SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Poraďte prosím, jaké se dají sehnat nejslabší elektrody ja B tak R a jak slabé plechy se takto dají vařit ?
Offline
Čau, osobně jsem se nesetkal s elektrodou menší jak 1,6mm ta je dobrá tak na 1,5-2mm materiál?
Offline
Diky, doplnim si zasoby
Offline
admin napsal(a):
Jo. Běžně se dělají elektrody o průměru 1,6 mm. Jak bazické (třeba OK 48.00), tak rutilky (OK43.32). Sehnat se dá i nerez (OK 63.30) apod.
A jaké se dělají nejsilnější? Já se kdysi setkal s průměrem 8mm a pokud vím, vyráběly se až 10mm. To už je ale hóódně dávno...
Offline
Mám opačný problém, invertor mám do 4mm, ale i 2,5 se daj delat velky veci. Bohuzel je problem s tema drobnyma. Invertor je bez HF, takze o tigu neuvazuji, a COcko kvuli prkotinam zatim kupovat nehodlam. Az se naucim poradne varit elektrodou, tak budu premejslet o dalsim. Na stole s pripravou mi to jde slusne, ale v polohach si zas az tak moc neverim. Jsem kutil, takze o skole neuvazuju, zivi me telekomunikace a na profesionalni drahu svarece se zatim nechystam.
Offline
Co vím, tak se elektrody běžně vyráběly do průměru 8 mm. Alespoň u nás v ČSSR. Ovšem bylo možné sehnat i "desítky". Dřívější vyráběná řada tedy byla: 2,0 - 2,5 - 3,15 - 4,0 - 5,0 - 6,3 - 8,0 - (10,0) mm. V 90. letech se postupně začaly odebírat větší průměry, naopak přibyl průměr 1,6 mm a některé průměry se změnily. Dnes jsou tedy běžně k dostání elektrody o průměrech 1,6 - 2,0 - 2,5 - 3,2 - 4,0 - 5,0 a vyjímečně i 6,0 mm. Toto pochopitelně neplatí pro uhlíkové drážkovací elektrody, které se dělají i v podstatně větších průměrech.
Předpokládám, že Frank tohle moc dobře ví, ale může se to hodit ostatním
Á propos, Franku, jaké jsou průměrové řady přídavných materiálů za velkou louží? To by mně docela zajímalo. Občas na US stránkách narazím na palcovou míru nějakého drátu či elektrody a jsem z toho tumpachovej
Offline
Frank napsal(a):
admin napsal(a):
Jo. Běžně se dělají elektrody o průměru 1,6 mm. Jak bazické (třeba OK 48.00), tak rutilky (OK43.32). Sehnat se dá i nerez (OK 63.30) apod.
A jaké se dělají nejsilnější? Já se kdysi setkal s průměrem 8mm a pokud vím, vyráběly se až 10mm. To už je ale hóódně dávno...
No na vojně jsme měli na pálení věží takový dlouhý a průměr min10 , ale spíš víc . Jako zdroj toto http://www.svarforum.cz/forum/zobrobr.p … 08_609.jpg
Offline
admin napsal(a):
Co vím, tak se elektrody běžně vyráběly do průměru 8 mm. Alespoň u nás v ČSSR. Ovšem bylo možné sehnat i "desítky". Dřívější vyráběná řada tedy byla: 2,0 - 2,5 - 3,15 - 4,0 - 5,0 - 6,3 - 8,0 - (10,0) mm. V 90. letech se postupně začaly odebírat větší průměry, naopak přibyl průměr 1,6 mm a některé průměry se změnily. Dnes jsou tedy běžně k dostání elektrody o průměrech 1,6 - 2,0 - 2,5 - 3,2 - 4,0 - 5,0 a vyjímečně i 6,0 mm. Toto pochopitelně neplatí pro uhlíkové drážkovací elektrody, které se dělají i v podstatně větších průměrech.
Předpokládám, že Frank tohle moc dobře ví, ale může se to hodit ostatním
Á propos, Franku, jaké jsou průměrové řady přídavných materiálů za velkou louží? To by mně docela zajímalo. Občas na US stránkách narazím na palcovou míru nějakého drátu či elektrody a jsem z toho tumpachovej
Co já vím, elektrody pro ruční svařování se zde v USA vyrábí od 1,6 mm až do 6,3mm. Na silnější jsem zde nikdy nenarazil. Takže to asi bude jak v Evropě, tak za ''Louží'' stejné. Ty silnější už vymizely. Co se týče kvality elektrod, tak asi vede Evropa a Japonsko. Děsná kvalita bývá od čínských výrobců.
No, povídejte mi o mírách, zde v Americe Vůbec se nedivím, že jste z těch udávanejch rozměrů z Ameriky tumpachovej . Protože po příchodu sem do USA jsem jako jedinej zde jsem byl zvyklej na metrické míry a měl pouze mlhavé představy o použití palcových rozměrů, musel jsem se kompletně přeorientovat. Toto je zde zkamenělina a nechápu, že to mohlo vydržet a přežít až dodnes. Ono totiž se zde používá jak dělení na šedesátčtvrtiny, dvatřicetiny, šestnáctiny, osminy, čtvrtiny, atd, tak současně je používaná jakási desítková soustava palce ( '' = inch, česky palec, coul atd je dělen na tisíciny ...) To potom nevíte co dřív. Někdo vám sdělí, že to a to je průměr 0,125'', jinej vám udá, že je to 1/8'' a přitom je to pořád stejnej rozměr.... Závidím vám v Evropě Metric System..., ale proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že?
