výrazně zlepšilo, ale pořád to není jako na kurzu. Není to způsobeno rozdílnými elektrodami? Nyní dovařuji balíky OK 48.00 a zkusím pořídit EB 121 a uvidím, jestli to bude lepší.
Děkuji za odpovědi
Offline
Já mám taky stejné problémy s Gamou, ostatně už jsem to tady někde dříve psal. U mého je ten rozdíl, že občas zapaluje bez problému a třeba druhý den na stejném materiálu a stejnými elektrodami se chová naprosto jinak, při zapalování oblouku jenom prská a přilepuje se.
Rozdíl mezi OK 48.00 a EB 121 podle mně nějaký podstatný není, mám oba druhy a mám dojem, že OK zapaluje dokonce o něco lépe, ale možná je to jen subjektivní. Stejně ale nechápu, jak přestavení hotstartu ze 30 na 40% může nějak výrazně ovlivnit zapalování oblouku. Já u toho svého to mám napevno, bez možnosti nastavení.
Edit.: těch problémů s Gamou bude asi víc, našel jsem jedno starší vlákno: http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 36&p=1
Editoval Zdenek11 (03-12-2015 11:42:46)
Offline
Strýc ma taky gamu, tak zkusím ještě půjčit od něj, pokud to bude podobný, tak budu pěkně naštván, pač u svářečky za 11k jsem tohle fakt nečekal. Podle mě spíš pomohlo nastavení délky toho hotstartu než jeho velikost, zkusím to snížit a uvidím. Máš pravdu v tom, že někdy to jde bez menších problémů a jindy se to lepí.
Offline
A blbá otázka: ty elektrody jsou suché? Mně občas pomůže, když elektrodu přilepím, nechám cca 5-10sec ohřívat/sušit a pak to jde krásně.
Offline
No alespoň za mně, já si před svařováním bazický elektrody vždycky přesušuju, sice jenom v troubě na 275°C, ale myslím, že by to mělo stačit. Ta moje gama tehdy stála taky kolem 10 tisíc. No, stalo se, moje blbost, že jsem ji tenkrát nereklamoval, to ty ještě můžeš. Nějaký příbuzný od zetě má taky gamu a prý je všechno v pořádku, zeť má jakýsi levnější kitin a taky dobrý. Vypadá to, že je to kus od kusu.
Offline
Já se dost pohybuji po stavbách a domech, kde se něco opravuje. Gamy hodně používají. Protože se tu vyskytly informace o problémech se zapalováním oblouku, tak se také ptám, jestli jsou spokojeni. Zatím jsem se nestkal s tím, že by si někdo na tohle stěžoval. Asi jsi měl smůlu. Ještě k tomu se závada vyskytuje občas, pak se závada jen těžko hledá.
Offline