SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Vďaka jirkati ale ja som to myslel tak, že či to už niekto neopravoval a vie povedať že treba vymeniť napr. nejaký obvod...že sa takáto porucha vyskytuje bežne v tomto modeli

Skus zmerat napetie na vystupnych svorkach zvaracky.

Rozhodne by som sa zameral tiež na typicky najporuchovejšie a tiež v impulznom režime najviac zaťažené súčiastky. Aj keď sa servisom welderov bežne nezaoberám, už v dvoch prípadoch som zistil poruchu výstupnom kondenzátore. Na digitálnom meraku sa nedalo vôbec zmerať, lebo vykazovalo rozdiely oproti deklarovanému napätiu od -20 do - 45V akurát pri meraní deprezom (DU10) sa takéto rozptyly neobjavovali ale aj tak bolo namerané napätie nižšie teda asi 48 V a druhom prípade 54V. Tiež je dobré si všimnúť elektrolytické kondenzátory či nie sú nafúknuté alebo nebodaj vytečené. U potenciometrov sa mi osvedčilo použiť čistiaci roztok.

Drakoush napsal(a):

Výstupnom kondenzátore? A tom si myslel, že výstup z trafa je len usmernený a jeden z pólov je sériovo pripojený k reaktančnému obvodu - cievke a šmytec... Elektrolyt som tam veru ešte nevidel...

Netreba špekulovať a začínať v bode, kde sa končí. Po vyfúkaní treba začať od bodu A a to je VŽDY ZDROJ. Takže nájsť zdroj, ktorý napája riadiacu časť a skontrolovať, či dáva to správne napätie a či je zvlnenie v norme. Treba tam hľadať určite +5V, ďalšie napätia podľa modelu a koncepcie.
Ak bude toto OK, čo by malo byť, potom sa prejde k spätnej väzbe na začiatok, teda nastavenie porovnávacieho napätia, na čo slúži potenciometer. Ak bude OK, treba pokračovať k diferenciálnemu zosíku a za neho. Ak bude všetko OK, mašinu zaťažiť a skontrolovať porovnávané napätie - z prúdového trafa.

Nikde som nepísal, že na výstupe je nejaký elektrolyt.

Já bych se rád , Radime , na ukázku podobného řešení podíval , dej sem nějaký takový kus zapojení .

Radim to myslel tak, že zo zváracieho trafa bude nejaká odbočka na napájanie riadiaceho IO. Otázka teda znie, ako sa začne počiatočný rozkmit, keď bude riadiaci IO bez napätia a samokmitajúci zdroj teda v invertoroch nebude. Obrázok, ktorý pridal pt.kbely má SAMOSTATNÝ napájací transformátor pre riadiaci obvod.
V praxi je to riešené tak, že riadiaci IO máva najčastejšie svoj vlastný spínaný zdroj, ktorý napája celý blok riadenia. Spínaný zdroj býva väčšinou spätnoväzobný a na napájanie riadiaceho IO tohoto zdroja sa využíva zrazené sieťové napätie.

Pro bobo
Napájení řízení dle Radima je běžné v každém druhém PC atx zdroji. Startuje to většinou přes soustavu srážecích odporů z usměrněné sítě a poté je napájen trvale odbočkou z trafa (někdy z hlavního, někdy ze stand-by) Můžete se o tom přesvědčit na vlastní oči i ve svém PC zdroji.

Po svých zkušenostech s opravami elektronických zařízení podporuji příspěvek Stylese (č.9). Bez znalosti funkce jednotlivých obvodů a součástí  jen základní údržba: otevřít, vyčistit, trochu pokoukat a zase zavřít.

Můj invertor JLT 250 má samostatný spínaný zdroj pro řídící obvody (a také i ventilátor). řešení bude celá řada.

Radime, to co je běžné v adapterech nebo PC zdroji, je dost obtížně realizovatelné ve svářecím invertoru. Např ten PC zdroj jede téměř na konstantní napětí, a pokud PC potřebuje 12V, tak by byla škoda ho nevyužít i pro ventilátor zdroje. Hlavně se nepředpokládá, že by každých 10 minut se zdroj při max zátěži vypnul z důvodu přehřátí jako u svářecího invertoru. On ten řídící IO a pár operáků mají malou spotřebu, ale celková spotřeba roste s výkonem zdroje. - Je také třeba zajistit buzení výk tranzistorů (pro malé výkony např adapter stačí budit i 8V, v invertoru je potřeba budit téměř max povoleným napětím -co nejnižší úbytek na tranzistorech, také tranzistory na větší proudy mají větší vstupní kapacitu, takže potřebují i pro buzení větší proudy. Rovněž čím výkonnější zdroj, tím výkonnější větrák. Pokud uvažuji, že z hlavního trafa invertoru (je jedno jestli pomocí odbočky, nebo celého vinutí nebo samostatného vinutí) vezmu nějaké napájení např pro řídící IO a buzení, tak mám toto zadání:
režim naprázdno (pokud uvažuji celé vinutí, napětí na prázdno není získáno pomocí zdvojovače) více jak 80V
režim sváření okolo 23V
režim přilepená elektroda okolo 5V
Jak z tohoto vstupního rozsahu napětí, navíc dost silně zarušeného spoustou frekvencí udělám stabilních např 18V, šlo by to, ale není jednodušší použít druhý zdroj, napájený z relativně stabilních 230V? Tedy např z trafa+ usměrňovač+7824 nebo pulzního zdroje (např s TopSwitch, na malý výkon není až tak složitý) dostat 24V, z něho napájet přímo ventilátor, 24V srazit např 7818 a získat čistých 18V? Navíc tímto pomocným zdrojem se získá, že ventilátor jede, i když je svářečka přehřátá, což je dost podstatné.

Právě proto , že jsi Radime svářecí invertory viděl jen zvenku . Takže kecy . pt-kbely ti to podal polopaticky a ty zase ne .

Tak mě napadá, že například Danyk složil hlavní trafo svého invertoru ze dvou feritových traf dvou starých počítačových zdrojů 250 watt. A to navíc tam použil jednočinnou topologii, která je z pohledu feritového trafa méně účinná než dvoučinná topologie.
Ono zas takový rozdíl, co se týká výkonu, mezi invertorem a počítačovým zdrojem není.
Pravda. PC zdroj má výkon 300 - 500 watt, zatímco invertor několik tisíc watt, takže papírově velký rozdíl je.
Ale ve skutečnosti je ten výkon pár stovek watt PC zdroje konstruován na spolehlivý dlouhodobý provoz několik let, to je takových 50 tisíc hodin . A bez údržby, takže se musí počítat třeba se zanesením vnitřku zdroje všelijakým prachem a tím s výrazně zhoršeným chlazením.
Zatímco invertor je konstruován, pkud se uvažuje pouze doba, kdy svařovací invertor pracuje - svařuje a zvláště v neprofesionálním provedení pro kutily, pro životnost pár desítek hodin, třeba jen 50 hodin. Když nepočítáme dobu, kdy invertor nepracuje, jen je připojený k síti nebo maximálně se chladí ventilátorem, protože v tomto režimu je zatížení jeho součástek minimální.
Když odhadnu, že jedna elektroda se vyvaří odhadem za 30 - 40 sekund, dvojka za 30 sekun, 2,5 a 3,2 za 40 sekund , tak se tady bavíme o vyvaření 2000 - 3000 elektrod. To je při životnosti invertoru 50 hodin, u elektrod dvojek něco přes 30 kilo, u elektrod 3,2 něco k 60 kilogramům vyvařených elektrod.
Pochybuji, že kutil, pokud nevyvařuje ploty a stojany půlce vesnice, vyvaří za celou dobu životnosti invertoru - 5 - 10 let víc než toto množství elektrod.

Když potom vezmeme PC zdroj, jehož trvalý výkon je pro životnost 50 tisíc - 100 tisíc provozních hodin a upravíme ten výkon na životnost tisicínásobně menší - 50 hodin, objeví se výkon podobně dimenzovaného zapojení, jako je ten PC zdroj,  1000, možná i 2000 nebo 3000 watt.  Takže rozdíl výkonu zas tak velký není. Hlavní rozdíl je v elektrických charakteristikách.