SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Prosím o radu, čím jiným vytvářet drážky v oceli, když se nemá používat bruska? Nejsem profi, svářet se učím, díky. Dočetl jsem se na netu toto:
Přišla na řadu bruska a - brousit a brousit. To je správný moment na vysvětlení proč se svary a u nerezí zvláště nemají vůbec drážkovat bruskou. Při broušení se totiž z kotouče do materiálu zadírají zrna brusiva, což je obvykle korund, který při další housence se roztavuje a dělá v lázni takové pleny, nebo naopak se zapéká a vznikají uhlíkové vměstky - v RT můžou být viditelné !!!
Offline
Všechna brusiva mají základ v uhlíkových sloučeninách. Při svařování se ten uhlík logicky dostane do svarového kovu. A zjednodušeně - každý ví, že nerez nerezaví proto, že má na minimum snížený obsah uhlíku. Svařujeme ve firmě uhlíkaté vysokopevnostní materiály (řada 500, 600 a 700 MC) a tam je broušení "přísně" zakázané. V nouzi používáme specielní kotouče na nerez. Jinak se všechno úkosuje na frézce nebo ruční "šťouchačkou". Nutné drážky se dělají pilkami.
Offline
jirkati napsal(a):
Všechna brusiva mají základ v uhlíkových sloučeninách. Při svařování se ten uhlík logicky dostane do svarového kovu. A zjednodušeně - každý ví, že nerez nerezaví proto, že má na minimum snížený obsah uhlíku. Svařujeme ve firmě uhlíkaté vysokopevnostní materiály (řada 500, 600 a 700 MC) a tam je broušení "přísně" zakázané. V nouzi používáme specielní kotouče na nerez. Jinak se všechno úkosuje na frézce nebo ruční "šťouchačkou". Nutné drážky se dělají pilkami.
Já ale pravidelně vidím svářeče, jak dělají úkosy před svařováním úhlovou bruskou...ale nejedná se o nerez. Takže i obyčejná reznoucí ocel se nesmí úkosovat běžnými brusivy? Jak mám tedy dělat úkosy, když ne bruskou? Když nemám frézu, řekněme, že budu někde v terénu bez strojního vybavení.
??
Offline
Že by se zkušený řemeslník "v terénu" ocitnul bez pořádného nářadí je málo pravděpodobné. Ale pravdou je, že kutilovi, který se svařováním neživí, se to stát může. Pak je dobré zapřemýšlet, při které technologii nacpu do povrchu materiálu nejvíc brusiva - při hrubém broušení. Když ten povrch lehce přebrousím - do lesku - jemnějším kotoučem při vysokých obrátkách třeba té úhlové brusky, tak mi tam toho sajrajtu zůstane velmi málo, skoro žádný.
Offline
jirkati napsal(a):
Všechna brusiva mají základ v uhlíkových sloučeninách. Při svařování se ten uhlík logicky dostane do svarového kovu. A zjednodušeně - každý ví, že nerez nerezaví proto, že má na minimum snížený obsah uhlíku. Svařujeme ve firmě uhlíkaté vysokopevnostní materiály (řada 500, 600 a 700 MC) a tam je broušení "přísně" zakázané. V nouzi používáme specielní kotouče na nerez. Jinak se všechno úkosuje na frézce nebo ruční "šťouchačkou". Nutné drážky se dělají pilkami.
Ps:každý to neví a to ani někteří svářeči kteří dělají nerez každý den
vlastní zkušenost.
V praci používáme hlavně na větší věci ukosovačku nebo plazmu.(čený materiál) nebo se ukosuje na freze/soustruhu.A drobotina a jäckle flexou.
Nerez výhradne třískovým obráběním.
Editoval Honza007 (28-01-2015 18:33:02)
Offline
Když jsem svařoval vzorek trubky (průměr 150mmx12mm stěna), tak jsem po každém vybroušení náběhových hran v kořeni vzal ocelový kartáč do úhlové brusky a pořádně to jím projel. Stejné tak i při brusných úpravách mezivrstev... Na RTG tam pak nic nebylo. Když jsem to svařoval poprvé a nečistil to tím "ocelákem", tak byly ve sváru vidět ty zrna...
Offline
A co karbid frézky?
Offline
jirkati napsal(a):
Všechna brusiva mají základ v uhlíkových sloučeninách. Při svařování se ten uhlík logicky dostane do svarového kovu. A zjednodušeně - každý ví, že nerez nerezaví proto, že má na minimum snížený obsah uhlíku. Svařujeme ve firmě uhlíkaté vysokopevnostní materiály (řada 500, 600 a 700 MC) a tam je broušení "přísně" zakázané. V nouzi používáme specielní kotouče na nerez. Jinak se všechno úkosuje na frézce nebo ruční "šťouchačkou". Nutné drážky se dělají pilkami.
