SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Odkiaľ si nabral 100 Hz na výstupe???
Jedna polvlna ,  ma iba 25 Hz.
25 Hz kladná , 25 Hz záporná = 50Hz spolu.
EDIT: Na výstupe je jednosmerné napätie , keď že je to usmerňovač .
A zvlnenie napätia bez filtračného kondenzátora a stabilizátora bude o frekvencii  50 Hz (sieťový brum napríklad v audio zosilňovačoch).

Editoval m.evil (01-12-2014 11:09:20)

Phate + m.evil, chyťte se za ručičky a zpátky do školičky. Nevím, co na to jiného říct.

m.evil: pulzujúce napätie s f 50 Hz by tam bolo, ak by sa jednalo o jednocestné usmernenie, ale s tým by sa asi nedalo zvárať. Na zváranie sa používa dvojcestné usmernenie prúdu a vtedy je tam pulzujúce napätie s f 100 Hz, ktoré však musí byť pre potrebu zvárania vyhladené  tlmivkou so zodpovedajúcou indukčnosťou. Dá sa to ešte riešiť pomocným zdrojom.

Ať tady neřešíte 3.14čoviny, podívejte se tady a tady.

Tyto reakce jsem čekal. Je těžké se zbavit zažitých zlozvyků. Proto jsem toto téma otevřel.

TO m.evil:
Je třeba si vyjasnit, co je frekvence: Počet kmitů za vteřinu, tedy u síťové frekvence se jedná o 50 x změnu napětí a proudu (50 x změna periody). Protože síťový kmitočet má průběh sinusový, jedná se o 50 x změnu do + a 50 x změnu do -. Z toho vyplývá, že na výstupu "holého" jednocestného usměrňovače je frekvence 50Hz. Protože Graetz usměrňuje obě půlvlny, tedy každou půlperiodu na vstupu, je na výstupu 100 x změna z nuly do + hodnot, jedná se o frekvenci 100Hz. Nejlépe je to vidět na osciloskopu. Na výstupu je sice jednosměrné napětí, ale toto mění svou velikost od nuly do plusového maxima, tedy pulsuje. Proto se dále upravuje - vyhlazuje, aby byl výstup co nejvíce podobný přímce. V praxi je však vždy nějaké zvlnění patrné a je tím nižší, čím účinnější je vyhlazení, v tomto případě tlumivkou a tím vyšší, čím větší je zatížení zdroje.
Síťový brum v zesilovači vzniká především vyschnutím filtračních elektrolytických kondenzátorů a komutačními pochody při spínání diod usměrňovače, což lze velmi dobře odstranit paralelním zapojením keramických kondenzátorů např. 40 - 100nF ke každé diodě (hovořím o Vámi zmiňovaném brumu).

TO bobobo:
Takto nelze uvažovat. Snižuje se tím spolehlivost zařízení. Proud každou diodou jde vždy po dobu půlvlny, ale jedná se o plný proud zdroje, např. 150A. Avšak takový proud jde každým neřízeným usměrňovačem, ať jednocestným, či dvoucestným. Je to jako pořídit si televizi na 115V a napětí pro ni usměrnit, tedy podle Vás na ni půjde sice 230V, ale pouze polovinu doby a tak stačí za druhou polovinu vychladnout. Jen se sám podívejte do popisu např. usměrňovače UDA 160. Kolik je tam diod hlavního usměrňovače pro každou půlvlnu - 10 paralelně řazených diod pro proud 20A = 20 x 10 = 200A. Proč asi ...

TO KMU1: To jsem nepochopil ...

TO mracna a tomvec:
Konečně někdo, kdo se neřídí mýty, ale fakty a nebojí se oponovat.

TO pt.kbely:
První větou si protiřečíte s třetí, v půlce máte zcela pravdu až do konce. Další mýtus, který skoro všichni opakují a vy rovněž, že pulzy půlperiody mají frekvenci 25Hz. NE - frekvence 50Hz znamená, že se děj - perioda, chceme-li celá jedna sinusovka, opakuje 50 x za sekundu, tedy 50x je napětí v + hodnotách a 50 x v -. 

