SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jestli je svářečka nezatížená a tlumivka je dobře zapojená, tak naprázdno by neměla mít tlumivka vliv. Pokud oba tranzistory spínají a rozpínají, ale vypadá to jako by to šlo do zkratu, tak může být vadná dolní dioda, zkrat na transformátoru.

Tak jsem znovu pročetl konstrukce zdejších členů. Uznávám že dva mm je málo. Chtělo by to dvě mezery po 5mm. Tím si srazím indukčnost. Závit navíc neudělám, protože jsem lanko zastřihl na míru. Případně zkusím lanko převinout do EEjader.
Taky mi to bylo divný jak může nezatížená tlumivka dělat neplechu. Znovu zkontroluji silovou část. Přeměřím trafo, to se minule trochu ohřálo. Jak poznám mezizávitový zkrat, poklesem indukčnosti?
Rozměry toroidu cca od oka 50mm průměr, 20mm šiřka, modrý povlak. Neměřil jsem ho, ale mám jich více.

Pokud bude mezizávitový zkrat na primáru nebo sekundáru, bude nízká indukčnost primárního vinutí. Při měření na můstku se měří při malém napětí, proto se to nemusí projevit. Další možnost je navinout primár na podobný ferit -  stejný počet závitů, může být slabší průřez, nemusí to být lanko, třeba 1,5mm2 žíla z kabelu s PVC izolací, bez sekundáru. Vstupní proud ze zásuvky by měl klesnout.

Tak jsem kousek pokročil. Postavil a upravil antistick a hotstart http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 012050301. Přidal jsem přepínač na napětový zdroj. Zpětnou vazbu přes optočlen. A osadil panel měřáčkem  s bočníkem. http://www.aliexpress.com/item/0-200V-2 … 13643.html  Sic je pro svařování zbytečný, ale při oživování ve dvou je hned vidět co se děje na oblouku.

Změny jsou sice k lepšímu, ale nic není ideální. Antistick při přilepení ubere, ale i tak teče dle měřáčku 60A a více. Hotstartu si ani nevšimnu že něco udělá, dal jsem raději mnohem menší kondenzátor na nastavení času. Při zapalování někdy překročím 200A, až ampérmetr zobrazí že je mimo rozsah. Nicméně se mi jako naprostému laikovi zapaluje lehce. (dvakrát přilepím potřetí vařím, ale to je rukama)
Napětový zdroj jsem přidal jako funkci navíc, když už je měřáček. Navíc mi to nepřišlo moc složité, ale ještě to musím dopilovat. Zatím mi z toho leze 11-26V. Využití bych viděl na rychlé dobití autobaterie, silný zdroj na bastlení, případně jako příprava na COčko, ale k tomu nedojde. Startovat přes zdroj auto bych se bál. Přes relé připojuji 4 paralelní kondenzátory 680mikroF 200V 105stupnůC, ale ty se po dvou minutách na 30A trochu hřejí.

Poměr vyvařených elektrod / tranzistorů se zlepšil na již použitelné hodnoty, zkušená ruka vytvoří líbivou housenku, nicméně jsem ztratil přehled kolik tranzistorů jsem poslal do nebe. Většinou vlastní vinou při oživování, ale také když jsem řek kolegovi, ať schválně přilepí přilepí na tři vteřiny, že se podívám jak klesne proud. Když jsme přilepovali omylem, tak nic. Ale když schválně, tak napoprvé zapálil oblouk a podruhé jen přituk a okamžitě vyrazil 40A jistič pro celou dílnu. Vše bylo studené.
Měl jsem tam čínské http://www.aliexpress.com/item/10pcs-HG … 09712.html Ale již mi došly, tak jsem osadil http://www.tme.eu/cz/details/hgtg20n60a … onductor/#  Naprázdno se zdají být lepší než ty čínské. Zatížit jsem moc nezkoušel, jen jsem dvakrát nakrátko zapálil bez kukly abych si ověřil že to něco dělá.

Čím ještě zvýšit životnost tranzistorů, nebo ty čínské jsou opravdu takové šmejdy? (Někdy vydržely neuvěřitelné a jindy při tuknutí je po nich)
Na Elektrodě.pl jsem vyčet, že někteří tovární výrobci dělají nepatrnou mezírku mezi ferity hlavního trafa. Pomohlo by to, udělat mezeru na sílu tenkého papíru? Co všechno se změní a jaké to bude mít následky?

Děkuji za odpověď.

Přidáním malé mezery do mag. obvodu se sníží indukčnost, to má za následek to, že primární proud bude strměji stoupat, tedy pulzy budou při stejném svařovacím proudu a stejném materiálu jádra užší a vyšší. Jádra s takovou to mezerou mají o trochu větší odolnost proti přesycení stejnosměrným proudem.  -Jádro jednočinného měniče si pamatuje předchozí polaritu magnetizace, i když je střída nižší než 50% a protože následující pulz má stejnou polaritu, magnetizace nezačíná v 0 a jádro se snadněji dostane do oblasti s větším sycením – tedy vyššími ztrátami.
Ty tranzistory jsou sice jinde koupený, ale nevyrobil je jeden výrobce FAIRCHILD SEMICONDUCTOR? Tedy pokud se nejedná o falzifikát, což se stejně běžně nepozná.
HGTG20N60A4D jsem použil v celomostu, žádný mi zatím neodešel, elektrodu jsem zkoušel pouze při oživování 1,6 až 4mm, (4mm pouze 5ks při 160A). V režimu MAG jsem vyvařil jednu 5kg cívku 0,8mm drátu, pouze krátké sváry, tak zhruba 50% tlustší materiál na 150A, 30% slabší na 40A.
HGTG30N60A4D  - někde jsem četl, že v celomostu na 60kHz odcházely, protože jsou pomalejší, tuším, že při 40kHz už byly v pohodě.
Pokud se má zvýšit spolehlivost, tak to není tak jednoduchý, např příspěvek 86:
***
„Příliš malá indukčnost na primáru. (26mikroH) Tak jsem s připojeným měřákem zahýbal vývody trafa a eljhle je tam 5,3miliH. Jenže tenhle vývod je začátek sekundáru, tedy úplně vespod vinutí. Když jsem měnil tlumivky, tak jsem ty plechové vývody tvaroval do lepších poloh a musel jsem prodřít papírovou izolaci mezi plechy.
Naklepal jsem mezi závity pertinaxový plátek, indikčnost je dobrá, ale mám z toho bobky co to udělá při ostrém provozu. Předělávat se mi to nechce, ale pro klid duše asi budu muset.“
***

A takových věcí tam může být, ty obrázky nemají zas takovou kvalitu, aby se to podle nich poznalo. Nastavení ochranných prvků, také jsou důležité vzdálenosti např. : http://www.svarforum.cz/forum/zobrobr.p … 020370.jpg
Mimochodem, škoda, že už se nechodí dolezelk, postavil také skřivánkův invertor a také ho trápil na 160A.

Editoval pt.kbely (17-12-2014 11:56:40)

Tranzistory jsou "údajně" od stejného výrobce. Jen ty od čínana nemají úplné označení a minimálně je to nižší jakost. Všechny měli lehce zapuštěnou zadní kovovou plošku viz příspěvek 58. Při destrukční zkoušce vypadají normálně, jen nožičky mají od oka slabší průřez než HGTG20N60A4D.
Oba optočleny jsem dal mezi potenciometr a minus pomocného zdroje a předpokládal že i v sepnutém stavu to trochu ubere na proudu. Nepozorností jsem výstupy optočlenů zapojil obráceně. Oblouk se dal zapálit ale byl velmi mizerný, Tak jsem přidal na výkonu a ono se to nezlepšilo. Aha mám to obráceně, zapojím optočleny jak mají být a to byly zkratové proudy do 220A měřáček ještě zobrazuje a nad 220A jen tři pomlčky, tranzistory od čínana držely až do chvíle než kolega v nestřeženém okamžiku naládoval 4mm elektrodu. Vydržely nemožné, (Objednám dalších deset.) a to už jsem měl strach i o výstupní diody. Mám sice posedlost velkými výkony, ale tady to už bylo přes čáru, tak jsem zase ubral.

Když jsem doplnil desku s pomocnými obvody, tak mi připadá, že podle zvuku, zase tranzistory občas zakmitávají, což s těmi rychlejšími slabšími co mám aktuálně není tak znatelné. A navíc s nimi lze i více ubrat. (když stáhnu potenciometr na min, tak reaguje proudová ochrana a spadne napětí) Zakmitávání bude asi příčina nižší spolehlivosti a je to zase tím, že pomocnou desku jsem dal na uvolněné místo po hlavní desce. Jinam se nevejde. A aby s ní šlo manipulovat a upravovat, tak mám kablíky o 5cm delší než je nutné. Pohledám nějaké konektorky a kablíky zkrátím na minimum.

Jádro mám toto http://www.tme.eu/cz/details/e71_33_32- … rroxcube/# Mezeru raději nebudu pokoušet.
Ohledně příspěvku 86. když bych se pustil do kompletního převinutí trafa, tak bych to pojal od začátku trochu jinak. Potřebuji posílit průřez primáru, ale nevejde se. Hraji si s myšlenkou snížit počty závitů z 22/6 na 18/5, tranzistory zdublovat  a posílit usměrnovač.

Udělám lepší aktuální fotky a načrtnu schema úprav. Mám tam změn tolik, že už se v tom neorientuji.