A co třeba korund, Al2O3 ? Přiznám se, že i se svým vzděláním chemika tam ten uhlík nějak nevidím.
Offline
Jelikož sem se kvůli praxím ve škole půl roku zajímal o nerez, a to i z metalurgického hlediska, tak uvedu na pravou míru to, že nerezová ocel nerezaví hlavně proto, že obsahuje 14 a víc procent chromu, který vytváří pasivační vrstvu - ta chrání před korozí.
Offline
Nerez nože obsahují až procento uhlíku, žádný nikl a jen kolem 14% chromu a přesto nerezaví.
"Uhlík má příznivý vliv pouze na vlastnosti "nekorozní", umožňuje transformační zušlechtění martenzitických korozivzdorných ocelí a zvyšuje pevnostní charakteristiky u ocelí pracujících za vysokých teplot. Ve většině případů má negativní vliv na korozní odolnost, jako důsledek možné vazby s chromem, tj. pokud je rozpuštěn v matrici negativní vliv není pozorován."
A hele co se píše, tedy rozpuštěnej uhlík je bez vlivu na korozivzdornost.
Editoval samb (30-01-2015 06:46:44)
Offline
nad tím co napsal moderátor jsem moc nehloubal, jen mi přijde že to napsal správně ale trochu mimo téma.
O vhodnosti úpravy svarových ploch broušením / obráběním bych zvažoval jen při stavbě jaderné ponorky nebo urychlovače částic.
U ostatních konstrukcí včetně tlakových jsem to ve své praxi nikdy neřešil a vše funguje
Jako asi jediný uživatel tohoto fóra mám rozsáhlé zkušenosti s destrukcemi svařenců a kvalitní - provařený svár má vyšší pevnost než okolní materiál.
Likviduju nějaké zařízení a než to několik hodin rozřezávat autogeny, vezmu bagr nebo silné lano + 40tun těžké auto a konstrukci roztrhám - jak papír, prvky se přetrhají vedle svárů.
Offline
Ono u těch martenzitických(feritických)nerezí je to složitější.Dokud nejsou zakalené podléhají korozi celkem ochotně a vydatně.Ani s tou rezistencí vůči korozi ve vztahu k obsahu chromu to není až tak jednoznačné.Paradoxně ocel s 1%C nalegovaná 17-18%Cr "rezaví" daleko ochotněji než ocel se 14-16%Cr,ale jen 0,5%C.Dost taky udělá legování dalšími karbidotvornými prvky.
Offline
edit: když píšu vedle svárů není to těsně u něj je to úplně mimo tepelně ovlivněnou oblast. Například vingl 100/100 se přetrhne s tím že konce jsou ostré jak žiletka.
Editoval bourač (30-01-2015 19:07:40)
Offline
Ach jo. Možná někteří diskutující čtou jen poslední příspěvek a něj reagují a pak se diskuzepostupně posouvá kamsi do ... . Základní dotaz byl úplně jiný, než na co je mnohými odpovídáno.
Poznámky:
Čisté železo Fe je měkký kov, který téměř nekoroduje.
Položte manželce na vlhký nerezový podnos obyčejnou ocelovou podložku a za týden se na ten nerez podívejte. Nerezový tác (obvykle materiál 8/18) vám bude v místě dotyku už pořád korodovat. Pozor na domácí hádku.
Mechanické vlastnosti u materiálů s minimálním obsahem C se dohánějí velikým obsahem Cr (nad 12 %). Ne všechny jsou ale svařitelné. Doporučuji se orientovat v ocelích martenzitických, austenitických či duplexních.
Brusné kotouče na nerezové materiály jsou silně v nosné matrici dotovány korundem, který výrazně omezuje množství nečistot vtlačených do povrchu broušného materiálu.
Offline
Radim napsal(a):
jirkati napsal(a):
Všechna brusiva mají základ v uhlíkových sloučeninách. Při svařování se ten uhlík logicky dostane do svarového kovu. A zjednodušeně - každý ví, že nerez nerezaví proto, že má na minimum snížený obsah uhlíku. Svařujeme ve firmě uhlíkaté vysokopevnostní materiály (řada 500, 600 a 700 MC) a tam je broušení "přísně" zakázané. V nouzi používáme specielní kotouče na nerez. Jinak se všechno úkosuje na frézce nebo ruční "šťouchačkou". Nutné drážky se dělají pilkami.
