SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Ahoj Frenku, nerez ocel 17102, Rena nebo také Chrom-Moly.
Půjde to řezat plamenem nebo je nutná plasma?
Má to být 0.45Mo + 6Cr, žádný Ni.
Pokud se Ni vyskytuje řezat plamenem nelze, pouze utavit.
Díky za odpověď (nejen od Frenka)
Offline
Zdravím Bourači.
Tak, naučná literatura nám praví, aby byl kov řezatelný kyslíkem, musí splňovat určité podmínky:
1. Při hoření musí kovy vyvinout dostatečné množství tepla, aby se kryly ztráty tepla způsobené vodivostí kovu, zářením a ohříváním zplodin hoření. Tím se udržuje původní teplota a reakce může samočinně pokračovat.
2. Zápalná teplota kovu musí být nižší, nebo maximálně stejná jako jeho teplota tavení. Jinak by došlo pouze k lokálnímu natavení.
3. Tavící teplota oxidů musí být menší nebo rovna tavící teplotě řezaného kovu. Zápalná teplota železa je asi 1155°C, s rostoucím obsahem uhlíku roste i zápalná teplota.
Takže ve jmenované oceli bude trochu problém s příliš vysokým bodu tavení oxidů chromu. Ten se nebude odtavovat a tvořit těžkotavitelné shluky bránící odfukování z místa pálení. Počítám dle odhadu, že to při obsahu 6%Cr kyslíkem řezat půjde, ale omezeně, ne čistě jako běžné nelegované oceli. Vyzkoušeno prakticky to však nemám, sorry. Na větší práce si to raději ověř pokusem. Plasmou samozřejmě no problem.
Body tavení oxidů:
Oxid chromitý 2265°C
Oxidy železa 1370 - 1527°C
Offline
Bourači asi tě zklamu, ale na 17102 si kyslíkem moc neškrtneš. Aby vznikající oxidy nebyly překážkou při hoření řezané oceli, musí být jejich teplota tavení nižší než teplota tavení řezaného materiálu. Jen při splnění těchto podmínek lze materiál kyslíkem řezat. Tomu budou v tomto případě velice účinně bránit oxidy chromu. Takže budeš muset nastartovat plazmu.
Offline
ty oxidy jsou mi jasné, u běžných nerezových ocelí vyhoří železo a zůstává jakási pěna, spíše mech který nelze odfouknout
dostal sem zadání 17102 ale po opakovaném měření spektrometrem to ukazuje Fe 98% + trocha Cr a Mo
jsou to trubky z nějakého hydrokraku a válej se v rafinérii již delší dobu, investor sám neví jak dlouho
dnes jsem je skouknul, ochutnal a očichal a v pondšlí se do nich pustím - výsledek napíšu.
děkuji za konzultaci
Offline
Ano, hned jsem si to myslel, Bourači, že jde o ocel, zde v U.S. pod označením A 217(P5). Tato ocel se používá na zařízení ropných krakovacích zařízení. My jsme s ní ve firmě bohatě pracovali, zejména s odlitky a výkovky těles ventilů. Se svařováním této oceli a následnými procedurami mám bohaté zkušenosti, s pálením kyslíkem bohužel ne.
Offline
tak se celý týden pachtím s těma trubkama, má to být 17102, podle jednoho z techniků prý dokonce nějaká 15.
Spektrometr už na stavbě není, ale když to měřili (u toho jsem nebyl) tak to ukazuje Cr jen 2%.
Řezat kyslíkem to jde.
Materiál je navíc napenetrován, zřejmě svinstvem z ropy, z vnitřní strany skoro 1mm. Taková krusta která nehoří.
Zvenku jsou trubky výrazně narušené žárem, opálené a současně uvnitř od mazutu.
Musej tam běžet hrozný procesy když zařízení krakuje ropu.
Offline
Zdravím Bourači. No nevím, ale obvykle se na ropná krakovací zařízení používá spíše ta 17102, tady je to podobná, pod označením F5, nebo odlévací C5. Ta má obsah Cr od 4,5 - 6%. Předpokládal jsem, že ta kyslíkem řezat půjde s určitými obtížemi. Někdy se používá F9 (C9) ta má obsah Cr větší, až 9% a ta už půjde pálit podle všeho výrazně obtížněji, spíše jen plasmou. Vyráběli jsme ventily a různé armatury pro spoustu firem, jak zde v US, tak pro Canada, GB, China, snad i Rusko, ale ocel s 2% Cr, to by asi bylo na taková krakovací zařízení málo!? No, nic, hlavně, že to šlo...
Offline
bourač napsal(a):
Materiál je navíc napenetrován, zřejmě svinstvem z ropy, z vnitřní strany skoro 1mm. Taková krusta která nehoří.
Zvenku jsou trubky výrazně narušené žárem, opálené a současně uvnitř od mazutu.
Musej tam běžet hrozný procesy když zařízení krakuje ropu.
Teplotky tak 400 - 600 st C a tlak od 2 barů po několik set.
Offline