Možná, že by i to výše uvedené jádro, (E71/33/32-3C90, bez mezery) šlo koupit levněji, pokud by někdo potřeboval, tak např zde mají kus za 56kč, tedy pár 112kč:
http://www.gme.cz/e71-33-32-3c90-p977-001

Muselo to dát dost práce. Nedovedu to až tak posoudit, ale přijde mně, že chladič na vstupním můstku má malou plochu na to, že není přímo ofukován ventilátorem, a jako vodiče k potenciometrům a od měřícího proudového trafa, jsem použil ve své svářečce stíněné kablíky, ale taky bude záležet, jestli jsou ty potenciometry na 100ohm nebo 500k, a jestli je na výstupu z desky k  pot. blokovací kondenzátor.
***“Když jsem doplnil desku s pomocnými obvody, tak mi připadá, že podle zvuku, zase tranzistory občas zakmitávají, což s těmi rychlejšími slabšími co mám aktuálně není tak znatelné.“
***
Tady by taky mohl být problém, že se do těch propojů dostává rušení, i zde jsem použil  na propoj řídící invertorové desky s dalšími regulačními obvody stíněné kablíky, (kromě napájení - na řídící desce na vstupu napájení měl p. Skřivánek 2 tlumivky a spoustu kondenzátorů).

čínský polovodiče a druhá jakost ?? pokud nesedí označení,parametry,vzhled = fake
Určitě to nebude ten samej kus jako originál a napětí muže sedět ale to ostatní kdo ví pak to člověk bude hledat kde je chyba a proč to nedělá co má proč to hoří atd.. 
Pro příklad 2SK176 Hitachi  už se řadu let nevyrábí to že mají snad pár set kusů někde v Americe za přehnanou cenu možná  ale to že je Čína nabízí po tisících stejný potisk i z logem Hitachi  je trošku podezřelé když žádný normální velkoobchod (RS,TME,Mouser,Farmell atd.. .) je nemá a výrobce hlásí že je už dávno nedělají . takže to je 100% Fake a je lepší koupit náhradu která má zaručený původ .
Nic extra nekupuji ale kuli kvalitě už jsem nucen nakupovat jen ve velkoobchodech .Cena není nijak extra jiná a oproti třeba GME kteří prodávají mizernou čínu za cenu jako originál.

Asi to byly fejky, ale nadruhou stranu vydržely hodně. Asi měli potíže s rychlostí. Nechtělo se jim moc ubírat na proudu při přilepení. což s těmi HGTG20N60A4D je lepší (testoval jsem jen chvili)

Ano původně to byl invertor podle danyka. Něco jsem změnil, ale základ je danykův.

*…Ale zhoršilo se mi zapalování oblouku…. *
Jediný co mě napadá je, že přidáním kondenzátorů se zkrátily pulzy, nebo se zkrátily díky odstranění zákmitů, ale taky by to mohl být problém, že přidáním tranzistorů se zvýšila kapacita  do které pracuje budící stupň a tím se prodloužila doba potřebná k jejich otevření. Na osciloskopu není vidět pomalejší náběžná hrana?
*… Zkusil jsem přidat improvizovanou tlumivku… Ba ne je to ještě lepší, už nemusím mít potenciometr naplno. Udržel jsem oblouk na 2,5 i při 40A…*
Ty tlumivky jsou pro mě taky dost tajemný, tak asi moc neporadím. Bohužel při sváření se nepodaří sesynchronizovat osciloskop, tam by to chtělo umělou zátěž. Takže zbývá buď to udělat podle nějakého vzoru a třeba odmotávat závity, nebo přidat tlumivku do série a porovnávat jestli se sváří lépe nebo hůře.
Zvýšením indukčnosti se zlepší zapalování a stabilita oblouku. Minimální indukčnost by měla být taková, aby při min. zvoleném proudu (např. 30A), běžel měnič ještě v kontinuálním režimu a aby nepoklesal proud pod hodnotu, kdy zhasne oblouk, přesnou hodnotu nevím, asi bude záležet i na frekvenci a použitých elektrodách aj.,  ale odhadem tak min 5 až 10A.
Na druhou stranu příliš moc velká indukčnost znamená velkou kombinaci počtu závitů, velký průřez jádra a velkou konstantu materiálu jádra AL. Velký počet závitů – to je problém ztrát v mědi, protože to obvykle nutí k zmenšování průřezu vodiče a prodloužení jeho délky, také se závity hůře chladí a navíc ohřívají i jádro. Velký průřez jádra – s průřezem se zvětšuje i hmotnost jádra a tím i celkové ztráty v jádru (počítá se mW/g), proto by měla být hmotnost pouze taková, aby naakumulovaná energie stačila pokrýt prodlevu mezi pulzy. Pokud se použije materiál s dostatečně nízkým AL, (železoprach), nemusí se dělat vzduchová mezera, sice poklesne indukčnost, ale ta stejně poklesne, pokud se u feritového jádra udělá vzduchová mezera. Jádra s mezerou a nebo  nižším AL, musí mít větší počet závitů, aby měly dostatečnou indukčnost.  Příliš velká indukčnost pak sníží i dynamické vlastnosti svářečky (déle trvá, než proud vystoupá, např při částečném přilepení elektrody).