Již na počátku bylo zcela nepochybné, že se někdo z Vás bude chtít ozvat. Nějaký chytrolín Vás přece nebude poučovat o věcech, které znáte už léta. Nijak nepotírám Vaši erudovanost ve svářecí technice, ale elektrika je věc jiná a dovoluji si Vás opravit jenom proto, abych už konečně vše uvedl na pravou míru. Každý se může mýlit, pouze hlupák však svou chybu opakuje stále dokola. Snažím se nedělat z Vás hlupáky.
Nejdříve jsem si totiž přečetl mnoho článku z tohoto webu a ve více než 2/3 této problematiky (usměrňovačů) se uvádí nesmysly. Zbytečně to snižuje váhu uváděných informací. 

Díky za pochopení.

První větou si protiřečíte s třetí…….a vy rovněž, že pulzy půlperiody mají frekvenci 25Hz. …..
-    Je to jen  lehké nedorozumění. Když se podíváte ještě jednou, zjistíte, že cituji části příspěvku od m.evila (jsou psané slovensky), se kterými jsem nesouhlasil a pak jsem se k nim vyjádřil.

A keď už tak veselo riešime tu sieťovú  frekvenciu .
Medzi fázou a nulakom je 50Hz , aká je frekvencia medzi dvoma fázami?
Pýtam sa len preto ,lebo keď zváram na jednu fázu , oblúk ma iný zvuk než na 2 fázy.

Editoval m.evil (02-12-2014 13:03:12)

Phate napsal(a):

TO bobobo:
Takto nelze uvažovat. Snižuje se tím spolehlivost zařízení. Proud každou diodou jde vždy po dobu půlvlny, ale jedná se o plný proud zdroje, např. 150A. Avšak takový proud jde každým neřízeným usměrňovačem, ať jednocestným, či dvoucestným. Je to jako pořídit si televizi na 115V a napětí pro ni usměrnit, tedy podle Vás na ni půjde sice 230V, ale pouze polovinu doby a tak stačí za druhou polovinu vychladnout. Jen se sám podívejte do popisu např. usměrňovače UDA 160. Kolik je tam diod hlavního usměrňovače pro každou půlvlnu - 10 paralelně řazených diod pro proud 20A = 20 x 10 = 200A. Proč asi ...

V UDA 160 je 10 20tiAmp diod ze dvou důvodů. Za prvý jsou řazeny paralelně a diody nikdy nejsou dokonale spárovaný, tedy je tam rezerva. Otázka zda tam vůbec dávali párovaný diody. Za druhý trafo s pracovním proudem 160A dává ve zkratu přes 200 A. Tedy opět rezerva, kdyby dali diody pro 80 ampér na každou větev tak to shoří.
Diodou v usměrňovači sice protéká plný proud ale jen v jeho maximech. Efektivní hodnota je poloviční než v přívodním kabelu a srovnávat proud s napětím je totální kravina.
Spíš jestli máš nějaký zajímavý zdroj informací ohledně dimenzování diod v usměrňovačích tak sem hoď odkaz, my si to rádi nastudujem a budem chytřejší. ;-) Pak tu nebudou fámy..

Diody s větším maximálním proudem taky méně hřejí. U diody třeba na 80 Ampér , pokud jí projde ve špičkách nebo zkratu proud třeba 160 A, tak při takovém proudu se už projevuje sériový ohmický odpor přívodů, na diodě je větší saturační napětí, třeba 3 volty nebo i víc. Záleží na druhu.
Zatímco pokud má  dioda maximální proud třeba 250A, tak když jí prochází proud 160 A, je na ní saturační napětí třeba jen 0,8 - 1 volt. Zase záleží na druhu a datasheetu.
Výsledek je ten, že kdo ušetří na maximálním proudu diod, bude to muset nahnat znatelně větším chladičem diod, pokud má ten usměrňovač mít zhruba stejnou výdrž a spolehlivost. A někdy, pokud se to přežene, se to ani nemusí povést, pracovní teplota polovodičového přechodu diody vyjde příliš vysoká.
Nemluvě o nějaké stovce wattíků vyšší spotřebě plus o nějaký voltík méně na svařovací oblouk.

