SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den,
Potřeboval bych poradit s náhradou oceli. Jedná se o HEB-profil pro jeřábovou dráhu. Konstruktér mi navrhl S355JR +N. Hutní firmy mi s problémy nabídly S355JR +M (nevím jestli je stejné jako S355M? Myslím že není, že roli hrají mikrolegury potřebné ke vzniku jemnozrnné struktury ). Předpokládám tedy ocel Termomechanicky válcovanou, spíše tvářenou. Je možné tyto dvě jakosti nahrazovat bez rizika?
Co vím tak při termomechanickém zpracování dochází k válcování nad nebo pod teplotou Ac3 a následným řízeným (avšak rychlým) ochlazením přes rekrystalizační teplotu. Já předpokládám možnost vzniku martenzit, či bainitu a tím snížení houževnatosti a tažnosti - hodnotu tranzitní teploty mi bude stoupat a materiál bude náchylný na křehký lom......proto nevím zda si můžu tuto záměnu dovolit
Nejsem Konstruktér, tudíž nevím z jakého hlediska výpočet posuzovat, předpokládám že i z hlediska dynamiky a únavy. Proto nevím zda je záměna možná, nebo riskantní
Offline
Pokud to ma splnovat nejake parametry sel bych za tim konstrukterem primo, jakakoliv zamena materialu je velice riskantni vzhledem ke konstrkcnim vypoctum. Jelikoz se jedna o jerabovou drahu je primo nutnost konzultace s odbornikem - konstrukterem, jinak se clovek vystavuje ohromnemu riziku vcetne trestniho stihani. Havarie = pruser... a velky.
Rozhodne bych nespolehal na vice-mene anonymni rady z internetu.
Offline
chemickym slozenim se jedna o velmi podobne oceli a ted si nejsem jist,ale rekl bych ze se dokonce prekryvaji. Mechanicke vlastnosti jsou stejne,takze konstrukter moc neporadi.Mrkni se do ARA diagramu a zjistis,ze dosahnout martenziticke struktury je temer nemozne z hlediska rychlosti ochlazovani a chemickeho slozeni techto oceli. Pri opravdu velkych rychlostech ochlazovani se muze docilit zakalne struktury tedy bainitu ,to ale pri termomechanickem valcovani moc nepredpokladam.Vsude se doctes,ze pri svarovani termomechanickych oceli muze v TOO dojit k poklesu mechanickych vlastnosti,ale nikde se nedoctes o kolik a tohle je dle meho nazoru podstata veci.Zpevneni zrna u teto oceli je dosazeno prave mechanicky pri procesu TMZ. Myslim,ze pripadny pokles mech.vlastnosti pri svarovani je primo umerny tomu jak to vyrobci okradou na obsahu C a Mn. Pokud pouziti materialu nespecifikuje primo vyrobkova norma,tak si myslim ze ta varianta stoji za zvazeni.Mozna ze ten profi ani nesezenes normalizacne valcovany,nebo ti to budou tvrdit z oddeleni nakupu.Pro jistotu je mozno udelat treba svarene vzorky nejlepe z dodane tavby a udelat tahovky. Je nutno zvazit s jakou rezervou byl material navrzen a pri dodrzeni obecnych pravidel pro svarovani TMZ oceli si myslim ze by to slo.Samozrejme nic nedelat na vlastni pest a spolupracovat s konstrukci.
Editoval antipepek (14-05-2015 22:23:35)
Offline
Hezky napsane NIC.…
Mozna dobre mysleno, ale vetsine lidi nicnerikajici.
Posloupnost projektu je dana!
1.Studie, myslenka, navth.
2. Architekt,.
3. Konstrukter.
4. Vyrobce - dodavetel.
Vyrobce (narazi na nesmysl) = konzultace s projektantem - nasledne konzultace s architektem.
Arichitekt ma danou vizi, projektant je vazan normou a moznosti materialu, vyrobce se tim musi ridit.
Jestlize vyrobce/dodavetel svevolne udela zmenu pouzitych materialu at v jakosti nebo v rozmerech tim okamzikem prebira veskerou zodpovednost za dodane dilo na sebe.
Zmena bez souhlasu projektanta potazmo architekta je realizovana, potom nasleduje nekolik dalsich moznosti:
1. Nikdo si toho nevsimne, kce vydrzi a firma vydela vic nez bylo planovano.
2. V prubehu vyroby - montaze si toho vsimne nekdo z: stavebni dozor, projektant, architekt nebo nastrceny sikula - aktivni delnik.
Naprava je na vyrobci/dodavateli vcetne veskerych nakladu. To je ta nejmene bolestivejsi varianta.