A co třeba korund, Al2O3 ? Přiznám se, že i se svým vzděláním chemika tam ten uhlík nějak nevidím.
Jen doplním: Ten uhlík pochopitelně není v tom Al2O3, ale obsahuje ho pojivo, které drží kystaly korundu v tom kotouči pohromadě. Bývá to bakelitové pojidlo, zejména u těch běžných, levných kotoučů a tam se právě může při broušení nabalit na povrch broušeného předmětu uhlíkaté sloučeniny. Většinou jsou to zanedbatelné zbytky, ale na součástích ze speciálních ušlechtilých ocelí a pro spec. účely to může vadit.
Offline
Frank: Tak to je něco jiného. Já jsem to tušil, ale chtěl jsem to mít potvrzeno.
Kromě toho, od časů, kdy jsem jako vysokoškolák na praxi v Benátkách nad Jizerou lisoval pro tehdejší socialistický průmysl kotouče z karborunda a elektritu spojené dohromady právě tou fenolickou pryskyřicí už nějaká doba uplynula a předpokládal jsem, že když tam dělá problém uhlík, jsou dneska na takové brusné kotouče používaná pojiva se sníženým obsahem uhlíku nebo i možná bez uhlíku.
Offline
Pokud jde o kotouče z Benátek n J, tak brusivo, zrnitost, pojivo se dá zjistit z názvu kotouče v jejich katalogu. Pro hrubou orientaci poslouží i barva kotouče, např. čistě bílý a růžový kotouč - umělý korund s keramickým pojivem, možno použít i pro broušení nerezu (pochopitelně to neřeší skutečnost, že zrno ulpí na povrchu a poté ve sváru). Pracovní rychlost do 63 m/s.
Šedý a hlavně zelený kotouč - obsahuje černý, zelený karbid křemíku, tyto kotouče nejsou vhodné pro nerez.
Kotouče s gumovým pojivem - částečně elastické, leštění nebo ostření nástrojů.
Kotouče do úhlových brusek - jsou poměrně tenké, je zde velké zatížení, rázy, proto jsou zpevněné osnovou z vláken, keramické pojivo nelze použít, protože to je nutné vypálit, podobně jako cihly, nebo porcelán, proto je pojivo bakelit (pryskyřice). Hnědý korund. Pracovní rychlost obvykle 80 m/s.
Kovové pojivo - diamantové kotouče. Pracovní rychlost okolo 20 m/s.
Případně může být na nástrojích pojivo i galvanické -např. diamantové pilníky.
Offline
Pt.kbely - dík za tu tabulku. Někde ji sice mám, ale po úklidu ji nemůžu najít. Chtěl jsem ji totiž použít hned ve svém druhém příspěvku. Takhle je vše snad už jasné.
Offline
tak nevim no myslel jsem že diskuze je o broušení úkosů flexou k čemuž tyto kotouče do strojních brusek použít nejdou...
Offline
bourač napsal(a):
tak nevim no myslel jsem že diskuze je o broušení úkosů flexou k čemuž tyto kotouče do strojních brusek použít nejdou...
Ano ta diskuse se trochu stočila, nereagoval jsem na první příspěvek, ale na vyvíjející se diskusi. Provést úkos na plechu - dovedu si představit, že by to šlo i mou starou velkou čelní bruskou od Narexu, nebo v malém rozsahu fortunkou na tvarová brusná tělíska. Nikde jsem nepsal, že lze použít kotouč ze strojní brusky do flexy, taky jsem psal, že jsou rozdíly i v pracovní rychlosti. Naopak na spoustě drobných dílů jde provést úkos na stojanové nebo stolní brusce.
Pokud jsem někdo dá tabulku na kotouče do flex, já se na něj zlobit nebudu.
Offline
...a netočí sa táto problematika okolo niektorých chemických prvkov, ktoré nesmie obsahovať kotúč kvôli o. i. aj medzikryštalickej korózii, ktorý je určený na "INOX", ale u "STEEL" kotúča nevadia a preto tam sú o. i. kvôli výrobnej cene?
Offline
...samozrejme cudzie telieska "zasekané" do kovu budú v röntgenovaných zvaroch vadiť z úplne iných dôvodov.
Offline
Jedině brusný kotouč, který je určený přímo na nerez - http://www.akros.cz/kotouce-na-nerez-brusne - jinak nic...
Offline
Stránky: 1