K těm rozměrům elektrod zde:
1,6mm = 1/16'', 2mm = 5/64'', 2,4mm = 3/32'', 3,2mm = 1/8'', 4,0mm = 5/32'', 5,0mm = 3/16'', 6,3mm = 1/4''...
Potom jsou MIG dráty (plné i trubičkové), rozměry se udávají obvykle v tisícinách palce
0,035''= 0,8mm, 0,045'' = 1,2mm, 0,065'' = 1,6mm.
TIG dráty jsou vyráběné od od 1/16'' - 3/16''.
Dráty v cívkách určené pro SAW (Svařování pod tavidlem) jsou značené stejnými rozměry jako elektrody.
Potom existují speciální přídavné materiály jako prášky pro plasmové nanášení ap., ale to není účelem zde zmiňovat.
Offline
Z produkce Böhler znám nejsilnější Phoenix 120 K průměr 8,0. Je to elektroda pro nelegované oceli a nelegované jemnozrnné oceli s houževnatostí do -50°C.
A pro ty co chtějí do kleští opravdu pořádné klacky, tak Phoenix Rot AR 160, což je vysokovýtěžková elektroda (160%), v rozměru 5,0 nebo 6,0 délka 700
Offline
Teda pánové, ta diskuse se nějak zvrhla. Já čekal, že někdo přijde s tím že existuje elektroda 1,2 a vy tu na mě vybalíte průměry 10mm
Offline
vkalina napsal(a):
Mám opačný problém, invertor mám do 4mm, ale i 2,5 se daj delat velky veci. Bohuzel je problem s tema drobnyma. Invertor je bez HF, takze o tigu neuvazuji, a COcko kvuli prkotinam zatim kupovat nehodlam. Az se naucim poradne varit elektrodou, tak budu premejslet o dalsim. Na stole s pripravou mi to jde slusne, ale v polohach si zas az tak moc neverim. Jsem kutil, takze o skole neuvazuju, zivi me telekomunikace a na profesionalni drahu svarece se zatim nechystam.
Pokud toho máš málo, dá se slušně vařit TIGem i bez HF. Vhodné je aby invertor uměl ukončit oblouk - SLOPE DOWN, jinak to musíš trhat a to je vopruz.
Offline
To je fakt, že se to zvrhlo. Tak jsem se zastyděl a hledal dál. Našel jsem nelegovanou rutilku E6013 FOX ETI od firmy Böhler, která se dělá v průměru 1,5 mm. Takže jsme zase ubrali desetinku
Ale s těmi "osmičkami" a "desítkami" se prý skvěle přibrušovaly nože
Offline
Nejmenší co znám, jsou 1,5, ty má většina výrobců. Např. Böhler FOX ETI má na průměru 1,5 min. proud 40 A. Je to rutilka a připojuje se na mínus. Pokud je i to hodně, pomůžete si trochu připojením na střídavý proud.
Další varianta je FOX EV 50 W. To je kořenová elektroda na potrubí, dělá se sice nejmenší průměr 2,0, ale přesto že je bazická, tak svařuje i střídavým proudem nebo s opačnou polaritou a hoří též už od 40 A. 40A a 40A je na první pohled totéž, ale 40A na průměru 2,0 je podstatně menší proudová intenzita než 40A na průměru 1,5.
No a poslední alternativa je použití nerových elektrod. Proč ? Např. u CrNiMo typu (316L) je i po promísení s nelegovanou ocelí relativně vysoké procento austenitu a svar není křehký, takže to lze použít. A např. Böhler FOX EAS 4M-A průměr 1,5 má min. nastavení produ 25 A. Nebo kořenová FOX EAS 4 M-TS je sice min. průměr 2,0, ale hoří již od 35 A. Tedy opět nízká proudová intenzita (35A, ale na průměru 2,0).
Ale ve všech případech platí :
1) nejde to vždy, bavme se o tl. od ca. od 1 mm, optimálně od 1,5 mm
2) je vhodné udělat to jako spádový svar
3) i tak není to sranda a ručičky si pocvičí
4) chce to při hledání přídavného materiálů zabloudit i do jiných vod než mezi ébéčka nebo čínu v nejbližší prodejně svářecí techniky
vkalina napsal(a):
Teda pánové, ta diskuse se nějak zvrhla. Já čekal, že někdo přijde s tím že existuje elektroda 1,2 a vy tu na mě vybalíte průměry 10mm
Editoval JardaK (16-03-2009 18:56:51)
Offline
Diky moc, to uz jsou informace s kterejma se da neco delat. Jenom jeste dotaz amatera. Co je to spadovej svar ?
Offline
Ktěm velikostem, jen malá vzpomínka, asi v roce 1997 bylo u nás méně práce a já jako jeden z mladších jsem se dostal na metalurgii ,kde se vyvařují vady odlitků.Chvíli mi trvalo než jsem se naučil vařit elektrodou průměr 8mm nastoupačku tzv.dotrojuhelníka.
Offline
Stránky: 1