3. Projde to bez povsimnuti, nasledne dojde k vade, at zriceni nebo deformaci ci jinym problemum a jsme o nekolik pater jinde...
Tech nekolik pater deli zodpovedneho cloveka od financni ztraty az po ztratu na svobode.Resume: Je dana posloupnost vyroby, ktera je pomerne dlouha. Zkracene: Jakmile vyrobce svevolne zmeni pouzity material tak pri pruseru to z 99% odnese!
U nasledujiciho soudu nebude relevantni argument ze mu to poradil pan XYZ na internetovem foru...
Editoval HonzaKovo (14-05-2015 23:06:41)
Offline
Pro uvedení zařízení do provozu bude nutné, aby byl použitý materiál v souladu se zadávací dokumentací. Pokud konstruktér nezmění materiál na výkrese, tak přes všechna možná i nemožná doporučení zařízení do provozu neuvedete.
Jen nějak nerozumím v základním příspěvku výrazu " Konstruktér mi navrhl ...". Konstruktér musí předepsat konkrétní materiál. To tedy není návrh, ale předpis.
Ještě máte jednu možnost - konzultovat případnou možnost záměny materiálu jeřábové dráhy s organizací, která ji bude schvalovat do provozu.
Existuje velice zajímavý dokument, který o jeřábových drahách dost obsáhle informuje.
http://www.google.com/url?sa=t&rct= … 2503,d.bGg
Offline
Na okraj: kce jako je jerabova draha je nekde jinde nez branka ke slepicim!
Offline
skiracer napsal(a):
Je možné tyto dvě jakosti nahrazovat bez rizika?
zjevně to tady nikdo neví, mohl by to vědět ten hutník s valcířem kteří ta HEBka vyrábějí.
pokud je kce správně staticky navržena (předimenzovaná) a správně vyrobena (sváry) pak bych si záměnu risknul.
Offline
jirkati napsal(a):
Jen nějak nerozumím v základním příspěvku výrazu " Konstruktér mi navrhl ...". Konstruktér musí předepsat konkrétní materiál. To tedy není návrh, ale předpis.
Ještě máte jednu možnost - konzultovat případnou možnost záměny materiálu jeřábové dráhy s organizací, která ji bude schvalovat do provozu.
Já jsem se s tím setkal coby součástí konstruktérskoprojektantských hrátek.
Podle nějakého předpisu je na tento účel navržená taková a taková ocel. Jenže konstruktér ví, že téměř podobná ocel je:
1 k dispozici ve skladě firmy, co to bude dělat, zatímco ta první by se musela obtížně shánět a na dlouho objednávat.
2 z poloviny zpracované polotovary z té druhé oceli má někdo někde z nějaké jiné nerealizované zakázky.
3 Firma má nabídka na levný nákup té druhé oceli, té první ne.
A takových důvodů by se dalo vymyslet plno, jenomže to nejsou legální důvody , které by konstruktér mohl zanést do prováděcí dokumentace.
Proto sonduje a ptá se kolem sebe..... A když mu někdo kývne na tu záměnu, tak napíše do dokumentace něco jako: "Se souhlasem nebo na požadavek toho a toho byl původně navrhovaný materiál ABC nahražen materiálem ABD."
Offline
materiál výrobní firma nikdy nenakupuje od výrobce, nakupuje u obchodníka s ocelí,
na vlastní oči jsem v přístavu Mělník viděl německého obchodníka, jak sundavá z profilů štítky s nápisem Made in VSŽ Košice a mění je za nějaké Made in "Něco jiného"
Když jsem se na to ptal pracovníků přístavu zdělili mi že je to běžná praxe. Že prý "Něco jiného" železo se prodává lépe než to Košické.
Offline
NO nevím. Jak dimenzoval ten konstruktér tu dráhu, ale když jsem to naposledy počítal tak mě zajímala mez pevnosti v tahu a smluvní mez kluzu a bezpečnostní koeficienty. Nezajímalo mě jestli ta ocel tvoří martenzit nebo neco takového. Zajímal mě profil a třída oceli jako je S XXX a tím to haslo. Že jsem pak do výkresu napsal nějaké číslo oceli z katalogu ferony nebo z převodníku iso/din/čsn. Tímto způsobem asi ten kreslič došel k závěru že taková ocel tam musí být. Jinak si zadejte do vyhledávače výpočet jeřábové dráhy vubr. Tam jsou pěkné dizertační práce jak se počítá jeřábovka dle čsn. O volbě materiálu je pojednáno jen trošku.
Editoval franišek (17-05-2015 19:56:42)
Offline