Je potřeba, aby nebyl použit vysokoztrátový materiál (většinou má i vyšší AL), co se používá na odrušovací tlumivky např proudově kompenzované, zde je výhodné, když se rušivá energie o vyšším kmitočtu přemění v teplo (protože při odrušení jde o nízké úrovně, tak ohřev jádra je zanedbatelný) a pro stejnosměrný nebo střídavý proud o 50Hz má tato tlumivka v podstatě zanedbatelnou impedanci. Železoprach (permeabilita železoprachu 14-300, permeabilita feritu 1000 až 15000) je výhodnější, má rozloženou vzduchovou mezeru a vykazuje řadu výborných vlastností - vysoký měrný odpor, nízkou hysterezi, nízké ztráty vířivými proudy a dobrou stabilitu indukčnosti při stejnosměrném a střídavém proudu, nasycení je pozvolné.

Další problém s tlumivkou je, že nemá konstantní indukčnost a to nejen frekvenčně, ale hlavně pokud jí protéká proud se stejnosměrnou složkou, čím vyšší, tím je indukčnost menší. Pak nemusí souhlasit údaje z kalkulaček cívek nebo invertorů.
Pro elektrodu 2,5mm, je proud 80A na dolní hranici, takže stabilita oblouku je trochu horší, ale taky záleží i na tom jak rychlá je regulace, jestli umožní krátkodobé zvýšení proudu.

Tak jsem trochu přidal na proudu a zkusili jsme to ještě jednou. Na 2,5 jsem nastavil 90A a chtěl at to stáhnu, že je to moc. S 85A byl spokojený. Dvojku elektrodu 60-65A ideál. Zkusili jsme i 3,15 potenciometr na max. proud 105-110A šlo to, ale chtělo by to trochu víc. Na závěr kolega zkusil hodně tenkou nerezovku, bylo tam 30-35A, napětí na oblouku 25-30v a šlo to.
Zapalovat jde pěkně, oblouk lze i trochu natáhnout, při delším "píská". Kolega říkal, at už se v tom nevrtám, že je to dobrý.
Pak jsem zkoušel do půl ohmového drátu v kýblu s vodou. 32v 62A odběr ze sítě 10A. Nechal jsem ohřát 10l vody na 80 stupňů C a zkontroloval teploty. Nejteplejší bylo trafo, odhadem asi 45stupňů. Ale nevim co topilo víc zdali primár, sekundár či jádro. Chladič sítového usměrnovače měl asi 40, ale na to už jsem byl upozorněn že je malý. Chladič výstupního usměrnovače cca 35.  Chladiče tranzistorů neznatelné oteplení. Odpory v rc článcích topí stále, ale zajimavé že když to přepnu na napětový zdroj, tak hřejou mnohem méně.
Ještě mi zbývá vylepšit antistick, sice ubere ale né moc a posílit kondenzátory v napětovém zdroji. Sice jim při dvou tlumivkách trvá déle než se zahřejou, ale při výstupních 50A zavlažily pochvili taky.

Indukčnosti jsou pro mě taky velká neznámá a navíc s výpočty moc nekamarádím.
Taky jsem zjistil, že mi ten mrnavý osciloskop kouká přes růžový brýle a ukazuje jen to hezký.

Prve jsem zapomněl uvést, že až na tu nerezovku, to byly EB121 a dle krabičkových údajů jsme byli na spodních proudových hodnotách. Tedy pokud mi měřáček na panelu nelže.
Izolace na vinutí sekundáru trafa jsem odbyl papírovou lepící páskou, což už se vymstilo, takže životnost nebude vysoká. Papír snad teploty snese, ale s otěrem to bude horší. Možná by šlo nalít mezi závity epoxidovou pryskyřici a tím opravit problém z příspěvku 81. Zároveň zafixovat vinutí proti mikropohybům. Epoxi jsem prolil poslední tlumivku, aby mi držela pohromadě a místy lepidlo proteklo až na druhou stranu.
Teplotní snímače na chladičích a v trafu nemám. Nepředpokládám nonstop provoz, spíše občasné využití. Také jsem se snažil nešetřit na mědi a hliníku. Ventilátory jedou nonstop bez regulace, přílš nehlučí a rádio se při zapnutým zdroji stejně poslouchat nedá. Teplotní testík z příspěvku 98 určitě ovlivnila absence krycích plechů na které jsem prve zapomněl.