SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

erroriq napsal(a):

Pre mnohých možno primitívne otázky

Ako zistím na autogene, že mi spätné šlahol plameň do hadice?
- většinou to uslyšíš, rána jako z malorážné zbraně, ale ne vždy, může dojít jen ke změně na plameni, bez rány, plamen na hořáku zmizí, hořák hučí - hoří uvnitř, a pokud na něj sahneš rukou popálíš se. Plamen nešlehne až do hadice - do té jde jen rázová vlna.

Čo spôsobuje najčastejšie spätné šľahnutie plameňa?
- Nízký tlak plynu (ne kyslíku) plyn proudí z hořáku pomaleji než je jeho rychlost hoření, k tomu může dojít i při zalepení hořáku okujemi.

Existujú aj iné dôvody rozkladu acetylenu vo fľaši ako spätné šľahnutie plameňa, nesprávny nastavený tlak a vonkajšie zahrievanie fľaše (napr. požiar)?
- Otřesy, pád lahve, nedodržení podmínky že lahev se musí po dopravě nechat uklidnit (cca 1hod)

Aké poistky a kam mám nainštalovať aby bol systém acetylen + o2 úplne bezpečný?
- Bezpečnost systému se odvíjí od výše IQ obsluhy. Protizášlehové pojistky se dávají mezi hadici a řezák.

Máte nejaké osobné skúsenosti s rozkladom acetylénu vo fľaši? Ako ste to riešili?
- osobní zkušenost nemám, hasiči hází horké (uvnitř "hořící") acetylenové láhve  do vody.
Video od svařečského mistra Franka:
http://www.youtube.com/watch?v=RoatgaQrK28

to bourač:
Ďakujem za  odpovede. Mám však ďalšie doplňujúce otázky:

1. kolega, ktorý s tým autogenom predtým pracoval, jemu sa bežne stávalo, že bolo počuť tie rany, bežne sprevádzané aj zhasnutím plameňa ale nikdy sa nič nestalo - je to to čo ste popisovali? resp. aj napriek tomu, že horak nezačal horieť, šla rázová vlna do hadice?

2. nízky tlak acetylenu myslene nižší ako 0,1 Mpa vo fľaši, alebo nízky tlak nastavený na redukčnom ventile?

3. rozumiem

4. protižášlehovú poistku zatiaľ mám iba na acetylenovej hadici (taký malý jednosmerný ventil). Niekde tu na fóre som čítal, že aj napriek tejto poistke rázová vlna prejde do hadice. Existuje poistka aj proti rázovej vlne?

Editoval erroriq (12-03-2015 21:17:32)

1. - ty rany jsou běžné i během svařování se správně nastaveným plamenem - hořák tak provádí "samoočistu". Jinak se to dělá o nějaký dřevěný špalek aby to střelilo a přitom nezhaslo - čištění hořáku pokud je není plamen pravidelný.

Zpětné šlehnutí do hořáku je poznat celkem jednoduše - je slyšet takový chrochtavý zvuk z hořáku přičemž se po určité době odtaví nasazený hořák. Jinak zpětné šlehnutí je u začínajících (občas i pokročilých) svářečů celkem častý jev. Není to moc nebezpečné, jelikož samotné držáky hořáků mívají buď zabudovanou pojistku proti zpětnému šlehnutí. Případně je namontovaná na hadici kousek za hořákem, případně je přímo v redukčním ventilu.

bourač napsal(a):

Rellik napsal(a):

se po určité době odtaví nasazený hořák. .

jj, to může být i dost brzy je třeba ihned zavřít plyn, kyslík nechat běžet, raději přidat!!

Proto jsem nenapsal určitou dobu - záleží na velikosti hořáku. Viděl jsem "online" utavený hořák během cca 7s... Nebylo to moc příjemné "divadlo" jelikož jsem byl zrovna na plošině asi v 8M nad zemí a kolega co se mu to podařilo byl ve zhruba stejné výšce cca 5m ode mě... Naštěstí jsem předtím zorganizoval "hlídače" flašek, který sice zareagoval, až jsme po něm začali křičet, ale nic krom odpáleného hořáku se nestalo... Ani nevím jestli ty flašky zavřel...

čau Edison pověz tomu kurenárovi ať ti to předvede - ale stůj od něj daleko
Při zpětném zášlehu může plamen hořet uvnitř ale nemusí, (může zhasnout úplně).
Když hoří uvnitř je to slyšet, ale taky to nemusí být slyšet!
Pokud ti někdy autogen střelí tak, že zhasne plamen, na nic nečekej - zavři plyn a přidej kyslík.

Měl jsem kdysi hadici se starou pojistkou proti zpětnému šlehnutí která byla na hadicích.Nezareagovala a hadice se roztrhla u plynového redukčáku a došlo k docela velkému plamenu a obrovskému vývinu sazí.

Hmm, a není to náhodou tak, že pokud je tlak větší jak 1,5 atm tak hrozí explozivní rozklad acetylenu na vodík a uhlík.....  Jinak čerstvá láhev většinou má právě tlak okolo 1,5 atm...

kruciš, taková školácká chyba, sypu si popel na hlavu ( já většinou měl tlak čerstvé okolo 1,8 MPa ).  Pěkné čtení o acetylenu je zde: http://www.catp.cz/publikace/igc-123-04-cz.pdf  je tam i poznámka o max nastevení tlaku na 150kPa a tady doporučené tlaky pro nástavce z GCE.  Já většinou nastavoval 40kPa a 400kPa ( acet. a kyslik ).

Kempin a jeste atm

Ano, těch jednotek je opravdu mnoho.  Ještě když jsem byl v Pardubicích na škole, tak jsme měli v Příručce pro chemickoinženýrské výpočty I tabulku kde byly pro jednotlivé fyzikální veličiny uvedeny převodní konstanty pro přepočet z exotických jednotek na SI. Takže pro tlak byla taková tabulka :

je to už v době internetu zastaralé, kdy na wikipedii to můžete najít cokoliv, ale v tý době ( 1988) to bylo bezva mít vše takhle přehledně a na jednom místě.


Tady je od kud jsem čerpal: