SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jak velký je proud těmi 2 ohmy, nebo jaké je na nich napětí, pokud neomezuje proudová pojistka?

No tak s tím tranzistorem, to je teda pech. Nevím přesně co s tím klešťákem měříte, ale na měření výstupního proudu z invertoru určitě nejde použít běžný  klešťák, co měří pouze AC proudy o frekvenci 50 a 60Hz. Tím se dá měřit tak akorát vstupní proud (ze zásuvky).
Vypadá to, že proudová pojistka funguje.
Když byly dlouhé vývody, tak ty tranzistory nespínaly v pravidelném rytmu, ale náhodně podle rušení proto to nešlo synchronizovat.
34 V na 1ohmu tj cca 1160W, účinost tak 85%, příkon by měl být cca1360W, pokud by bylo lehké podpětí 220V tak by to mělo cucat ze sítě 6,2A - tak tam něco kecák, u klešťáku stačí drobné pilinky na dosedacích plochách nebo v tom kloubu, nejlepší by bylo ověřit údaj ještě jiným běžným měřákem. Můj klešťák už taky dává různé proudy, podle toho, jak dosednou kleště.
Jak je ta kapacita velká? Dokud to nebude pořádně vyzkoušený, tak bych vstupní kapacitu nezvyšoval, protože s vyšší kapacitou to bude tvrdší zdroj - při případném problému tam proteče větší proud. 
Špičky na výstupu při běhu bez zátěže jsou sraženy na takovou hodnotu, aby nezlikvidovaly diody, proto tam má Danyk na výstupu trafa RC člen a min zátěž - výk. odpor 4k7. Pokud by hrozilo proražení diod, mohl by se ještě jeden 4k7 přidat. Na tom osciloskopu mi nepřijdou až tak vysoký, asi je to špatně vidět.
70°C by měly odpory v keramice vydržet, hlavně aby nehřály ty kondy v RC článcích. Co je tam za keramické kondy, nejsou to ty hnědé, co když se zahřejí, tak se orosí? Víc bych věřil svitkovým.
Ještě by bylo zajímavé změřit osciloskopem výstupní napětí při max proudu do 1ohmu, jestli výstupní tlumivka udrží napětí.
Po ověření vstupního proudu,(zhruba 6,2A)případně poklesu napětí v síti, bych zkusil svářet s 2 elektrodou na čtvrtinový proud a postupně bych přidával.

Editoval pt.kbely (03-10-2014 21:05:35)

Je to starší DC klešták metra blansko. Evidentně se choval nestandartně. Jiný DC nemám. Zkusím vypůjčit.
Rafičkový kleštáček má cca 30roků, na motorech měří správně, tohle je holt jiná zátěž. V pondělí změřím znova proud ze sítě multimetrem.
Kondenzátory mají v součtu 3000mikroF, ale jsou to starší jetý, nevím v jaký jsou kondici.
Do RC článků dám 10w cihláky. Keramické knody mám právě ty hnědé, poohlédnu se po jiných.
Osciloskop jsem měl celou dobu zapojený na výstup, jen jsem u některých fotek zapomněl přepnout čas na lepší rozsah. Taky je mi divný že obdélníky neměly snahu se narovnávat do "lomené přímky". Tlumivka má 12mikroH a cca 3mm podložky na všech sloupcích. Ale plánuji ji předělat má slabší průřez vinutí než mám na trafu.

Utaes.wz.cz vyměnil ty R v RC členech taky za 5W.  Nemůže mít tlumivka zkratované závity?
Kde je připojen ten osciloskop, na výstupu trafa, nebo na výstupu za tlumivkou? Zadal jsem údaje do kalkulačky (doufám, že správné), na topnici by měl průběh proudu na 1 ohmu být stejný jako průběh napětí - dolní obrázek.  při 12uH a proudu 34A, nemůže být ani vzestupná hrana tak strmá.

Na hnědé staré  kondy Tesla bych u invertoru úplně zapomněl. Zvláště u RC členů. Aní nějaké "jakési svitkové" bych tam neradil použít. Tam musí přijít kvalitní impulzní kondy s polypropylénovým dielektrikem.

Utaes.wz.cz má v danykově invertoru dle fotky stejné a odpory 9R1 11W. - Na fotce je má, díval jsem se do schématu, tam změnil Danykovy 2W na 5W.
Danyk tam má sice stejné kondenzátory http://www.tme.eu/cz/details/cc3k-4n7/k … passives/#    -na menší výkony by šli, nedokážu stanovit výkonovou hranici, ale na 100A svářečku bych je nedával. Na hodně velké výkony jsou pak svitkové snubbery s páskovými vývody přímo k modulům IGBT.
Dalo by se říct, že co teče tím rozpáleným odporem, teče taky tím kondenzátorem, takže zatížení je značné, abych nepropagoval Čínu, tak třeba z Ostravy KPI343 (http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz … 41-344.pdf), nebo něco na ten způsob. Vždycky je dobré se podívat, kam se daný typ doporučuje, pochybuji, že by tam někdo dal kondenzátory Duelund (použití v audio), to by se krapánek podražilo.

Keramické kondy, hnědé, co když se zahřejí, tak se orosí, jsem si představil nějaké podobné těm odrušovacím na obrázku. Na druhou stranu ty stříbrné Tesly nahoře, když byly určené pro vojáky, zas tak špatné nebyly. Ty modré keramiky do zdroje nebo adapteru jsou použitelné.
Na TC18x zalité do hnědého "hovnového" plastu .  Viz třeba  http://aukro.cz/kondenzatory-tc-180-2-f … 26275.html - na ty jsem si zrovna nevzpomněl, ale když jsem viděl foto, tak se mi vybavily, ty jsou dobré tak do popelnice.