Editoval Radim (02-12-2014 14:27:05)

TO samb napsal:
Diodou v usměrňovači sice protéká plný proud ale jen v jeho maximech. Efektivní hodnota je poloviční než v přívodním kabelu a srovnávat proud s napětím je totální kravina.
Spíš jestli máš nějaký zajímavý zdroj informací ohledně dimenzování diod v usměrňovačích tak sem hoď odkaz, my si to rádi nastudujem a budem chytřejší. ;-) Pak tu nebudou fámy..

Takže pokud plný proud protéká, jak píšeš, (nemám problém s tykáním), jenom v jeho maximech, značí to co, že lze usměrňovač poddimezovat? Veškeré hodnoty, pokud není uvedeno jinak, se vždy u střídavých veličin značí v efektivní hodnotě, tedy jak síťové napětí, tak napětí na výstupu svářečky a stejně i proud. Efektivní hodnota nikdy není poloviční, jak uvádíš,  nýbrž odmocnina ze 2 max. napětí, či proudu, což je velmi přibližně o něco více než 2/3 maxima. Běžné měřící přístroje měří většinou efektivní hodnotu, pokud není přímo uvedeno, že jsou to tzv. True RMS měřáky. Tyto dokáží změřit skutečnou hodnotu střídavých veličin.
Srovnávat proud s napětím je na první pohled kravina, ale ono to spolu nerozlučně souvisí, neboť bez napětí není žádný proud. Opačně to však neplatí. A příklad, který jsem zvolil pro ilustraci nesmyslnosti záměrného poddimenzování diodového můstku, měl pouze ukázat, že tudy cesta nevede. Pravda, může být zavádějící, ale pokud bych to měl dále rozebírat, psal bych ještě teď původní příspěvek. Tak jenom v krátkosti. Pokud na spotřebič o konstantní impedanci připojím vyšší než povolené napětí, já jsem uváděl 115V a připojím 230V, podle ohmova zákona se při 2x vyšším napětí, zvýší 2x proud na výstupu. Zde máš ten požadovaný proud. Nejsme malé děti, abychom vše rozebírali do nejmenších detailů, ne?
A nějaký zajímavý zdroj informací mám, jedná se o každou dobrou učebnici elektrotechniky, resp. učebnici o základních vlastnostech polovodičů. Dostupná ve všech technických knihovnách, podle zájmu.
A nakonec. Fámy, zde vytváříš ty, svými příspěvky ...

TO Radim:
Máte pravdu. S tím šetřením na diodách bych to nepřeháněl. Při příliš velkém proudu polovodičovou diodou, na který není stavěna, může dojít k přehřátí polovodičového přechodu, neboť tento je oproti více dimenzovaným diodám, i fyzicky menší a je tak schopen vyzářit úměrně méně tepla do okolí. Vývinem neúměrného tepla se začne lavinovitě zvyšovat počet volných nosičů náboje, především v době uzavření diody v závěrném směru, čímž klesne odpor, který klade polovodičový přechod protékajícímu i závěrnému proudu, což má dále za následek zvyšování propustného i závěrného proudu do té míry, až se přechod prorazí a nastane buď zkrat v součástce, nebo častěji její přerušení. Pokud dioda překročí jistou kritickou hodnotu teploty, proudu či závěrného napětí, je průraz diody již nereverzibilní a dojde k jejímu zničení.
Pravdou však je, že diody vyráběné u nás, vydrží obrovské přetížení prakticky bez následků, ale nelze na to spoléhat.

Phate je teoretik , za 10let případné praxe bude svá vyjádření korigovat . Dioda na větší proud se zahřeje méně proto , že při stejném proudu je na přechodu menší úbytek napětí - je spojeno s proudovou hustotou . Kdyby vše v praxi dopadlo jak teoretik píše , nemohly by tisíce podobných dreků na Co , zde často propíraných , fungovat . Dál se nemíním podobných teoretizování účastnit , nemají žádného významu , byť by to papírová pravda byla .

To nevím , zachráncem národa jsem nikdy nebyl .