Nemyslel jsem to tak, že co bylo určeno pro vojáky, bylo nezničitelné, ale že to byla lepší jakost, jako třeba dnes v obchodě brambory 1. a 2. jakost. Ono se pro vojáky nevybíraly jen elektrosoučástky, ale více věcí, např v Destě Děčín, hydraulické pístnice, co neprosakovaly při určitém tlaku, šly do letadel, horší kvalita se použila v Destách.
Ty stříbrné kondy nahoře jsou TC277 4700p/1000V (z boku zalité zeleným epoxidem), jsou sice polyesterové, vývody jsou bodované, nejsou určeny pro impulzní zdroje - tenkrát se ještě nedělaly. Oproti staré řadě TC180 byly podstatně kvalitnější, rozhodně jim nepraskal kryt, při pájení se přívod neuvolňoval.
Pro impulzní zdroje byla určena až vyšší řada TC330,TC341-344 s polypropylénovým dielektrikem.
Kondenzátory se špatným kontaktem - to byla řada TGL5155 -s polystyrolovým dielektrikem (styroflex), byly poměrně malé, vývody měly tenčí, mimo osu a nebyly proti sobě, z boku nebyly zalité, ale zatavené.
Kromě těch modrých na obrázku je to už jen nostalgie.

Tak jsem tam zkusil dát http://www.tme.eu/cz/details/cc3k-4n7/k … passives/# a dělá to to samé. Jen ted už mám špice na výstupu i s připojenou 150W žárovkovou zátěží.
Asi je možný že jak jsem měřil teplotu 5W rezistorů infrateploměrem, tak jsem si neuvědomil že on měří 2-3cm pod červeným bodem. Takže asi hřály i s hnědými kondenzátory na prázdno.

Zatížil jsem zdroj na 0,5ohmu. Naměřeno na výstupu 31V, proud ze sítě 10A, osciloskop pořád obdélníky. Tak znova konroluji diody, zapojení silovky puntíky na trafu,.... vše se zdá dobrý.

Už jsem nevěděl coby, tak jsem vzal feritový toroid asi 5cm průměr, namotal zkušebně 18z vrazil do měřáku a ejhle 2mH. Chce to přidat mezeru. Rozbrušovačka s obyčejným kotoučem, šlo to pomalu, špatně, ale nehřál se. Ferit neprasknul a mezera asi 2,5mm se povedla. Namotám 10z změřím a je tam 28mikroH. Tudy by už mohla cesta vésti. Provizorně jsem proříznutým toroidem 4x provlékl mínus kabel od kleští, zmeřil, a mělo to 5mikroH a obě tlumivky 9mikroH. (měřeno obyč. multimetrem přes 3m svářecí kabel + mertové měř. šnůry) Při zátěži 0,5ohmu bylo zřetelně vidět, že sestupná strana obdélníku je šikmá. Takže toroid něco dělá a tlumivky z EE jader neumím.
Zítra udělám toroid pořádně, ale plechy do něj nedostanu a na jakou indukčnost ho mám navinout? 12mikroH, nebo co se vejde?

To že nejdou menší proudy, má na svědomí malá indukčnost výstupní tlumivky. Invertor se nedostane do kontinuálního režimu (proud vlivem malé indukčnosti rychleji stoupá, regulace proudu ho vypne, energie uložená v tlumivce nestačí k zajištění proudu do začátku dalšího pulzu. Tedy oblouk se zapálí, ale hned zhasne.
Přilepená elektroda zrudne – v Danykově svářečce chybí antistik.  Pokud se přilepí elektroda, např. klesne napětí, je potřeba po cca 0,5s snížit proud zhruba na 10A.
Pokud byla spotřeba 14-15A při sváření s 2,5 elektrodou, tak tipuji proud okolo 130A, proto taky ta elektroda při housence zrůžověla. 17-18A při 3,15 elektrodě to už půjde odhadem o cca 145A. To už bych se začal bát, aby neodešly tranzistory dřív, než stačí ohřát chladič.

Pokud se zvýší indukčnost, udrží se oblouk i při menších proudech, tedy půjde využít i elektrody 1,6 až 2,5 a tím svářet i tenčí materiál.  O kolik spadne max proud, to nedokážu odhadnout. Je možné, že bude potřeba upravit rozsah nastavení proudu, tak aby se využilo celé dráhy potenciometru P1.   Tedy aby např 1/3 dráhy pot. nebyly příliš malé proudy, se kterými nejde svářet a také aby nešel nastavit příliš moc velký max proud. Je potřeba počítat s tím, že u tohoto druhu nepřímé regulace svářecího proudu, pokud se nastaví proud 100A, bude při přilepení elektrody na výstupu okolo 150A a při nastavených 145A tam bude zhruba 190A. Pokud je to 100A svářečka, tak to dostává pěkný kouř. Ty dnešní tranzistory a diody přetížení nesnesou, tak jako ty diody a tyristory z ČKD. Navíc jak se zahřejí přechody, nelze je zatěžovat na max proud, jaký je uveden v prospektu prodejců.

Editoval pt.kbely (09-10-2014 10:42:06)

Ano, primární úkol je teď zlepšit zvlnění výstupního napětí, tedy docílit aby průběh proudu neklesal pod rozumnou mez.
Vyšší indukčnost, by měla snížit špičkový proud tranzistory (proud roste pomaleji a díky zpoždění regulace nevystoupá tak vysoko, pulzy by se měly trochu prodloužit, díky nižším hodnotám špičkového proudu poklesne i proud RC členy). Jestli poklesne a o kolik výstupní proud je těžké odhadnout a ani to není důležité, protože jiného rozsahu výstupního proudu lze v tomto případě dosáhnout podstatně účinněji jinak.